Miloš Zeman

Miloš Zeman hovoří v kontextu svého slibu, ve kterém tvrdil, že nebude vládu veřejně kritizovat. Tento slib ovšem porušil a kriticky se k vládě Bohuslava Sobotky vyjádřil hned několikrát, a to průřezově svým volebním obdobím.

V září 2017 Zeman označil Sobotkovu vládu jako vládu "promarněné příležitosti". Závěr výroku tedy souhlasí, při končícím volebním období vládu považoval za špatnou. Kritizoval především čekání na reformy. Pokus o spolupráci nebyl znatelný ani při řešení vládní krize v květnu 2017, kdy tehdejší premiér Sobotka přišel s prezidentem konzultovat situaci o odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Zeman tehdy počítal s tím, že Sobotkova vláda podá demisi, přestože to nebylo oficiálně vyhlášeno. Zeman také v této chvíli odešel ze sálu dříve, než Sobotka dokončil svoji řeč, což naznačuje trhlinu v otázce spolupráce.

Příkladem některých dalších kritik může být Zemanův rozhovor v Českém rozhlase (2014): "...nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku***la (sic!) služební zákon."

Následně Zeman kritizoval ještě například legislativní priority vlády nebo výběr eurokomisaře. Většina kritiky mířila na premiéra Sobotku, nešetřil ale ani ministra Dientsbiera v souvislosti se zamýšlenou změnou pravomocí hlavy státu. Celé odůvodnění tohoto slibu a další konkrétní příklady jsme již ověřili v našem výstupu Sliby Miloše Zemana (konkrétně slib veřejná kritika vlády).

Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý, neboť tzv. politické trafikanty lze jmenovat pouze do funkce politických náměstků, neboť odborní náměstci jsou voleni z výběrových řízení nezávislých na ministrovi. Právě politické náměstky je však možné lehce vyměnit, záleží totiž na ministrovi, zda chce s náměstkem pokračovat, či ne.

Služební zákon upravuje poměry státních zaměstnanců ve správních úřadech. Mezi správní úřady se řadí i ministerstva, jejichž sekce vedou tzv. odborní náměstci. Tito náměstci jsou vybíráni ve výběrových řízeních z již sloužících zaměstnanců, přičemž výběrová řízení nevede ministr, nýbržstátní tajemník. Tito náměstci jsou ve služebním poměru na dobu neurčitou. Tím má být zajištěna apolitičnost náměstků, kteří tak nejsou závislí na tom, jak se který ministr zrovna vyspí. Přesto však může dojít ke skončení jejich funkce náměstka, a to prostřednictvím systematizace, jak učinila vláda(.pdf) k 1. lednu letošního roku.

Kromě odborných náměstků existují i náměstci političtí, které má očividně ze svých minulých prohlášeníMiloš Zeman na mysli. Tito náměstci jsou vybíráni samotným ministrema služební zákon se na ně nevztahuje. Ministr si může zvolit maximálně2 politické náměstky. Podstatné je, že osud těchto náměstků je v rukou konkrétního ministra. Tyto náměstky tak je možné ihned z jejich pozice propustit.

Pražský hrad skutečné pořádá různé kulturní akce k příležitosti oslav, zatím jsme jich však napočítali pouze jedenáct. Další však ještě nemusí být zveřejněny a jsou např. ve fázi příprav. Je pravdou, že Pražský hrad a Kancelář prezidenta republiky jsou otevřeny pro různé exkurze, školní skupiny i veřejnost a patří sem i stálé expozice.

Jako prolog byla na podzim 2017 zahájena výstavaObnova Pražského hradu 1918–1929.

Korunovační klenoty byly ve Vladislavském sále vystaveny od 16. do 23. ledna 2018. K výročí založení republiky pořádá Hrad ve spolupráci s dalšími organizacemi výstavu Založeno 1918 - jedná se o sérii pěti výstav (součástí byla i výstava korunovačních klenotů).

V roce 2018 má Hrad naplánováno zatím pět přednášek. Počet oficiálních akcí k oslavám založení republiky je tak prozatím jedenáct.

Miloš Zeman skutečně podpořil prezidentského kandidáta SvobodnýchNorberta Hofera proti kandidátovi Strany zelených Van der Bellenovi. Když po svém zvolení Alexander Van der Bellen přijel na státní návštěvu do Prahy a setkal se s prezidentem Zemanem, na otázku novinářů, zda změnil naVan der Bellena názor, český prezident odpověděl:

„Nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit a myslím si, že jsme našli řadu témat, na nichž se s panem prezidentem shodneme.“

Po parlamentních volbách opravdu rakouštílidovci a Svobodní vytvořili vládní koalici pod vedením Sebastiana Kurze, rezort ministerstva zahraničí však neobsadil Norbert Hofer, ale Karin Kneisslová.

Co se týče podpory prezidentských kandidátů z ostatních států, tak Miloš Zeman během svého pětiletého mandátu podpořil současného prezidenta USADonalda Trumpa, a to již v době jeho kandidatury, jak Miloš Zeman zmiňuje vzápětí po upozornění moderátorky Witowské.

Prezident Miloš Zeman se v rozhovoru pro iDNES.cz a videoportál iDNES.tv vyjádřil, že kdyby byl americkým občanem, tak by volil Donalda Trumpa, který sicezískal méně voličských hlasů než Hillary Clintonová, ale kvůli specifickému volebnímu systému (jde o celkový počet získaných volitelů) nakonec vyhrál.

O tom, že je eurofederalistou, se Miloš Zeman vyjádřil v minulosti vícekrát:

“Já sám se označuji za eurofederalistu, ale vždy dodávám, že eurofederalista není ten, kdo podporuje unitární evropský superstát.” (rozhovor pro Euractiv.cz, 10.12. 2012)

"Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou." (Idnes.cz., 12.1.2009)

„Jsem eurofederalista, a tedy odpůrce evropského superstátu.“(v knize Miloš Zeman - zpověď informovaného optimisty: rozhovor s Petrem Žantovským, kniha z roku 2012, ukázka zde)

Svoji podporu společné zahraniční, obranné a ekonomické politice EU vyjádřil například v roce 2013 v Berlíně nebo při podpisu tzv. eurovalu v témže roce.

V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů

V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.

Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.

Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident Zeman podporuje euro dlouhodobě a to i po řecké krizi. Nicméně se jasně vyjádřil, že nechce, aby Česko platilo eurem v době řecké krize, tedy v tomto vyjádření se jedná o výrok pravdivý.

Prezident Zeman několikrát podpořil přijetí eura, například v roce 2013 nebo 2014. V roce 2015 už svůj názor mírně pozměnil. Přijetí eura stále prezident podporoval, ale až den po tom, co z eurozóny vystoupí Řecko.

„Má jediná obava ze zavedení eura při současné podobě stabilizačního mechanismu je ta, že by český daňový poplatník platil řecké dluhy. Byl jsem velmi zklamaný z výsledku jednání, která už téměř směřovala k takzvanému Grexitu a nakonec skončila tím, že Řecko v eurozóně zůstalo.“

Zároveň ale řekl, že závidí Slovensku, že je v eurozóně. Je tedy vidět, že prezident euro stále podporoval i přes řeckou dluhovou krizi. Až téměř na konci této krize začal mít strach z toho, že by řecké dluhy platili čeští daňoví poplatníci.

V loňském roce se prezident Zeman také nevyjádřil proti přijetí eura. V dubnu nejprve zopakoval, že přijetí eura za přítomnosti Řecka v eurozóně by bylo proti zájmům České republiky, v červnu ale řekl, že jsme připraveni na vstup do eurozóny, hlavní překážkou je pouze mentální bariéra Čechů. V posledních vystoupeních týkajících se eura tedy prezident svůj názor nezměnil, pouze kladl podmínky, za kterých by Česká republika euro přijmout neměla.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože někteří čeští muslimové se skutečně radikalizují. Tento proces se však týká jen mála jednotlivců a muslimská komunita jako celek se v naší zemi zůstává umírněná.

Radikální tendence se skutečně objevují u některých českých muslimů. MF Dnes například popsala případ trojice českých muslimů, kteří byli obviněni z terorismu (jsou stíháni na útěku, jeden z nich se ukrývá v Mauritánii).

Celkové tendence muslimské komunity u nás však popsala Bezpečnostní informační služba ve své výroční zprávě za rok 2016 (kap.2.5), kde se píše:

“Aktivity Islámského státu (IS) v Iráku a v Sýrii, stejně jako teroristické útoky jeho příznivců v evropských státech, vyvolaly negativní reakce mezi českými muslimy i českou většinovou společností...BIS zaznamenala několik jednotlivců, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali v průběhu roku prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter tak byl zachován.”

Miloš Zeman v roce 2015 odmítal především povinné kvóty Evropské komise na přerozdělení uprchlíků a prosazoval také rozmístění české armády na hranicích, aby mohla bránit jejich vstupu. Zároveň ale už v srpnu 2015 v rozhovoru z Lánřekl: „Těmto lidem nejlépe pomůžeme na jejich území.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.