Pan docent Koudelka, pokud já si pamatuju dobře, byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně pro netrestní oblast. Opakuji, netrestní oblast a legislativu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zdenek Koudelka byl v letech 2006 až 2010 jedním ze dvou náměstku nejvyššího státního zastupitelství.
Podle aktualne.cz však: " Nejvyšší státní zástupkyně navrhla ministru spravedlnosti jmenování dvou nových náměstků - pro oblast legislativní působnosti a pro oblast netrestní. Exposlanec Koudelka bude působit jako státní zástupce a zároveň náměstek v oblasti legislativy. Pro oblast netrestní působnosti navrhla Vesecká advokátku Olgu Šebková, kterého doposud působila Zejména v obchodní a konkursní problematice".
Ale není tam nestandardní článek dva. Ten článek dva je nestandardní v rozsahu, to já s vámi souhlasím. U všech 49 amnestií, které u nás kdy byly od roku 18, se zastavovalo vždycky.
Podle encyklopedie Iuridictum bylo od roku 1945 uděleno 23 amnestií (včetně té zatím poslední z roku 2013) a uvádí také 22 amnestií z let 1918-1945, pravděpodobně se však nejedná o úplný výčet. Nepodařilo se nám tedy ověřil, zda amnestií skutečně bylo 49, jak tvrdí ministr Blažek.
Ministerstvo spravedlnosti dalo k dispozici plné znění všech amenstií v letech 1945-2002. V tomtu dokumentu (.rtf) si můžeme ověřit, že aboliční část, tedy zastavení probíhajícího řízení, obsahovala většina amnestií v tomto období. Abolici však neobsahovaly amenstie prezidenta Novotného z let 1962 (str 34) a 1965 (str 36).
Nepodařilo se nám bohužel dohledat plné znění amnestií v letech 1918, přesto však na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Byla podána přece ústavní stížnost (na amnestii, pozn.).
Na základě informací z webových stránek Ústavního soudu i médií je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústavní stížnost byla Ústavním soudem přijata 14. ledna 2013. Návrh na zrušení čl. II. rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii podalo 30 senátorů.
"Skupina senátorů se svým návrhem domáhá, aby Ústavní soud zrušil v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy napadenou část rozhodnutí prezidenta republiky pro její rozpor s hodnotami demokratického právního státu." (Ústavní soud, aktuálně)
Ano, to už vláda schválila ve věcném záměru (vznik specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.).
Vláda schválilavěcný záměr zákona o 10.10. 2012 v tomto dokumentu (.doc, str.52) se počítá se vznikem tzv. Úřadu pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem.
Zdeněk Koudelka je v podstatě, když to řeknu, není podřízen přímo mně. On je podřízen Danielu Volákovi, což je první náměstek pro vězeňství a justici. Ale v podstatě podílí se hlavně na legislativě.
Bohužel nelze jednoznačně ověřit, neboť stránky Ministerstva spravedlnosti ani životopis Zdeňka Koudelky nenabízí žádné potřebné informace. O jeho skutečném pracovním působení na ministerstvu se tak můžeme pouze dohadovat.
JUDr. Daniel Volák je 1. náměstek ministra spravedlnosti a náměstek sekce justiční. doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. je pak v současnosti státní zástupceNejvyššího státního zastupitelství a údajně stážista na Ministerstvu spravedlnosti. Na stránkách ministerstva však jeho jméno vůbec nefiguruje; s ohledem na jeho působení na NSZ (analytický a legislativní odbor) se dá však předpokládat, že by se mohl podílet na legislativě. Ať už tedy je Zdeněk Koudelka formálně podřízen Danielu Volákovi, nebo nikoliv, náměstek stále zůstává podřízeným ministra spravedlnosti, tedy i Koudelka je jeho nepřímým podřízeným; neboť jak vyplývá z organizačního řádu (první odkaz, str. 3) Ministerstva spravedlnosti ČR (účinnost od 1. 1. 2013), ministr pochopitelně řídí ministerstvo.
Tam v tom návrhu vlastně je, že by ministr jmenoval pouze krajské státní zástupce, okresní státní zástupce už by jmenoval nejvyšší státní zástupce na návrh krajských státních zástupců. A do náměstků by ministerstvo vůbec nemluvilo.
Podle návrhu věcného záměru zákona by ministr jmenoval i okresní státní zástupce.
Ministr odkazuje k navrhované změně zákona o státním zastupitelství, která v této chvíli (22. ledna) nemá podobu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. V hodnocení tedy vycházíme z návrhu (.doc) věcného záměru zákona, aktuálnímu k 22. října 2012.
V návrhu je pak uvedeno: "Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce."
"Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce [...]"
"Náměstky krajských státních zástupců a okresních státních zástupců jmenuje a odvolává nejvyšší státní zástupce na návrh vedoucího státního zástupce, o jehož náměstka se jedná."
Ministr Blažek tedy návrh popisuje pouze zčásti pravdivě: okresní státní zástupce by stále jmenoval on či jeho nástupce.
To jsou, to jsou budovy (nově vybudované věznice ve Vyšních Lhotách na Ostravsku a v Poštorné u Břeclavi, pozn.), které jsme převzali od Ministerstva vnitra jako bývalé utečenecké nebo běženecké budovy, nebo tábory, chcete-li.
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Areál ve Vyšních Lhotách i v Poštorné byl převzat od Ministerstva vnitra ČR. Oba objekty spadaly pod Správu uprchlických zařízení MV.
Vyšní Lhoty fungovaly jako přijímací středisko pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, Poštorná jako zařízení pro zajištění cizinců.
U nás je 6 200 až 300 osob zhruba, které jsou odsouzeny k výkonu trestu a nenastoupily výkon trestu.
Na základě infromací Vězeňské služby ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Infomace o aktuálním počtu nenastoupených výkonů trestu není z veřejných zdrojů dohledatelná. Oslovili jsme proto tiskový odbor Vězeňské služby ČR s dotazem o aktuálním počtu osob odsouzených k výkonu trestu, které jej doposud nenastoupily. Odpověď přikládame níže:
"Dobrý den,
počet osob, které nenastoupily do výkonu trestu odnětí svobody, činí 4 368.
S pozdravem
vrchní komisař
kpt. Ing. Mgr. Gabriela Pohlová
tisková mluvčí"
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.
A to, co je problém, je, že u nás dlouhodobě je dvoj až třínásobně více vězňů na počet obyvatel, než v jiných zemích. Než třeba v Rakousku anebo v Německu.
Data vycházejí ze souhrné studie Mezinárodního centra pro vězeňské studie (ICPS)
Statistika České republiky
rok věznů celkem počet věznů na 100 000 obyvatel
2004 18,343 (179) 2007 18,901 (182) 2010 21,900 (208) 2012 22,992 (219)
Statistika Německa
2004 81,166 (98) 2007 75,719 (92) 2010 72,052 (88) 2012 65,722 (80)
Statistika Rakouska (chybí data z roku 2012)
2004 8,449 (103) 2007 8,957 (108) 2010 8,658 (103) 2011 8,694 (104)
Česká republika tak ve srovnání s těmito zeměmi dopadá stabilně nejhůř. Počet věznů na počet obyvatel je vždy minimálně dvakrát a v posledním porovnání s Německem skoro třikrát větší.
Přímo v ústavě se říká, že je možné nominovat kandidáty dvojím způsobem. Buďto poslanci a senátory nebo tím, že občané navrhnou někoho a musí být minimálně padesát tisíc, aby takového kandidáta mohli navrhnout.
Pokud bereme nominaci poslanci nebo senátory jako jeden způsob a nominaci pomocí podpisů občanů - jako způsob druhý, pak teda je tento výrok pravdivý. V Ústavě ČR stojí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno rovněž nejméně čtyřicet poslanců nebo sedmnáct senátorů."
