Miloš Zeman

Dopis adresovaný starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi a následná odpověď, které zmiňuje prezident ve výroku, nejsou veřejné. Samotný Ondřej Kolář nám Zemanův zájem o chátrající vily nacházející se na třídě Milady Horákové a existenci jemu adresovaného dopisu a odpovědi na něj potvrdil. Poskytl nám také kopie obou diskutovaných dopisů.

V Zemanově původním dopisu z dubna 2017 se nachází žádost o vyjádření postoje starosty Prahy 6 ke zchátralým vilám podél ulice Milady Horákové. V dopise prezident Zeman argumentuje špatným stavem objektů, který vrhá špatné světlo na místní část v očích návštěvníků a vybízí k řešení, které ovšem nijak blíže nespecifikuje.

V odpovědi z května 2017 Ondřej Kolář uvádí, že na situaci má stejný názor jako prezident, ovšem věc se vymyká pravomocím samosprávy a problém leží v rukou místně příslušných správních úřadů, které vyzval k činnosti. Řešení situace je pak blokováno vlastníkem, jenž navrhuje, že vily nahradí zástavbou, která neodpovídá vypracované urbanistické studii pro místní část.

Vily, o kterých obsah dopisů pojednává, byly v roce 2017 předmětem zájmu developerů, kteří v otevřeném dopise vyzvali k jejich zbourání z důvodu špatného technického stavu. Vily se však nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice a Národní památkový ústav jejich odstranění prohlásil za vyloučené.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv k odeslání dopisu nedošlo před dvěma, ale třemi roky, protože tato informace nemění význam výroku.

Nemůžeme hodnotit, zda se v případě dotací na solární elektrárny jedná o vyhozené peníze. Můžeme pouze zhodnotit, zda se skutečně jedná o dotaci ve výši 30 mld. Kč.

„Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl René Neděla, náměstek pro energetiku. Již z tohoto výroku jednoznačně vyplývá, že ze státního rozpočtu nemůže každoročně odcházet 30 mld. Kč pouze na solární elektrárny. Prezident Zeman však ve svém výroku neuvádí, že se jedná o „vyhazování“ peněz jen ze státního rozpočtu, a tak předpokládáme, že hovoří o penězích, které jsou placeny jak státem, tak i soukromými subjekty.

Z celkové částky více než 45 mld. Kč bylo v roce 2018 na obnovitelné zdroje vyhrazeno 43,7 mld. Kč. Zbytek částky byl vyhrazen na podporu kogeneračních elektráren. Solárním elektrárnám pak byla z těchto zdrojů poskytnuta podpora ve výši 29,2 mld. Kč, v roce 2017 se jednalo o 27 mld. Kč. Tyto částky ovšem zahrnují nejen finance zprostředkované státním rozpočtem, ale i spotřebiteli, jak již bylo zmíněno výše. Kolik pak dodává finančních prostředků na podporu solárních elektráren samostatný stát není zjistitelné. Jedná se totiž o podporu programu týkajícího se obnovitelných zdrojů jako celku. Z předchozích čísel ovšem jednoznačně vyplývá, že dotace státu na solární elektrárny nemohou dosahovat částky 30 mld. Kč ročně.

Miloš Zeman je kritikem solárních elektráren již několik let. Jedna z jeho prvních kritik pochází již z roku 2013, proto můžeme konstatovat, že prezident na toto téma upozorňuje déle než tři roky. Se zvyšující se částkou, určenou na podporu solární energie, se také zvyšuje částka, kterou prezident disponuje ve svých argumentacích. V posledních třech letech, o kterých prezident hovoří, však kritizoval především částky v rozmezí 26 až 27 mld. Kč.

Přestože předpokládáme, že Miloš Zeman nehovoří pouze o prostředcích státního rozpočtu, ale souhrnně o všech zdrojích dotací pro solární elektrárny, je třeba poukázat na to, že v minulosti opakovaně zaměňoval výši dotací na všechny obnovitelné zdroje s dotacemi pouze na solární energetiku.

Podobný výrok pak pronesl i minulý týden. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 30 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti, a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,“ řekl Zeman již v pořadu televize Prima Partie 12. dubna 2020. 

Je ale třeba upozornit, že zatímco v minulých výrocích přičítal celých 30 miliard výdajům státního rozpočtu, nynější výrok je již přesnější, když se dá chápat i tak, že oněch zmiňovaných 30 miliard jsou celkové výdaje na podporu fotovoltaických elektráren, nikoliv pouze výdaje státního rozpočtu.

V souladu s výrokem obsahuje teletext ČT na straně 132 (k 22. 4. 2020) tabulku s počty obětí pandemie (COVID-19) na jeden milion obyvatel. 

Tabulka momentálně obsahuje údaje o 30 zemích, což je o 2 víc než ve výroku Miloše Zemana. Tato malá nepřesnost může být způsobena aktualizací tabulky (poslední aktualizace 21. 4. 2020 v 16:30). Bohužel se nám nepovedlo dohledat archiv teletextu ČT, z tohoto důvodu nelze tato část výroku spolehlivě ověřit.

Tabulka potvrzuje slova Miloše Zemana, jelikož jako zemi s nejmenším počtem úmrtí na milion obyvatel skutečně uvádí Českou republiku, kterou následuje stát Izrael.

Miloš Zeman zde zřejmě mluví o vyjádření Miroslava Kalouska na Twitteru, které napsal v reakci na návrh Ministerstva obrany zvýšit pravomoce premiéra a vlády v období krize.

Mám pouze tři revolvery. V takové situaci mi bude ctí stát s nimi vedle Vás. Doufám ale, že k tomu nedojde. Nicméně jsem připraven.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

A o tweetu zveřejněném o pár minut dříve.

Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

Miroslav Kalousek tedy občanskou válku nevyhlašoval a k ozbrojenému odporu přímo nevyzýval. Pouze upozornil na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané v případě odstraňování demokratického řádu lidských práv právo na odpor.

Pro lepší porozumění výroku prezidenta Zemana uvádíme širší kontext, ve kterém byl pronesen. Miloš Zeman na dotaz týkající se potřeby sociálního smíru odpověděl takto: „Já si myslím, že pokud jde o sociální smír, tak lidé se chovali skvěle a zodpovědně. Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Tady už ten sociální smír prostě je.“ Miloš Zeman tedy naznačuje, že Pavel Fischer, obdobně jako Miroslav Kalousek, vnesl do veřejného prostoru určitý jev, který by měl narušit sociální smír.

Právě v kontextu předcházejícího výroku, kdy podle prezidenta Zemana měl Miroslav Kalousek vyhlásit občanskou válku, nelze slovo „vyhlásit“ ani v tomto výroku interpretovat jinak, než že měl Pavel Fišer buď deklarovat, že sám vlastizradu spáchá, či k tomuto činu nabádat ostatní.

Senátor Pavel Fischer však na svém twitterovém účtu kritizoval pouze vládní představitele, kteří byli na ruzyňském letišti převzít dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Tento čin označil za „hraničící s vlastizradou“. 

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Pavel Fišer vlastizradu nevyhlásil. Pouze popsal chování premiéra a dalších členů vlády v minulosti jako „hraničící s vlastizradou“.

Ačkoliv je pozice opozičních stran v době nouzového stavu a stavu legislativní nouze oslabena a aktivity vlády jsou viditelnější, nelze opozici považovat za neaktivní. Opozice vystupuje především prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které se týkají vládních návrhů zákonů, nebo jiných návrhů na změnu současné situace.

Opoziční strany (TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti a STAN) společně představily již 6. dubna návrhy na pomoc firmám a OSVČ. Tyto návrhy byly představeny jako pozměňovací návrhy k vládním zákonům. 

Další návrhy představují jednotlivé opoziční strany samostatně. Mezi ně patří například ekonomický balíček ODS, ekonomická opatření TOP 09 nebo balíček legislativních opatření KDU-ČSL. Hnutí STAN představilo plán uvolňování restriktivních opatření. Návrhy opozice se z větší části týkají ekonomických záležitostí.

Na jednání Poslanecké sněmovny (42., 43. a 44. schůze), kdy se v současné době jedná pouze o vládních návrzích zákonů, opozice podala nespočet pozměňovacích návrhů, a to v oblasti zdravotnictví (např. k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře), ekonomiky (např. k návrhu zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií) a dalších.

Prezident Miloš Zeman ve svém výroku popisuje, které odbory Kanceláře prezidenta republiky mu poskytují informace o zákonech, jež jsou mu předány v souvislosti s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu.

Organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky:

V souladu s výrokem jsou hlavními zdroji informací v souvislosti s legislativním procesem Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

Odbor analytický shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace pro potřeby prezidenta republiky o činnosti:

• Poslanecké sněmovny a Senátu, zejména pokud jde o obsah návrhů zákonů, mezinárodních smluv, dokumentů EU a dalších nelegislativních materiálů, včetně jejich projednávání ve výborech a komisích Parlamentu ČR;
• Vlády ČR a jejích poradních orgánů, pokud jde o obsah legislativních i nelegislativních materiálů majících zásadní politický nebo hospodářský dopad;
• Ministerstev, pokud jde o obsah koncepčních materiálů a plnění úkolů podle legislativního i nelegislativního plánu vlády a dále ostatních správních úřadů, orgánů územní samosprávy, politických stran, ekonomických subjektů, odborových i jiných nestátních právnických osob.

Odbor legislativy a práva připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky, která souvisí s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu a při výkonu jeho exekutivních pravomocí. Odbor legislativy a práva plní jako orgán prvního stupně povinnosti stanovené Kanceláři zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí Odboru legislativy a práva je pak Oddělení legislativní.

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemana“ v roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.

Na území ČR je od 12. března 2020 vyhlášen nouzový stav kvůli koronaviru. Od 16. března pak vešly v účinnost:

• „zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky,“ a
• „zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka."

Od 14. března do 24. dubna je také „znovuzavedena vnitřní ochrana hranic s Německem a Rakouskem a vzdušná vnitřní hranice“ a „státní hranice se Slovenskem a s Polskem jsou uzavřeny z iniciativy těchto zemí." Osoby s výjimkou a tranzitní doprava můžou přes hranice přejíždět jen na vybraných hraničních přechodech.

Od 14. dubna jsou pak v platnosti nová opatření v oblasti cest do a ze zahraničí, která stanovují více výjimek a jsou tak mírnější.

Prezident Zeman se v rozhovoru pro Blesk.cz 5. dubna ohledně uzavření hranic vyjádřil shodně s jeho vyjádřením pro Frekvenci 1:

V rozhovoru pro Blesk.cz je řeč o vyjádření tehdejšího předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly v Otázkách Václava Moravce z 22. března. Ten tehdy uvedl, že hranice podle něj zůstanou uzavřené ještě dlouhou dobu, možná i jeden až dva roky, záležet bude však na vývoji u nás i v cizině (OVM, 50:25).

Ústavní právník Jan Kysela se k rozhovoru s prezidentem Zemanem vyjádřil pro server Novinky.cz: „Zákaz vycestovat po dobu jednoho roku je nesporně protiústavní. Ve chvíli, kdy by to dospělo tak daleko, že nesmíte nikam jet, tak to znamená, že uzavřete hranice a obsahově tak vyprázdníte listinu, ale hlavně pro to nemáte právní základ." Otázkou podle Kysely zůstává, zda má argumentace vlády pro omezení cestování dostatečný základ v zákonech, podle kterých se řídí nyní. Jde o tzv. krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. „V žádném zákoně není napsáno, že je možnost uzavřít hranice směrem ven. Je tam možnost uzavřít je zvenku dovnitř.“

I odborník na ústavní právo Jan Wintr považuje právo vycestovat ven ze země za zaručené Listinou základních práv a svobod. Uvedl také, že tuto zásadu masivně porušovaly vlády za minulého režimu.

Závěrem dodejme, že se nám nepodařilo dohledat další vyjádření prezidenta z období mezi 22. březnem a ověřovaným rozhovorem, kterým bychom mohli doložit, že podporuje roční uzavření hranic v souvislosti s protiepidemickými opatřeními.

General Motors je americká mezinárodní korporace, která patří mezi největší světové výrobce automobilů. Dostala se však mimo jiné díky dopadům globální ekonomické krize 2008 do velkých problémů. GM měla za poslední dekádu již dostatek vlastních potíží, například neustále klesající tržní podíl, kdy cena za jednotku akcie postupně klesala až téměř na 75 centů. 

Velká recese ale také znamenala, že výrazně poklesl počet prodejů aut. Všechny tyto skutečnosti tak způsobily, že GM vyhlásila 1. června 2009 bankrot. Ten samý den požádala firma soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vláda tehdejšího prezidenta Baracka Obamy vypomohla GM finanční injekcí v hodnotě téměř 50 miliard dolarů, za což získala 60,8% podíl firmy. Část společnosti také odkoupila Kanada, další část pak odborová organizace United Auto Workers. Spojené státy poté postupně tento podíl rozprodaly, za což inkasovaly 39 miliard dolarů. Poslední část svého podílu USA prodaly v prosinci 2013.

General Motors zůstala v bankrotovém režimu pouze 39 dní a díky reorganizaci se brzy vrátila zpět na burzu. V rámci restrukturalizace společnost ukončila výrobu některých neziskových značek jako například Hummer, Pontiac nebo Saturn. Společnost také zavřela část svých továren a zaměřila se na užší výběr značek – například Chevrolet nebo Cadillac. Vstup Spojených států do automobilek jako je General Motors a Chrysler tak nakonec zachránil 1,5 milionu pracovních míst. Podle odhadu ušetřily USA 105 miliard dolarů na výběru plateb na sociální pojištění a sociálních dávkách pro lidi, kteří by kvůli krachu přišli o práci.

Česká republika může takto vypomoct českým společnostem. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by se jednalo o podobný model, jaký nastínil Miloš Zeman na příkladu právě USA a General Motors. „Říkáme tomu americký model, není to žádné socializování, jak nás teď hodně kritizují.“ Mnoho států se takto snaží zachránit své strategické podniky, stejně jako aerolinky.

Ministryně financí Alena Schillerová a vláda Andreje Babiše přišla s návrhem, že by se měly podíly v některých českých společnostech, například právě ČSA, podle amerického vzoru odkoupit a poté opět odprodat. České aerolinie momentálně spadají z 98 procent pod vlastnictví společnosti Smartwings, jejíž 49procentní podíl vlastní čínská státní společnost CITIC. Tento návrh však kritizuje množství ekonomů a expertů, kteří nepovažují ČSA za strategický podnik, proti se staví i opozice. Právě situaci ČSA a GM porovnal pro Novinky.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň: „Management není ve stavu katastrofálního selhání a nejde o nenahraditelnou kritickou infrastrukturu. ČSA bylo jen zakázáno nabízet své služby. Poptávka by byla, ale občané mají zakázáno kamkoli vycestovat. To lze řešit stávajícími programy pro udržení ekonomických vztahů pro celý zbytek ekonomiky. Tedy pokud by ty programy byly dostatečné.“