Jsme nová generace, mně je 36, prvnímu místopředsedovi 32 na Moravě...
Podle informací z webu Naši politici hodnotíme výrok jako pravdivý.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se narodil v 25. prosince 1976 v Náchodě a je mu tedy 36 let.Prvním místopředsedou strany je Marian Jurečka - ten se narodil 15. března 1981 v Přerově, v současnosti je zastupitelem Olomouckého kraje.
Desítky zcela zásadních odmítnutí v připomínkovém řízení (hovoří o první verzi nového zákona o úřenících, pozn.) ukazují, že to nebyla správná cesta.
Pavel Bělobrádek s největší pravděpodobností hovoří o Věcném záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě, který navrhl vládě v polovině roku 2011 ministr vnitra Jan Kubice.
Dle článku 5, odstavce 7 Legislativních pravidel (.pdf) vlády mohou připomínková místa připomínky, jež považují za důležité, označit jako "zásadní". Dále mohou vznášet další, již pro ně ne tolik závažné, "připomínky". Termín "zásadní připomínka" je tedy přímo upraven zákonem.
Vypořádání připomínek k věcnému záměru zákona, které skončilo 24. března 2011 lze nalézt v Knihovně připravované legislativy (pod PID RACK8ETFSH1M, v záložce "Přílohy"). Z dokumentu je patrné, že připomínková místa uváděla skutečně desítky tzv. "zásadních připomínek". V celém dokumentu se vyskytuje pouze jedna "připomínka" (nikoliv tzv. "zásadní").
Na základě veřejně dostupných dokumentů hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
Viděl jste, že pan Michálek už je v Senátu. (..) a jsem rád, že jsme se spolupodíleli na jeho možnosti být v Parlamentu.
Výrok Pavla Bělobrádka je pravdivý.
Libor Michálek je senátorem bez politické příslušnosti zvolen ve volebním obvodu č. 27 na funkční období 2012-2018. Jeho kandidaturu podpořilo uskupení KDU-ČSL, Strany zelených a Pirátů.
Tak my máme, musím říct, už díky mým předchůdcům, zveřejňujeme na internetu uzávěrky už mnoho, mnoho let.
Na webu KDU-ČSL jsou zveřejněny výroční zprávy od roku 2009, zprávy všech parlamentních stran za rok 2008 dal na internet server PirateLeaks. Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože tři roky se nedají považovat za "mnoho, mnoho let".
Pro úplnost doplňujeme, že podle § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, jsou politické strany a politická hnutí povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu. Výroční finanční zprávy politických stran a hnutí jsou veřejným dokumentem, ze zákona jsou však povinně k dispozici pouze v Parlamentní knihovně a není tedy v současné době povinností stran publikovat je na internetu.
Sice jsme nebyli v pěti vládách za to uplynulé období (posledních 22 let, pozn.),..
Za dobu existence samostatné České republiky nebyla KDU-ČSL přítomna v následujících vládách:
Miloš Zeman (17. července 1998 - 15. července 2002) - vláda menšinového kabinetu ČSSD, jejíž vznik byl umožněn tzv. Opoziční smlouvou s ODS.
Mirek Topolánek I (16. srpna 2006 - 11. října 2006) - vláda ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.
Jan Fischer (8. května 2009 - 13. července 2010) - úřednický kabinet, do kterého byli vybráni zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených. V hlasování o důvěře jej podpořilo několik poslanců KDU-ČSL, byli to ti, kteří posléze ze strany odešli do nově vznikající TOP 09.
Petr Nečas (13. července 2010 až doposud) - koaliční vláda současného premiéra se neopírá o poslance KDU-ČSL, jelikož nejsou přítomni v Poslanecké sněmovně.
V čase existence ČSFR je nutné rozlišovat dvě úrovně vlád - federální a národní. Události těsně předcházející volbám v roce 1990 (obvinění předsedy ČSL Bartončíka Janem Rumlem (Občanské fórum) z vazeb na StB, známé též jako "aféra Bartončík") a následný neúspěch strany v těchto volbách, vedly k nedelegování žádných svých zástupců do vlády na federální úrovni jako protestu proti postupu zástupců Občanského fóra. V případě národní vlády však strana aktivní byla a jejími zástupci ve vládě Petra Pitharta byli Antonín Baudyš (místopředseda) a Ludvík Motyčka (ministr stavebnictví až do zrušení tohoto úřadu).
Ano, co se týká podpory pro pana Zemana, tak jednoznačně jak kandidátka Zuzana Roithová, tak i celostátní, jednotlivé kraje jasně podpořili Karla Schwarzenberga.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, Schwarzenberga před druhým kolem podpořila Zuzana Roithová i celostátní vedení KDU-ČSL, nepodařilo se nám ale potvrdit ani vyvrátit, že by jej podpořili všechny krajské organizace.
Zuzana Roithová skutečně podpořila před druhým kolem kandidaturu Karla Schwarzenberga (učinila tak ovšem pouze sama za sebe, své voliče k podpoře konkrétního kandidáta nevyzvala). Voliče naopak k podpoře opravdu vyzvalo celostátní vedení KDU-ČSL.
Z vedení krajů pak podpořilo kandidaturu Karla Schwarzenberga kraj Jihočeský a Královéhradecký, deklarovanou podporu ostatních krajských organizací se nám nepodařilo dohledat.
My jsme strana, která je více jak 90 letou tradicí, má 33 tisíc členů.
Kořeny KDU-ČSL lze hledat již na přelomu 19. a 20. století. (např. Katolická národní strana na Moravě či Strana katolického lidu v Čechách apod.). Ustavující zemský sjezd Československé strany lidové v Čechách se konal ve dnech 5. a 6. ledna 1919 v Praze. První zemský sjezd na Moravě, který se konal 26. ledna 1919 v Brně, schválil návrh výkonných výborů křesťansko-sociální a katolicko-národní strany z 10. 9. 1918 na sloučení a přejmenování na Československou stranu lidovou. V důsledku rozchodu se Slovenskou ľudovou stranou došlo ke sloučení českých a moravských organizací v roce 1922 vznikem Ústředního výkonného výboru Československé strany lidové (ze zdrojů např. web KDU-ČSL, cs.wikipedia.org či knižní publikace Český politický katolicismus v letech 1848 - 2005, Politický systém českých zemí 1848-1989 a další). Historii lidové strany tedy můžeme hledat od roku 1919, což je zhruba 93 let.
Co se počtu členů týká, nejaktuálnější dohledatelnou informaci (3.6.2012) nabízí článek uveřejněný na serveru aktuálně.cz. Dle mluvčí strany Alexandry Alvarové mají lidovci 33,5 tisíce členů.
Paní Horská (senátorka, pozn.) není naší členkou. Ona byla zvolena za politické hnutí Nestraníci, ale v naše klubu stejně tak pan Michálek a další.
Senátorka Miluše Horská byla zvolena do Senátu za odvod 43 – Pardubice v roce 2010. Podle tisku i podle oficiálního volebního seznamu ČSÚ kandidovala za hnutí Nestraníků jako bezpartijní. Podle vyjádření Romana Línka z KDU-ČSL měla od začátku podporu strany jako kvalitní kandidát.
Po svém zvolení se stala členkou Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí, jehož členem je nyní například i Libor Michálek.
Výrok předsedy Bělobrádka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Například v Olomouckém a Královéhradeckém kraji jsme nevyli vpuštěni ani do veřejnoprávního rozhlasu a dostali jsme tam přes 10 procent.
KDU-ČSL skutečně nebyla vpuštěna do vysílání, byť ve volbách nakonec získala 11 % v Olomouckém kraji a 12,07 % v Královéhradeckém. Předvolební průzkum před vysíláním jim přisuzoval 5 % respektive 5,4 %.
Podle volebního průzkumu ppm factum pro Český rozhlas byli v každém kraji pozváni vždy zástupci stran, které by se alespoň s 90% pravděpodobností dostaly do krajského zastupitelstva. Jak v Olomouckém (Koalice pro Olomoucký kraj společně se Starosty) tak v Královéhradeckém kraji (Koalice pro Královéhradecký kraj) nepřekonali lidovci se svými koaličními partnery v daném časovém intervalu potřebnou výši pravděpodobnosti.
Pro doplnění: metodika předvolebního výzkumu pro Český rozhlas.
Ve východních Čechách nebo na jižní Moravě, kde jsme, KDU-ČSL popřípadě v těch koalicích byla i se sociální demokracií, tak tam nemáme žádné korupční kauzy.(A já myslím, že to je signifikantní, protože tam, kde jsme byli, tak jsme dokázali ty věci pohlídat. )
KDU-ČSL měla své zastoupení v radách Zlínského (jeden člen rady z celkových osmi členů), Jihomoravského (5/11) a Olomouckého (1/11) kraje. Dle dostupných informací v médiích skutečně nelze dohledat kauzu, která by se týkala členů samosprávných orgánů těchto krajů, a proto hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako pravdivý.
