Ten den jsem okamžitě odstoupil (po volbách 2006 po avizované možné vládní spolupráci ČSSD s tichou podporou KSČM - pozn. Demagog.cz), ne, že mě smetla rozhořčená vlna členské základny, odstoupil jsem sám a pod žádným tlakem jsem nebyl, ale já vás teď dneska o tom nepřesvědčuju.
Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
To, že, to, že nejsou, to, že nejsou (nemocniční poplatky - pozn. Demagog.cz), je odpovědnost této vlády, která se rozhodla, že k 1. 1. tohoto roku nezavede, shodli se na tom pánové Sobotka, Babiš, Bělobrádek, prosadili si to.
Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.
V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.
Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.
V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).
...z 5 % strukturálního deficitu jsme stabilizovali veřejné rozpočty na 0,3.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.
Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.
Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."
...ale dokonce i opozice, dokonce i sociální demokracie a komunisté byli ochotni přiznat, že se za poslední léta zvýšila efektivita výběru daní. Já jim zase musím přiznat, že mi podpořili legislativní návrhy, které k tomu vedly, to je fakt.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.
Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.
No, ale zdanil, ale zdanil, jsem první ministr financí, který prosadil zdanění hazardu, což se 20 let před tím nepodařilo.
Zdanění hazardu skutečně bylo zavedeno od 1. ledna 2012, tedy v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Není však úplně přesné, že 20 let předtím žádné zdanění bylo. Do roku 1998 (.pdf, str. 15) byly příjmy z loterií předmětem daně z příjmu právinických osob a byly zatíženy i dalšími odvody podle zákona o loteriích.
Já zatím mohu říct, že v těch základních postojích česká vláda má naši podporu, že jsme velmi ocenili to, že česká vláda odmítá uznat dnešní referendum, o kterém všichni víme, jak dopadne, že česká vláda trvá na suverenitě a celistvosti Ukrajiny.
Výrok byl změněn z hodnoty Neověřitelné na Pravda na základě článků z internetových stránek Miroslava Kalouska a TOP 09.
Veřejně strana TOP 09 podpořila politiku vlády ČR ve svém vystoupení z 18. března 2014, kdy uvádí:
"Vláda ČR má podporu TOP 09 při obhajobě územní celistvosti Ukrajiny a může počítat s naší politickou podporou při důsledném vystupování proti agresorovi." Dále se ve smyslu podpory vyjádřil dříve i například sám Miroslav Kalousek, který zmínil ve svém rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ze dne 10. března 2014:
"Proti postoji české vlády nemám žádné velké výhrady. Zaujala správný postoj a v zásadním směru. Uznává Ukrajinu, novou kyjevskou vládu, premiér již avizoval, že vláda neuzná referendum jako legitimní akt připojení Krymu k Rusku. To jsou pozice, které TOP 09 jako opoziční strana podporuje. Jako opoziční politik tady mohu hrdě říct, že stojím za svou vládou." Neuznání referenda jako krok správným směrem považuje také Marek Ženíšek, což uvedl v rozhovoru pro ČT24.
...nehlasoval jsem pro uznání Kosova.
Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.
Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).
Já na té demonstraci taky byl a ten dopis jsem nepodepsal. Nechtěl ho podepsat ani Karel Schwarzenberg.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v otevřeném dopise premiérovi Sobotkovi ve věci uvalení sankcí Rusku nefigurují jména místopředsedy Kalouska ani předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga.
Tento otevřený dopis byl projednáván na pochodu proti ruským intervencím na Krymu, jehož se místopředseda Kalousek také účastnil.
Je domluveno od roku 13 mezi Evropskou unií a Spojenými státy jakási cestovní mapa, zóny volného obchodu, řekněme, bezcelní unie.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.
Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.
