Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 66 výroků

Miloš Zeman

Předčasné volby jsou plán C. Ale to bych považoval za svoji osobní politickou porážku, protože celou dobu bojuji za to, aby nebyly.
Týden v politice, 3. června 2018
Pravda

Ve Vánočním poselství Zeman zdůrazňoval, že odmítá mmožnost předčasných voleb. Řekl následující:

"Občas slyším hlasy, že bych měl vypsat předčasné volby, což mi ústava v některých situacích umožňuje. Chci naprosto jasně říci, že to nikdy neudělám, protože předčasné volby několik měsíců po řádných volbách by byly výsměchem občanů, kteří šli k řádným volbám a volili tak, jak volili. Občané rozdali karty a politici musí umět s těmito kartami hrát."

18. dubna 2018 se na tom, že předčasné volby nejsou řešením, shodl prezident Zeman při schůzce s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělodbrádkem s tím, že je potřeba vyjednávat tak, aby vznikla nová vláda. Zeman byl dle Bělobrádkových slov přesvědčen, že ČR bude mít vládu s důvěrou do letních prázdnin.

6. prosince 2017 jmenoval Zeman Andreje Babiše premiérem. Dále byla 13. prosince Zemanem jmenována Babišova menšinová vláda, které však nebyla 16. ledna 2018 Sněmovnou vyslovena důvěra.

24. ledna 2018 Zeman přijal na Hradě demisi Babišovy vlády a zároveň pověřil vládu výkonem funkce do dalšího jmenování. Zeman dále řekl, že pokud nebude znovuzvolen prezidentem, nebude chtít po Babišovi podporu 101 poslanců ve Sněmovně.

28. května 2018 řekl Zeman ČT, že hodlá podruhé jmenovat Babiše premiérem do poloviny června, a to ještě před výsledkem vnitrostranického referenda ČSSD, která se rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

31. května oznámil Babiš po jednání s prezidentem v Lánech, že ho prezident podruhé jmenuje premiérem 6. června. Jmenování tedy proběhne o týden a více dříve, než budou známy výsledky vnitrostranického referenda ČSSD, ty mají být známy 15. června. Zeman takto údajně chce urychlit sestavení vlády. Znovu Zeman také zdůraznil, že si nepřeje předčasné volby.

Miloš Zeman

Já jsem zastáncem protiimigrační politiky a velmi mě potěšilo, že nedávno i pan Babiš se prohlásil za evropského lídra protiimigrační politiky.
Týden v politice, 3. června 2018
Pravda

Miloš Zeman se dlouhodobě staví proti migraci a kvótám. Například v červnu v roce 2017 se postavil proti kvótám, když řekl:

"Včera jsme byli vystaveni tlaku Evropské komise ve věci migračních kvót. Rozhodl jsem se už před řadou let neustupovat vnějšímu tlaku ohledně migrantů. Povinností jakéhokoliv prezidenta je hájit národní zájmy ČR. Výsostným národním zájmem je právě to, že jako suverénní stát musíme sami rozhodnout, koho umístíme a koho neumístíme na naše území."

Na otázce ohledně migrantů se dále Zeman neshodl například s prezidentem Německa při jeho návštěvě v září 2017, kdy Zeman mj. tvrdil, že má pochybnosti o slučitelnosti kultury muslimských migrantů s evropskou kulturou.

Andrej Babiš se označil za lídra protiimigrační politiky, když při interpelacích ze 24. května 2018 týkajících se Marakéšské deklarace reagoval mj. takto:

"Můžu vám říct, že na Evropských radách já jsem lídr protimigrační rétoriky, proti, nechceme žádné migranty, žádné kvóty, chceme řešit migranty mimo Evropu, hotspoty. A tahle deklarace mluví o tom, co mají dělat africké státy. My jim posíláme peníze."

Miloš Zeman

Bývalé ministerstvo práce a sociálních věcí podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu prohospodařilo 1,1 miliardy korun tím, že si koupilo tři nefungující informační systémy, které nad to mezi sebou nedokáží komunikovat.
Týden v politice, 3. června 2018
Neověřitelné

Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.

Miliardová škoda měla být způsobená primárně nesprávným hospodařením s informačními systémy ministerstva, jmenovitě systémem na výplatu sociálních dávek, systémem na výplatu dávek v nezaměstnanosti a ekonomickým informačním systémem ministerstva. Dohromady může jít zhruba až o 20 systémů. Tyto systémy mají být nefunkční a opožděné a jejich zadání mělo být v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně tak jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o které mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné jak na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na stránkách Národního kontrolního úřadu.

Na závěr je nutno zmínit, že na Ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové, Jaromír Drábek, čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.

Miloš Zeman

Já jsem trochu více spokojen, než jsem byl ještě před rokem. Když se podíváte na konkrétní čísla, tak investiční dynamika je o trochu lepší.
Týden v politice, 3. června 2018
Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť výše investic se oproti minulému roku mírně navyšuje. Jejich celková hodnota je v porovnání s předchozími roky stále nižší a to i v komparaci s roky, kdy se české ekonomice výrazně nedařilo.

České hospodářství opravdu roste a ČR se řadí mezi nejlepší státy EU v růstu HDP. Podle Eurostatu je reálný růst HDP 4,4 %, přičemž průměrný růst států EU činí 2,4 %.

Výše investic je vyjádřena podílem kapitálových výdajů ve státním rozpočtu. V minulém roce dosáhla výše investic nejnižší úrovně za minulá léta. Oproti skutečnému podílu investic, který činil cca 82 miliard, je nyní rozpočtováno cca 90 miliard.

To je skutečně nárůst, nicméně jde o nižší hodnoty, než jakých bylo dosahováno v předchozích letech a to včetně let, kdy byla ekonomika za pravicových vlád v recesi.

Dodejme, že data v grafu obsahují skutečnou výši investic ze státního rozpočtu pro dané roky (vyjma letoška). Pro rok 2018 pracujeme s odhadovanou výší, kterou obsahuje zákon o státním rozpočtu (.pdf, sešit B, str. 24). Údaje jsou v miliardách korun.

Miloš Zeman

Vladimír Keblúšek: Jaká je teď situace kolem investic Číny?

Miloš Zeman: Já předpokládám, že všichni novináři, kteří se škodolibě posmívali tomu, že firma CEFC neměla v Číně úspěch, nyní zmlknou, protože jste si zajisté všiml, že na její místo dorazila firma CITIC. Byly uzavřeny všechny závazky a čínské investice pokračují dál.
Týden v politice, 3. června 2018
Zavádějící

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Miloš Zeman

A za druhé je v programovém prohlášení velice svěží a správná myšlenka, že Česká republika potřebuje dlouhodobý investiční plán. Dokonce má být ministerstvo veřejného investování. A že tento plán má být zhruba na 10 let, tedy že bude překračovat hranice funkčního období.
Týden v politice, 3. června 2018
Pravda

Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.

Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“

Miloš Zeman

V první části svého funkčního období jsem takto jmenoval předsedu Ústavního soudu a doplnil Ústavní soud na 15 osob. V druhé části jsem jmenoval guvernéra České národní banky a doplnil bankovní radu na sedm osob.
Inaugurace Miloše Zemana, 8. března 2018
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Miloš Zeman

Ano, 28. října každého roku vyznamenám mezi 30 až 40 výrazných osobností ať už z vědy, umění, sportu, podnikání, veteránů druhé světové války nebo např. zahraničních osobností, z nichž bych rád připomenul alespoň jednu: Güntera Verheugena.
Inaugurace Miloše Zemana, 8. března 2018
Pravda

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Miloš Zeman

Zatímco v případě Ústavního soudu i bankovní rady nebyly zásadní námitky (k Zemanovu výběru, pozn. Demagog.cz) vůči odborné erudici členů těchto institucí, v případě vyznamenaných se takové námitky objevily.
Inaugurace Miloše Zemana, 8. března 2018
Zavádějící

Zeman má pravdu v tom, že jím schválení soudci a jmenovaní členové bankovní rady ČNB jsou přijímáni pozitivně. Senát nicméně odmítl celkem tři prezidentovy návrhy na soudce ÚS, než došlo ke shodě, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Podle čl. 84 Ústavy jmenuje prezident soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Nejprve v červnu 2013 neuspěl v hlasování Senátu Miloslav Výborný (nedoporučen výborem), v červenci 2013 Zeman nedokázal prosadit Senátem Jana Sváčka a konečně v dubnu 2014 neprošel horní komorou Jiří Nykodým. Důvody odmítnutí kandidátů nejsou jasné, přesto nelze bez dalšího říci, že by výběr byl bezproblémový.

Jak dokumentuje Aktuálně.cz, kritika vyznamenání není typická jen pro Zemana. U něj vyvstaly pochybnosti o zásluhách např. Františka Čuby (býv. předsedy významného komunistického JZD Slušovice) či Miroslava Tomana (býv. komunistického místopředsedy vlády). Řada z vyznamenaných včetně těchto dvou byla spojena se Zemanovou předvolební kampaní či Stranou práv občanů (dříve Zemanovci). V jistém smyslu směřovala kritika i k odborným kvalitám vyznamenaných umělců.

Miloš Zeman

...podle odborných odhadů z OKD bylo dohromady vytunelováno 100 miliard korun.
Inaugurace Miloše Zemana, 8. března 2018
Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není veřejně dostupná žádná studie, která by shrnovala celkové ztráty v rámci podniku OKD.

Při privatizaci OKD došlo k několika pochybným krokům, stejně tak jako v její další správě. Při prodávání státního podílu ve firmě měla být jeho cena o 5,7 miliardy Kč podhodnocena kvůli špatnému znaleckému posudku. Spor o výši částky při prodeji se dostal k soudu, přičemž ten ještě o případných vinících, kteří měli stát připravit o výše zmíněnou částku, nerozhodl. Osoby zainteresované v privatizaci OKD přehledně zpracovává infografika serveru Neovlivni.cz.

Další podezřelou transakcí je převod 7,5 miliardy Kč z OKD do dceřinné společnosti NWE vlastněné Zdeňkem Bakalou. Tento případ nyní vyšetřují švýcarské soudy. Zároveň se zmiňuje tzv. kauza bytů OKD. OKD ve svém fondu má přibližně 44 000 bytů. Tyto byty pak po privatizaci vlastnila fima RPG Byty Zdeňka Bakaly. Celková hodnota bytů ve fondu se odhadovala mezi 20–40 miliardami Kč. Kauza bytů OKD se táhla několik let, šlo o odkoupení bytů nájemníky za netržní ceny.

V roce 2016 na Žofínském fóru Zeman řekl: „Podle údajů, které jsem získal ze zdrojů, které mají povinnost informovat prezidenta republiky, celkový objem vytunelovaných prostředků za panství pana Bakaly v NWR se pohybuje mezi 100 až 150 miliardami korun.“ (záznam ČT, 48:59 min).

Vzhledem k tomu, že každý zdroj uvádí mírně odlišná čísla (ať už jde o počty bytů nebo mírné nuance v odhadovaných cenách), a s přihlédnutím k absenci veřejně přístupného celkového ohodnocení majetku OKD, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů