Miroslav Kalousek

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.

Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.

Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.

V roce 2010, kdy nastupovala Nečasova vláda, byl strukturální deficit (.pdf, strana 3) podle výpočtů ministerstva financí 4,4 %, ten pak byl v dalších letech snižován, jak ukazuje následující tabulka.

Rok2010*201120122013Strukturální saldo-4,4-2,9-1,6-0,3

*data za rok 2010 pocházejí z dokumentu Fiskální výhled z roku 2013 (.pdf, strana 3), ostatní z aktualizovaného dokumentu z roku 2014 (.pdf, strana 3)

Tempo snižování bylo v posledních letech 1,3 až 1,4 procenta ročně. To při ročním HDP o objemu přibližně 4 biliony korun (strana 2 téhož dokumentu) tvoří 52 až 56 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výtkou k nepřesnosti ve výši deficitu (4,4 procenta místo uváděných pěti).

Miroslav Kalousek hovoří o registračních pokladnách, vybavených elektronickým připojením na daňový úřad. Takovéto pokladny samy zasílají úřadu údaje o proběhlých transakcích. Jde tedy o tzv. elektronickou evidenci tržeb, která není totožná jako samotné registrační pokladny, o kterých byl jeden z předcházejících výroků Miroslava Kalouska.

Chorvatský zákon o fiskalizaci, který výrazně proměnil systém daňové evidence v zemi, opravdu tyto pokladny zavedl. Zákon (chor., případně zde v angl. znění) v čl. 16 odst. 2 ukládá povinnost vybavovat pokladny internetovým připojením k datovému výměníku Ministerstva financí.

Implementací registračních pokladen v evropských zemích se zabývá např. loňská publikace OECD (.pdf, .angl, str. 37-43). V této publikaci ani jinde jsme však nenalezli informace o tom, že by některá ze zemí "staré patnáctky" EU podobný systém zavedla.

Na základě upozornění čtenáře dodáváme, že pokladny napojené na úřad se používají kromě Chorvatska již např. v Bulharsku (dle čl. 118 zákona - .doc, angl., str. 43 - o dani z přidané hodnoty) či v Maďarsku (zpráva - angl. - maď. asociace pro ICT).

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.

O zmíněné schůzce Kalouska se Sobotkou informoval jak např. Český rozhlas, tak i Česká televize (reportáž).

Byť nemáme potvrzeny všechny detaily (tedy ono samotné pozvání) Úřadem vlády, který nám na emailovou komunikaci neodpovídá, hodnotíme výrok jako pravdivý. Schůzka se skutečně v pondělí uskutečnila a oba zmínění na ní jednali o nabídce TOP 09 vůči vládě Bohuslava Sobotky.

V současnosti pracujeme na detailní analýze tohoto výroku, proto jej prozatím necháváme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek hovoří o "celé řadě opatření", která měla přinést zvýšenou efektivitu pro výběr daní. Během funkčního období Miroslava Kalouska jako ministra financí skutečně došlo k schválení určitých opatření, která si dávala za cíl zefektivnit daňový systém. Nepodařilo se nám nicméně dohledat projev uznání a podpory tehdejší opozice, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ze zmíněných opatření můžeme uvést například daňovou reformu, která měla v určitých oblastech začít platit od začátku roku 2014 (a dále v následujících letech). Řada opatření může být pravděpodobně nakonec odložena. Dále můžeme zmínit například zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitosti. Toto opatření " navržené vládou Jiřího Rusnoka prakticky kopíruje návrh z dílny exministra financí Miroslava Kalouska, který senátoři v září zamítli. S jedinou výjimkou. Senát totiž v říjnu rozhodl, že na rozdíl od původního Kalouskova návrhu bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující."

Princip reverse charge neboli režim přenesení daňové povinnosti je účinný nástroj pro boj proti únikům DPH. Ve zkratce to znamená, že povinnost vyměřit a odvést daň má kupující (oproti prodávajícímu v běžném režimu). V České republice se v současnosti reverse charge uplatňuje při

• dodání zlata plátci (s výjimkou dodání zlata České národní bance)
• dodání šrotu a odpadu – uvedeno v příloze č. 5 k zákonu o DPH plátci
• převodu emise povolenek na emise skleníkových plynů plátci
• poskytnutí stavebních a montážních prací plátci

Tento seznam musí být v souladu se směrnicí 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, kde jsou v článcích 198 a 199 (strana 39) vymezeny služby a zboží, na které se smí reverse charge uplatnit. Z této směrnice vyplývá, že Česká republika neuplatňuje reverse charge na všechny komodity, kde to směrnice umožňuje. Neuplatňuje ho například při "dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné takové osobě při realizaci této záruky".

Registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat dnes povinně využívají některé provozy v Itálii, Belgii i ve Švédsku, tedy ve třech zemích staré patnáctky.

Výroků Miroslava Kalouska k registračním pokladnám jsme již ověřovali několik. Své původní nepřesné vyjádření z OVM v březnu 2012, kdy hovořil o Itálii jako o " jediné zemi staré patnácky " (která tyto pokladny zavedla), tehdejší ministr v září 2012 opravil na " maximálně dvě země staré patnáctky ".

Opravený výrok jsme již hodnotili jako pravdivý, jelikož (dle souhrnné publikace – .pdf – r. 2008) pokladny byly již zavedeny v Itálii a zároveň docházelo k jejich implementaci v sektoru pohostinství v Belgii (stále to platí, jak ukazuje web – fr., nl. – belgického ministerstva financí a jak upozorňují výrobci zařízení Bluestar – angl – či Clean Cash – fr., nl.).

Publikace OECD (.pdf, angl., str. 37–43) z r. 2013 nás nicméně upozornila na to, že naše hodnocení nebylo přesné. Kromě Belgie totiž elektronické registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištem dat pro daňový úřad zavedlo také Švédsko, a to s účinností od r. 2010 pro provozy, kde lze platit kreditní kartou (blíže web švéd. daňového úřadu či souhrn této legislativy od agentury Eurofound).

Kromě Švédska se citovaná publikace OECD (.pdf, angl., str. 39) zmiňuje rovněž o systému registračních pokladen v Řecku, bohužel bez bližších podrobností. Řecko pak jako příklad země s podobným systémem uvádí i souhrn švédské legislativy k registračním pokladnám od agentury Eurofound či komuniké Evropské komise k belgické legislativě.

Jak přesně funguje systém registračních pokladen v Řecku, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Trvá nicméně jejich používání v Itálii, Švédsku a Belgii.

Poslanec Kalousek tedy nemá pravdu. Povinné registrační pokladny vybavené zabezpečeným úložištěm dat jsou dnes zavedeny nejméně ve třech zemích "staré patnáctky".

Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.