Třetí pilíř není povinné pojištění. Tam, když chci a mám na to zdroje, tak si spořím. Můžu si spořit jakkoliv jinak, nemusím do třetího pilíře, ale ten druhý pilíř má půvab v tom, že to je v rámci toho povinného odvodu, z těch 28 %, těch 28 % buď odevzdáváte celé a nikdy z nich nic neuvidíte, protože ty odevzdáváte v tu chvíli té ekonomicky neaktivní generaci, anebo odevzdáváte jenom 25 % do toho společného, solidárního kotle a ty 3 % si spoříte sám pro sebe.
Sociání pojištění činí 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů, pokud se zaměstnanec nezúčastní druhého pilíře, a 25 %, pokud se do něj zapojí.
Zbývající 3 procenta jsou odváděna prostřednictvím ČSSZ příslušné penzijní společnosti (spolu s dalšími dvěma procenty, která si musí přidat zaměstnanec „ze svého“).
Takzvaný třetí pilíř pak tvoří dobrovolné penzijní spoření v soukromých penzijních fondech, které existovalo již před důchodovou reformou.
Tam bylo, jak jsem měl připraven zákon, který by umožňoval několik věcí, který ten původní neumožňoval včetně toho, že po 5 letech by se každý mohl rozhodnout, jestli vystoupí, nebo nevystoupí (z 2. důchodového piílře - pozn. Demagog.cz).
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek popisuje novelu zákona o důchodovém spoření, kterou předkládal v minulém volebním období, korektně.
Zmíněný zákon předložil Kalousek společně s poslanci Langšádlovou, Vysloužilem a Bendou do legislativního procesu 3. července 2013. Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny však nebyl ani jednou z komor vůbec projednáván.
Co se týká jeho obsahu, bylo v něm několik úprav tzv. 2. důchodového pilíře. Celý návrh je dostupný ve formátu .pdf zde.
Co se týká zmíněné možnosti vystoupit po 5ti letech z 2. pilíře, návrh uvádí:
"V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:„(9) Účastník může smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo uzavřít s penzijní společností dohodu o jejím skončení ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí 5 let od vzniku účasti na důchodovém spoření. Účast na důchodovém spoření v takovém případě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena penzijní společnosti nebo uzavřena dohoda o skončení smlouvy. Penzijní společnost je povinna účastníkovi neprodleně po doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku důchodového spoření. (10) Penzijní společnost je povinna neprodleně po doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy oznámit správci Centrálního registru smluv den zániku důchodového spoření účastníka. Oznámení o zániku důchodového spoření účastníka se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou oznámení je kopie výpovědi nebo dohody o skončení smlouvy.“
V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.
Aktualizováno 2. 7. 2014
Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.
Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Ta důvěra je mimořádná, díky ní máme dnes mimořádně nízké úroky, třikrát nižší než Poláci...
Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.
Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.
Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.
Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Ten nález, o kterém hovoříte, pane ministře, je z roku 2012. NKÚ z roku 2012 prokázal formální pochybení tří rozpočtových pravidel. Neprokázal nehospodárnost.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.
Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
Nicméně výběr daní se zlepšoval. Zlepšoval se postupně.
Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.
Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč
Důvod, proč je ještě státní, je ten, že ji kdysi zprivatizoval pan Babiš. A protože si s ní nevěděl rady, tak se dohodl s tehdejším ministrem vnitra Grossem, který mu zařídil, že si stát tu Explosii koupil zpátky za poměrně vysokou cenu.
Vyjádření Miroslava Kalouska přinesl server iDNES.cz 18. února 2014.
Protože se nám nepodařilo dohledat žádné informace o existenci dohody mezi Andrejem Babišem a Stanislavem Grossem, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Dle záznamů Ministerstva financí byl podnik Synthesia, jehož byla tehdy Explosia součástí, privatizován v r. 1994 transformací majetkových účastí, kdy došlo k převodu na akciovou společnost a následně k převodu či prodeji majetkových účastí. V r. 1996 vlastnila většinu akcií Synthesie Chemapol Group. V r. 1999, kdy šel Chemapol Group do konkurzu, již byla Synthesia součástí nové společnosti AliaChem. V r. 2001 pak došlo k postupnému převzetí AliaChemu Unipetrolem, ve kterém figurovala i firma Agrobohemia vlastněná napůl Unipetrolem a Agrofertem Andreje Babiše, disponující tehdy 50,1 % akcíí AliaChemu. Unipetrol však dále přikupoval a v srpnu 2001 tak vlastnil dalších celkem 28 % akcií samostatně. V letech 2001 - 2002 zároveň probíhala tzv. první privatizace Unipetrolu, kdy mělo dojít k převzetí Unipetrolu Agrofertem Andreje Babiše. K privatizaci Unipetrolu Agrofertem však nakonec nedošlo.
K odkupu samotné firmy Explosia státem pak došlo v r. 2002 a 2004. Transakci popisuje týdeník Euro (doc, s. 15). Zejména druhá transakce, odkoupení 38,5 % akcií Explosie, pak vzbuzuje pozornost tím, že cenu údajně stanovoval znalec najatý AliaChemem.
Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
