Podívejte se, musíte číst ústavu, kde se říká, že premiér navrhuje a prezident jmenuje ministry. Ale tam není ani slovo o tom, že prezident navrhuje ministry.
V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".
Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.
Jinými slovy, jestliže mě premiér není schopen navrhnout alternativu (...) no tak jsou v podstatě dvě možnosti. Buď odmítnout toho ministra jmenovat. V takovém případě premiér Sobotka veřejně řekl, že by dočasně převzali jeho úřad, ale v tom případě bych zkomplikoval situaci vládě, protože premiér, který se současně věnuje jednomu nebo dvěma dalším resortům, nemůže plnohodnotně vykonávat svoji funkci.
Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tak zaprvé, já jsem chtěl původně navrhnout dvě jména, pana Křečka a pana Zářeckého, bohužel na poslední chvíli pan Zářecký z rodinných důvodů tento můj návrh odmítl.
Výrok prezidenta Zemana je na základě dohledaných zpráv o kandidátech na veřejného ochránce práv hodnocen jako pravdivý.
Svůj záměr navrhnout na ombudsmana Stanislava Křečka a Pavla Zářeckého prezentoval prezident Zeman v Otázkách Václava Moravce 12. ledna, kdy konkrétně uvedl na otázku moderátora:
"Václav Moravec:...Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jedním z těch vašich kandidátů na ombudsmana bude dosavadní zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček?Miloš Zeman: Ale vzhledem k vašemu zájmu vám dokonce rád řeknu, že vedle Stanislava Křečka, protože prezident navrhuje dva kandidáty, bude druhým kandidátem Pavel Zářecký". O tom, že Pavel Zářecký odmítl z rodinných důvodů nominaci na veřejného ochránce práv, informovala média 24. ledna. Konkrétně přebrala zprávu ČTK (např. Česká televize), která citovala mluvčího Hradu, jenž o tomto odmítnutí informoval.
Vladimír KEBLÚŠEK: Máte v plánu navštívit jednání vlády? Miloš ZEMAN: Zcela určitě ano, stejně tak, jako jsem navštívil jednání vlády Petra Nečase.
Prezident Miloš Zeman navštívil jednání vlády premiéra Petra Nečase jednou, a to 20. března 2013, což potvrzují také záznamy z této schůze vlády.
Nu, a jinak se snažím neustále zdůrazňovat ve svých vystoupeních a celkem jsem měl už 200 setkání od ministrů až po představitele nejrůznějších společenských organizací, 200 setkání za ty 3 měsíce.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiální zdroje samotného Hradu však ukazují, že jich měl zhruba "jen" 120.
Na základě informací z webu Pražského hradu (hrad.cz), který archivuje tiskové zprávy od nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta, jsme přišli na celkový počet setkání ve výši cca 120.
Data, která ukazují počet setkání prezidenta za jeho dosavadní účinkování (na základě webu Pražského hradu) si můžete stáhnout zde.
Dělat něco pro lidi, znamená prosadit zákon o prokázání původu příjmů a boji proti korupci, což se mi jako premiérovi nepodařilo 3x, protože to 3x tehdejší parlament odmítl.
Výrok prezidenta Zemana je hodnocen na základě informací o jeho snaze o prosazení tzv. majetkových přiznání jako nepravdivý.
Miloš Zeman byl premiérem ve volebním období 1998-2002. V tomto období byl návrh na zákona o přiznání k majetku předložen vládou do Parlamentu pouze dvakrát a byl také dvakrát odmítnut.
1. verze zákona (Sněmovní tisk 428) byla předložen vládou M. Zemana 18. listopadu 1998, zamítnut byl již v 1. čtení, a to 8. prosince 1999.
2. pokus prosadit zákon o přiznání k majetku byl vládou do sněmovny přeložen jako tisk 965 12. června 2001., Poslaneckou sněmovnou byl tentokrát zamítnut ve 2. čtení.
Potřetí již vláda Miloše Zemana návrh o prokázání původu majetku formou zákona do Parlamentu nenavrhla.
Shrnutí snah o prosazení tohoto návrhu zákona popisuje ve své novele zákona o přiznání k registrovanému majetku ČSSD, konkrétně v tomto textu (část "důvodová zpráva").
Já jsem ve svém dnešním projevu v Carolinu vzpomínal na svého vysokoškolského profesora, který byl dlouhá léta ve vězení, z toho 4 roky na samotce, a když z toho vězení vyšel, tak to byl člověk s nesmírnou vitalitou a s nesmírnou láskou k životu.
Při jmenování nových profesorů v Carolinu Miloš Zeman opravdu vzpomínal laudatio na svého vysokoškolského profesora Pavla Hrubého: "Moje osobní vzpomínka bude laudatio na profesora VŠE Pavla Hrubého. Proč? Byl to člověk, který byl začátkem padesátých let v procesu s tzv. velkou trockistickou radou odsouzen k dlouhodobému vězení a z toho čtyři roky prožil na samotce. Myslím si, že velká část z nás, včetně mě, by tento traumatizující životní zážitek přetavila do ukončení své odborné a někdy i lidské dráhy. Profesor Pavel Hrubý, u něhož jsem měl tu čest vykonávat zmíněnou funkci pomvěda, vyšel z vězení, v době tání a Pražského jara se stal profesorem VŠE a byl to člověk s nesmírnou láskou k životu a s nesmírnou vitalitou. (...) "
Záznam projevu Miloše Zemana ze jmenování profesorů najdete zde.
Pavel Hrubý přednášel od r. 1950 na VŠPVH, na Fakultě sociálních nauk ČVUT a od r. 1948 na PF UK, kam přešel ve školním roce 1951–52. Na této fakultě byl 28. 5. 1952 protiprávně zatčen; v únoru 1954 byl odsouzen k 18 letům vězení. V květnu 1960 byl propuštěn a amnestován. Od srpna 1960 pracoval jako právník v Závodech průmyslové automatizace. V červnu 1963 byl s celou skupinou rehabilitován. Na podzim téhož roku byl jmenován profesorem na VŠE, kde působil do r. 1971 (přednášel do r. 1968). Od r. 1971 pracoval v Institutu poradenství a po jeho likvidaci od 1. 1. 1975 ve Výzkumném ústavu plánování a řízení národního hospodářství.
(Podrobnější informace o Pavlu Hrubém zde.)
Miloš Zeman začal v roce 1965 dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, tam studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Během studia bydlel na koleji Jarov. Je také spoluzakladatelem diskusního Studentského futurologického klubu a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého.
Tak já jsem už ve svém prvním projevu k povodním ocenil vládu za to, že uvolnila prvních 300 milionů...
Výrok hodnotíme na základě přepisu projevu Miloše Zemana jako pravdivý. Web hrad.cz na svých stránkách přinesl přepis rozhovoru.
" Na druhé straně bych chtěl ocenit postoj Vlády ČR, která uvolnila prvních 300 milionů korun na pomoc těm, kdo byli záplavami postiženi, a chtěl bych vás ujistit, že v případě, že se nedej bůh budou živelné pohromy opakovat, Hradní stráž je kdykoliv připravena účastnit se akcí na pomoc postiženým. "
Ministr zahraničí není v ústavě vůbec uveden, pokud jde o jmenování velvyslanců.
Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý. Ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu e), se ke jmenování velvyslanců, vedoucích zastupitelských misí vyjadřuje následovně:
" Prezident republikypověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. "
Jde však o pravomoc, ke které prezident potřebuje kontrasignaci. Ústava pak ve stejném článku, odstavci 3 uvádí: " (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády."
Skutečně tak neobsahuje zmínku o úloze ministra zahraničí a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ale v každém případě se stalo to, že i šéf opozice Bohuslav Sobotka v televizi vystoupil, no, a říkal, že s tímto extenzivním výkladem ústavy nesouhlasí. On je, tuším, právník.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."
Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."
