Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 66 výroků

Miloš Zeman

Podívejte se, kolik je v parlamentě žen poslankyň. Je to daleko nižší procento než ve většině západoevropských zemí.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v aktuálním volebním období zasedá 22 % žen a v Senátu se číslo pohybuje kolem 18 %. Vývoj podílu poslankyň na složení dolní komory českého parlamentu zpracoval v minulém roce Rozhlas. Nejvíce žen v poslaneckých lavicích zasedlo po volbách letošních a v roce 2010, přesné číslo je 44.

Co se týče poměru vůči západoevropským státům, je na tom Česká republika skutečně hůře. Podle Meziparlamentní unie spolupracující s OSN, která sleduje složení jednotlivých parlamentů, jsou na tom státy jako Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie, Irsko, Švédsko, Rakousko nebo Německo opravdu lépe. Největší podíl žen ze západních států má Švédsko, v němž tvoří ženy 43,6 % složení parlamentu.

Miloš Zeman

No a pokud jde o to, že by se měla zvyšovat (minimální mzda - pozn. Demagog.cz), víte, že v našich pořadech jsem se několikrát za takové zvyšování přimlouval.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

Prezident Miloš Zeman mluvil o své podpoře zvyšování minimální mzdy v pořadu Týden s prezidentem, a to například v dílu, který byl na TV Barrandov odvysílán 13. dubna 2017 (přibližně 14. minuta), ale i přednedávnem v dílu odvysílaném 3. května 2018 (přibližně 9. minuta).

Miloš Zeman

Začněme tím prvním a podívejte se v ČEZU má stát 70 procent, ne 20 procent jako v tom Německu ale dokonce 70 procent.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

V otázce Jaromír Soukup mluvil o společnostech Deutsche Telekom a Volkswagen, v nichž by podle jeho zjištění mělo Německo vlastnit 22% a 20% podíl.

V Deutsche Telekom ve skutečnosti Německo 14,5% podíl a ve společnosti Volkswagen 20% podíl Dolní Sasko.

Česká republika zastoupená ministerstvem financí vlastní ve společnosti ČEZ 69,78% podíl, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

No, tak Kapsch je samozřejmě soukromý podnik. SkyToll je taky soukromý podnik. Bylo mi řečeno, že teď se uchází o něco podobného v Německu, takže to asi není taková onuce, jak se o ní někdy říkalo. A nabízí údajně lepší podmínky než ten Kapsch. Nicméně celý problém spočívá v tom, že ty 4 uchazeči v tom tendru, ať už to vyhraje kdokoliv, k mému překvapení všichni preferují satelitní technologii.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

Nabídky do tendru na nový mýtný systém, který vypsalo ministerstvo dopravy, podali čtyři uchazeči. Jedná se o stávajícího provozovatele mikrovlnného systému - firmu Kapsch, německou T-Systems International (jakožto součást telekomunikační společnosti Deutsche Telekom), maďarského výběrčího mýta National Toll Payment Services (jenž se o zakázku uchází spolu s partnerskou i-Cell Mobilsoft a tuzemským výrobcem dopravních systémů Eltodo) a slovenský SkyToll, který se tendru účastní společně se společností CzechToll.

Satelitní technologii pro výběr mýta ve svých nabídkách preferovali všichni uchazeči o zakázku. V současné době se pro výběr mýta v České republice používá mikrovlnný systém provozovaný firmou Kapsch.

V Německu je vybíráno mýtné pomocí satelitní technologie a provozovatelem je společnost Toll Collect. Toll Collect je společným projektem Deutsche Telekom, Daimler a francouzského silničního operátora Cofiroute a je považován za favorita německého tendru na nového provozovatele mýtného systému na německých dálnicích.

Miloš Zeman

Minule jsem vám dával jako příklad bývalé ministerstvo práce a sociálních věcí, které si za miliardu 100 milionů pořídilo 3 počítačové systémy, z nichž ani jeden nefunguje a nejsou schopny kompatibility.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Neověřitelné

Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na ministerstvu práce a sociálních věcí. Na základě připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.

Miliardová škoda měla být způsobená primárně nesprávným hospodařením s informačními systémy ministerstva, jmenovitě systémem na výplatu sociálních dávek, systémem na výplatu dávek v nezaměstnanosti a ekonomickým informačním systémem ministerstva. Dohromady může jít zhruba až o 20 systémů. Tyto systémy mají být nefunkční a opožděné a jejich zadání mělo být v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o níž mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné ani na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí, ani na stránkách Národního kontrolního úřadu.

Na závěr je nutno zmínit, že na ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové Jaromír Drábek čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Ten stát se zbaví dřevní hmoty hned na začátku a v soukromých rukách je celý proces té výroby.

Miloš ZEMAN: A nikoliv českých soukromých rukách, protože my tu dřevní hmotu většinou vyvážíme do zahraničí.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

V lesích ČR přiroste za rok zhruba 18 mil. metrů krychlových dřeva a vytěží se cca 14–15 mil.

Dle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2016 (.pdf, str. 100) v roce 2016 ČR vyvezla 7 303 metrů krychlových dřeva (tedy 7,3 mil.). Jedná se tak o zhruba polovinu (možná i větší polovinu) vytěženého dřeva.

Dále dle údajů z ČSÚ v publikaci Česká republika v mezinárodním srovnání je ČR největším vývozcem dřeva v EU (.pdf, str. 122).

Miloš Zeman

Byl jsem nedávno na Jesenicku, tam ještě kdysi bylo 5 velkých pil, dnes tam údajně není ani jedna.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

Miloš Zeman navštívil Jesenicko v listopadu 2017 v rámci své návštěvy Olomouckého kraje.

Na Jesenicku se dříve nacházela pila v obci Skorošická, jejíž areál však po roce 2000 vyhořel. Další z pil se kdysi nacházela v osadě Josefová. Pila byla taktéž v jesenické části Bukovice, v jejímž bývalém areálu bude vznikat nová obytná čtvrť. Dále se na Jesenicku nacházela pila v Tomíkovicích, jež byla postavena jako sociální podnik s dotací (.pdf, str. 18). Žádnou současně fungující pilu na Jesenicku se nepodařilo dohledat.

Miloš Zeman

Nový generální ředitel Lesů České republiky by se měl zeptat na radu Martina Bursíka, který sám sebe označil cituji za přítele kůrovce, konec citátu. S tím zdůvodněním, že kůrovec vlastně ten les čistí a podobně a podobně.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

Martin Bursík jako místopředseda vlády a ministr životního prostředí skutečně řekl, že je přítelem kůrovce. Bývalý předseda Strany zelených to prohlásil při interpelacích v Poslanecké sněmovně při odpovědi na otázku poslance ČSSD Jana Látka 12. února 2009.

Poslanec Jan Látka se dotazoval ministra Bursíka na situaci týkající se výskytu kůrovce v Národním parku Šumava. „Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji,“ řekl Jan Látka v Poslanecké sněmovně.

Ministr životního prostředí Bursík odpověděl: „Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.“

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: My jsme tady několikrát hovořili o tom, že stát vydá na dotacích na solární elektrárny.

Miloš ZEMAN: 48 miliard, 48 miliard ročně no (...) 26 miliard je v rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. A zbytek jde do rozpočtu jednak domácností a jednak podniků.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Nepravda

Miloš Zeman mluví o 26 miliardách v rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2018, které ale nejsou určeny pouze na podporu solárních elektráren, ale na dotace podporující všechny obnovitelné zdroje energie. Celková výše podpory obnovitelných zdrojů energie se podle dat OTE (Operátora trhu s elektřinou) postupně zvyšuje; v roce 2017 to bylo 45 miliard (data pro rok 2018 nejsou k zatím k dispozici).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Miloš Zeman reaguje na dotaz týkající se dotací na solární elektrárny, ale argumentuje celkovými výdaji na všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. Byť jsou výdaje na dotace pro solární elektrárny největší položkou v celkové podpoře, zdaleka nejsou jedinou. V již zmíněném roce 2017 tvořily dotace na solární energii pouze 27 z celkových 45 miliard.

Miloš Zeman

Teď jsme diskutovali a je to už v programovém prohlášení vlády alespoň to, že by se řešily takzvané překompenzace (u obnovitelných zdrojů energie - pozn. Demagog.cz). Jinými slovy, to co se jim vyplatilo nad míru, která byla nezbytně nutná.
Týden s prezidentem, 7. června 2018
Pravda

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť takový závazek v programovém prohlášení vlády opravdu je. Musíme ale podotknout, že Českou republiku k tomuto kroku zavazují rozhodnutí Evropské komise týkající se státní podpory v oboru výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Programové prohlášení vlády:Provedeme analýzu překompenzací zejména větších solárních elektráren s cílem snížit neúnosně vysoké platby za stávající obnovitelné zdroje. Cílem závazku na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je zjistit, zda nedochází k možné překompenzaci podpory. A to především na základě kumulace podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s jinou provozní podporou, investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů. Kontroly se nebudou týkat výroben, u nichž součet podpory ve třech po sobě jdoucích letech přesáhl 200 000 eur, tedy 5,3 mil. Kč, tj. především malých instalací. Výjimkou jsou výrobny, které sice samy o sobě tuto hranici nepřesáhly, avšak jsou součástí většího celku, v němž k překročení hranice 200 000 eur došlo.

Kontrola přiměřenosti podpory má být provedena do deseti let po uvedení zařízení do provozu. Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena opatření, která zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo a aby v případě nutnosti tato překompenzovaná částka byla získána zpět.

Další detaily k postupu mechanismu a výpočtu jsou dostupné v materiálu vlády.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů