Takže my jsme si i na poslanecký klub pozvali pana ministra Fischera. Tam jsme s ním debatovali, nechali jsme si některé věci vysvětlit.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.
Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.
Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)
Tak my určitě budeme chtít, aby tam byla nějaká pojistka. Já jsem někde proběhlo novinami veta, to asi není to správné slovo, ale určitá pojistka proti tomu a aby ani jedna, to není o KDU-ČSL, to je o všech třech stranách, aby nebyly přehlasovány po tom s některými jinými stranami. Je to myslím logické a už jsme to v historii zažili.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Například v roce 2005 hlasovali koaliční lidovci společně s opoziční ODS ohledně zřízení komise v Unipetrolu. 20. září 2005 navrhla ODS zařadit tento bod do programu poslanecké sněmovny, ale byl zamítnut. ODS hlasovala pro zařazení bodu (52 hlasů) společně s lidovci (17 hlasů) a částí KSČM (21 hlasů).
Dalším příkladem je návrh nového Zákoníku práce, který ČSSD prosadila ve vládě, i přes odpor koaličních lidovců. Třetí čtení a následné hlasování na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 2. února 2006, kdy pro návrh hlasovala vládní ČSSD (65 hlasů) společně s opoziční KSČM (38 hlasů). Proti hlasovala ODS (50 hlasů), KDU-ČSL (10 hlasů) a US-DEU (3 hlasy). V podobném duchu se neslo i hlasování 21. dubna 2006 poté, co návrh zákona vrátil Senát, i hlasování z 23. května 2006 po vetu prezidenta.
Tak ta možnost, že budeme nahrazeni i jiným subjektem v té koalici tady je, my to říkáme celou dobu. Říkal jsem to i po jednání v Lidovém domě, že jsme si toho vědomi.
Pavel Bělobrádek skutečně mluvil o možnosti neúčasti Lidovců ve vládní koalici, tudíž hodnotíme výrok jako pravdivý.
Na tiskové konferenci, po jednání v Lidovém domě 12. listopadu, připustil Pavel Bělobrádek, že ve hře jsou tři varianty - účast Lidovců na vládě, jejich podpora menšinovému kabinetu nebo odchod do opozice - informovala o tom ČTK (Eurozprávy).
Takže my jsme nakonec usoudili, po projednávání v rámci našich odborníků, my se přikloníme ke stanovisku našich senátorů, kteří to (občanský zákoník - pozn. Demagog.cz) vlastně už jednou probírali na parlamentní půdě a nakonec tam byl vlastně i pozměňovací návrhy, pro které různě hlasovali...
O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.
Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.
V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).
Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.
V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.
Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tak já musím odmítnout, že to je dar. Samozřejmě, že to restituce nejsou, a také se ten zákon takhle nejmenuje. To je taková zkratka. Takže je to nějaké narovnání křivd, které tady proběhly v minulosti a je to i nějaké odškodnění za nevydaný majetek.
Zákon č. 428/2012 Sb., často přezdívaný zákon o církevních restitucích, se oficiálně jmenuje Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a jeho účel je jasně vymezen jak v preambuli, tak v § 1: „Tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem (…) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.“
Hlava III. pak stanovuje finanční náhradu jako odškodnění za majetek, který nemůže být vydán.
...jsme součástí Evropské lidové strany, nejsilnější strany v Evropském parlamentu.
KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.
Stejně tak jako se říká o DPH. Neříkám, že snížíme hnedka dolní sazbu DPH, já říkám, že je to náš dlouhodobý cíl a říkáme, že minimálně do roku 2015 bychom chtěli o tomhle uvažovat.
V aktuálním volebním programu KDU-ČSL jsou problematice daně z přidané hodnoty věnovány dva body v sekci Hospodářská politika:
Podle svého programu chce KDU-ČSL skutečně v delším časovém horizontu uvažovat o snížení dolní sazby DPH.
Naše důchodová reforma byla vypracována už před 2 lety, máme ji na našich internetových stránkách i, nepletu-li se, 13 tisíc občanů podepsalo petici, kterou jsme provozovali, kdy jsme nejenom kritizovali návrh důchodové reformy Nečasovy vlády, ale také jsem nabízeli svoje konkrétní řešení a ten s druhým pilířem nepočítá.
Návrh důchodové reformy z dílny KDU-ČSL byl na jejich webu představen v roce 2011 (tedy před dvěma lety). Tento návrh nepočítá s druhým pilířem ve smyslu důchodové reformy Nečasovy vlády, ale pouze s možností dobrovolných soukromých úspor.
Lidoveckou petici proti vládní verzi důchodové reformy skutečně podepsalo přibližně 13 tisíc občanů, konkrétně jich bylo 13 599.
...jedno dítě od narození do 18, do 25 let přijde na 1,5 až 2 miliony korun...
Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.
Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).
Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.
Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.
Tak my jsme o tom, my jsme na to měli velice zajímavou programovou konferenci, nepletu-li se, je to rok nebo rok a půl, kde byl Jiří Čunek, byl tam Josef Baláž, který na ministerstvu pro místní rozvoj za Jiřího Čunka vlastně zpracovával koncepci, která se zabývala romskými vyloučenými lokalitami, a byl tam i Ivan Gabal a další odborníci, kteří se nakonec dokázali shodnout na tom, že je zde určité řešení, ale musí to být systematická práce s těmi lidmi.
Výrok se nepodařilo ověřit, protože na webových stránkách KDU-ČSL nejsou k dispozici bližší informace o zmíněné programové konferenci.
Je ale pravda, že během působení Jiřího Čunka na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 200 -2009 byl Jozef Baláž členem Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Podle vládního webu by měl být její součástí dodnes.
