Například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům.
Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."
O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.
V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.
Také by měl od 1. ledna, pokud bude účinný občanský zákoník, platit zákon o obchodních korporacích.
Výrok Pavla Blažka hodnotíme na základě nalezených dokumentů jako pravdivý. Na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR lze nalézt zákon (.pdf) o obchodních korporacích. Podle § 786 zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2014 (strana 114 ze 120).
Tento zákon je součástí celé koncepce nového občanského zákoníku (.pdf), proto tedy nabude účinnosti, pokud nabude účinnosti celý občanský zákoník, jež podle § 3081 nabývá účinnosti 1. ledna 2014. Pro vysvětlení dodáváme, že tuto podmínku dodává ministr Blažek proto, že se spekuluje o možném oddálení nabytí účinnosti nové úpravy.
Ke zrušení akcií má dojít právě od 1. ledna, bude-li účinný ten zákon o obchodních korporacích, tak ty nové společnosti už nebudou moci mít anonymní akcie.
Návrh zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů byl schválen Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení dne 19. února 2013. 25. února byl postoupen Senátu. První část paragrafu 2, odst. 1 návrhu, postoupeného Senátu, zní: "K 1. lednu 2014 se mění listinné akcie na majitele, které nejsou imobilizovány, na listinné akcie na jméno; k tomuto dni rovněž dochází k odpovídající změně stanov společnosti." Výrok Pavla Blažka hodnotíme s odkazem na výše uvedený citát sněmovního tisku jako pravdivý.
Ministerstvo už předloni připravilo novelu zákona, která je účinná od 1. ledna minulého roku a tam už zjednodušení, pokud jde o likvidace společnosti a některý věci rejstříkový, existují.
Dle serverů lidovky.cz a ohrozeny.podnikatel.cz je od počátku roku 2012, kdy vstoupila novela obchodního zákoníku v platnost, snazší likvidace tzv. prázdných firem, tedy společností, které mají na určité adrese nahlášené sídlo, na této adrese je ale nelze dohledat a nevykazují ani žádnou činnost.
Prováděcí předpisy (k novému občanskému zákoníku, pozn.), pokud jde o náš resort, plníme naprosto přesně podle schváleného plánu prací.
Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.
Pro tento zákon (nový občanský zákoník, pozn.) nehlasovala KSČM ani, až na jedinou výjimku, ČSSD.
Vládní návrh občanského zákoníku prošel sněmovnou ve třetím čtení 9. 11. 2011.
Proti jeho přijetí hlasovalo všech 23 přítomných poslanců KSČM.
Dva poslanci ČSSD hlasovali pro (většina ostatních sociálních demokratů se zdržela hlasování), ovšem Miroslav Svoboda podal vůči svému hlasování námitku (steno - zcela dole).
Námitka Miroslava Svobody zněla takto: "Děkuji, paní předsedající. Jenom pro steno. Nezpochybňuji hlasování - jenom jsem měl vůli hlasovat proti a teď jsem se dozvěděl, že mám na sjetině pozitivní hlasování. Jen pro steno. Díky."
Já vás malinko jenom opravím v jednom detailu. On tam (Zdeněk Koudelka jako stážista na ministerstvu spravedlnosti, pozn.) nebyl vyslán Nejvyšším státním zastupitelstvím, ale byl přeložen se souhlasem Pavla Zemana.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace o působení Zdeňka Koudelky na Ministerstvu spravedlnosti. Dle životopisu (posl. úprava 12. ledna 2013) je stále státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství (dle webu instituce jako člen analytického a legislativního odboru), krom toho má působit pouze na Justiční akademii v Kroměříži.
A to, co je problém, je, že u nás dlouhodobě je dvoj až třínásobně více vězňů na počet obyvatel, než v jiných zemích. Než třeba v Rakousku anebo v Německu.
Data vycházejí ze souhrné studie Mezinárodního centra pro vězeňské studie (ICPS)
Statistika České republiky
rok věznů celkem počet věznů na 100 000 obyvatel
2004 18,343 (179) 2007 18,901 (182) 2010 21,900 (208) 2012 22,992 (219)
Statistika Německa
2004 81,166 (98) 2007 75,719 (92) 2010 72,052 (88) 2012 65,722 (80)
Statistika Rakouska (chybí data z roku 2012)
2004 8,449 (103) 2007 8,957 (108) 2010 8,658 (103) 2011 8,694 (104)
Česká republika tak ve srovnání s těmito zeměmi dopadá stabilně nejhůř. Počet věznů na počet obyvatel je vždy minimálně dvakrát a v posledním porovnání s Německem skoro třikrát větší.
U nás je 6 200 až 300 osob zhruba, které jsou odsouzeny k výkonu trestu a nenastoupily výkon trestu.
Na základě infromací Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Infomace o aktuálním počtu nenastoupených výkonů trestu není z veřejných zdrojů dohledatelná. Oslovili jsme proto tiskový odbor Vězeňské služby ČR s dotazem o aktuálním počtu osob odsouzených k výkonu trestu, které jej doposud nenastoupily. Odpověď přikládame níže:
"Dobrý den,
počet osob, které nenastoupily do výkonu trestu odnětí svobody, činí 4 368.
S pozdravem
vrchní komisař
kpt. Ing. Mgr. Gabriela Pohlová
tisková mluvčí"
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.
To jsou, to jsou budovy (nově vybudované věznice ve Vyšních Lhotách na Ostravsku a v Poštorné u Břeclavi, pozn.), které jsme převzali od Ministerstva vnitra jako bývalé utečenecké nebo běženecké budovy, nebo tábory, chcete-li.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.
Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.
