Pavel Blažek
ODS

Pavel Blažek

Pravda
Koalice Spolu před volbami slibovala, že nezvýší žádné daně. Nynější ministr financí navíc odmítal zvýšení daně z nemovitosti. V rámci konsolidačního balíčku však vláda navrhuje některé daně zvýšit – jde např. právě o daň z nemovitosti nebo o daň z příjmů právnických osob.

Minulá vyjádření ohledně daní

Koalice Spolu před volbami do Poslanecké sněmovny uskutečněnými v říjnu 2021 slibovala, že nezvýší daně. Takový závazek zveřejnila např. v květnu 2021. V srpnu 2021 pak nynější ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na svém facebooku sdílel příspěvek, ve kterém se vymezoval proti zvyšování daně z nemovitosti. V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.“ V květnu 2022 pak ODS opět zopakovala svůj závazek nezvyšovat daně. Stejně se tehdy vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS).

Také v listopadu 2022 předseda vlády řekl, že vláda neplánuje zvyšovat daně. Stejný postoj měl na začátku letošního ledna, kdy opět zdůraznil, že daně zvyšovat nechce. Vláda dle něj měla hledat úspory jinde, především na výdajové straně státního rozpočtu. Dodejme, že později Fiala přiznal, že vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH) a ministr Stanjura následně v březnu 2023 řekl, že daň z nemovitosti by se podle něj mohla zvýšit až dvojnásobně.

Konsolidační balíček

Kabinet Petra Fialy 11. května představil konsolidační balíček, který má za cíl snížit deficit státního rozpočtu. Jeden z návrhů se týká právě zvýšení daně z nemovitosti (.pdf, str. 6), která by se mohla podle nových pravidel až zdvojnásobit v závislosti na lokalitě. Rozhodnutí vláda odůvodňuje mj. dlouhodobě nízkou sazbou daně v rámci mezinárodního srovnání (.pdf, str. 6–7).

Konsolidační balíček obsahuje i další návrhy týkající se daňové zátěže – např. zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 % (.pdf, str. 5). Dále by se měla zvýšit daň z tabákových výrobků, hazardních her nebo lihu (str. 10, 11, 12). Vláda dále připravuje řadu úprav daňových výjimek u daně z příjmů fyzických osob. Jedná se např. o snížení slevy na dani na manželku, zrušení slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení nebo zrušení slevy na dani na studenta (.pdf, str. 7–8). Celkově by se dle konsolidačního balíčku mělo zrušit 22 daňových výjimek.

Závěr

Vláda, potažmo koalice Spolu, v minulosti slibovala, že nezvýší daně. Sama ODS a také ministr financí Zbyněk Stanjura navíc před sněmovními volbami odmítali zvýšení daně z nemovitosti. V letošním květnu však vláda představila konsolidační balíček, ve kterém mj. navrhuje zvýšit daň z nemovitosti. Kromě ní plánuje zvýšit také daň z příjmů právnických osob nebo daň z tabákových výrobků, a rovněž navrhuje zrušit některé daňové výjimky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Josef Středula skutečně navrhoval, aby vláda přistoupila k regulaci cen energií, premiér Fiala se naopak snažil prosadit zastropování cen na celoevropské úrovni. K zastropování cen pro malé odběratele na národní úrovni se vláda nakonec přiklonila v září 2022.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) reaguje na dotaz, ve kterém je konfrontován s tím, že ačkoliv podle slov redaktora ještě v srpnu 2022 premiér Fiala jakékoliv zastropování cen odmítal, před komunálními volbami, které proběhly v září 2022, se už koalice Spolu zastropováním chlubila ve své kampani.

Vyjádření Josefa Středuly

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula po regulování cen volal opakovaně. V červnu 2022 zmínil, že odbory kvůli vysoké inflaci „už v únoru vládě řekly, že má využít zákon o cenách z roku 1990, aby hledala možnosti zasáhnout do cenotvorby, protože došlo k narušení tržního prostředí.“

V červenci 2022 pak na svém twitteru Fialově vládě vyčítal její přístup k řešení dopadů inflace a energetické krize a prohlásil, že „měla již dávno přikročit k věcnému zastropování cen klíčových komodit“, čímž zjevně odkazoval na tzv. věcné usměrňování cen.

Zmiňme, že věcné usměrňování cen definuje zmíněný zákon o cenách jako jeden ze způsobů regulace cen a spočívá ve „stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen“. Jako podmínky zákon uvádí:

  • „maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období“
  • „maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období“
  • „závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny“.

V srpnu pak Josef Středula kritizoval, že „pan premiér zatím nepoužil ani zákon o cenách, který nabízí možnost regulování cen. Ne zastropování, ale tam, kde dochází k vysokým ziskům, tak jejich přirozenou regulaci a držení inflace na uzdě. Jak k tomuto vyjádření podotkl deník Právo, vláda regulaci cen tehdy odmítala (Právo, 17. srpna 2022, str. 2).

Zastropování cen

Vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přímo k možnosti věcného usměrňování cen energií se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo. V srpnu 2022 nicméně řekl, že je třeba směřovat k celoevropskému zastropování cen. Obdobně se vyjádřil i v rozhovoru pro Blesk, kde odmítl nastavení maximálních cen na národní úrovni a jako jediné smysluplné řešení viděl v zastropování cen na evropské úrovni.

Vláda nakonec k zastropování cen ještě před volbami skutečně přistoupila. 12. září 2022 se shodla na zastropování cen na úrovni 6 korun za jednu kilowatthodinu (kWh) elektřiny a 3 koruny za kWh u plynu, s tím, že ceny budou platit pro domácnosti a živnostníky.

Na tiskové konferenci ze 14. září pak Fialův kabinet představil podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejednalo se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. K zastropování cen pro velké firmy pak vláda přistoupila až v prosinci 2022.

Závěr

Předseda ČMKOS Josef Středula tedy před komunálními volbami uskutečněnými v září 2022 skutečně navrhoval regulaci cen energií, což vláda odmítala. Fialův kabinet nakonec k zastropování cen přistoupil. Výrok ministra Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Neověřitelné

Pavel Blažek korektně popisuje průběh vydávání Torubarova, který byl vydán z ČR do Ruska v květnu 2013. V ruské vazbě opravdu nezůstal příliš dlouho. V prosinci 2013 však opět z Ruské federace uprchl: neznáme důvody jeho útěku a nemůžeme určit, zda mu v zemi nic nehrozilo. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza Torubarova začala jeho obviněním ruskými soudy v letech 2007–2010 z podvodu a vydírání důstojníka tajné služby. Torubarov tvrdí, že to byl naopak on, koho vydírala tajná služba, policie a mafie. V roce 2010 uprchl se svou rodinou do České republiky. Na základě mezinárodního zatykače byl v roce 2011 zatčen v Rakousku, které ho vydalo do České republiky. Zde podal žádost o azyl, ale byl opět zatčen v roce 2012. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek pak rozhodl o jeho vydání, jemuž se 2. května 2013 na poslední chvíli snažilo zabránit několik členů vlády, včetně ministra financí Miroslava Kalouska, který před letadlo s ruským podnikatelem nechal postavit cisternu. To však nebylo nikým potvrzeno.

K jeho vydání došlo i přes skutečnost, že azylové řízení nebylo ještě ukončené, což bylo kritizováno například Českým helsinským výborem. Později dal navíc výboru za pravdu i Ústavní soud, který došel k závěru, že rozhodnutí ministerstva spravedlnosti o vydání Torubarova bylo chybné a toto rozhodnutí o vydání zrušil 26. června 2014. Na základě rozsudku mu bylo vyplaceno 250 tisíc korun jako omluva, ale jeho další nároky za pomyslnou újmu české soudy zatím zamítly.

Ruský podnikatel byl po příletu z Prahy do Moskvy eskortován do vazební věznice ve Volgogradu, kam se za ním chystali čeští diplomaté v Rusku, aby se podívali, v jakých podmínkách se nachází. Před domluvenou návštěvou ruský soud překvapivě rozhodl o propuštění z vazby k 3. červenci 2013 z důvodu překročení doby možné vazby.

Torubarov svůj pohled na předání, pobyt ve vězení a propuštění z vazby ozřejmil v rozhovoru pro Lidové noviny 8. července 2013. V prosinci 2013 znovu utekl z Ruské federace, ale byl na své cestě do Rakouska zadržen v Maďarsku, kde požádal o azyl. V roce 2014 mu byl azyl zamítnut, ale dle rozhodnutí maďarských soudů měl být jeho případ znovu přezkoumán. V roce 2016 mu maďarské úřady azyl opětovně zamítly udělit. Torubarov se znovu odvolal. Do konečného vyřešení azylového řízení nesmí Maďarsko opustit.

Pravda

V červnu 2016 podal policejní prezident Tomáš Tuhý trestní oznámení kvůli prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Komárek totiž pro Českou televizi uvedl, že Tuhý je podezřelý z úniku informací v souvislosti se stamilionovou hospodářskou kriminalitou.

V červenci 2016 pak Jiří Komárek podal trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.

„Podle mého názoru mohli uvedení pánové zneužít svého postavení a funkce k maření důležitého úkolu bezpečnostního sboru s úmyslem poškodit ústavní zřízení ČR,“ uvedl jako odůvodnění žaloby Komárek.

Tzv. Šlachtova zpráva je dokument, který zpracoval bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta společně s bývalými kolegy, včetně Jiřího Komárka. Tento dokument měl dokazovat, že se policejní představitelé snažili prostřednictvím reorganizace zbavit Roberta Šlachty na vedoucím postu. Tento dokument měl podpořit žalobu Jiřího Komárka.

Začátkem ledna 2017 náměstek pražské vrchní státní zástupkyně Adam Bašný uvedl, že žalobci se nebudou zabývat žalobou na ministra vnitra Chovance, policejního prezidenta Tuhého ani jeho náměstka Laubeho. Podle rozhodnutí ve věci nelze spatřovat podezření ze spáchání trestného činu. Adam Bašný také uvedl, že po pečlivém vyhodnocení materiálů, které se měly týkat trestní činnosti spojené s reorganizací policie, bylo rozhodnuto o založení věci.

Pravda

Miloš Zeman poskytl ve středu 11. ledna Českému rozhlasu v pořadu Interview Plus rozhovor, kde uvedl: „... já jsem zrovna teď přečetl čtyři šifry. Podle jedné se na našem území potlouká jistý člověk z Magrebu, nesmím uvést jeho jméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi".

Tento prezidentův výrok vyvolal silnou reakci na české politické scéně. Někteří politici a lidé z bezpečnostní komunity přitom skutečně kritizovali prezidenta poměrně ostře.

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal mimo jiné uvedl: „... jestliže Miloš Zeman není schopen udržet takovou informaci, pokud ji dostal, tak podle mého názoru není schopen výkonu funkce“. Bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák komentoval Zemana také slovy, že „je to bezprecedentní a do nebe volající pitomost“.

Bývalý šéf BIS Jan Růžek uvedl, že „pan Zeman je schopen říci cokoli a už mě to nepřekvapuje“ a exministr vnitra František Bublan označil Zemanův výrok za „fatální chybu“.

Neověřitelné

Takzvaný proces extradice se v České republice obecně od r. 2013 řídí zákonem o mezinárodní justiční spolupráci. Obecně proto, že jednotlivé procesy vydání se mohou lišit podle toho, jaké smlouvy mezi sebou státy uzavřely, viz § 3.

Podle § 95 zákona o mez. justiční spolupráci o vydání rozhoduje krajský soud. Předseda Senátu pak ze zákona musí předložit rozhodnutí ministerstvu spravedlnosti. Do tří měsíců od vydání rozhodnutí pak může ministr spravedlnosti podat návrh na přezkum Nejvyššímu soudu, pokud toto rozhodnutí zpochybňuje. Pokud Nejvyšší soud návrh ministra spravedlnosti nezamítne, pak toto rozhodnutí zruší a buď vrátí věc soudu k novému rozhodnutí, nebo rozhodne sám.

Zda skutečně ministerstvo zahraničí pro každý jednotlivý případ dodává vyjádření ministerstvu spravedlnosti, není z veřejně dostupných zdrojů jasné. Obrátili jsme se s dotazem na ministerstvo zahraničí a výrok na základě odpovědi doplníme.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vláda mohla svým usnesením zakázat reorganizaci policie a ministerstvo vnitra by se jím muselo řídit.

Obecně platí, že vláda může usnesením podle článku IV jednacího řádu vlády schvalovat a uložit úkol. Dále podle odst. 3 tohoto článku platí, že vláda může usnesením uskutečnit zákonem stanovenou pravomoc.

Odstavec 5 pak říká, že vláda bere určitou skutečnost na vědomí, doporučuje určité postupy nebo něco žádá.

Dle článku 69 odst. 3 Ústavy ČR mohou ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Kompetenční zákon o zřízení ministerstev ve svém § 12 uvádí rozsah kompetencí ministerstva vnitra, mezi které mimo jiné patří záležitosti vnitřní bezpečnosti, tedy záležitosti týkající se Policie ČR.

Stejný zákon pak v části třetí upravuje zásady činnosti ministerstev. V § 21 je stanoveno, že ministerstva se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.

Z toho vyplývá, že ministerstvo mohlo reorganizaci policie provádět. Kdyby však vláda vydala usnesení zakazující provedení této reorganizace, muselo by se jím ministerstvo vnitra řídit.

Co se týká zmínky o dvou měsících, Pavel Blažek má na mysli nejspíše časové období mezi zveřejněním plánu na reorganizaci ministrem vnitra Chovancem a policejním prezidentem Tuhým na začátku června loňského roku a účinností tohoto opatření 1. srpna 2016.

Jelikož Pavel Blažek popisuje možnosti ministrů správně stejně jako dobu, kdy je mohli uskutečnit, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Poslankyně a členka Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů Jana Lorencová poskytla v prosinci 2016 rozhovor Parlamentním listům, kde se negativně vyjádřila na adresu vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie a zejména jejích členů.

V rozhovoru kritizovala zejména účast členů komise, včetně jejího předsedy Pavla Blažka, na oslavě advokátní kanceláře vlivného právníka Radka Pokorného. Informaci tehdy přinesl server Neovlivní.

Důvěru vládě, v níž jsou členy i ministři ANO a Milan Chovanec (ČSSD), vyslovila sněmovna v únoru 2014. Všech 47 poslanců hnutí ANO důvěru vládě v hlasování vyjádřilo. Pavel Blažek hlasoval proti vyslovení.

Blažek ale patrně naráží na pnutí v koalici v rámci boje o reorganizaci policie, který hnutí ANO svedlo se svým koaličním partnerem. Andrej Babiš hrozil v případě schválení reorganizace vypovězením koaliční smlouvy, to se však nestalo a celá situace okolo policie se uklidnila. Také Robert Pelikán pohrozil svou demisí. Vládní koalice nakonec celou situaci ustála a pokračuje ve stejném složení. Ministr Babiš na schůzce u prezidenta Zemana spolu s ministrem Chovancem zmírňovali napětí, které v koalici při reorganizaci policie vzniklo.

Současného policejního prezidenta jmenoval do funkce ministr vnitra Milan Chovanec v dubnu 2014. Za policejního prezidenta skutečně nese zodpovědnost vláda, konkrétně ministr vnitra. Tato odpovědnost však není obsahem Ústavy České republiky, ale zákona č. 273/2008 Sb., tedy zákona o policii. Zákon o Policii České republiky v § 5 říká, že „policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi“.

Nepravda

Je pravdou, že podle čl. 54 odst. 3 Ústavy ČR je prezident z výkonu své funkce (a rovněž tedy z jejího titulu) neodpovědný. S odpovědností vlády je to ovšem složitější. Protože Pavel Blažek ve vysílání důrazně vyjadřuje, že vláda je odpovědná za veškerou prezidentovu činnost, musíme výrok vyhodnotit jako nepravdivý.

Podle Ústavy totiž pouze„za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády,odpovídá vláda. Mezi takováto rozhodnutí patří podle čl. 63 odst. 1, 2 například ratifikace mezinárodních smluv, pověřování velvyslanců, vyhlašování voleb, jmenování soudců a generálů, udělování amnestie či státních vyznamenání. V tomto případě je prezident povinen získat pro své rozhodnutí také kontrasignaci vlády, která je pak proto odpovědna.

Blažek s Pelikánem zde hovořili o zveřejnění tajné informace o možném pohybu teroristy na území ČR. Takové vyjádření však není ani rozhodnutím v právním slova smyslu, tím méně pak kontrasignovaným. Jak dříve ozřejmil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 43/93: „... vydaným rozhodnutím nelze rozumět jakékoli ,se rozhodnutí‘ k určitému chování, byť je zakotveno v zákoně.

Prezident navíc není nikomu generálně odpovědný tak, jako je například vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Výrok ve znění, v jakém ho Blažek předkládá, není pravdivý.

Pravda

Reforma evropské směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní doposud nebyla schválena plenárním zasedáním Evropského parlamentu.

Evropská komise v listopadu 2015 navrhla změnu pravidel o kontrole nabývání a držení zbraní. Týká se například zákazu poloautomatických či deaktivovaných zbraní. Původní návrh komise byl přísnější, s Evropským parlamentem a Radou EU se však nakonec dohodla na kompromisu. Směrnici již schválil také Výbor stálých zástupců členských států (COREPER).

Návrh však musí ještě schválit Výbor Evropského parlamentu pro vnitřní trh, který směrnici projedná na svém dalším setkání 26. ledna. Následovat bude hlasování v plenárním zasedání Evropského parlamentu a formální schválení Rady ministrů členských států. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.