Miloš Zeman

Ve včerejším vydání (středa, 24. ledna) Frankfurter Allgemeine Zeitung je na stránce 16 článek s názvem Hängepartie in Prag bremst Reformen. V jeho rámci píší o Drahošovi jako proevropském, intelektuálním a městském kandidátovi, který mluví o přijímání uprchlíků.

Dodejme, že jde o interpretaci toho, jaké jsou Drahošovy postoje, což o jeho reálných názorech příliš nevypovídá.

Jiří Drahoš během první debaty před druhým kolem prezidentských voleb na TV Prima uvedl, že výrok o přijetí 5000 kosovských uprchlíků patřil Miloši Zemanovi. Toto Drahošovo prohlášení jsme jižověřovali a označili je za nepravdivé. Nejednalo se o výrok Miloše Zemana, který byl v té době premiérem, ale skutečně o výrok tehdejšího ministra zahraničí Jana Kavana.

Na jednání Zemanova kabinetu dne 21. dubna 1999 bylo přijato usnesení vlády o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. Je tedy evidentní, že o dané věci vláda jednala a Zemanův výrok není pravdivý.

Miloš Zeman reaguje na Drahošovu výtku, že jeho vláda nabídla 5 tisícům uprchlíkům z Kosova v roce 1999 pomoc. Jak dokládáme výše, není to pravda. Nicméně Zeman reaguje tvrzením, že žádný uprchlík z Kosova do České republiky nepřišel. Pokud se podíváme na fakta, tak vláda svým usnesenímrozhodla o poskytnutí útočiště obyvatelům Kosova. Organizace Člověk v tísni uvádí, že po skončení válečného konfliktuse většina uprchlíků vrátila domů. Například do Kosova se zpět vrátilo 903 osob z celkových 1034 osob, kteří v ČR získali dočasné útočiště.Z těchto dat je patrné, že ve skutečnosti do České republiky kosovští uprchlíci dorazili. Výrok tudíž hodnotíme jako nepravdivý.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.

V předvolební debatě na TV Prima 23. ledna 2018 řekl Jiří Drahoš toto: „V roce 1999 při kosovské krizi jste vy řekl, že tento stát může přijmout 5000 kosovských Balkánců.” Server Demagog.cz skutečně tento výrok označil za nepravdivý, a to z toho důvodu, že výrok nepronesl Miloš Zeman coby tehdejší premiér, ale vyřkl jej jeho ministr zahraničí Jan Kavan.

Vratislav Mynář podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, proti rozhodnutí o něm pak správní žalobu, využil tak svých prostředků k obraně proti rozhodnutí NBÚ. Existuje také řada případů, kdy soud vyhověl stěžovateli na rozhodnutí NBÚ, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Mynář nejprve proti 1. stupni rozhodnutí NBÚ neudělit mu prověrku podal rozklad. Po jeho zamítnutí reagoval správní žalobou k Městskému soudu v Praze, kterou úřad zatím nestihl projednat.

Mynář o prověrku na stupeň “přísně tajné” požádal již v prosinci 2013. Potřebné podklady na NBÚ dodal až o rok později, čímž se proces zpomalil už na začátku. NBÚ mu ale prověrku neudělil a tak Mynář využil svého práva a proti tomuto rozhodnutí prvního stupně podalv říjnu 2015 rozklad, se kterým však Mynář neuspěl.

Proti zamítnutí rozkladu lze v druhém stupni podatsprávní žalobu. Té Mynář využil v lednu 2016. Od té doby se ale Městský soud v Praze k projednání nedostal. Zatím se zabývá žalobami teprve z roku 2014, v září 2017 přiznal, že v této věci nestihne rozhodnout ani do prezidentských voleb.

Co se týče úspěšnosti správních žalob vůči rozhodnutí NBÚ, od roku 2006 do roku 2016 z podaných 106 žalob uspělo (.pdf, str. 47) celkem třináct. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že prvního kola historicky druhé přímé volby prezidenta se zúčastnilo 61,92 % oprávněných voličů. Což je zhruba o půl procenta více než v roce 2013. Řada neúspěšných kandidátů vyzvala své voliče, aby v příštím kole dali hlas Jiřímu Drahošovi, část občanů je však stále nerozhodnutá. V minulých volbách účast v druhém kole poklesla o téměř 1 %.

Miloš Zeman se v české politice pohybuje od roku 1990. V roce 2002 sice odešel do ústraní na Vysočinu, až do roku 2007 však byl členem ČSSD a v roce 2010 zakládal SPO. O politiku se tak aktivně (průběžně) zajímá více než 25 let.

Koncem ledna 1990 se Zeman stal poslancem za Občanské fórum. V roce 1992 kandidoval za ČSSD a stal se opět poslancem Federálního shromáždění. V roce 1998 byl jmenován předsedou vlády ČR. V roce 2002 odešel na Vysočinu a politické kariéře na vrcholné úrovni se nevěnoval. Nicméně byl stále členem ČSSD (1992–2007). V roce 2003 neúspěšně kandidoval do prezidentského úřadu. V prosinci 2009 založil Stranu práv občanů a v březnu 2010 byl zvolen předsedou této strany. V roce 2010 neúspěšněkandidoval za SPO v Ústeckém kraji do PSP a jako předseda následně rezignoval. V listopadu stejného roku byl zvolen čestným předsedou.

Do české politiky se vrátil jako prezident zvolený první přímou volbou v roce 2013, kandidaturu oznámil v červnu 2012.

Tento výrok padl v kontextu diskuze o vládě Andreje Babiše, respektive o jeho jmenování premiérem.

Jiří Drahoš se opakovaně vyjádřil k tomu, že by nejmenoval premiérem trestně stíhaného.

„Řekl bych Andreji Babišovi, že člověk, který je trestně stíhán, nemůže reprezentovat Českou republiku venku, nebude mít čas na plnohodnotnou funkci premiéra.“

Jiří Drahoš tedy potvrdil, že by jmenoval zástupce nejsilnější strany (tedy hnutí ANO), nicméně preferoval by někoho, kdo není trestně stíhán.