Pavel Blažek
ODS

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 68 výroků
Právní stát 5 výroků
Ekonomika 1 výrok
Energetika 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 52 výroků
Nepravda 9 výroků
Zavádějící 8 výroků
Neověřitelné 7 výroků
Rok 2023 9 výroků
Rok 2017 10 výroků
Rok 2016 16 výroků
Rok 2013 31 výroků
Rok 2012 10 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 9 výroků

Pavel Blažek

Podle ministerstva bylo k 26. březnu v Česku vězněno 16 180 lidí. "Před amnestií držela ČR smutné prvenství v počtu vězněných osob na 100 tisíc obyvatel (230), po 1. lednu 2013 se pohybujeme na čísle cca 160 vězněných osob na 100 tisíc obyvatel, což je srovnatelný údaj s Maďarskem, Slovenskem a Velkou Británií," stojí v informaci, kterou v dubnu předložil vládě ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Jiné, 30. května 2013
Zavádějící

Výrok ministra spravedlnosti hodnotíme na základě dohledaných informací ohledně amnestie a problematiky vězeňství v České republice jako zavádějící.

Pavel Blažek předložil na jednání vlády 10. dubna 2013 " Měsíční zpráva o provádění amnestie ke dni 27.3.2013", což dokládá záznam (bod 11 v rámci bloku informace) z tohoto jednání.

Tento konkrétní materiál, který Blažek na vládě prezentoval, není dohledatelný, nicméně lze veřejně získat informace, které jsou aktuální k 31. březnu, tedy měly by v podstatě odpovídat tomu, co bylo prezentováno ministrem na zmíněném jednání vlády.

Podle informací ze statistik Vězeňské služby ČR bylo k 31. březnu 2013 (.pdf, strana 2) vězněno 16 226 osob, což odpovídá počtu cca 160 vězňů na 100 tisíc obyvatel.

Před amnestií odpovídal počet vězňů cca 230 na 100 tisíc obyvatel (prosinec 2012 (.pdf, strana 2) - 22 644, listopad 2012 (.pdf, strana 2) - 22 992, říjen 2012 (.pdf, strana 2) - 23 015).

Co se týče srovnání počtu vězňů na 100 tisíc obyvatel, tak podle aktuálních dat z International centre for prison studies má ČR v tomto ohledu 154 osob na 100 tisíc obyvatel ve věznicích, což odpovídá přibližně údaji, který uvádí Blažek.

Maďarsko má pak na 81. místě v žebříčku 173 osob, Slovensko na 68. místě 205 lidí a Velká Británie zhruba 150 (ta však je v rámci tohoto žebříčku dělena na Anglii, Wales, Skotsko, S. Irsko). Není tedy pravdou, že by počty vězňů na 100 obyvatel byly zcela srovnatelné, např. Slovensko se od ČR odchyluje poměrně výrazně.

Pavel Blažek

Například Ústavní soud dokonce zakázal stáže na ministerstvu soudcům.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Ústavní soud tyto stáže na Ministerstvu spravedlnosti soudcům zakázal (článek č.1) v říjnu 2010 s dokazem na: "...narušení principu kontinuálního výkonu soudcovské funkce a riziko spojené se vznikem střetu zájmů a ohrožení nezávislosti a nestrannosti soudce po návratu do své soudcovské funkce."

O tomto ustanovení už rozhodoval jednou nález Ústavního soudu č. 349/2002 Sb. (rtf. strana 9.) ve kterém se píše mimo jiné: Ke zrušení jsou dále navrhována v ustanovení § 68 odst. 1 citovaného zákona slova „k ministerstvu nebo“ a tatáž slova v § 99 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, kterými je umožněno přidělení soudce k Ministerstvu spravedlnosti a stanovuje se dočasné zproštění výkonu funkce soudce v případě tohoto přidělení.

V roce 2010 byla pak možnost stáží zrušena definitivně.

Pavel Blažek

To znamená, že úplně každý se přihlásit nemůže (do výběrového řízení na uvolněné posty soudců, pozn.). Jsou tam zákonné podmínky od praxe a určitých odborných zkoušek.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Zákon č. 6/2002 Sb. o soudcích a soudech, konkrétně ustanovení § 60 odst. 1 a 3 stanoví obecné předpoklady pro ustanovení soudcem. Jsou jimi státní občanství ČR, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk minimálně 30 let, blíže nespecifikovaná morální způsobilost a úroveň zkušeností, souhlas s ustanovením soudcem, dále vysokoškolské vzdělání v magisterském programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. Další podmínky stanoví zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. lustrační zákon). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Blažek

Za předchozího režimu byly některé trestné činy, které se týkaly podle mě toho nejzásadnějšího, což je ochrana života a zdraví. Třeba za vraždu, to je vlastně do patnácti let, ale za některé daňové záležitosti nebo majetkové vůči státu byly tresty vlastně velice obdobné.
(Reakce na dotaz moderátora: "Přijde vám vzhledem k fenoménu korupce, klientelismu, pane ministře, ta výše trestů úměrná, respektive ta spodní hranice pěti let, kterou převážně judikují české soudy?")
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Zavádějící

Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.

Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."

Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.

Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."

Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).

Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.

Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).

Pavel Blažek

Dneska už vzít někomu život, abych to řekl nejobecněji, už se dostáváme nejenom k doživotí, ale třicet let a podobně.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Od roku 1989 skutečně došlo změnami trestní legislativy k navýšení sazeb.

Ministr popisuje vývoj výše trestů po listopadu 1989. První polistopadová úprava (z. č. 175/1990 Sb., .pdf, str. 13) trestního zákona stanovila za trestný čin vraždy základní sazbu 10-15 let odnětí svobody. V současnosti je tato sazba 10-18 let. Odnětí svobody na "třicet let a podobně" může být uloženo jako výjimečný trest, a to dle okolností vraždy.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Blažek

A tady je potřeba vidět, že úměrně s tím stoupají i tresty za korupci. (..) Protože pamatuju hranici ukládání trestů za korupci, která byla v řádu měsících a ještě nepodmíněně. To znamená, že tady k tomu výraznému zpřísnění došlo za poslední roky.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Tresty za korupci se skutečně v posledních 5 lety poměrně výrazně zvýšily.

Nejprve je třeba zmínit, že pod pojmem korupce chápeme pouze ty trestné činy, které trestní zákoník vymezuje v oddílu úplatkářství, tj. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (nezahrnujeme zde tedy další potenciálně korupční jednání jako zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletichy při veřejných soutěžích apod.). Nebudeme také ověřovat, co si Pavel Blažek pamatuje, soustředíme se pouze na část o zpřísnění trestů.

Za období posledních několika let došlo k výraznějšímu zpřísnění trestů za korupci hned dvakrát, a to novelizací trestního zákona zákonem č. 122/2008 Sb. (pdf, str. 11) a od 1. ledna 2010 nahrazením trestního zákona novým trestním zákoníkem (pdf, str. 222-223).

Přinášíme vám ilustrativní srovnání výše trestů za trestný čin přijetí úplatku podle staré normy (před novelizací z roku 2008) a aktuálního platného znění:

Základní horní sazba za přijetí úplatku se mění ze 2 na 4 roky.

Základní sazba za žádost o úplatek se mění ze 3 na 5 let.

Zvláštní sazba v případě úmyslu získat zvláštní prospěch nebo pokud je pachatelem úřední osoba se mění ze sazby 1 rok až 5 let na 3 až 10 let.

Zvláštní sazba za činy velkého rozsahu se mění z 2 až 8 let na 5 až 12 let.

Podobné změny se dotkly i trestných činů podplácení a nepřímé úplatkářství.

Za poslední roky tedy skutečně došlo k výraznému zpřísnění, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Blažek

(Občanský zákoník byl, pozn.) 60krát novelizovaný.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

V současném platném znění Občanského zákoníku (.pdf) dostupného na portálu veřejné správy lze nalézt celkem 64 zákonů měnících tento zákoník od jeho přijetí v roce 1964. Pokud akceptujeme mírné zaokrouhlení, lze označit výrok Pavla Blažka za pravdivý.

Pavel Blažek

Jeden z našich předchůdců, pan doktor Motejl, kdysi, a je to dneska snad jedenáct let, a zcela správně uvažoval o tom, že je potřeba rekodifikace občanského práva, což znamená mimo jiné i vznik nového občanského zákoníku a vybral si tehdy určitý tým, který vede profesor Eliáš.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl se skutečně v r. 2000 obrátil na profesora Karla Eliáše, který pak ve spolupráci s profesorkou Michaelou Hendrychovou (Zuklínovou) v následujících letech vypracoval nový občanský zákoník.

Rekodifikační komise v čele s Karlem Eliášem byla ustavena v lednu r. 2000 (pdf; str. 1). Odhad 11 let Pavla Blažka tedy není zcela přesný, avšak podstata výroku se tím nemění a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Nový občanský zákoník by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2014.

Pavel Blažek

Pro tento zákon (nový občanský zákoník, pozn.) nehlasovala KSČM ani, až na jedinou výjimku, ČSSD.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Pravda

Vládní návrh občanského zákoníku prošel sněmovnou ve třetím čtení 9. 11. 2011.

Proti jeho přijetí hlasovalo všech 23 přítomných poslanců KSČM.

Dva poslanci ČSSD hlasovali pro (většina ostatních sociálních demokratů se zdržela hlasování), ovšem Miroslav Svoboda podal vůči svému hlasování námitku (steno - zcela dole).

Námitka Miroslava Svobody zněla takto: "Děkuji, paní předsedající. Jenom pro steno. Nezpochybňuji hlasování - jenom jsem měl vůli hlasovat proti a teď jsem se dozvěděl, že mám na sjetině pozitivní hlasování. Jen pro steno. Díky."

Pavel Blažek

Prováděcí předpisy (k novému občanskému zákoníku, pozn.), pokud jde o náš resort, plníme naprosto přesně podle schváleného plánu prací.
Otázky Václava Moravce, 24. února 2013
Nepravda

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2012 (zde) související s novým občanským zákoníkem (.pdf) měl ministr spravedlnosti předložit v prosinci 2012 návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Podle tiskové zprávy (. pdf) předložil ministr návrh nového zákona o zvláštních řízeních soudních, návrh nového rejstříkového zákona, návrh novelizace občanského soudního řádu, návrh novelizace insolvenčního zákona a návrh doprovodného zákona až v lednu 2013. O jeho návrzích jednala Legislativní rada vlády 21. února 2013 a vláda samotná až 27. února: usnesení (. pdf) a tisková zpráva z jednání.

  • Web ministerstva k rekodifikaci soukromého práva.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů