Na druhé straně ti, kdo blábolí, že je to nacionalizace, by si měli uvědomit, že podobný postoj zaujala americká administrativa, kterou rozhodně nemůžete podezřívat z bolševismu. A to například u General Motors. Takže tam vstoupili a když se General Motors postavil na nohy, tak zase svůj akciový podíl odprodali.
General Motors je americká mezinárodní korporace, která patří mezi největší světové výrobce automobilů. Dostala se však mimo jiné díky dopadům globální ekonomické krize 2008 do velkých problémů. GM měla za poslední dekádu již dostatek vlastních potíží, například neustále klesající tržní podíl, kdy cena za jednotku akcie postupně klesala až téměř na 75 centů.
Velká recese ale také znamenala, že výrazně poklesl počet prodejů aut. Všechny tyto skutečnosti tak způsobily, že GM vyhlásila 1. června 2009 bankrot. Ten samý den požádala firma soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vláda tehdejšího prezidenta Baracka Obamy vypomohla GM finanční injekcí v hodnotě téměř 50 miliard dolarů, za což získala 60,8% podíl firmy. Část společnosti také odkoupila Kanada, další část pak odborová organizace United Auto Workers. Spojené státy poté postupně tento podíl rozprodaly, za což inkasovaly 39 miliard dolarů. Poslední část svého podílu USA prodaly v prosinci 2013.
General Motors zůstala v bankrotovém režimu pouze 39 dní a díky reorganizaci se brzy vrátila zpět na burzu. V rámci restrukturalizace společnost ukončila výrobu některých neziskových značek jako například Hummer, Pontiac nebo Saturn. Společnost také zavřela část svých továren a zaměřila se na užší výběr značek – například Chevrolet nebo Cadillac. Vstup Spojených států do automobilek jako je General Motors a Chrysler tak nakonec zachránil 1,5 milionu pracovních míst. Podle odhadu ušetřily USA 105 miliard dolarů na výběru plateb na sociální pojištění a sociálních dávkách pro lidi, kteří by kvůli krachu přišli o práci.
Česká republika může takto vypomoct českým společnostem. Podle vicepremiéra Karla Havlíčka by se jednalo o podobný model, jaký nastínil Miloš Zeman na příkladu právě USA a General Motors. „Říkáme tomu americký model, není to žádné socializování, jak nás teď hodně kritizují.“ Mnoho států se takto snaží zachránit své strategické podniky, stejně jako aerolinky.
Ministryně financí Alena Schillerová a vláda Andreje Babiše přišla s návrhem, že by se měly podíly v některých českých společnostech, například právě ČSA, podle amerického vzoru odkoupit a poté opět odprodat. České aerolinie momentálně spadají z 98 procent pod vlastnictví společnosti Smartwings, jejíž 49procentní podíl vlastní čínská státní společnost CITIC. Tento návrh však kritizuje množství ekonomů a expertů, kteří nepovažují ČSA za strategický podnik, proti se staví i opozice. Právě situaci ČSA a GM porovnal pro Novinky.cz hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň: „Management není ve stavu katastrofálního selhání a nejde o nenahraditelnou kritickou infrastrukturu. ČSA bylo jen zakázáno nabízet své služby. Poptávka by byla, ale občané mají zakázáno kamkoli vycestovat. To lze řešit stávajícími programy pro udržení ekonomických vztahů pro celý zbytek ekonomiky. Tedy pokud by ty programy byly dostatečné.“
Pan Stanjura nedávno vyzval k rezignaci Alenu Schillerovou.
1. místopředseda Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura zveřejnil 26. března na svém facebookovém profilu následující status:
Na tiskové konferenci vlády 26. března zaznělo od ministryně Schillerové, že se vláda rozhodla podpořit OSVČ, které musely kvůli krizovým opatřením zavřít provozovnu anebo jim tato opatření znemožnila podnikání, částkou 15 000 korun. Náhrada škody dle jejích slov „není spojena s tím, že bychom refundovali zisk, ztrátu toho zisku za dobu, kdy ta firma prostě byla na vrcholu ekonomické aktivity. To by prostě byly biliony a ohrozili bychom chod tohoto státu. Ohrozili bychom důchody, ohrozili bychom infrastrukturu, všechny věci, které tento stát potřebuje.“ Dostatečnou podporou podle ní byla už zavedená opatření, jako například odpuštění sociálního a zdravotního pojištění na 6 měsíců, odložení některých daní či prominutí zálohy na dani z příjmu.
Nově se také tato opatření přesunula do gesce Ministerstva zdravotnictví, což ministryně Schillerová zdůvodňovala tím, že „zdravotní zákon přesahuje nouzový stav. V podstatě tato opatření souvisí s pandemií. Souvisí s tímto zákonem a mohou být vydávána i mimo nouzový stav. Mohou být vydávána prostě v období, kdy třeba už tu nebudeme mít nouzový stav, ale ministr zdravotnictví bude tady vidět nějaká ohrožení."
V § 36 odst. 1 Krizového zákona stojí: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona.“ Podle některých právníků mají tak firmy „nárok na odškodnění za ušlý zisk.“ Pro server iRozhlas.cz se vyjádřil advokát Daniel Zinrák, který je odborníkem na náhradu škod: „Krizový zákon předpokládá, že když dojde kvůli krizovým opatřením ke škodám, že se nahradí. Teď se ale zavedla nová opatření, vesměs ve stejném rozsahu, jako byly ty původní, a to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který žádnou náhradu škody nepředpokládá.“
Změnu právního základu kritizovali kromě některých právníků a Zbyňka Stanjury i další členové opozice a také Hospodářská komora.
Nízkonákladový Deník N publikoval zprávu, podle níž kancléř požádal čínského velvyslance, aby napsal dopis varující před cestou pana Kubery, tehdy pana Kubery, na Tchaj-wan. Pan kancléř veřejně prohlásil, že Deník N lže a že k ničemu takovému nedošlo.
Deník N skutečně přinesl zprávu o výhružném dopisu od čínské ambasády, který varoval senátora Kuberu před jeho plánovanou cestou na Tchaj-Wan a který byl nalezen v jeho pozůstalosti. Deník N na základě několika zdrojů tvrdí, že tento dopis byl vytvořen na žádost hradního kancléře Vratislava Mynáře. Následně tuto zprávu převzala i další média. V dopisu, který byl adresován z čínské ambasády a byl podpořen dvěma přípisy z prezidentské kanceláře, se hovoří mimo jiné o možném postihu pro bývalého předsedu Senátu Kuberu i české firmy, pokud by byla Kuberova diplomatická cesta na Tchaj-Wan uskutečněna.
Kancléř Mynář po nějaké době opravdu veřejně popřel svoje zapojení do této kauzy a dokonce popřel i samotnou existenci takového dopisu. Označil celou kauzu za dezinformační kampaň. Své vyjádření zveřejnil i na webových stránkách Hradu. Tímto prohlášením ale nebyl uspokojen současný předseda Senátu Miloš Vystrčil, který požaduje konkrétnější vysvětlení.
Mimochodem, pro Vaši informaci, před asi dvěma dny na varšavském letišti přistálo letadlo Mrija, které vezlo čínské dodávky zdravotnického materiálu do Polska, a na tom varšavském letišti byl premiér a další činitelé, aby poděkovali Číně za tyto dodávky.
Nákladní letoun Antonov An–225 „Mrija“ v úterý 14. dubna 2020 ráno (pět dní před rozhovorem) přistál na letišti Frédérica Chopina ve Varšavě. Ve svém nákladním prostoru přivezl kolem 100 tun zdravotnického materiálu z čínského města Tchien-ťin.
The world's largest cargo plane, the An-225 Mriya, has taken off with 76 tons of protective suits, 11 tons of face shields and 9 tons of masks on board. More than 1050 m3 of security equipment ordered in 🇨🇳 by @kghm_sa and @GrupaLOTOS will land tomorrow in 🇵🇱. #CargoForPoland pic.twitter.com/RqEKtSFIcg
— Ministry of Foreign Affairs 🇵🇱 (@PolandMFA) April 13, 2020
Let zorganizovala polská polostátní těžební společnost KGHM a polostátní petrochemická společnost Lotos. Nejednalo se o let organizovaný přes alianční program SALIS, jak jej využila Česká republika, byť je Polsko rovněž členem programu.
Přílet sledoval na místě i polský premiér Mateusz Morawiecki a generální ředitelé společností KGHM a Lotos:
🎥 "To bezprecedensowy transport, który będziemy w najbliższych tygodniach powielać, będziemy ściągać jak najwięcej sprzętu. Dodatkowo koncentrujemy się na produkcji krajowej. Chcemy działać dwutorowo" - premier @MorawieckiM. ➡️ Cała wypowiedź: https://t.co/5MT5hDsrra pic.twitter.com/kvGHcDXHKz
— Kancelaria Premiera (@PremierRP) April 14, 2020
Premier @MorawieckiM: Do Polski przybyły kolejne środki ochrony osobistej📰 Czytaj więcej: https://t.co/MUeLkxYGFm📸 Zdjęcia: https://t.co/wzlSHw6Pu1 pic.twitter.com/e6IEGvygWe
Já jsem přijal pozvání pana prezidenta Putina a předpokládám, že tato slavnost se místo 9. května uskuteční v září, a dává to i logiku, protože, jak víte, v září skončila 2. světová válka. 9. května skončila pouze válka v Evropě.
Druhá světová válka v Evropě oficiálně skončila podepsáním německé kapitulace v Berlíně 8. května 1945 s platností od 23 hodin toho dne. Podle moskevského času pak kapitulace nabyla platnosti ve 2 hodiny následujícího dne, 9. května. Z toho důvodu si v Rusku připomínají konec války v tomto datu. Nicméně v Evropě (včetně ČR) je za datum konce druhé světové války považován 8. květen, nikoli 9. květen, jak uvádí Miloš Zeman. S ohledem na celosvětový kontext skončila druhá světová válka definitivně 2. září 1945 kapitulací Japonska.
V Rusku se každoročně na oslavu konce druhé světové války koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí. Ta letošní ovšem byla z důvodu šíření koronavirové nákazy 16. dubna prezidentem Putinem odložena. Podle mluvčí Rady Federace, Valentiny Matviyenko, se vojenská přehlídka s jistotou uskuteční později tento rok. Přesné datum ovšem zatím nebylo určeno, bude o něm rozhodnuto v závislosti na vývoji epidemie.
Na květnové oslavy bylo do Moskvy pozváno 17 hlav států světa, včetně českého prezidenta. Prezident Miloš Zeman pozvání přijal 25. března 2020.
Když čtete statistiku, kupodivu zjistíte, že eurozóna má vyšší nezaměstnanost a pomalejší tempo hospodářského růstu než země, které v eurozóně nejsou.
V části rozhovoru, ze které tento výrok pochází, hovoří prezident Zeman o eurozóně a Evropské unii, v tomto hodnocení proto považujeme „země, které v eurozóně nejsou“, za členské státy EU mimo eurozónu (nikoliv například další státy zcela mimo Evropskou unii).
Poslední dostupná data Eurostatu z doby rozhovoru ukazují, že míra nezaměstnanosti v zemích eurozóny dosahovala v únoru 2020 celkem 7,3 %. Oproti tomu ve státech EU, které společnou evropskou měnu nezavedly, se nezaměstnanost pohybovala okolo 3,8 %. V celé Evropské unii pak počet nezaměstnaných činil 6,5 %. První část výroku tedy lze považovat pravdivou.
Stejně je tomu v případě růstu HDP, tedy „tempa hospodářského růstu“, jak uvádí Miloš Zeman. Pokud srovnáme například přírůstek HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2017 až 2019, lze zde jasně vysledovat, že za toto období v zemích eurozóny rostlo HDP skutečně pomaleji než ve zbylých státech EU.
Data za 4. čtvrtletí roku 2019 byla zveřejněna 20. dubna 2020, tedy před vznikem rozhovoru, a proto je zde nezohledňujeme.
Tvrzení prezidenta Zemana, že v zemích eurozóny je míra nezaměstnanosti vyšší a růst HDP pomalejší než ve zbytku Evropské unie, je tedy pravdivé. Nicméně přímý vliv zavedení eura na tyto parametry, zvláště na vývoj HDP, dle řady odborných publikací není jasně prokazatelný (.pdf, str. 1406). Roli podle odborníků může hrát kombinace dalších faktorů (.pdf, str. 26). Existují však také studie, které ukazují, že v některých zemích by mohl být hospodářský růst větší, pokud by v nich euro zavedeno nebylo (.pdf, str. 4).
Už jsem jednou řekl, že jsem zastánce referend, a nevidím důvod, aby se omezovala tematika těchto referend. Na druhé straně jsem také řekl, že kdyby bylo referendum o vystoupení z Evropské unie, hlasoval bych proti.
Že je Miloš Zeman dlouhodobý zastánce referend, si můžeme připomenout jeho projevem k poslancům v březnu roku 2016 při příležitosti projednávání návrhu zákona o celostátním referendu. Miloš Zeman tehdy mimo jiné uvedl: „A dnes jsme se tady sešli, abychom probírali jeden ze zákonů, který alespoň částečně může politikům jejich prestiž vrátit tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany a občané byli více vtaženi do procesu rozhodování.“
V roce 2018, kdy byly prezidentské volby, v Prezidentském duelu ČT prezident Miloš Zeman řekl: „Domnívám se, že je zapotřebí respektovat důstojnost a právo občanů rozhodovat i o důležitých geopolitických otázkách v celostátním referendu.“ Dále pak Česká televize připomíná, že již v minulosti prezident Zeman několikrát zopakoval, že by referendum o vystoupení z Evropské unie podpořil, sám by ale hlasoval pro setrvání. To potvrzuje i článek na Novinky.cz z roku 2016, kde se Miloš Zeman vyjadřuje nejen k referendu o EU, ale i o NATO. V obou případech by referendum o vystoupení podpořil, ale hlasoval by proti.
Dobře, tak žádejme kompenzaci od Velké Británie za nemoc šílených krav, protože ta zcela evidentně se rozšířila právě z Velké Británie. Žádejme od afrických zemí kompenzace za Ebolu, protože ta se zcela evidentně rozšířila z Afriky.
Hned na úvod je dobré zdůraznit kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. Prezident Zeman zde odpovídá na otázku jednoho z posluchačů: „Dobrý den, uvažujete, že bychom po Čínské republice požadovali odškodnění za škody vzniklé virem z Wu-chanu? Že pochází virus z Číny je nezpochybnitelné.“ Tento dotaz tedy dává do souvislosti pouze geografický původ nemoci a případné odškodnění, Jinak se však v médiích mluví o odškodnění spíše z důvodu, že zejména z počátku Čína situaci podcenila a uváděla nepřesné informace.
Protože ale dotaz, na který Miloš Zeman přímo odpovídá dává do souvislostí pouze geografický původ nemoci, omezíme naše ověření taktéž na geografický původ nemoci šílených krav či eboly. Zda i Velká Británie či africké státy něco podcenili není pro výrok, vzhledem k jeho kontextu, relevantní.
Bovinní spongiformní encefalopatie, lidově nazývaná jako nemoc šílených krav, byla skutečně poprvé zaznamenán ve Velké Británii v 80. letech. Tato nemoc napadá centrální nervový systém skotu. Vrchol epidemie nemoci šílených krav nastal v Británii v roce 1993, od té doby počty nakažených zvířat soustavně klesají. Nemocí šílených krav se nemůže nakazit člověk, ale je vysoce pravděpodobné, že po požívání infikovaného zvířete se u člověka může projevit varianta fatální neurodegenerativní Creutzfeldtovy–Jakobovy nemoci. Nemoc šílených krav se v pozdějších letech rozšířila i do dalších států - do USA, Japonska, Belgie, Dánska, Irska, Švýcarska apod.
Ebola, která je jednou z nejvíce nebezpečných nemocí současnosti s až 90% smrtností, se poprvé objevila v tehdejším Zairu, dnešní Demokratické republice Kongo, v roce 1976. Od té doby v několika státech Afriky proběhlo více epidemických vln, jedna z největších pak mezi lety 2014 a 2016. Mezi nejvíce zasažené země patřila Guinea, Libérie a Sierra Leone. Rozšířila se ale také do Spojených států a několika evropských zemí - například do Španělska, Německa, Francie či Velké Británie. V žádných z těchto států ale nepropukla epidemie nemoci, jednalo se pouze o jednotky případů. K nakažení došlo ve většinou v afrických epicentrech nákazy. Podle WHO probíhá od roku 2018 další vlna šíření eboly v Demokratické republice Kongo.
Rozšíření Eboly mimo africké státy v průběhu epidemické vlny 2014-2016
Mimochodem pražský primátor Hřib chce přivézt luskouna z Tchaj-wanu.
Hlavní město Praha uzavřelo 13. ledna 2020 s hlavním městem Tchaj-wanu Tchaj-pejí sesterskou smlouvu a další memoranda o vzájemné spolupráci, například o spolupráci mezi zoologickými zahradami. Za Prahu podepsal smlouvu primátor Zdeněk Hřib a za Tchaj-pej starosta Wen-je KO.
Primátor Zdeněk Hřib následně v ČT prohlásil, že je od tchaj-pejské ZOO přislíben pár luskounů. „Chceme také řešit spolupráci v oblasti zoologických zahrad, kde tedy máme příslib toho, že do Prahy přijede pár luskounů, což je velice vzácné a také velice velice ohrožené zvíře, jehož ochraně se věnuje zoologická zahrada i dlouhodobě, přestože je nechová.“
Prezident Miloš Zeman luskouny zmiňuje, jelikož jsou tato zvířata považována za možné mezihostitele při přenosu viru SARS-CoV-2 na člověka.
Asi před dvěma lety jsem psal dopis panu starostovi Kolářovi z Prahy 6, protože na území Prahy 6 po cestě na letiště jsou dvě nádherné, veliké a naprosto zchátralé vily. Pan starosta mi odpověděl, že s tím nemůže nic dělat.
Dopis adresovaný starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi a následná odpověď, které zmiňuje prezident ve výroku, nejsou veřejné. Samotný Ondřej Kolář nám Zemanův zájem o chátrající vily nacházející se na třídě Milady Horákové a existenci jemu adresovaného dopisu a odpovědi na něj potvrdil. Poskytl nám také kopie obou diskutovaných dopisů.
V Zemanově původním dopisu z dubna 2017 se nachází žádost o vyjádření postoje starosty Prahy 6 ke zchátralým vilám podél ulice Milady Horákové. V dopise prezident Zeman argumentuje špatným stavem objektů, který vrhá špatné světlo na místní část v očích návštěvníků a vybízí k řešení, které ovšem nijak blíže nespecifikuje.
V odpovědi z května 2017 Ondřej Kolář uvádí, že na situaci má stejný názor jako prezident, ovšem věc se vymyká pravomocím samosprávy a problém leží v rukou místně příslušných správních úřadů, které vyzval k činnosti. Řešení situace je pak blokováno vlastníkem, jenž navrhuje, že vily nahradí zástavbou, která neodpovídá vypracované urbanistické studii pro místní část.
Vily, o kterých obsah dopisů pojednává, byly v roce 2017 předmětem zájmu developerů, kteří v otevřeném dopise vyzvali k jejich zbourání z důvodu špatného technického stavu. Vily se však nachází v památkové zóně Dejvice, Bubeneč, Horní Holešovice a Národní památkový ústav jejich odstranění prohlásil za vyloučené.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv k odeslání dopisu nedošlo před dvěma, ale třemi roky, protože tato informace nemění význam výroku.
