Miroslav Kalousek

Na základě vyjádření Andreje Babiše pro deník Právo hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Miroslav Kalousek reaguje na dotaz "Proč jste restituujícím církvím odpustil daň z převodu nemovitostí, když ji všichni ostatní musí platit? Podle pana Babiše jdete cíleně na ruku církvím a hazardu."

Andrej Babiš v minulosti kritizoval Miroslava Kalouska za církevní restituce a jejich schválenou podobu. Podle informací z médií (novinky.cz) prohlásil 10. listopadu na dotaz Práva: „Nevím, myslím ale, že to bylo domlouváno velice podivně. Pan Kalousek jim nejdřív odpustil i daň z převodů, což nechápu proč“.

O den později již Andrej Babiš použil mírně upravenou formulaci (přiložené video, idnes.cz). 11. listopadu na tiskové konferenci, která předcházela jeho setkání s občany v Brně řekl: „Původně pan Kalousek dokonce chtěl odpustit i daň z převodu nemovitostí, to nakonec jako neprošlo…“.

Nicméně jeho vyjádření z 10. listopadu potvrzuje slova Miroslava Kalouska. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dotaz diváka byl založen na tvrzení Andreje Babiše, že exministr Kalousek odpustil v rámci zákona č. 485/2012 církvím daň z převodu nemovitostí. Podobnou myšlenku reflektuje i článek na blogu ANO 2011.

V samotném zákoně (.doc) nic o odpuštění daně z převodu nemovitosti není, Miroslav Kalousek se ani nezapojil do připomínkového řízení. Sám tedy nikomu daň z převodu nemovitostí neodpustil ani ji nenavrhoval. V rámci církevních restitucí je pouze odpuštěna daň z příjmu (§15 odst. 5 zákona,) tak tomu je ovšem u všech bezplatných převodů.

Faktem je, že Miroslav Kalousek je navrhovatelem novely daňového zákona, která předpokládá přechod povinnosti odvést daň z převodu nemovitosti z prodávajícího na kupujícího. Toto by spadalo i na církve v případě, že by znovunabyté nemovitosti dále převáděly. Návrh ale nelze označit za účelový ve vztahu k církevním restitucím. Kromě toho neprošel senátem a prosadilo je až zákonné opatření současné vlády, které vypustilo spornou část se změnou plátce daně, jak komentuje článek Aktuálně.cz

K daňovému osvobození církví se samostatně vyjádřilo Ministerstvo kultury ČR (.doc).

Ve světle těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako nepravdivý. Je sice pravda, že byly zpracovány dvě studie ocenění církevního majetku, přičemž výsledná částka první studie byla následně prověřena a potvrzena druhou studií, avšak první studii nezpracoval auditor z Velké čtyřky a druhá nebyla vyžádána za doby Fischerovy vlády.

V roce 2007 (pdf., str. 7) byla vypracována Církevní komisí první studie ocenění majetku, který by měl být navrácen církvi. Studie byla zpracována na základě řady podkladů, včetně materiálů poskytnutých Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a podkladů církví a náboženských společností. Výsledky byly následně schváleny vládní a expertní komisí, v níž zasedali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Podrobná metodika ocenění je zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva kultury. Výsledný majetkový nárok vycházející z této studie byl vyčíslen na 134 miliard Kč.

V roce 2008 byla provedena druhá studie na žádost sněmovní komise, jejímž cílem byla kontrola podkladů a metodiky studie z roku 2007. Tuto kontrolu a následné potvrzení provedla mezinárodní poradenská firma Ernst & Young, která je součástí tzv. Velké čtyřky auditorských firem. V této době však byla u moci stále ještě druhá Topolánkova vláda.

Na základě informací z webu Ministerstva kultury a zákona č. 428/2012 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo kultury se na svém webu k finančním náhradám v případě církevních restitucí vyjadřuje takto: „Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond (od 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad) a Lesy ČR."

K cenám restituovaných pozemků pak ministerstvo podává toto vyjádření:

„Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44%, z toho zemědělská půda činí přes 60%). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků:

a. pozemky kultury zahrada, které se nacházejí v zastavěných územích obcí a měst

b. pozemky kultury sad - průměrná cena v ČR

c. pozemky v blízkosti zástavby, kde se předpokládá její další rozšíření a jsou v dostupnosti inženýrských sítí

d. pozemky v tzv. volné krajině, kde se urbanistický rozvoj nepředpokládá, pouze tato část představuje typickou zemědělskou půdu

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává."

Církevní restituce jsou řešeny předpisem č. 428/2012 Sb. Finančním náhradám se pak konkrétně věnuje paragraf č. 15.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který vymezuje obecné podmínky církevních restitucí a stanovuje, že restituent (resp. oprávněná osoba) dokládá původ majetku jakož i právní důvody nároku na jeho vydání. Tomuto se podrobněji věnují především § 7, § 9 a § 10 tohoto zákona

Nedokážeme identifikovat, kdo jsou podle Miroslava Kalouska „solární baroni", také roční částka finanční kompenzace církvím není konstantní a proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Vycházíme-li z údajů z webu Ministerstva kultury z r. 2012, tak předpokládaná výše finančních náhrad církvím činí zhruba 59 miliard Kč. Tato částka by měla být vyplacena v třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Na každý rok tedy vychází zhruba částka 1,97 miliardy Kč (zaokrouhleno). Tato částka však každý rok nebude stejná, protože se její roční výše bude stanovovat vždy jako podíl nesplacené částky finančních náhrad a počtu zatím neuhrazených ročních splátek.

Podle Energetického regulačního úřadu (.pdf, str.9) se výkupní cena odvíjí od data uvedení elektrárny do provozu, instalovaného výkonu a tomu, zda si provozovatel elektrárny vybere garantovanou cenu či tzv. zelený bonus.

K odůvodnění přikládáme vyjádření Energetického regulačního úřadu:

„Celkové náklady na podporu elektřiny z fotovoltaických elektráren se skládají z nákladů na provozní podporu fotovoltaických elektráren, nákladů na odchylku povinného výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren a z administrativních a finančních nákladů povinně vykupujících (do roku 2012 provozovatelů distribučních soustav) spojených s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren formou výkupních cen. Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren za Vámi požadované období jsou následující:

Náklady na provozní podporu fotovoltaických elektráren [tis. Kč]

2008

2009

2010

2011

2012

2013*)

139 170,84

1 061 447,47

6 708 548,62

23 583 546,09

24 734 572,96

24 876 307,93

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012

Ostatní výše uvedené náklady související s podporou elektřiny z fotovoltaických elektráren jsou vyčísleny pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů souhrnně a jejich přiřazení k jednotlivým kategoriím nelze jednoznačně provést, proto uvádíme tyto náklady pouze souhrnně pro všechny kategorie obnovitelných zdrojů:

2011

2012

2013*)

Náklady na odchylku povinného výkupu [tis. Kč]

400 153,72

331 708,37

652 445,17

Administrativní a finanční náklady [tis. Kč]

28 000,00

32 647,00

44 300,00

*) hodnota nákladů v roce 2013 je predikce z konce roku 2012"

Výrok Miroslava Kalouska odpovídá platné zákonné úpravě.

Článek 42 Hlavy druhé Ústavy ČR říká:,, Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. " Přestože je nutné schválení Poslaneckou sněmovnou, primární odpovědnost za tvorbu finanční politiky státu tedy skutečně nese vláda ČR.

V §2 odstavce 2 zákona 6/1993 Sb (.pdf) o České národní bance je pak doslova napsáno, že Česká národní banka určuje měnovou politiku. Hlava šestá Ústavy ČR k tomu dodává: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. "

ČNB tedy skutečně odpovídá za měnovou politiku státu. ."

Miroslav Kalousek správně poukazuje na fakt, že Česká národní banka má jako jeden ze svých základních cílů v rámci měnové politiky udržování tzv. cenové stability, který v současné době skutečně činí 2%. Ne zcela přesné je však již tvrzení, že ČNB má pouze dva nástroje.

Hlavním cílem České národní banky je opravdu udržování cenové stability, neboli stability spotřebitelských cen. S tímto cílem je také spojen zmíněný cenový či inflační cíl, který je od ledna 2010 stanoven ve výši 2% (pdf.).

Co se týče nástrojů měnové politiky, lze nalézt více než dva nástroje, které má ČNB k dispozici k zajištění tohoto cíle. Jedná se především o tzv. nepřímé nástroje monetární politiky, které zahrnují:

- diskontní nástroje - operace na volném trhu - povinné minimální rezervy - konverze a swapy cizích měn - intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu

Česká národní banka může k dosažení cíle (2% růstu cenové hladiny) využít různé nástroje, nejběžněji používané jsou dvě tzv. operace na volném trhu - změny úrokových sazeb a kurzové intervence. „Česká národní banka [...] bezezbytku využila svého hlavního měnověpolitického nástroje, když v závěru roku 2012 snížila úrokové sazby na technickou nulu (0,05%)." Nižší než technicky nulová úroková sazba v praxi být nemůže. Centrální banka tak nutně musela sáhnout po druhém nástroji, kterým je směnný kurz.

ČNB se skutečně s úrokovou mírou dostala na technickou nulu a musela tak vzhledem ke svému cíli sáhnout po kurzovém instrumentu měnové politiky, z čehož vyplývá pravdivost výroku.

Výrok exministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť nárůst počtu preferencí, které dostal v předčasných volbách, je dokonce vyšší než zmíněná třetina oproti volbám 2010.

Miroslav Kalousek vedl jako lídr kandidátku TOP 09 do voleb 2010 i 2013 ve Středočeském kraji. Výsledky TOP 09 i jeho osobně přikládáme v tabulce - data jsou z webu volby.cz:

VolbyZisk strany v krajiKalousek - počet hlasů v %Kalousek - počet hlasů absolutně201017, 59 % 6, 52 % 7 230 hlasů 201314, 64 % 11, 14 % 10 224 hlasů

Kalousek tedy ve volbách 2013 skutečně získal více preferenčních hlasů a to jak v procentuálním vyjádření, tak i absolutně.

V absolutním vyjádření jde o nárůst o cca 41 %, tedy dokonce o více, než o Kalouskem uváděnou třetinu. Brali-li bychom v potaz počty preferenčních hlasů v procentech, měl by 1. místopředseda TOP 09 navýšen svůj počet hlasů o cca 71 %.