Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky
Zavádějící

Komentář Alexandra Mitrofanova opravdu rozděluje občany a obyvatele, občany ale nespojuje se „správnými názory“, jak tvrdí prezident, ale s vlastnostmi jako zájem o společnost, snahu o pochopení jejího fungování, ověřování informací a nepodléhání autoritám, které o něm mají rozhodovat. Jelikož posouvá Mitrofanův výrok do jiné roviny, je prezidentův výrok hodnocen jako zavádějící.

Citace z článku Mitrofanova:„Pestrá je paleta Zemanových voličů. Přesto mají společný rys. Jsou obyvateli, nejsou občany. Aby mě nikdo nechytal za slovo, v úředním slova smyslu občany samozřejmě jsou. Mají občanské průkazy a všechna práva, která stát zaručuje, včetně práva volebního. Jenže skutečným občanem, tedy zdrojem demokracie může být jen člověk, který se o stav společnosti zajímá, snaží se pochopit, jak funguje, nevěří tlachům a lžím – a především nad sebou nestrpí vůdce, který o něm rozhoduje.“

Nepravda

Zeman naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva. Nevyjadřuje však naději, jak tvrdí prezident, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“

Nepravda

Zeman podpořil návrh Sobotkovy vlády, který ovšem přestal být předmětem diskuze s koncem volebního období. Aktuální návrhy zákona o referendu prezident nepodpořil, mimo to se zásadně liší (jak okruhem možných otázek, tak i počtem podpisů, které jsou potřeba pro jeho vyvolání).

Zeman podpořil v Poslanecké sněmovně návrh referenda z dílny vlády Bohuslava Sobotky. Prezident během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili. V minulém volebním období se ovšem nestihla předloha projednat a tak „spadla pod stůl“.

V současné době byly do Sněmovny předloženy tři návrhy zákona o obecném referendu (poslanecké návrhy SPD, KSČM a ČSSD). Ani jeden návrh není identický s tím, co Miloš Zeman při projednávání podpořil, proto se nedá říct, že podporou předchozího vládního návrhu vyjádřil podporu i těmto.

Předloha SPD se liší tím, že okruh možných otázek pro referendum je výrazně širší, u návrhu komunistů platí totéž (v obou případech lze také referendum vyvolat jednodušeji); návrh ČSSD naopak zvyšuje hranici pro vyvolání referenda. U všech těchto návrhů pak běží řádný legislativní proces a jsou projednávány.

Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Pravda

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Neověřitelné

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, nicméně nad otázkou, kdo rozhodl o „darování” Krymu Ukrajině v roce 1954 dodnes panují otazníky.

Krymský poloostrov byl v únoru 1954 rozhodnutím Nejvyššího sovětu SSSR připojen k Ukrajině. Po smrti J. V. Stalina v březnu 1953 došlo k tzv. válce diadochů mezi jeho nástupci. Nikita Chruščov rozhodně nebyl v roce 1954 v tak silné mocenské pozici, že by mohl exekutivně rozhodnout o darování Krymu Ukrajině. Zasedání Sovětu, na kterém bylo o darování rozhodnuto, předsedal Georgij Malenkov a zákon podepsal Kliment Vorošilov. Iniciativa však patrně vzešla právě od Chruščova.

V roce 1994 bylo podepsáno Budapešťské memorandum, ve němž byl Krym mezinárodně uznán jako součást Ukrajiny. Ruské obsazení Krymu a následné referendum o jeho nezávislosti jsou všeobecně považovány za nelegální a nelegitimní. Protože Republika Krym, která po sporném referendu vyhlásila nezávislost, okamžitě požádala o připojení k Ruské federaci, spadá nyní poloostrov Krym pod ruskou správu i jurisdikci.

Zemanovy výroky na adresu Krymu jsou sporné. Například v roce 2014 řekl, že patří „… spíše k těm, kteří se snaží pochopit připojení Krymu. Jednak z toho důvodu, že tam bylo hloupé Chruščovovo rozhodnutí z roku 1954. Jak víte, Krym Ukrajině nikdy nepatřil. A jednak proto, že evidentně si většina obyvatelstva to připojení přála.”

O nelegálnosti anexe Ruskem se však prezident Zeman opravdu několikrát vyjádřil, například v rozhovoruse čtenáři Parlamentních listů vyzdvihl porušení mezinárodních dohod: „Anexe znamená porušení mezinárodních dohod a je nesporné, že byly porušeny dohody, které zajišťovaly územní integritu Ukrajiny.“

Společně s dalšími prezidenty Visegrádské skupiny se také shodli, že anexe Ruskem byla agresí. Slovenský prezident Kiska řekl, že „… všechny země V4 potvrdily to, že to, co se (v březnu) stalo na Krymu, byla anexe a agrese. Všechny země V4 se společně shodly, že je potřebný jednotný postup EU a že (protiruské) sankce byly potřebné.“

Pravda

Informace o amputaci Zemanovy nohy proběhy v reakci na vyjádření fyzioterapeuta Pavla Koláře, který popisoval problémy spojené s neuropatií, kterou Zeman trpí. „Představme si to, jako kdybychom měli od kotníku dolů protézu,” řekl tehdy Kolář. Toto pak zavdalo původ mnoha bulvárním titulkům. Jiří Ovčáček pak informaci negoval pro Extra.cz a posléze i na twitterovém účtu.

S informací o tom, že Miloš Zeman trpí rakovinou, přišel před uzavřením prezidentských nominací komunální politik Svatopluk Bartík. Hrad údajně podal trestní oznámení i žalobu.

zdroj: Novinky.cz, https://media.novinky.cz/486/644865-original1-79u2n.jpg

Informaci o abnormalitě v prezidentově mrkání pak přineslo Info.cz po rozhovoru se dvěma neurology. Šlo konkrétně o rychlejší mrkání levého oka, které má znamenat neurologické potíže.

Nepravda

Na dotaz Kancelář prezidenta republiky odpověděla, že Ovčáčkův twitterový účet je soukromý (přestože se na něj stále oficiálně odvolává).

Na Twitter Jiřího Ovčáčka však odkazují i oficiální stránky Pražského hradu. Ovčáček sám uvedl, že „na svém twitterovém účtu po dohodě s panem prezidentem prezentuje stanoviska pana prezidenta, hájí stanoviska pana prezidenta a hájí pana prezidenta”.Kancléř Mynář doplnil, že „dohoda mezi prezidentem a tiskovým mluvčím pana prezidenta rámcová existuje. Pan Ovčáček mluví za pana prezidenta ve věcech tiskových zpráv i těchhle komentářů na sociálních sítích do určitého rámce”.

Z těchto důvodů hodnotíme Zemanův výrok jako nepravdivý. Prezidentský mluvčí a majitel twitterového účtu Jiří Ovčáček, ale i kancléř potvrzují, že prezident konzultuje obsah na sociálních sítích zveřejněný.