Miloš Zeman

Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací dostupných na oficiálních internetových stránkách vlády hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Kromě Bohuslava Sobotky (ČSSD), který působil mezi lety 2002–2006 jako ministr financí ve Špidlově, Grossově a Paroubkově vládě, disponují ministerskou zkušeností ještě další dva členové současné vlády.

Martin Stropnický (ANO), nynější ministr obrany, byl v období od 2. ledna 1998 do 17. července téhož roku ministrem kultury ve vládě Josefa Tošovského. Jan Mládek (ČSSD), současný ministr průmyslu a obchodu, zastával post ministra zemědělství ve vládě Jiřího Paroubka od 16. listopadu 2005 do 16. srpna 2006.

Prezident Miloš Zeman se dle serveru iDNES.cz měl takto vyjádřit při návštěvě ve Žluticích dne 15. ledna 2014.

Vývoj cen uranu popisuje web InvestmentMine, cenový vrchol uran dosáhl v roce 2007, kdy v maximu stál bezmála 140 dolarů za 1 libru váhy. Tato maximální cena je skutečně desetinásobkem ceny z let přelomu tisíciletí. Nicméně od dosažení vrcholu ceny opětovně klesají, v současné době stojí libra uranu 35 dolarů, což znamená zhruba dvoj-trojnásobek cen z přelomu tisíciletí.

Miloš Zeman se mýlí také v tom, že jsme jediná evropská země s vlastními ložisky. Nalezišti uranu dle dat OECD z r. 2009 disponovaly (.pdf, s. 18) také např. Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko nebo Ukrajina.

Těžba uranu pak probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii.

Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.

Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.

Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.

Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odvoláním na následující informace z médií.

Na tom, že bezpečnostní prověrka není pro členy vlády nutná, se nejen v souvislosti s aktuálním případem Jana Mládka shodují mnozí ústavní odborníci. Například Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK říká: „Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování“.

Sám Jan Mládek po tiskové konferenci, kde Miloš Zeman vyjádřil své výhrady, vydal tiskové prohlášení, ve kterém říká: „O prověrku NBÚ jsem sám požádal v listopadu 2005, kdy jsem byl na Úřadu vlády, proces jejího získání nebyl dokončen. V roce 2007 jsem byl NBÚ požádán, ať doložím, nač prověrku potřebuji, což jsem doložit nemohl, protože jsem byl od září 2006 v soukromém sektoru. NBÚ následně prověrku zastavil”.

Již v květnu 2006 však přinesl server idnes.cz zprávu, že v roce 2001 odmítl Národní bezpečnostní úřad udělit tehdejšímu náměstku ministra financí Janu Mládkovi prověrku na stupeň “tajný” a bylo mu uděleno pouze osvědčení na stupeň “vyhrazený”, tedy nejnižší ze čtyř stupňů. Důvodem měly být Mládkovy styky s ruskými podnikateli.

Tato zpráva tedy koresponduje se zmíněnými informacemi Miloše Zemana.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zeman na tiskové konferenci připomněl aféru s rychlostudenty na plzeňských právech a uvedl ji jako výtku ke vzdělání jednoho z kandidátů na ministry, který titul získal během devíti měsíců. Pravdivá je také část výroku o Heleně Válkové, která byla mezi prvními, kdo poměry na plzeňské Právnické fakultě kritizovali.

Miloš Zeman na své tiskové konferenci 10. ledna uvedl několik výtek k navrženým kandidátům na ministry ve formující se vládě. Vzdělání jednotlivých uchazečů se týkala druhá výtka. Zeman zapochyboval, zda kvalifikační předpoklady adepta, který svůj titul získal během devíti měsíců na plzeňské Právnické fakultě, jsou na post jakéhokoliv ministra dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.

K Heleně Válkové, kandidátce na ministryni spravedlnosti, se Zeman dostal při dotazech od novinářů. Jeden z dotazů zněl, zda by Zeman doporučil, aby na některých ministerstvech byli ponecháni ministři Rusnokovy vlády, například na postech náměstků. Na to Zeman odpověděl, že ministři Rusnokovi vlády skutečně kompetentní byli a že ti, kteří se ve vládě osvědčili, by v rolích náměstků jistě byli užiteční. Přitom však také pochválil některé z kandidátů budoucí Sobotkovy vlády, konkrétně adepta na post ministra dopravy, Antonína Prachaře a také Helenu Válkovou, neboť byla mezi prvními, kdo upozornili na poměry na plzeňských právech.

Helena Válková, v té době vedoucí katedry trestního práva, skutečně patřila k těm, kdo začali kritizovat vedení fakulty a celkově podivné poměry na plzeňských právech. Reakcí na to bylo její odvolání z funkce. Toto opatření bylo nakonec jen přechodné, Válková však fakultu definitivně opustila v roce 2011.

Metafory zmíněné ve výrocích pravděpodobně patří do období předvolební kampaně roku 1992. Bohužel se nám však nepodařilo najít relevantní “online” zdroje potvrzující jejich autentičnost. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".