Miroslav Kalousek
Je domluveno od roku 13 mezi Evropskou unií a Spojenými státy jakási cestovní mapa, zóny volného obchodu, řekněme, bezcelní unie.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a prezident Spojených států Barack Obama oznámili v únoru 2013 záměr vytvořit zónu volného obchodu a dohodu na zahájení rozhovorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Jedná se o takzvanou Transatlantickou obchodní alianci, která by se stala největší zónou volného obchodu na světě.
Cílem Transatlantické aliance je liberalizace vzájemných ekonomických a obchodních vztahů, která by měla být pro obě strany přínosem. Jednání o společné zóně byla zahájena 17. 6. 2013, k diskuzi se sešli američtí a evropští zástupci poprvé 8. 7. 2013 ve Washingtonu. Plán na vytvoření Transatlantické aliance je zatím na začátku.
...nehlasoval jsem pro uznání Kosova.
Z dostupných údajů vyplývá, že Miroslav Kalousek nepodporoval vyhlášení nezávislosti Kosova v pozici poslance, ani jako tehdejší ministr financí ve vládě Mirka Topolánka nehlasoval pro uznání Kosovské republiky jako samostatného státu.
Poslanecká sněmovna se, v souvislosti s množícími se zprávami o možném vyhlášení autonomie, budoucím statutem Kosova zabývala na 27. schůzi 6. února 2008, a to v hlasování č. 181, jehož výsledkem bylo usnesení (.doc) deklarující, že "při jednáních o budoucím statutu Kosova nebyly zatím vyčerpány všechny možnosti". Fakticky tak vládu pověřovalo zasadit se o hledání alternativ k úplnému osamostatnění Kosova. V záznamu o tomto hlasování je Miroslav Kalousek veden jako nepřihlášený. To znamená, že se daného hlasování vůbec nezúčastnil.Vláda pak nezávislost Kosova de facto uznala svým usnesením č. 635 (.pdf) 21. května 2008. Toto usnesení bylo přijato (.doc; str. 20) 11 ministry z 18 přítomných, přičemž 7 členů vlády se hlasování zdrželo. Mezi ty, kdo se zdrželi hlasování, patřili právě tehdejší ministři za KDU-ČSL, tedy i Miroslav Kalousek (viz prohlášení Václava Klause v reakci na uznání Kosova z 23. května 2008).
Máme ho dokonce schválený (program do voleb - pozn. Demagog.cz) a oznámili jsme jeho prezentaci na 12. září.
TOP 09 oznámila již v srpnu, že volební program pro předčasné volby představí ve čtvrtek 12. září. Tento termín byl potvrzen i na tiskové konferenci k představování krajských lídrů 5. září. Na této tiskové konferenci navíc Miroslav Kalousek hovořil o tom, že program bude schválen ještě ten večer (5. minuta).
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Také platíme neskonale menší úroky zahraničním finančním skupinám než oni (Polsko, Slovensko - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.
Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.
České dráhy a Lesy České republiky to je něco jiného, prosím pěkně, to jsou státní podniky zřízené podle leg specialis, podle speciálního zákona o lesích, podle speciálního zákona o drahách. To o čem mluvíme, ten zbytek, to jsou prostě obchodní společnosti, které fungují podle obchodního zákoníku a je lhostejné, zda vlastníkem, zda jejich vlastníkem těch akcií je stát nebo privátní subjekt. Prostě platí pro ně obchodní zákoník a obchodní zákoník také vymezuje pravidla pro obsazování dozorčích rad, nebo orgánů, společnosti, jak v představenstvech, tak dozorčích rad, takže není pravda, že ten prostor není legislativně vymezen.
Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.
Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).
Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.
Strana práv občanů Zemanovci není ani zastoupena v Poslanecké sněmovně.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.
A to nemluvím ani o vládě Miloše Zemana, kdy se na protipovodňová opatření neinvestovalo v roce nikdy víc než 200 milionů korun.
Vláda Miloše Zemana trvala od roku 1998 až do roku 2002. Konkrétně za jednotlivé roky bylo vyhrazeno na protipovodňová opatření:
- 1998: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 5) - 23 mil. Kč; Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 8: Výdaje státního rozpočtu České republiky na financování investičních programů) - 200 mil. Kč.
- 1999: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 30 mil. Kč (+ 5 mil. Kč v rámci Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 230,65 mil. Kč.
- 2000: Ministerstvo zemědělství (Příloha č. 4) - 50 mil. Kč. (+ 20 mil. Kč Programu studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření); Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 7: Výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce investičního majetku) - 201,332 mil. Kč.
- 2001: Ministerstvo dopravy a spojů (Příloha č. 5: Výdaje na financování programů) - 28,2 mil. Kč.
- 2002: Operace státních finančních aktiv (Příloha č. 4) - 990 mil. Kč (jedná se o program Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření).
Pokud vše shrneme, investice do protipovodňových opatření za vlády Miloše Zemana v každém roce (krom roku 2001) přesáhly 200 mil. Kč, o kterých mluví Miroslav Kalousek (za předpokladu, že v roce 2002 bylo na tyto opatření využito 200 mil. Kč a více z celkové částky 990 mil. Kč v dané výdajové kategorii, která byla ještě využita pro obnovou koryt vodních toků a vodohospodářských děl). Každopádně jsou ale roky, kdy na protipovodňová opatření bylo určeno více než 200 milionů ze státního rozpoču.
Zatímco v dobách hospodářského růstu v letech 2003 až 2006, to mým předchůdcem byl váš dnešní předseda, to (výdaje na protipovodňová opatření, pozn.) žádný rok nepřevýšilo jednu miliardu korun.
V letech 2003 až 2006 lze skutečně hovořit o hospodářském růstu. Podle údajů Českého statistického úřadu činil růst HDP (%) v jednotlivých letech:
Rok Růst HDP (%)20033,820044,720056,820067,0
Je také pravda, že Bohuslav Sobotka zastával v letech 2003 až 2006 post ministra financí. Konkrétně to bylo v rámci tří vládních kabinetů: vlády Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004); vlády Stanislava Grosse (4. 8. 2002 - 25. 4. 2005) a vlády Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 - 16. 8. 2006).
Výdaje na protipovodňová opatření také v letech 2003 - 2005 nepřevýšila 1 miliardu korun (viz tabulka).
Rok Částka vydaná na protipovodňová opatření 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 145 800 000*
*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)
Pane předsedo Sobotko, až se před druhým čtením rozhodnete z nějakého důvodu, nebo až vám to vaši asistenti budou předčítat, ať se, prosím, podívají na stranu 235 důvodové zprávy, kde v článku 8 je konstatováno, jaké jsou a nejsou rozpočtové hospodářské dopady tohoto zákona. Na dalších stranách 236, 237 a 238 máte v tabulkách a grafech zhodnoceny jednotlivé dopady včetně efektivní sazby odvodových zatížení na jednotlivé skupiny fyzických osob. V materiálu, který vám vláda České republiky poskytla, vám odpověděla na vaše otázky ještě dříve než jste je položil. Prosím pěkně, až si to přečtete a zjistíte, že něčemu z toho nerozumíte, tak já vám to vysvětlím. Ale neříkejte, že jste tu informaci nedostal, máte ji písemně na stranách, které jsem citoval
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož informace, na které Miroslav Kalousek odkazuje, jsou v důvodové zprávě přítomna na místě, které M. Kalousek označil.
Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o změně daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je dostupná ke stažení zde (.pdf). Na stránce 235 začíná kapitola č. 8. "Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy" a následující tři strany jsou vyplněny grafy a tabulkami.
Říkali jsme panu prezidentovi, říkali jsme i v novinách, nebude-li politická většina a proto bude nutné jmenovat úřednickou vládu, tedy bude-li jmenována úřednická vláda, budeme pro předčasné volby.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“
Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“
Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“
V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.
