Miroslav Kalousek

Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.

Miroslav Kalousek upřesňuje výrok Miloše Zemana, jenž se dříve v rozpravě zmínil, že kritéria jsou tři plus dvouleté přechodné období v systému ERM II.

Podle informačního webu k zavedení eura, provozovaného Ministerstvem financí, je těchto kritérií skutečně celkem pět.

Fiskální kritéria jsou:

Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP. Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP (obě kritéria se někdy uvádějí společně jako kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí).

Monetární kritéria jsou: Inflační kritérium (Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).

Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).

Stabilita směnného kurzu (Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí).

Podle popisu činnosti rady na webu České národní banky se bankovní rada schází osmkrát ročně, součástí schůze je “ uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření ”. Tato opatření jsou pak zveřejněna a okomentována na tiskové konferenci, je zveřejněn také záznam z jednání. Všechny podkladové materiály pak banka zveřejňuje s odstupem 6 let.

Informace jsou tedy sice skutečně před jednáním tajeny, ale periodicita zasedání rady není měsíční, jak tvrdí Miroslav Kalousek. Výrok i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pravomoci Ministerstva financí vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky (byl převzat do právního řádu České republiky). § 4 tohoto zákona zní:

“(1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh, regulaci vydávání elektronických peněz a ochranu zájmů spotřebitelů na finančním trhu s výjimkou výkonu dohledu nad finančním trhem v rozsahu působnosti České národní banky, pro zavedení jednotné měny euro na území České republiky, pro platební styk, daně, pojistné na důchodové spoření, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, příspěvek ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a vnitrostátní koordinaci při uplatňování mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(2) Ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou připravuje a předkládá vládě návrhy zákonných úprav v oblasti měny a peněžního oběhu a návrhy zákonných úprav, kterými se upravují postavení, působnost, organizace a činnost České národní banky, s výjimkou dohledu nad finančním trhem, platebním stykem a vydáváním elektronických peněz. (...)”.

Výpůjční potřeba se pak mezi lety poměrně různí, v roce 2012 byla podle ministerstva financí čistá výpůjční potřeba 172,8 miliard korun, hrubá (po započtení dluhopisů splatných v daném roce a dalších položek) pak 309,4 miliard. Pro rok 2014 hovoří materiály MF (.pdf, strana 30) o čisté výpůjční potřebě 113,6 miliardy.

Uvedené částky výpůjční potřeby se značně liší od Kalouskem uváděných 220 miliard a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok byl změněn z hodnoty Neověřitelné na Pravda na základě článků z internetových stránek Miroslava Kalouska a TOP 09.

Veřejně strana TOP 09 podpořila politiku vlády ČR ve svém vystoupení z 18. března 2014, kdy uvádí:

"Vláda ČR má podporu TOP 09 při obhajobě územní celistvosti Ukrajiny a může počítat s naší politickou podporou při důsledném vystupování proti agresorovi." Dále se ve smyslu podpory vyjádřil dříve i například sám Miroslav Kalousek, který zmínil ve svém rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz ze dne 10. března 2014:

"Proti postoji české vlády nemám žádné velké výhrady. Zaujala správný postoj a v zásadním směru. Uznává Ukrajinu, novou kyjevskou vládu, premiér již avizoval, že vláda neuzná referendum jako legitimní akt připojení Krymu k Rusku. To jsou pozice, které TOP 09 jako opoziční strana podporuje. Jako opoziční politik tady mohu hrdě říct, že stojím za svou vládou." Neuznání referenda jako krok správným směrem považuje také Marek Ženíšek, což uvedl v rozhovoru pro ČT24.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v otevřeném dopise premiérovi Sobotkovi ve věci uvalení sankcí Rusku nefigurují jména místopředsedy Kalouska ani předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga.

Tento otevřený dopis byl projednáván na pochodu proti ruským intervencím na Krymu, jehož se místopředseda Kalousek také účastnil.

Ministr financí sám v rozpravě potvrzuje, že Agrofert má úvěry ve výši 25 miliard Kč. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako nepravdivý. Je sice pravda, že byly zpracovány dvě studie ocenění církevního majetku, přičemž výsledná částka první studie byla následně prověřena a potvrzena druhou studií, avšak první studii nezpracoval auditor z Velké čtyřky a druhá nebyla vyžádána za doby Fischerovy vlády.

V roce 2007 (pdf., str. 7) byla vypracována Církevní komisí první studie ocenění majetku, který by měl být navrácen církvi. Studie byla zpracována na základě řady podkladů, včetně materiálů poskytnutých Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky a podkladů církví a náboženských společností. Výsledky byly následně schváleny vládní a expertní komisí, v níž zasedali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí. Podrobná metodika ocenění je zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva kultury. Výsledný majetkový nárok vycházející z této studie byl vyčíslen na 134 miliard Kč.

V roce 2008 byla provedena druhá studie na žádost sněmovní komise, jejímž cílem byla kontrola podkladů a metodiky studie z roku 2007. Tuto kontrolu a následné potvrzení provedla mezinárodní poradenská firma Ernst & Young, která je součástí tzv. Velké čtyřky auditorských firem. V této době však byla u moci stále ještě druhá Topolánkova vláda.

Výrok Miroslava Kalouska odpovídá platné zákonné úpravě.

Článek 42 Hlavy druhé Ústavy ČR říká:,, Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. " Přestože je nutné schválení Poslaneckou sněmovnou, primární odpovědnost za tvorbu finanční politiky státu tedy skutečně nese vláda ČR.

V §2 odstavce 2 zákona 6/1993 Sb (.pdf) o České národní bance je pak doslova napsáno, že Česká národní banka určuje měnovou politiku. Hlava šestá Ústavy ČR k tomu dodává: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. "

ČNB tedy skutečně odpovídá za měnovou politiku státu. ."

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)