Já jsem nedávno jednal s britským ministrem zahraničí o vraždě jednoho českého občana britskými občany a on mně říkal - je mi to líto, ale u nás neexistuje možnost odvolání.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože v daném případě sice nebylo odvolání možné podat, nicméně není pravdou, že by tento institut britské trestní právo vůbec neznalo, jak prezident uvádí.
Miloš Zeman navštívil Velkou Británii v červnu 2017, přičemž se zde setkal jak s královnou Alžbětou II., tak s britským ministrem zahraničních věcí Borisem Johnsonem. Během jejich rozhovoruzavedl prezident Zeman řeč na téma případu Čecha, který byl v Londýně napaden skupinou mladíků, se kterými se nepohodl, a posléze byl jedním z útočníků usmrcen. Ten byl však britským soudem osvobozen.
Odvolání k vyššímu soudu je sice podle britského práva v trestních případech možné, ale jen ze strany obžalovaného v případě, že jej soud uzná vinným. Naopak oběti zločinů se opravdu nemohou proti rozsudku soudu odvolat, stejně tak se nemohou odvolat jejich rodinní příslušníci.
Řekl jsem několikrát, že se na toto téma poradím především s nimi (Nejedlým a Mynářem, pozn. Demagog.cz). Nikdo z nich není trestně stíhán ani není z ničeho obviněn, nikdo z nich nespolupracoval s Davidem Rathem.
Radit se Zeman hodlá o tom, zda Nejedlý a Mynář budou pokračovat v působení na Hradě. Toto již dříve řekl např. v rozhovoru pro TV Nova (čas 50:45), není vyloučeno, že toto prohlásil i jinde. To, že ani Mynář, ani Nejedlý nejsou podle známých informací stíhání ani obviněni, jsme již ověřili v jiném výroku. Není známo, že by Mynář či Nejedlý spolupracovali s Davidem Rathem, jde navíc spíše o řečnický obrat v návaznosti na spekulace kolem Drahošova volebního manažera Kleindiensta.
Martin Nejedlý má, protože dlouhou dobu působil jak v Německu, tak v Rusku, kontakty na Rusko.
O Martinu Nejedlém, jednom z hlavních poradců Miloše Zemana, se toho ví poměrně málo, neboť po celou dobu působení na Pražském hradě nezveřejnilsvůj životopis. Nicméně je známo, že byl v minulosti profesionálním volejbalistou hrajícím za Zbrojovku Brno, poté se odstěhovaldo Německa.
Po ukončení sportovní kariéry začal Martin Nejedlý podnikat. Působilv Ruské federaci, kde mimo jiné obchodoval s auty. Dle informací serveru info.cz převážel ojeté automobily právě mezi Německem a Ruskem. V Rusku začal také spolupracovat s tamními naftaři, přičemž pro Lukoil zprostředkovával dodávky technologií pro výstavbu produktovodů.
V roce 2007 založilMartin Nejedlý za podpory “ruské matky” Lukoil Aviation Czech a během Topolánkovy vlády se Nejedlému dařilo dodávatpalivo pro české státní aerolinie. Nejedlý byl jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech do roku 2015, kdy společnost přešla do likvidace, neboť po prohraném soudním sporu musela zaplatitSprávě státních hmotných rezerv 27,7 milionu korun.
Na Pražském hradě zaujímáNejedlý pozici řadového poradce pro energetiku, což z něj činí de facto neviditelného člověka. Tato pozice nevyžaduje bezpečnostní prověrku a zároveň není oficiální služební pozicí Hradu, tedy nepobírá od Hradu plat a nemusí oficiálně zveřejnit svůj životopis. Na druhou stranu, post energetického poradce zahrnujemnoho zájmových oblastí od zahraniční politiky, finance až po bezpečnost.
Za dobu svého podnikání a působení na Hradě si Martin Nejedlý vytvořil velikou síť kontaktů. Nejzajímavější z nich mapuje server Neovlivni.cz ve své infografice. Z diagramu je patrné, že mezi Nejedlého kontakty patří i významní ruští businessmani.
Pan Babiš a pan Drahoš, oba dva naprosto shodně konstatují, že páni Nejedlý a Mynář by neměli být v mém týmu.
Andrej Babiš se po konci prvního kola prezidentských voleb vyjádřil v pořadu Partie na TV Prima (cca 7. minuta), že by se Miloš Zeman měl distancovat od dvou svých současných spolupracovníků, a to poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře. Jiří Drahoš pak mezi prvním a druhým kolem v rozhovoru pro týdeník Respekt uvedl, že vzhledem k minulosti obou prezidentových spolupracovníků, jsou pro něj oba nedůvěryhodní a speciálně na post kancléře by v případě svého zvolení nechal udělat audit.
Já jsem totiž četl rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu, a tam mimo jiné byly takové údaje, jako že pan Mynář před 20 lety v opilosti porazil sloup veřejného osvětlení, na kterém byl místní rozhlas.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože výsledné rozhodnutí nebylo zveřejněno a nelze tedy potvrdit, že obsahuje zmíněné údaje a že je toto jedním z důvodů, proč nedostal nejvyšší bezpečnostní prověrku.
Vydání osvědčení o bezpečnostní způsobilosti je zcela v gesci Národního bezpečnostního úřadu, který celý postup popisuje na svých stránkách. Materiály a písemnosti týkající se řízení včetně rozhodnutí jsou tajné, proto nelze ani ověřit, zda se v rozhodnutí daná skutečnost objevila.
Jedinou informaci o nehodě podal sám Vratislav Mynář v rozhovoru pro Českou televizi dne 7. října 2015, kde řekl:
„Ta věc je stará téměř 30 let, stalo se to tak, že jsem v 19 letech u nás na hodech vypil pár piv – vozidlem mých rodičů Škodou 100 jsem naboural obecní rozhlas. Byla to samozřejmě klukovina. Ale vzhledem k tomu, že to bylo téměř před 30 lety, tak jsem nepředpokládal, že to musím dokládat. Zákon o utajovaných informacích říká, že dokládám veškeré záležitosti ze soukromého i podnikatelského života v historii 20 let.“
V rozhovoru též upřesnil, že byl za čin podmíněně odsouzen.
Když jste oznamoval kandidaturu, řekl jste, že jedním ze dvou politiků, kterým důvěřujete, je pan Miroslav Kalousek. (...) Ten celý výrok zněl "jeden z ministrů, jimž důvěřuji, je Miroslav Kalousek, druhý je Pavel Bělobrádek".
Otázka časopisu Reflex směřovala k tomu, se kterým vládním představitelem se Drahošovi jako představiteli Akademie věd dobře spolupracovalo. Tehdy řekl, že se mu dobře jednaloprávě s Bělobrádkem a s Kalouskem coby ministrem financí pak měl velmi korektní vztahy.Ze strany Drahoše tedy slova o důvěře nezazněla.
Řekl jsem, že když je někdo v nemocnici, tak samozřejmě je mu poskytnuta zdarma strava, je tam otop, je tam všechno ostatní.
Miloš Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Následně dodal (1:30 a dále), že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Nezapomeňte, že starobní důchod, který je v průměru 11 tisíc, je v situaci, že na něj dvě třetiny důchodců nedosáhnou, tak tam je zapotřebí určitých úlev.
Nejnovější data o mediánu důchodu nabízí Statistická ročenka 2016 ČSSZ. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč. Medián důchodu v témže roce byl 11 344 Kč (.pdf, str. 18). To znamená, že polovina důchodců dosáhne na důchod ve výši 11 344 Kč, což je téměř průměrný důchod.
Podle tiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč.
Můj výrok nebyl vůbec o důchodcích. Můj výrok byl o hospitalizačních poplatcích.
Miloš Zeman naráží na výrok pronesený při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.
Při obhajování hospitalizačních poplatků celou situaci demonstroval na případu starobního důchodce s průměrným důchodem, tedy nelze říci, že by se o důchodcích nebavil. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Dodal, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Zrušením těchto poplatků naše zdravotnictví ztratilo dvě miliardy korun.
Rozhodnutím Ústavního soudu byl od začátku roku 2014 zrušen poplatek za pobyt v nemocnici. Zrušením tohoto poplatku přišly nemocnice podle důvodové zprávy vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5). Od začátku roku 2015 byla změnou zákona zrušena i většina zbylých regulačních poplatků ve zdravotnictví.
Dále bylo rozhodnuto o kompenzacích pro nemocnice, ambulantní lékaře i lékárny, které měly být pokryty zvýšením plateb za státní pojištěnce a změnou úhradové vyhlášky. Výše těchto kompenzací se pohybují kolem 5 mld ročně (viz video).
