Pavel Blažek
ODS

Pavel Blažek

Ministr spravedlnosti
Pravda

Poslankyně a členka Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů Jana Lorencová poskytla v prosinci 2016 rozhovor Parlamentním listům, kde se negativně vyjádřila na adresu vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie a zejména jejích členů.

V rozhovoru kritizovala zejména účast členů komise, včetně jejího předsedy Pavla Blažka, na oslavě advokátní kanceláře vlivného právníka Radka Pokorného. Informaci tehdy přinesl server Neovlivní.

Důvěru vládě, v níž jsou členy i ministři ANO a Milan Chovanec (ČSSD), vyslovila sněmovna v únoru 2014. Všech 47 poslanců hnutí ANO důvěru vládě v hlasování vyjádřilo. Pavel Blažek hlasoval proti vyslovení.

Blažek ale patrně naráží na pnutí v koalici v rámci boje o reorganizaci policie, který hnutí ANO svedlo se svým koaličním partnerem. Andrej Babiš hrozil v případě schválení reorganizace vypovězením koaliční smlouvy, to se však nestalo a celá situace okolo policie se uklidnila. Také Robert Pelikán pohrozil svou demisí. Vládní koalice nakonec celou situaci ustála a pokračuje ve stejném složení. Ministr Babiš na schůzce u prezidenta Zemana spolu s ministrem Chovancem zmírňovali napětí, které v koalici při reorganizaci policie vzniklo.

Současného policejního prezidenta jmenoval do funkce ministr vnitra Milan Chovanec v dubnu 2014. Za policejního prezidenta skutečně nese zodpovědnost vláda, konkrétně ministr vnitra. Tato odpovědnost však není obsahem Ústavy České republiky, ale zákona č. 273/2008 Sb., tedy zákona o policii. Zákon o Policii České republiky v § 5 říká, že „policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi“.

Pravda

V červnu 2016 podal policejní prezident Tomáš Tuhý trestní oznámení kvůli prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka. Komárek totiž pro Českou televizi uvedl, že Tuhý je podezřelý z úniku informací v souvislosti se stamilionovou hospodářskou kriminalitou.

V červenci 2016 pak Jiří Komárek podal trestní oznámení na ministra vnitra Milana Chovance, policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.

„Podle mého názoru mohli uvedení pánové zneužít svého postavení a funkce k maření důležitého úkolu bezpečnostního sboru s úmyslem poškodit ústavní zřízení ČR,“ uvedl jako odůvodnění žaloby Komárek.

Tzv. Šlachtova zpráva je dokument, který zpracoval bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta společně s bývalými kolegy, včetně Jiřího Komárka. Tento dokument měl dokazovat, že se policejní představitelé snažili prostřednictvím reorganizace zbavit Roberta Šlachty na vedoucím postu. Tento dokument měl podpořit žalobu Jiřího Komárka.

Začátkem ledna 2017 náměstek pražské vrchní státní zástupkyně Adam Bašný uvedl, že žalobci se nebudou zabývat žalobou na ministra vnitra Chovance, policejního prezidenta Tuhého ani jeho náměstka Laubeho. Podle rozhodnutí ve věci nelze spatřovat podezření ze spáchání trestného činu. Adam Bašný také uvedl, že po pečlivém vyhodnocení materiálů, které se měly týkat trestní činnosti spojené s reorganizací policie, bylo rozhodnuto o založení věci.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože úřady shromáždění sice skutečně přímo nepovolují a je pro ně téměř nemožné je dopředu zakázat, avšak za konkrétně vymezených zákonných podmínek to možné je.

Příslušný úřad shromáždění nepovoluje, neboť dle § 1 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím není ke shromáždění třeba předchozího povolení státního orgánu. V určitých případech ale úřad může shromáždění před jeho konáním přesunout či zakázat.

Důvody, pro které shromáždění úřad zakáže, jsou uvedeny v § 10 zákona o právu shromažďovacím. Úřad tedy shromáždění zakáže, pokud oznámený účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů nebo má-li se dopouštět násilí či hrubé neslušnosti, nebo jinak porušovat ústavu a zákony.

Zároveň úřad zakáže ta shromáždění, která se mají konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí. Dále i taková shromáždění, která by se konala ve stejnou dobu a na stejném místě jako jiné shromáždění (ovšem jen v případě, že jejich oznámení o konání bylo doručeno na úřad později). Kromě těchto povinných zákazů může úřad zakázat také shromáždění, které by nepřiměřeně omezilo dopravu nebo zásobování a zároveň by bylo možné jej konat bez obtíží a zmaření účelu na jiném místě.

V případech uvedených v posledním odstavci úřad před zakázáním zasílá návrh na změnu konání svolavateli. Pokud svolavatel návrh přijme, shromáždění se nezakáže, pouze se přesune.

Zavádějící

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg nazval rakouské aktivisty skutečně magory, toto označení však směřoval pouze na ně a neprohlásil, že by každý národ měl své vlastní magory. Výrok, který Blažek Karlu Schwarzenbergovi přisoudil, je tedy ve svém významu posunut.

Během blokád rakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín v květnu 2007 prohlásil tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (nominovaný Stranou zelených): „Poněvadž ty magory znám trošku, demonstrace budou nekonečně pokračovati, ale řekněme nebudou už přecházet na silnici (...) Nebudeme se uchylovati ke, s odpuštěním, k stejným blbostem jako oni. (Události České televize ze 17. května 2006 - video v čase 14:54).

Reakce na na sebe nenechala dlouho čekat, rakouští Svobodní a Zelení kritizovali Schwarzenbergův výrok a šéf krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache dokonce požadoval omluvu.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zákon opravdu určitá místa pro uskutečnění demonstrací zakazuje, zmíněné Staroměstské náměstí však mezi nimi nefiguruje.

Poslanec Blažek hovoří o novele zákona o právu shromažďovacím, která vstoupí v účinnost 1. listopadu 2016.

Novela zákona mimo jiné v bodu 31 přidává přílohu, ve které je seznam devíti míst, na kterých je demonstrace zakázána:

Příloha k zákonu č. 84/1990 Sb.

Místa, kde jsou shromáždění zakázána

1. Sněmovní, Praha 1,

2. U Zlaté studně, Praha 1,

3. Tomášská, Praha 1,

4. Thunovská, Praha 1,

5. Valdštejnské náměstí, Praha 1,

6. Valdštejnská, Praha 1,

7. Zámecká, Praha 1,

8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a

9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1.

Zároveň platí podle zákona o Ústavním soudu zákaz konání shromáždění v okruhu 100 metrů od budov Ústavního soudu nebo míst, kde tento soud jedná. Již nyní také platí zákaz shromáždění v okruhu u budov zákonodárného sboru nebo tam, kde tento sbor jedná. Novela toto bodem 6 změnila na budovy Parlamentu ČR a to právě v místech vymezených v příloze tohoto zákona.

Staroměstské náměstí mezi těmito místy tedy opravdu není.

Nepravda

Počet migrantů stoupal již od roku 2011 a před novoročním projevem v prosinci 2014, ve kterém Merkelová oznámila vůli pomoci příchozím. Na počty migrantů má vliv mnoho faktorů, proto začátek v „pozvání Německem“ hodnotíme jako nepravdivý.

Otevřenost vůči uprchlíkům projevila Merkelová již ve své novoroční řeči 31. prosince 2014, kdy prohlásila, že Německo pomůže uprchlíkům a přijme je. V následujícím roce pak Evropa čelila doposud nejvyššímu počtu migrantů od druhé světové války.

Za „pozvání“ uprchlíků do Německa je však považováno zejména pozastavení tzv. Dublinského protokolu v srpnu 2015, který upravuje způsob přijímání uprchlíků v EU. Merkelová tak nabídla azyl všem syrským uprchlíkům, nehledě na to, zda již uprchli do Turecka či jiné transitní země.

Angela Merkelová byla za svůj otevřený přístup kritizována. Maďarský miliardář George Soros dokonce veřejně obvinil Merkelovou z toho, že způsobila migrační krizi.

Výrok Pavla Blažka však hodnotíme jako nepravdivý, neboť počet migrantů stoupá již od roku 2011 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Eurostat

Tvrzení, že Merkelová způsobila migrační krizi vyvrací také analýza vydaná Člověkem v tísni. Analýza upozorňuje, že výše zmíněné „pozvání“ nemělo na migrační proudy výrazný vliv. Dokazují to statistiky z druhé poloviny roku 2015, tedy po pozastavení Dublinského protokolu.

Zdroj: Eurostat

Na základě výše uvedených informací nelze tvrdit, že migrační krizi způsobilo Německo. Za počátkem krize stojí řada faktorů, zejména krizová situace na Blízkém východě, konflikty v Sýrii a vzestup Islámského státu a s ním spjatá válka.

Doplnění

Na základě podnětů čtenářů doplňujeme, že kromě výše zmíněných faktorů mají důležitou roli i tzv. pull faktory, které migranty přitahují do nové země. Mezi ně patří bezpečnost, dostupnost služeb, přítomnost příbuzných a přátel v cílové zemi, pracovní příležitosti a právě také pocit uprchlíků, že jsou v zemi vítáni. Tento faktor posilují právě veřejná prohlášení politiků o tom, že se uprchlíkům dostane v nové zemi pomoci.

Motivaci uprchlíků se věnuje průzkum iniciativy REACH (.pdf, str. 8), ve kterém většina dotázaných uprchlíků odpověděla, že Německo si za svou cílovou zemi vybrala právě kvůli pocitu, že jsou v zemi vítáni.

Podotýkáme, že motivaci uprchlíků nelze přesně vymezit či kvantifikovat. Veřejná prohlášení německé kancléřky Merkelové tak měla na rozhodování uprchlíků jistý vliv, rozhodně však nelze tvrdit, že migrační krize začala německým pozváním imigrantů do Evropy.

Pravda

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Zavádějící

Výrok hodnotíme jako zavádějící. I přesto, že v konkrétním případě krize na Ukrajině vedli jednaní představitelé národních států a ne EU jako celek, tak se tato skutečnost nedá považovat za běžnou politiku EU v posledních letech, jako to popisuje poslanec Blažek.

Nyní k příkladu, který poslanec Blažek uvádí. Je pravdou, že některá vyjednávaní s Ruskem ohledně Ukrajiny vedli představitelé Německa a Francie. Minské dohody (.pdf, str. 2) o příměří na Ukrajině byly vyjednávány právě pod tímto složením a podepsané členy OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), Ukrajiny, Ruska a tzv. Luhanské a Doněcké lidové republiky. O aktivním zapojení hlavně německé kancléřky Angely Merkelové do vyjednávání s Ruskem informovala v komentáři i Evropská rada pro zahraniční věci.

Zapojení EU v otázce Ukrajinské krize je však viditelné hlavně ve výsledném uvalování sankcí na Rusko a to v rozličných oblastech od roku 2014 (celý přehled zde), od kdy i skutečně společné vyjednávání s Ruskem zamrzlo. Mezi další aktivní zapojení můžeme počítat finanční pomoc Ukrajině či ratifikaci asociační dohody.

Avšak, tento přístup není aplikovatelný na obecná jednaní EU. Jen z pár příkladů posledních let z oblasti významných jednaní s třetími stranami - ať už jde o jednaní s Tureckem (dohoda jako výsledek letošního speciálního summitu), s USA o smlouvě TTIP či o jednaní ve vztahu s Čínou (.pdf), která probíhají na úrovni EU, nikoliv jen pouze na úrovni jednotlivých států. O specifických přístupech EU v konkrétních druzích jednaní s třetími stranami informují například stránky euroskop.cz.

Pravda

Tento výčet Andrej Babiš skutečně v červnu 2016 použil. Konkrétně tak učinil 15. června v rozhovoru s Martinem Veselovským v rámci akce DVTV v pražské Lucerně.

Babiš uvedl (čas 1:05 videa): " ČSSD ovládla policii, mají BISku, GIBS, rozvědku."

Dodejme, že tento Babišův výrok (stejně jako celé vystoupení) Demagog.cz ověřoval a vyhodnotil jej jako nepravdivý.

Pravda

Sněmovní vyšetřovací komise zabývající se reorganizací ve strukturách policie se na jednání 11. července 2016 usnesla, že její další schůze budou neveřejné. Podle předsedy komise Pavla Blažka specifikum komise spočívá v tom, že bude vyšetřovat živou věc. Jednání budou z toho důvodu neveřejná.

Vyšetřovací komise vydala 18. srpna usnesení o nezbytnosti provedení svědeckého výslechu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře. Důvod předvolání však v usnesení zmíněn nebyl. Následující den přišel Český rozhlas s informací, že vyšetřovací komise si Mynáře pozvala kvůli jeho bezpečností prověrce. Informaci policie získala z odposlechů podnikatele Ivana Kyselého. Hovory Kyselého nahráli detektivové v olomoucké korupční kauze Vidkun, kde mluvil o tom, že je potřeba řešit prověrku pro „Vráťu“.

V samotném článku Rozhlasu se pak píše: „Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie si pozvala k výslechu prezidentova kancléře Mynáře. Důvodem je jeho bezpečnostní prověrka. Radiožurnálu to potvrdily čtyři důvěryhodné zdroje, oficiálně poslanci důvody pozvání tají. Pro úplnost, vyšetřovací komise zabývající se reorganizací policie má kromě předsedy Blažka dalších šest členů: Jana Bartoška (KDU-ČSL), Richarda Dolejše (ČSSD), Bohuslava Chalupu (ANO), Daniela Korteho (TOP 09), Martina Lanka (Úsvit) a Zdeňka Ondráčka (KSČM).