Petr Pavel

Petr Pavel

Prezident České republiky

Prezidentské volby 2023 38 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 16 výroků
Invaze na Ukrajinu 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Koronavirus 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Bez tématu 2 výroky
Ekonomika 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Energetika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Regiony 1 výrok
Sociální politika 1 výrok
Pravda 45 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2024 6 výroků
Rok 2023 42 výroků
Rok 2022 5 výroků

Petr Pavel

Americký soud podnět (od americké firmy Westinghouse, aby vývoz jaderných technologií jihokorejské společnosti KHNP musely schvalovat americké úřady, pozn. Demagog.cz) nepřijal. To sice není finální, protože se Westinghouse může odvolat, ten soud, který to měl nyní na stole, to nicméně ze stolu smetl, protože to není téma, kterým by se měl zabývat.
Deník N, 25. září 2023
Energetika
Pravda
Federální soud v USA skutečně odmítl žalobu společnosti Westinghouse proti konkurenční KHNP. Firma nicméně avizovala, že se proti verdiktu odvolá. Obě společnosti se účastní tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Prezident Petr Pavel mluví o soudu mezi dvěma energetickými společnostmi, které se účastní tendru na dostavbu jaderného bloku elektrárny Dukovany. Americká firma Westinghouse tvrdí, že vlastní duševní práva na technologie, které používá její jihokorejský konkurent KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power). Zmiňme, že tendru na dostavbu elektrárny Dukovany se kromě společností Westinghouse a KHNP účastní ještě francouzská EDF.

Firma Westinghouse se v žalobě, kterou v říjnu 2022 podala k federálnímu soudu v USA, odkazuje na skutečnost, že firmě KHNP pomohla s vývojem jejích prvních reaktorů. KHNP ale tvrdí, že jejich současná technologie se od původní značně liší a porušení duševního vlastnictví se tak nedopustila.

V žalobě Westinghouse uvádí, že vývoz technologií KHNP do zahraničí by měly schvalovat americké úřady, a to právě vzhledem k předchozí pomoci s vývojem. Podle korejských médií chce americká společnost těmito kroky zabránit KHNP, aby mohla nabízet jaderné reaktory Polsku, Česku, a také některým dalším zemím.

Žalobou se zabýval americký federální soud ve Washingtonu. Ten v září 2023 návrh společnosti Westinghouse odmítl a uznal argument KHNP, že pravomoc vymáhat vývozní omezení byla delegována výhradně na amerického ministra spravedlnosti. Soukromá firma Westinghouse, která není vládním subjektem, tak nemá právní základ pro vymáhání jakýchkoliv opatření vůči společnosti KHNP,“ popisuje korejský zpravodajský server rozhodnutí soudu.

Soud se ale nijak nevyjádřil k tomu, zda KHNP používá technologii firmy Westinghouse, a jestli tak porušila její duševní vlastnictví. Westinghouse už navíc avizovala, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.

Doplňme, že mezi společnostmi rovněž probíhá arbitrážní řízení u Korejského výboru pro obchodní arbitráž (KCAB), které je na soudním řízení v USA nezávislé.

Závěr

Federální soud v USA tedy odmítl žalobu společnosti Westinghouse, kterou podala na jihokorejskou KHNP. Americká firma se domáhala toho, aby vývoz technologií KHNP schvalovaly americké úřady, a to kvůli předchozí pomoci s vývojem. Soud však žalobu odmítl s argumentem, že soukromá firma Westinghouse nemá právní základ pro vymáhání opatření vůči KHNP. Společnost následně avizovala, že se proti rozhodnutí chystá odvolat. Výrok prezidenta Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Došlo ke dvěma změnám. Skončila šéfka kabinetu Linda Jozwiak Kopecká. Markéta Řeháková nebyla nijak odsunuta z pozice tiskové mluvčí. Zastávala funkce šéfky tiskového odboru i tiskové mluvčí (…), tak jsme se rozhodli udělat to jinak.
Deník N, 25. září 2023
Pražský hrad
Pravda
Během září na Pražském hradě opravdu došlo k těmto personálním změnám. Linda Jozwiak Kopecká skončila na pozici šéfky kabinetu. Funkce ředitelky odboru komunikace a tiskové mluvčí byly rozděleny do dvou, Řeháková však i nadále byla Pavlovou mluvčí. Tento post opustila až později.

Prezident Petr Pavel odpovídá na otázku, zda se na Pražském hradě nedějí věci, o kterých veřejnost neví. Redaktorka totiž naráží na zářijové personální změny, kvůli kterým podle ní nebyli novináři ze situace „moc moudří“. Dále zmiňuje, že se pouze dozvěděli o konci Markéty Řehákové na pozici ředitelky tiskového odboru, a dodává, že hlavu státu na jeho pracovní cestu do USA nakonec nedoprovodila. Pavel následně popsal uskutečněné změny a přiblížil, že si Řeháková nestihla zařídit vízum, jelikož v té době byla na dovolené v Indii, a k delegaci se tak nemohla připojit.

Změny na Hradě

Hrad 5. září oznámil, že Linda Jozwiak Kopecká končí na pozici ředitelky Kabinetu prezidenta republiky. Odbor komunikace jako důvod uvedl, že k tomu došlo v „návaznosti na uvažované změny“, které souvisí s jejím pracovním zařazením. Podle odboru bylo součástí rozhodnutí také „přihlédnutí k jiné pracovní nabídce“, kterou měla Jozwiak Kopecká údajně obdržet.

Současně Hrad ohlásil, že vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jana Vohralíková rozhodla, že tisková mluvčí prezidenta a ředitelka tiskového odboru budou nově dvě samostatné pracovní pozice – do té doby je obě zastávala právě Markéta Řeháková. Příčinou této změny mělo být „velké množství vykonávané agendy“ a pracovní vytížení Řehákové. Ta ke dni publikace námi ověřovaného rozhovoru nicméně stále byla Pavlovou mluvčí.

Na této pozici poté skončila až na začátku října, přičemž k ukončení jejího pracovního poměru mělo podle informací Deníku N dojít dohodou. Na twitteru (nyní X) pak Řeháková uvedla, že důvodem jejího odchodu je „snaha předejít spekulacím o uspořádání vztahů uvnitř prezidentské kanceláře.“

7. září také ČTK informovala o tom, že s platností k 5. září byl zrušen i Kabinet prezidenta, který byl nahrazen sekretariátem. Jeho vedoucí se stala Lucie Obdržálková, která s Pavlem spolupracovala už během jeho volební kampaně. Webové stránky Hradu uvádí, že sekretariát ve spolupráci s ostatními útvary Kanceláře zajišťuje „denní výkon funkce prezidenta republiky a plní další úkoly podle jeho přímých pokynů.“

Média a „mocenský boj“

Již 5. září Seznam Zprávy popsaly, že jsou personální změny důsledkem dlouhodobě vypjaté atmosféry na Pražském hradě, respektive v prezidentské kanceláři. Již v červnu totiž tento server uvedl, že se vytvořily dvě „mocenské skupiny“ – jedna kolem kancléřky Vohralíkové a druhá kolem lidí, kteří s Pavlem spolupracovali již během kampaně. Do druhého tábora pak měla patřit právě Řeháková a Jozwiak Kopecká.

O tomto mocenském souboji informoval také Deník N, který do skupiny kolem Vohralíkové přiřadil také prezidentova přítele a poradce Petra Koláře. V opačném „týmu“ poté měl být i šéf poradců Tomáš Richter. Ten 6. září Seznam Zprávám potvrdil, že se jeho působení na Hradě chýlí ke konci. O svém konci řekl, že jeho „cílem bylo vybrat, poskládat, sladit a zkoordinovat tým expertů, kteří budou poskytovat své odborné služby prezidentovi a relevantním ředitelům odborů.“ Podle Richtera během podzimu dojde ke splnění tohoto závazku.

Zmiňme, že podle zdrojů Deníku N Jozwiak Kopecká žádnou pracovní nabídku nedostala. Lidé z Hradu uvedli, že jim rozhodnutí o jejím konci bylo odůvodněno překračováním pravomocí ze strany bývalé ředitelky Kabinetu. Deník tak uvádí, že „není vůbec jasné, kvůli čemu Jozwiak Kopecká končí a čeho se měla dopustit.“ Server Neovlivní nicméně napsal, že bývalá šéfka kabinetu hlavu státu zavalovala velkým počtem schůzek, z nichž nebyly všechny potřebné. Řeháková pak podle citovaného zdroje nemá dost zkušeností pro vedení tiskového odboru.

Dodejme, že podle Hospodářských novin tyto personální změny připomínají nástup Vohralíkové na post vedoucí kanceláře Senátu před čtyřmi lety, kdy postupně vyměnila třetinu zaměstnanců.

Závěr

Na začátku září tedy skutečně došlo ke dvěma personálním změnám. Na postu vedoucí Kabinetu prezidenta skončila Linda Jozwiak Kopecká a funkce ředitelky odboru komunikace a tiskové mluvčí, které obě zastávala Markéta Řeháková, byly poté rozděleny do dvou. Řeháková nicméně ke dni zveřejnění námi ověřovaného rozhovoru stále zastávala roli tiskové mluvčí Petra Pavla. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Dnem a hodinou převzetí funkce (...) jsem oprávněn se těmito vyznamenáními, jak bych to řekl, honosit.
Česká televize, 9. března 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezidentovi je v den převzetí funkce propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garriguea Masaryka. Obě ocenění má přitom propůjčená po celé volební období, a může se jimi tedy skutečně „honosit".

Prezident Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o svém rozhovoru s Milošem Zemanem, který vedli během společného oběda v den inaugurace. Při této příležitosti mu Miloš Zeman předal klíč od korunovačních klenotů a také ho údajně seznámil se státními vyznamenáními. Ty má Petr Pavel, jakožto prezident, dle Zemana, propůjčené.

Podle Stanov Řádu bílého lva, které jsou přílohou zákona o státních vyznamenáních, je prezidentovi v den převzetí funkce propůjčen Řád bílého lva včetně řádového řetězu a také nejvyšší třída Řádu Tomáše Garriguea Masaryka. Prezident Petr Pavel složil slib 9. března 2023 okolo druhé hodiny odpolední, čímž se ujal úřadu a automaticky mu tak byly poskytnuty zmíněné řády.

Oba řády mu po skončení mandátu můžou být na základě usnesení obou komor Parlamentu propůjčeny doživotně. V minulosti se této pocty dostalo pouze Václavu Havlovi v roce 2003. Václavu Klausovi Parlament řády doživotně nepropůjčil. Řád bílého lva nicméně Václav Klaus později dostal od tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Petr Pavel

(...) v roce 1995, kdy jsem z rukou Václava Havla přebíral první medaili za hrdinství.
Česká televize, 9. března 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel od Václava Havla v roce 1995 jako úplně první převzal medaili za hrdinství. Toto ocenění získal za záchranu 53 francouzských vojáků v lednu 1993 při účasti na mírové misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.

Petr Pavel porovnává své dojmy z prezidentské inaugurace s předáváním státních vyznamenání v roce 1995, kdy měl podle svých slov od prezidenta Václava Havla převzít první medaili za hrdinství v České republice. Obě dvě události se odehrály ve Vladislavském sále a Petr Pavel je považuje za slavnostní a velmi silné. Rozdíl vidí v tom, že na předávání státních vyznamenání byl jen jedním z mnoha oceněných, zatímco při inauguraci byla veškerá pozornost upřena jen na něj.

Petr Pavel převzal (video, čas 26:34) z rukou prezidenta Václava Havla medaili za hrdinství 28. října 1995. Jelikož se jednalo o první předávání státních vyznamenání od schválení zákona o státních vyznamenáních v červenci 1994, byl Petr Pavel mezi prvními třemi osobami, které od Václava Havla medaili za hrdinství obdržely, a vůbec prvním, komu ji Václav Havel předal. Doplňme, že dalším dvěma oceněným byla medaile udělena in memoriam (Lidové noviny, 30. října 1995, str. 24).

Zmiňme, že medaile za hrdinství je státním vyznamenáním, které udílí prezident republiky osobám, „které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot.“

O toto vyznamenání se Petr Pavel zasloužil, když se jako výsadkář účastnil mírové mise spojených národů UNPROFOR v bývalé Jugoslávii, kde se v lednu 1993 podílel na záchraně 53 francouzských vojáků, kteří byli v chorvatském obklíčení. Pavel za tento čin obdržel i francouzský Válečný kříž.

Petr Pavel

Já jsem nezakrýval ani v kampani, že některé politiky považuji za populisty.
Česká televize, 9. března 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se ve své kampani často vymezoval proti populismu. Nejčastěji za populistického politika označoval svého protivníka Andreje Babiše.

Petr Pavel se v průběhu kampaně vůči populismu vymezoval několikrát. Podle jeho vyjádření z roku 2022 byly obavy z populismu také jedním z důvodů, proč se rozhodl kandidovat na prezidenta.

Proti populismu Petr Pavel vystoupil například v srpnu loňského roku, kdy v rozhovoru pro Deník.cz řekl: „Mými největšími soupeři jsou ti, kteří reprezentují populismus. Ten vnímám na stejné úrovni jako vnější hrozby.“ Nejčastěji spojoval s populismem přímo svého protikandidáta v prezidentských volbách Andreje Babiše. V říjnu se zase vyhradil proti rozhodnutí Andreje Babiše kandidovat na prezidenta. Pavel to tehdy označil za hrozbu pro ČR, a to „kvůli populismu”, který podle něj Andrej Babiš zosobňuje.

Podobně se Pavel vyjadřoval i v listopadu 2022 v rozhovoru pro deník Forum 24: „Z prezidentských kandidátů, kteří mají šanci uspět, je nejvýraznějším provozovatelem populismu Andrej Babiš. U ostatních, ať už jde o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou, nebo Marka Hilšera, takové riziko nevidím.“ 

Během prezidentské debaty před prvním kolem voleb na TV Nova Petr Pavel za populistické taktéž označil kroky vlády Andreje Babiše: „Jeho vláda neměla odvahu realizovat řadu projektů (…). Byla zmíněna důchodová reforma, byla zmíněna reforma daní. K tomu samozřejmě bylo zapotřebí nejenom odvahy, ale také zdrojů, a v době, kdy ty zdroje byly, tak vláda Andreje Babiše je rozhazovala, aby si získala podporu. Tohle je pro mě populismus, nic jiného.“ (video, čas 51:31)

Dále se na adresu Andreje Babiše vyjádřil i po prvním kole prezidentských voleb v polovině ledna pro Lidovky.cz: „(…)ne jednorázově všem přidat, abych si koupil jejich přízeň a zadlužil státní rozpočet, který budou příští generace muset dlouho napravovat. Toto jsou charakteristické znaky populismu, které Andrej Babiš uplatňuje celou dobu.“

Proti populismu se Petr Pavel ve své prezidentské kampani vymezoval několikrát, ať už v obecné, nebo i konkrétní rovině, kdy často jmenoval svého protikandidáta Andreje Babiše. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Když se podíváte zpátky pár týdnů, tak já jsem něco takového (vyšetřování představitelů KPR, pozn. Demagog.cz) připustil. Tehdy se proti tomu Hrad oficiálně ohradil na svých stránkách, že nic takového není a že zpráva NKÚ o něčem takovém nehovoří. Teď sám kancléř Mynář vlastně připustil, že něco takového je. Dokonce sám řekl, že trestní oznámení podá.
Česká televize, 9. března 2023
Pravda
Petr Pavel už dříve mluvil o tom, že by aktivity hradních úředníků mohly vyústit v trestní oznámení. Hrad jej v reakci na to vyzval k předložení důkazů, zprávou NKÚ ovšem neargumentoval. Kancléř Mynář později skutečně oznámil, že podá trestní oznámení na Správu Pražského hradu.

Petr Pavel reaguje na dotaz, nakolik jej překvapily nedávné kauzy spojené s Hradem, mezi nimi pak jmenovitě trestní oznámení na některé představitele Správy Pražského hradu a Lánské obory. Pro úplnost dodejme, že Správa Pražského hradu i Lesní správa Lány jsou příspěvkové organizace spadající pod Kancelář prezidenta republiky (KPR).

Petr Pavel a jeho vyjádření k aktivitám hradních úředníků

Současný prezident v minulosti opakovaně mluvil o tom, že chce udělat hloubkový audit prezidentské kanceláře. V rozhovoru pro Prostor X, zveřejněném 31. ledna, uvedl (video, čas 26:05), že „je evidentní, že Kancelář prezidenta už dávno neplnila ten účel, který měla, už dávno ztratila jakoukoli sebereflexi, pokud jde o transparentnost výkonu vysokého státního úřadu, a v rozsáhlé míře prováděli vlastní aktivity často v šedé zóně, ne-li přímo za hranou zákona.“ Na následující přímou otázku moderátora, zda by tyto aktivity mohly vést až k trestnímu oznámení, odpověděl kladně.

Pro Deník N pak 2. února Petr Pavel mluvil o některých konkrétních podezřelých záležitostech, které by dle něj bylo nutné prošetřit. Uvedl (audio, čas 9:05), že na Hradě působí soukromá bezpečnostní agentura, která má nestandardní podmínky přístupu do prostor Hradu. Zmínil (audio, čas 11:05) i dříve odsouzeného a Milošem Zemanem omilostněného bývalého ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka a jeho snahu pokračovat v těžbě kamene v Lánské oboře.

Reakce Hradu

Hrad se krátce nato vůči Pavlovým slovům na svých stránkách skutečně ohradil. Mluvčí prezidenta Zemana, Jiří Ovčáček, zde 3. února zveřejnil prohlášení, které však bylo poměrně neurčité. Pavlova vyjádření mluvčí například spojoval s Pavlovou schůzkou s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, která se konala 30. ledna, a uvedl, že po této schůzce Petr Pavel pronesl „řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu“, která by měl nějak doložit. Daná obvinění nicméně Jiří Ovčáček v textu nijak neupřesnil a nelze tedy určit, proti kterým výrokům se Hrad konkrétně vymezoval.

O den později pak reagovala na stránkách Hradu i Kancelář prezidenta republiky (KPR), která se ohradila vůči Pavlovým vyjádřením o tom, že na Hradě působní soukromá bezpečnostní agentura.

Zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), kterou Petr Pavel zmiňuje, Hrad nicméně ani v jednéreakcí neargumentoval. Ovčáčkovo prohlášení obsahuje pouze větu, že „prezident republiky Miloš Zeman nebyl ze strany BIS, jiné zpravodajské služby nebo Policie ČR informován o žádném bezpečnostním riziku.“

O hospodaření KPR následně Petr Pavel mluvil i s Milošem Zemanem na schůzce v Lánech, která se konala 13. února. Podle Pavlových slov dosluhující prezident „zpochybnil vůbec oprávněnost hovořit o možném trestním stíhání, když ještě nebyly žádné podklady“, souhlasil nicméně s poskytnutím protokolu z kontroly NKÚ týkající se hospodaření KPR a jí podřízených organizací, tedy Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Výsledky kontroly tehdy ještě NKÚ nemohl zveřejnit, protože čekal na souhlas policie, která si vyžádala část dokumentů o pracovnících Hradu.

Trestní oznámení

6. března KPR vedená Vratislavem Mynářem informovala o tom, že podá trestní oznámení kvůli hospodaření Správy Pražského hradu. Z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušení povinnosti při správě cizího majetku, krádeže, zpronevěry a podvodu měli být podle KPR podezřelí bývalý ředitel Správy Hradu Ivo Velíšek, jím jmenovaná bývalá ředitelka Odboru zámek Lány Michaela Javůrková a další dosud nezjištění pachatelé.

K páchání trestné činnosti mělo podle vyjádření KPR konkrétně docházet v souvislosti s rekonstrukcí objektu Vikárky, evidencí výběru a svozu peněz v hotovosti v areálu Pražského hradu, s hospodařením se dřevem v areálech Pražského hradu a zámku Lány či v rámci evidence alkoholu ve skladu. Podání trestního oznámení následně potvrdil hradní advokát Marek Nespala.

Závěr

Petr Pavel tedy opravdu v minulosti připustil, že by na hradní úředníky mohlo být podáno trestní oznámení; stejně tak platí, že Kancelář prezidenta republiky v čele s kancléřem Mynářem později informovala o tom, že podá trestní oznámení na některé pracovníky Správy Pražského hradu. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť ačkoliv se Hrad zaštitoval BIS, jinými zpravodajskými službami a Policií ČR, konkrétně zprávu NKÚ jako argument pro svou obhajobu nepoužil.

Petr Pavel

Předseda Vojenského výboru se účastní všech jednání na úrovni ministrů a hlav států.
Česká televize, 9. března 2023
Pravda
Předseda Vojenského výboru NATO zastupuje tento orgán při jednáních ministrů, předsedů vlád či hlav států na úrovni Severoatlantické rady. Mimo to podniká také oficiální návštěvy členských zemí NATO a zemí s Aliancí spolupracujících a setkává se s jejich vládními představiteli.

Petr Pavel v kontextu výroku hovoří o tom, že z pozice prezidenta pro něj nejsou jednání s ministry a hlavami států něčím novým, neboť se takových schůzí již v minulosti pravidelně účastnil jako předseda Vojenského výboru NATO. 

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu celkem třiceti členských států aliance. Výbor je tvořen náčelníky Generálních štábů z jednotlivých zemí. Z vlastních řad si pak Vojenský výbor volí na neveřejném zasedání svého předsedu. Petr Pavel tuto funkci zastával mezi lety 2015 a 2018.

Ze své pozice se prezident Pavel, vedle schůzí výboru samotného, účastnil také jednání Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu NATO, kam byl jako zástupce Vojenského výboru zván. Severoatlantická rada se přitom schází na několika úrovních, od schůzí stálých zástupců (velvyslanců) členských zemí, přes schůze ministrů obrany a zahraničí, až po jednání premiérů či hlav států. Tato jednání probíhají alespoň jednou za půl roku.

Petr Pavel byl v roli předsedy Vojenského výboru přítomen například při jednáních ministrů zahraničí v roce 2016(fotografie č. 12), 2017 (fotografie č. 1) a 2018 (fotografie č. 6). Jednání premiérů a hlav členských zemí NATO se pak účastnil například v roce 2016 (fotografie č. 20). 

Předseda Vojenského výboru plní mimo jiné i reprezentativní funkci, v rámci níž podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními představiteli zemí NATO i zemí, se kterými NATO udržuje užší kontakty. Prezident Pavel z titulu funkce předsedy výboru jednal například s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem, albánským premiérem Edim Ramou či slovenským ministrem obrany Peterem Gajdošem. Oficiální návštěvu podnikl také například do Gruzie, se kterou NATO úzce spolupracuje. Setkal se jak s tamním ministrem obrany, tak i s premiérem a prezidentem.

Na závěr shrňme, že se Petr Pavel během svého působení ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO skutečně setkával s ministry, premiéry i hlavami států. Činil tak nejen v rámci schůzí Severoatlantické rady, ale i v rámci samostatné agendy výboru. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

(...) skončit v nějaké nucené správě, jako třeba Řecko.
Česká televize, 9. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Řecko ve spojitosti s dluhovou krizí odsouhlasilo v roce 2015 balíček pomoci ze strany Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky. V souvisejícím memorandu tehdy souhlasilo se zpřísněným dohledem, který se podobal tzv. nucené správě.

Prezident Petr Pavel zmiňoval situaci Řecka ve své odpovědi na otázku, která se týkala hospodaření českého státu. Mluvil o tom, že je nutné reformovat důchodový systém, protože je pro stát finančně neudržitelný, obzvláště s ohledem na prohlubující se deficit státního rozpočtu. V tomto kontextu tedy uvádí, že je nutné systém upravit, protože „nechceme skončit v nějaké nucené správě, jako třeba Řecko“.

Pojem nucená správa označuje situaci, kdy je majetek např. osob či firem (typicky zejména bank), spravován jinou úřední osobou. Jak vysvětluje Česká bankovní asociace, nucená správa je „stav fungování pod ochranou nebo správou nuceného správce”.

O zavedení obdoby nucené správy pro Řecko se na evropské úrovni mluvilo kolem roku 2010, tedy v období, kdy se naplno začala projevovat tzv. řecká dluhová krize. Důvodem této krize byl především způsob hospodaření tamních vlád, které zvyšovaly zadlužení země a zároveň falšovaly zprávy o vládním zadlužení. Tyto zprávy o stavu veřejných financí pomohly Řecku i k přijetí eura v roce 2002. Krize v Řecku pak byla jedním z důvodů hlubší krize eurozóny a celé EU.

V období mezi lety 2010 a 2018 Řecko postupně v několika fázích získalo od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie půjčky ve výši 260 miliard eur (v současnosti přibližně 6,2 bilionu korun), aby se vyhnulo státnímu bankrotu. Doplňme, že v loňském roce Řecko splatilo poslední část svého dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu. Od roku 2018 si země půjčuje zejména na finančních trzích.

O možnosti uvalení nucené správy na Řecko později v roce 2011 mluvil například i nizozemský premiér Mark Rutte. Podle jeho tehdejšího vyjádření by problematické země, v tomto případě Řecko, měly fungovat pod nucenou správou, kterou by řídil evropský komisař pro dohled nad státními rozpočty, jehož funkce by byla za tímto účelem zřízena. Pro nucenou správu v Řecku se vyslovilo také Německo, země, která na řeckou podporu přispívala největším dílem.

Výměnou za poskytnutí půjček požadoval Mezinárodní měnový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka (tzv. trojka) od Řecka provedení řady reforem. Ve spojitosti s poskytnutými finančními balíčky tato trojka od roku 2010 do roku 2022 prováděla zpřísněný dohled nad řeckým hospodařením. Největší neshody mezi řeckou vládou a trojicí věřitelů nastaly v roce 2015 při vyjednávání podmínek třetího balíčku pomoci. Ten nakonec řecký parlament odsouhlasilsrpnu 2015.

Podle souvisejícího memoranda Řecko souhlasilo s tím, že přijme ještě přísnější dohled nad svým finančním sektorem ze strany MMF, Komise a Evropské centrální banky. Memorandum konkrétně uvádělo, že „všechna legislativní či jiná opatření přijatá během programového období, která mohou mít dopad na operace bank (…), by měla být přijata v úzké spolupráci“ se zmiňovanou trojicí věřitelů. To kritizoval mj. někdejší řecký ministr financí Janis Varufakis (.pdf, str. 28) s tím, že Řecko po dobu „dluhového otroctví“ ztratilo svoji suverenitu.

Doplňme, že například týdeník Respekt v roce 2015 uvedl, že řecký parlament odsouhlasil „faktické zavedení nucené správy státu spolkem věřitelů“, kteří budou v zemi dohlížet na zavádění reforem tak, aby zajistili splacení státního dluhu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Ani tady (dle projednávané novely Ústavy, pozn. Demagog.cz) nemůže vláda na nekonečně dlouhou dobu vysílat vojáky a nebo přijímat vojáky.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Projednávaná novela Ústavy nikterak nemění dobu, na kterou může vláda bez souhlasu Parlamentu vyslat české vojáky do zahraničí, či přijmout zahraniční vojáky v ČR. Tato lhůta je stanovena na 60 dní.

Prvně uveďme, že podle Ústavy Parlament vyslovuje souhlas s „vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky“ a také s „pobytem ozbrojených sil cizích států na území České republiky“.

Vláda pak může bez souhlasu Parlamentu vyslat česká vojska na cizí území pouze v případě plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, pomoci při živelných katastrofách, či na mírové mise. Zde je ovšem vláda limitována lhůtou šedesáti dní, poté je zapotřebí souhlasu Parlamentu.

Doplňme, že dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. O svém konání musí vláda neprodleně informovat Parlament, který tato povolení může svým usnesením zrušit.

Návrh (.pdf) novely Ústavy, již 22. června 2022 předložila vláda Petra Fialy, pak pouze upravuje (.pdf, str. 1) důvody k vysílání vojsk na cizí území. Konkrétně ke stávajícím přidává možnost vlády vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, přitom zůstává zachován (.pdf, str. 1). Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Čínu považuji dnes za bezpečnostní hrozbu, nakonec tak jako loni schválený strategický koncept NATO.
CNN Prima News, 25. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel mluví o strategické koncepci NATO schválené na summitu v Madridu v červnu 2022. Čína je v ní opravdu několikrát označena za hrozbu.

Na madridském summitu lídrů NATO, který probíhal 29. a 30. června, tvořila hlavní agendu témata jako invaze Ruské federace na Ukrajinu či celkové posílení obrany a tzv. strategie odstrašení. Klíčovým výstupem ze setkání je aktualizace Strategické koncepce NATO (.pdf), na kterou také odkazuje právě Petr Pavel. Úplně poprvé se v této koncepci píše i o Číně jakožto bezpečnostní hrozbě pro Alianci, a to hned ve čtyřech odstavcích, konkrétně odstavci 13, 14, 18 a 43. 

Například v odstavci 13 je uvedeno (.pdf, str. 5), že „deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky jsou výzvou pro naše zájmy, bezpečnost a hodnoty“. Čína se podle dokumentu snaží zvýšit svou globální působnost a moc, aniž by byla transparentní ohledně své strategie, záměrů či posilování své armády. Dále je v dokumentu například zmíněno (.pdf, str. 5), že Čína „usiluje o rozvrácení mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, a to i ve vesmírném prostoru, kyberprostoru a námořních oblastech. Kromě toho koncepce také upozorňuje na rostoucí partnerství mezi Čínou a Ruskem (.pdf, str. 5) či na rozšiřování čínského jaderného arzenálu (.pdf, str. 5).

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů