Nu, a nevidím proto důvod, protože jsem jasně řekl, že milost, nikoliv abolici, budu udělovat pouze v případě nevyléčitelně nemocných, což není tento případ, abych takovou abolici udělil.
Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, neboť o tom, že nebude využívat milosti, mluví Zeman kontinuálně již od období před 1. kolem volby prezidenta. Navíc se vykonávání této pravomoci dobrovolně vzdal a to v souladu s jeho tvrzením v tomto konkrétním výroku.
Prezidentský kandidát Zeman, jak informovala Česká televize 21. listopadu 2012, by milosti neuděloval téměř vůbec.
To již nově zvolený prezident potvrdil v den své inaugurace, když 8. března uvedl (iDnes.cz): " Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít ".
29. listopadu 2013 pak prezident (zdroj Hrad.cz) převedl pravomoc o udílení milostí na Ministerstvo spravedlnosti. Ponechal si pouze tu možnost, kdy se milost týká " žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu".
Samozřejmě, jestliže dojde k tomu, že se rozpustí Poslanecká sněmovna, no tak vláda v demisi musí vládnout do doby, než se ustanoví nová Poslanecká sněmovna, a tedy předtím proběhnou volby.
Pokud dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny podle čl. 35 Ústavy České republiky, není zde těleso, které by mohlo vyslovit důvěru nové vládě, jelikož vláda je podle čl. 68 odst. 1 Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která ji vyslovuje důvěru, případně nedůvěru. Tímto tělesem podle Ústavy nemůže být Senát, jelikož jemu přísluší v případě rozpuštění Sněmovny podle čl. 33 odst. 1 přijímání zákonných opatření pouze ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. Například vyslovení důvěry nové vládě tyto podmínky nesplňuje, v první řadě vyslovení důvěry nevyžaduje přijetí zákona. Zákonodárná moc tak v době rozpuštění Poslanecké sněmovny nemůže nikterak zasahovat do ustavování vlády.
Prezident republiky dle čl. 62 písm d) Ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. Tím však nejsou omezeny další pravomoci, které prezident vůči vládě a jejímu ustavování má. Ačkoliv je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, není prezident podle litery Ústavy omezen ve své pravomoci podle čl. 62 písm. a), tj. jmenovat předsedu a další členy vlády. Prezident by tak v tomto mezidobí například mohl na základě své vůle nahradit jednu úřednickou vládu jinou úřednickou vládou. Tento postup by s sebou pochopitelně nesl jisté praktické i teoretické obtíže, vláda především musí podle čl. 68 odst. 3 do třiceti dnů po svém jmenování předstoupit před Sněmovnu a požádat ji o důvěru, není však podle našeho názoru v přímém rozporu s žádným z ustanovení ústavního pořádku. Vláda v demisi tedy nemusí nutně vládnout až do doby, než se ustanoví nová Poslanecká sněmovna.
Na základě analýzy Ústavy České republiky hodnotíme výrok prezidenta republiky Zemana jako nepravdivý.
Pokud jste tu tiskovou konferenci (vyjádření prezidenta k sestavování vlády Bohuslava Sobotky – pozn. Demagog.cz) poslouchal celou, pane Moravče, tak jste slyšel, že se hodlám se všemi kandidáty na ministry sejít.
Na tiskové konferenci 10. ledna k aktuální politické situaci Miloš Zeman uvedl, že by se se všemi kandidáty na ministry rád sešel. Dokládá to videozáznam (čas 53:52 a dále) v archivu České televize.
Prezident konkrétně uvedl: " A pokud jde o to, koho budu nebo nebudu jmenovat, myslím si, že je to předčasná otázka proto, protože bych se rád se všemi aspiranty na ministerské funkce do konce ledna sešel. Ne proto, abych je poučoval, ne proto abych je zkoušel z angličtiny, ale proto abych se seznámil s jejich názory na výkon ministerské funkce ".
Mohu vám odpovědět slovy Václava Klause, který řekl, že je to nejlepší šéf protokolu (Jindřich Forejt – pozn. Demagog.cz), kterého kdy poznal, a že by si přál, aby vysokoškolsky vzdělaní lidé měli alespoň 10 % jeho inteligence.
Miloš Zeman sice necituje prohlášení Václava Klause o vzdělání Jindřicha Forejta zcela přesně, nicméně toto prohlášení je interpretováno korektně. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Klaus pro ČTK (dostupné z webu Deník.cz) uvedl: „Nevím přesně, kolik má škol, a které má doma, v cizině, které dokončil, nedokončil, to nevím. Myslím, že to byl nejlepší protokolista, jakého za sto let tato země měla. A kdyby náhodou každý desátý z našich vysokoškoláků byl tak vzdělaný jako pan Forejt, tak by to bylo bezvadné ".
Už můj předchůdce mu (šéfu protokolu Hradu – pozn. Demagog.cz) udělil výjimku z vysokoškolského vzdělání a svou práci vykonává tak skvěle jako nikdo před ním a obávám se, ani nikdo po něm.
Výrok je hodnocen na základě informací z Mladé fronty DNES a ČTK jako pravdivý.
Jindřich Forejt, šéf protokolu Hradu, se na konci roku dostal do pozornosti médií s jeho údajným užíváním vysokoškolských titulů, kterých nikdy nedosáhl. Shrnující text je dostupný např. na serveru Idnes.cz.
Miloš Zeman mluví o výjimce z vysokoškolského vzdělání. O této výjimce a její nutnosti pro Forejta informuje v článku Chlubí se prestižní školou, žádnou však nedostudoval Mladá fronta DNES 19. prosince 2013. Výňatek z tohoto článku, který je dostupný pouze v tištěné podobě, lze dohledat na webu Deník.cz (zdroj ČTK).
Citujeme: " Vládní nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě hovoří jasně: protokolář by měl mít vysokoškolský titul. Alespoň s ohledem na finanční ohodnocení. Měsíčně v průměru bere zhruba 80 tisíc korun, přitom všichni, kteří jsou zařazeni ve třinácté platové třídě, musí mít magisterský titul.Zaměstnavatel může udělit výjimku až na čtyři roky. Je tedy velmi pravděpodobné, že ji dostává i Forejt. Hrad tuto informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.‚Všechny zákonem dané podmínky jsou samozřejmě dodržovány,‘vzkázal jen mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.Na dotazy, zda Hrad bude mlžení Jindřicha Forejta nějakým způsobem řešit, už neodpověděl."
Já pouze vyslovil pochybnost, nic více, ale nic také méně, jestli dobrým ministrem vnitra je člověk, který za devět měsíců absolvoval plzeňskou Právnickou fakultu. A řekl jsem také, že jsem velmi rád, že navrhovanou kandidátkou na ministryni spravedlnosti je právě profesorka Válková, která byla první, která tyto jemně řečeno pochybné operace odhalila.
Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zeman na tiskové konferenci připomněl aféru s rychlostudenty na plzeňských právech a uvedl ji jako výtku ke vzdělání jednoho z kandidátů na ministry, který titul získal během devíti měsíců. Pravdivá je také část výroku o Heleně Válkové, která byla mezi prvními, kdo poměry na plzeňské Právnické fakultě kritizovali.
Miloš Zeman na své tiskové konferenci 10. ledna uvedl několik výtek k navrženým kandidátům na ministry ve formující se vládě. Vzdělání jednotlivých uchazečů se týkala druhá výtka. Zeman zapochyboval, zda kvalifikační předpoklady adepta, který svůj titul získal během devíti měsíců na plzeňské Právnické fakultě, jsou na post jakéhokoliv ministra dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.
K Heleně Válkové, kandidátce na ministryni spravedlnosti, se Zeman dostal při dotazech od novinářů. Jeden z dotazů zněl, zda by Zeman doporučil, aby na některých ministerstvech byli ponecháni ministři Rusnokovy vlády, například na postech náměstků. Na to Zeman odpověděl, že ministři Rusnokovi vlády skutečně kompetentní byli a že ti, kteří se ve vládě osvědčili, by v rolích náměstků jistě byli užiteční. Přitom však také pochválil některé z kandidátů budoucí Sobotkovy vlády, konkrétně adepta na post ministra dopravy, Antonína Prachaře a také Helenu Válkovou, neboť byla mezi prvními, kdo upozornili na poměry na plzeňských právech.
Helena Válková, v té době vedoucí katedry trestního práva, skutečně patřila k těm, kdo začali kritizovat vedení fakulty a celkově podivné poměry na plzeňských právech. Reakcí na to bylo její odvolání z funkce. Toto opatření bylo nakonec jen přechodné, Válková však fakultu definitivně opustila v roce 2011.
Tak především na rozdíl od lustračního osvědčení žádný zákon nevyžaduje, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku. Důvod mých pochybností nespočíval v tom, že ji nemá, ale v tom, že podle informací, které jsem dostal, a nezapomeňte, že prezident má právo používat informací právě při prověřování příslušných kandidátů, tak tato bezpečnostní prověrka mu (Janu Mládkovi – pozn. Demagog.cz) byla odmítnuta, nikoli přerušena.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odvoláním na následující informace z médií.
Na tom, že bezpečnostní prověrka není pro členy vlády nutná, se nejen v souvislosti s aktuálním případem Jana Mládka shodují mnozí ústavní odborníci. Například Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK říká: „Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování“.
Sám Jan Mládek po tiskové konferenci, kde Miloš Zeman vyjádřil své výhrady, vydal tiskové prohlášení, ve kterém říká: „O prověrku NBÚ jsem sám požádal v listopadu 2005, kdy jsem byl na Úřadu vlády, proces jejího získání nebyl dokončen. V roce 2007 jsem byl NBÚ požádán, ať doložím, nač prověrku potřebuji, což jsem doložit nemohl, protože jsem byl od září 2006 v soukromém sektoru. NBÚ následně prověrku zastavil”.
Již v květnu 2006 však přinesl server idnes.cz zprávu, že v roce 2001 odmítl Národní bezpečnostní úřad udělit tehdejšímu náměstku ministra financí Janu Mládkovi prověrku na stupeň “tajný” a bylo mu uděleno pouze osvědčení na stupeň “vyhrazený”, tedy nejnižší ze čtyř stupňů. Důvodem měly být Mládkovy styky s ruskými podnikateli.
Tato zpráva tedy koresponduje se zmíněnými informacemi Miloše Zemana.
Mimochodem, pane Moravče, tentokrát těch nových poslanců bude 118…
Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.
(Nu, a ukázalo se, že tento člověk nejenže netrpí nevyléčitelnou nemocí), ale že jak proti němu, tak jako proti rodinným příslušníkům je souhrnně vedeno asi dvacet exekucí.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat, zda je proti muži (nebo jeho rodinným příslušníkům), kterého se zamítnutá milost týká, skutečně vedeno okolo 20 exekucí.
Výrok je pokračováním předchozího Zemanova vyjádření, které se týká jeho rozhodnutí neudělit milost, resp. abolici v případu muže, který je trestně stíhán ve věci maření výkonu úředního rozhodnutí. Obžalovaný má poranění míchy a mozku po autonehodě, je již 10 let upoután na lůžko a není schopen vnímat smysl trestního stíhání. O zastavení stíhání přitom požádal sám žalobce.
Zeman tomuto muži odmítl milost udělit s tím, že sice není pohyblivý, ale smrt mu nehrozí a navíc je proti němu a jeho rodinným příslušníkům vedeno asi 20 exekucí, což uvedl také v OVM. Z nezávislých zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda je tato část výroku o exekucích pravdivá.
Vím, že třeba někdo protestoval proti vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě. Ale já jsem to řekl předem před prezidentskými volbami, takže lidé museli počítat s tím, že nejenom tento, ale i další sliby splním.
Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.
Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.
Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.
