Tam v tom návrhu vlastně je, že by ministr jmenoval pouze krajské státní zástupce, okresní státní zástupce už by jmenoval nejvyšší státní zástupce na návrh krajských státních zástupců. A do náměstků by ministerstvo vůbec nemluvilo.
Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.
Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.
V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."
"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"
"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."
Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
Ano, to už vláda schválila ve věcném záměru (vznik specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.).
Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.
Byla podána přece ústavní stížnost (na amnestii, pozn.).
Na základě informací z webových stránek Ústavního soudu i médií je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústavní stížnost byla Ústavním soudem přijata 14. ledna 2013. Návrh na zrušení čl. II. rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii podalo 30 senátorů.
"Skupina senátorů se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy napadenou část rozhodnutí prezidenta republiky pro její rozpor s hodnotami demokratického právního státu." (Ústavní soud, aktuálně)
Ale není tam nestandardní článek dva. Ten článek dva je nestandardní v rozsahu, to já s vámi souhlasím. U všech 49 amnestií, které u nás kdy byly od roku 18, se zastavovalo vždycky.
Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.
Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).
Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Pan docent Koudelka, pokud já si pamatuju dobře, byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro netrestní oblast. Opakuji, netrestní oblast a legislativu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zdenek Koudelka byl v letech 2006 až 2010 jedním ze dvou náměstku nejvyššího státního zastupitelství.
Podle aktualne.cz však: " Nejvyšší státní zástupkyně navrhla ministru spravedlnosti jmenování dvou nových náměstků - pro oblast legislativní působnosti a pro oblast netrestní. Exposlanec Koudelka bude působit jako státní zástupce a zároveň náměstek v oblasti legislativy. Pro oblast netrestní působnosti navrhla Vesecká advokátku Olgu Šebková, kterého doposud působila Zejména v obchodní a konkursní problematice".
Zdeňka Koudelku já znám ze stávkového výboru na právnické fakultě z roku 1989. Z žádného obchodního partnerství. On byl tehdy členem stávkového výboru. Já jsem byl také členem stávkového výboru.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám k němu nepodařilo dohledat žádné relevantní informace.
Podařilo se nám dohledat pouze výčet členů stávkového výboru podle Zdeňka Koudelky, avšak díky zainteresovanosti Koudelky do celé kauzy nelze tento výčet považovat za relevantní. Navíc tento samotný výčet nedokazuje, že se Blažek s Koudelkou museli nutně znát z tohoto stávkového výboru.
Ale to podstatné, co chci říci, je to, že on v roce, a teď prosím, ať mě nechytá za slovo, jestli se budu mýlit v nějakých datech, mně to říkal dnes po telefonu. V roce 2008 dostal na Nejvyšším státním zastupitelství úkol připravit text amnestie jako tehdejší náměstek.
Bohužel se nám nepodařilo zjistit žádné informace, které by tuto věc potvrzovaly či vyvracely. Hodnotíme proto výrok jako neověřitelný.
Podali jsme žádost o tuto informaci na Nejvyšší státní zastupitelství. Jejich odpověď citujeme níže, výrok však zůstává neověřitelný.
Vážený pane, na základě Vaší žádosti byl prozkoumán spisový přehled Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, ze kterého nevyplývá, že by takový spis byl na NSZ veden. Tím však nelze vyloučit, zda v této záležitosti nevyvíjel JUDr. Koudelka mimopracovní aktivitu. S pozdravem PhDr. Helena Markusová tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství
Přímo v ústavě se říká, že je možné nominovat kandidáty dvojím způsobem. Buďto poslanci a senátory nebo tím, že občané navrhnou někoho a musí být minimálně padesát tisíc, aby takového kandidáta mohli navrhnout.
Pokud bereme nominaci poslanci nebo senátory jako jeden způsob a nominaci pomocí podpisů občanů - jako způsob druhý, pak teda je tento výrok pravdivý. V Ústavě ČR stojí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno rovněž nejméně čtyřicet poslanců nebo sedmnáct senátorů."
Právě u něho (Tomia Okamury, pozn.) ten Nejvyšší soud našel obrovskou chybovost, dokonce i do médií říkal ten pan předseda Senátu Vojtěch Šimíček, že tam bylo evidentně desítky podpisů podepsaných jedním člověkem.
Dle informací na serveru Novinky.cz uvedl soudce nejvyššího správního soudu a předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček pro deník Právo, že: "u pana Okamury byla chybovost taková, že celé archy byly smyšlené, sepsané jednou rukou". Podobnou informaci udává také ČTK. Na základě těchto zdrojů tedy hodnotíme výrok Pavla Blažka jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že Tomio Okamura dne 17. prosince uvedl, že ve věci vyřazení z prezidentské volby podá stížnost k Ústavnímu soudu (viz. např. informace ČTK).
