Miloš Vystrčil

Bohužel se nám nepodařilo najít důkaz o takovémto tvrzení senátora Vystrčila, a to ani na jeho oficiálních stránkách.

Je možné, že takto práci vlády kritizoval mimo média, například v soukromých rozhovorech. Naproti tomu v některých svých projevech se vyjadřuje ve smyslu, že vláda má naopak příliš velké ambice. Pro nedostatek informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Několikrát přepracovaný návrh zákona o úřednících byl schválen vládou na základě usnesení ze dne 12. června 2013 č. 434. Součástí usnesení bylo nařízení pro ministra vnitra ke zpracování konečného znění zákona, který měl být následně postoupen parlamentu. K přijetí zákona však již skutečně nedošlo.

Co se týče dalších zmiňovaných protikorupčních opatření, lze potvrdit, že jsou součástí aktuální protikorupční politiky vlády ČR. Zákon o střetu zájmů, zákon o svobodném přístupu k informacím, rozkrývání konečných vlastníků, ochrana oznamovatelů, finanční kontrola a audit představují dokonce tzv. prioritní úkoly vládní strategie.

Analyzovali jsme senátní hlasování o návrzích zákonů, které znamenaly škrty pro důchodce či postižené a na jejich základě hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Miloš Vystrčil je senátorem od října 2010. Za tu dobu proběhlo několik hlasování, které sice důchodcům ani postiženým přímo "nesebrala" žádné peníze, ale vedla ke snížení jejich příjmů a nepřímo pak ke snížení životní úrovně.

Miloš Vystrčil například podpořil v prosinci 2012 tzv. daňový balíček, který mimo jiné novelizuje zákon o dani z příjmů a ruší slevy na dani pro pracující důchodce (bod 5, §35ba).

Podpořil i návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která dočasně omezuje tempo valorizace penzí na třetinu inflace (namísto celé míry inflace, bod 3, §67).

Korupci je těžké změřit, neboť je většinou skrytá, uvádí Transparency International. Existuje tudíž několik odlišných způsobů, které se pro zjišťování korupce dají využít: měření jejího vnímání, zkoumání předcházení korupci, studium transparentnosti financí, apod.

V indexu vnímání korupce se Česká republika umístila na 54. místě ze 174 států. Velmi podobně skončila Rwanda, Gruzie, Seychely, Bahrajn, Lotyšsko, Malajsie, Turecko, Kuba, Jordánsko a Namibie.

Ve výzkumu (.pdf, str. 9) o prosazování protikorupčních opatření OECD byla ČR zařazena do skupiny států, které tato opatření vůbec neprosazují. Sem patří i Irsko, Polsko, Jižní Afrika, Izrael, Řecko, Nový Zéland a Estonsko.

Podle The World Justice Project (.pdf, str. 86) je Česká Republika v absenci korupce 32. z 97 zkoumaných států. Za pozornost však stojí, že mezi státy ve stejné příjmové skupině obsazuje ČR až třetí místo od konce.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v jednotlivých žebříčcích korupce podobných hodnot jako Česká republika dosahuje i mnoho jiných států. Oproti rozvinutým zemím má ale ČR výrazně podprůměrné výsledky.

Transparency International zveřejňuje index vnímání korupce od roku 1995 a hodnotí pomocí něj vnímání korupce na stupnici od 0 do 10, kde 10 označuje zemi téměř bez korupce a 0 znamená vysokou míru korupce.

V roce 2012 však došlo ke změně a země jsou hodnoceny na škále od 0 do 100 bodů. Index, který uvádí Miloš Vystrčil pro rok 2012, je proto při převodu na novou stupnici roven 49 bodům.

Poslední výzkum proběhl vloni, kdy Česká republika skutečně dosáhla výsledku 49 bodů a umístila se na 54. místě za Rwandou, Gruzií, Seychely a Bahrajnem.

V roce 1996 byl český index 4,4–5,2 bodů, přičemž mezi lety 1996 a 2012 kolísal mezi 3,7 a 5,9 body. (2011, 2010, 2009, 2008, 2007, 2006, 2005, 2004, 2003, 2002 , 2001, 2000, 1999, 1998, 1997 (.pdf, str. 6); v některých starších výzkumech je rozptyl indexu větší, vždy však obsahuje uváděné hodnoty. Starší výzkumy totiž měly zohledněnu směrodatnou odchylku.

Index vnímání korupce tedy v roce 1996 opravdu mohl být při uváděné směrodatné odchylce roven 5,2 bodům, v průběhu času se téměř neměnil a současné hodnocení činí podle starší metodiky 4,9 bodů. Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

V kontextu diskuse nemůže být výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Nečasova vláda rozhodně nebyla "první", která by přišla s protikorupčními opatřeními, jak tvrdí senátor Vystrčil.

Vláda P. Nečase přijala zákon regulující anonymní akcie 5. května 2013. Protikorupční vládní strategie na období 2013 -2014 byla schválena 16. ledna 2013, návrh připravila a předložila K. Peake.

Nedá se ale říci, že se jedná o první protikorupční zákon v České republice. Mnoho protikorupčních zákonů a opatření ČR přijala v souvislosti se vstupem do EU. Několik příkladů (pdf. 185): "Zákon o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon č.320/2001 Sb.), Novela zákona č.61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (zákon č. 159/2000 Sb.) či zákon o zvláštní ochraně svědků a dalších osob v souvislosti s trestním řízením (zákon č.137/2001 Sb.). "

Na základě informací ze serveru nasipolitici.cz tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Politická kariéra Miloše Vystrčila započala v roce 1991 vstupem do Občanské demokratické strany. Od té doby vystřídal řadu politických pozic od městského či krajského zastupitele, přes starostu města Telč, hejtmana kraje Vysočina, až po senátora, kterým byl zvolen v roce 2010.