Petr Pavel

Petr Pavel

Prezidentské volby 2023 35 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 15 výroků
Invaze na Ukrajinu 3 výroky
Koronavirus 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Pravda 27 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2023 30 výroků
Rok 2022 5 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Petr Pavel

Jsem mu (Andreji Babišovi, pozn. Demagog.cz) dával souhrnné doporučení, minimálně stovky odborníků z různých oblastí.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se skutečně v listopadu 2020 setkal s tehdejším premiérem Andrejem Babišem a předal mu doporučení, na kterém pracovalo více než 100 odborníků. Doporučení se týkalo zvládání krizí, v té době zejména krize spojené s pandemií covidu-19.

Petr Pavel v debatě mluvil (video, čas 8:08) o souhrnném doporučení, které měl „ke konci první vlny“ pandemie covidu-19 předat tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Doporučení se mělo týkat připravenosti a zvládání krizí. Zároveň Petr Pavel dodal, že na doporučení měla pracovat minimálně stovka expertů z různých oblastí. 

Petr Pavel na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií. V září 2020 tato iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf). Dokument navrhoval mj. zřídit funkci státního tajemníka pro bezpečnost, jenž by stanul v čele sekretariátu Bezpečnostní rady státu (str. 3). Tajemník by také fungoval jako „pravá ruka“ premiéra, který je zároveň předsedou zmíněné rady (.pdf, str. 2).

K setkání Petra Pavla a Andreje Babiše došlo v listopadu 2020. Petr Pavel prosazoval zejména vytvoření integrovaného bezpečnostního systému, a to tak, „aby byl průřezový a fungoval v reakci na krize pronikající všemi sférami společnosti“. Postoj tehdejšího předsedy vlády popsal Pavel tak, že „premiér se vyjádřil, když ho budu nepřesně parafrázovat, že se mu to zamlouvá a dává mu to smysl. Za stávající situace to ale považuje za politicky těžko průchozí.“ O schůzce informoval Petr Pavel také na twitteru:

V doporučení iniciativy je uvedeno celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16). Kromě nich se na doporučení podíleli (str. 6) také účastníci krajských kulatých stolů, kterých bylo celkem 92 a šlo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–⁠19).

Petr Pavel se tedy skutečně setkal s Andrejem Babišem a předal mu souhrnné doporučení pro zvládání krizí, které vypracoval ve spolupráci s expertním týmem, jenž kroky konzultoval (.pdf, str. 6) s dalšími lidmi z různých oborů. Celkově na doporučení pracovalo 101 osob. Z těchto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Petr Pavel

Další vláda se z toho (souhrnného doporučení Petra Pavla k epidemii covidu-19, pozn. Demagog.cz) evidentně poučila, protože některá poučení už aplikovala do současné situace.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Dokument iniciativy Spolu silnější ze září 2020, týkající se zvládání krizí, obsahuje konkrétní návrhy, ale i řadu obecně formulovaných doporučení. Z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda vláda Petra Fialy některá z těchto obecných doporučení aplikovala, či nikoliv.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Pan Babiš řekl, že armáda byla v té době (evakuace z Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) nejlepší. Já jsem byl v té době náčelník generálního štábu.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka generálního štábu na jaře 2015. K evakuaci z Afghánistánu došlo až o šest let později –⁠ v srpnu 2021.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě mluvil (video, čas 23:54) o evakuaci českých občanů a armádních spolupracovníků z Afghánistánu v srpnu 2021, kdy radikální hnutí Tálibán tuto zemi ovládlo. Babiš pak uvádí, že se v této evakuaci vyznamenala česká armáda a že „naši vojáci byli příkladem všech ostatních“. Petr Pavel na Babišova slova reagoval námi ověřovaným výrokem a pro diváka tak zcela zjevně navazoval na Babišova slova o roce 2021.

Dodejme, že Andrej Babiš zmínil i vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014. Ačkoli Petr Pavel mohl reagovat i na tato slova a mohl tedy zamýšlet, že byl náčelníkem generálního štábu v roce 2014, jeho citace Andreje Babiše zjevně ukazuje na Babišova slova o evakuaci z Afghánistánu.

Petr Pavel působil jako náčelník generálního štábu od roku 2012 do roku 2015, kdy ho na začátku května vystřídal ve funkci Josef Bečvář. K evakuaci z Afghánistánu došlo až v srpnu 2021 poté, co islamistické hnutí Tálibán ovládlo hlavní město Kábul. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, během nichž se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

Dodejme, že k 31. srpnu 2021 odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později oznámilo vznik nové vlády.

Petr Pavel tedy nebyl v době evakuace z Afghánistánu náčelníkem generálního štábu, tím byl tehdy Aleš Opata. Pavel navíc již v červnu 2018 ukončil své působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V roce 2018 také odešel do vojenského a starobního důchodu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel

Předseda vojenského výboru (NATO, pozn. Demagog.cz) (...) jmenován (...) na základě tajného hlasování třiceti suverénních zemí.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Předseda Vojenského výboru NATO je volen na základě neveřejného zasedání a hlasování náčelníků Generálních štábů třiceti spojeneckých zemí.

Petr Pavel výrokem reaguje na slova Andreje Babiše, podle kterého prezident Miloš Zeman na zasedání Severoatlantické aliance (NATO) lobboval za to, aby se Pavel stal předsedou vojenského výboru NATO, kterým byl v letech 2015–⁠2018. Petr Pavel do této funkce byl zvolen již v září 2014.

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí aliance. Výbor je tvořen třiceti náčelníky Generálních štábů, kteří v něm reprezentují každou členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předsedu si Vojenský výbor volí ze skupiny třiceti náčelníků Generálních štábů členských zemí na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce USA, Spojeným státům totiž vždy připadá post místopředsedy výboru. 

Funkční období předsedy Vojenského výboru trvá tři roky. Předseda po tuto dobu zastává roli hlavního vojenského mluvčího Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli nejen zemí NATO, ale i těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Petr Pavel v námi ověřované debatě vyslovil názor, že lobbing probíhal i za jeho protikandidáty (video, čas 27:29). Zda před neveřejnou volbou dochází v kuloárech k lobbování či různým dohodám, nelze spolehlivě ověřit. Předseda Vojenského výboru NATO je ale skutečně volen na základě tajného hlasování třiceti suverénních členských států Aliance. výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Já jsem skončil v roce 2018 na podzim v činné službě. Odešel jsem do vojenského důchodu, krátce na to do starobního důchodu. (...) krátce na to začal covid. Tak já jsem založil iniciativu Spolu silnější. Sbíral jsem prostředky na pomoc těm, kteří pomáhali v první linii.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel popisuje své aktivity od roku 2018, kdy odešel z čela Vojenského výboru NATO, fakticky správně.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel prožil v podstatě celý svůj život v armádě. V 70. letech minulého století vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a poté navštěvoval (.pdf, str. 5) Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Sloužil také u elitní výsadkářské jednotky.

V roce 2011 se Petr Pavel stal zástupcem náčelníka Generálního štábu, kterým tehdy byl Vlastimil Picek. V roce 2012 jej na této pozici nahradil a ve funkci působil až do roku 2015. V září 2014 byl Pavel zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Již v září 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pavel zmínil, že se chystá do vojenského i starobního důchodu. Své působení v armádě pak skutečně ukončil, a to 30. listopadu 2018.

První tři případy nakažení covidem-19 se v Česku objevily 1. března 2020, tedy za necelý rok a půl od konce Pavlova působení v armádě. Na jaře roku 2020 pak Pavel založil iniciativu Spolu silnější, která jako svůj první projekt spustila finanční sbírku na pomoc lidem v první linii a také lidem, na něž tehdejší krize dopadla nejhůře.

Petr Pavel tedy skutečně ukončil své působení v armádě v roce 2018, kdy se stal vojákem ve výslužbě. O necelý rok a půl později vypukla pandemie covidu-19. Pavel ihned na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem bylo vybrat prostředky na pomoc lidem v první linii. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Jsem se snažil pomáhat například i v případě krize a války na Ukrajině, sběrem prostředků pro Ukrajinu. Byl jsem u sbírky.
TV Nova, 12. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, pomáhal například Spolku Vlčí máky.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 20212022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

Brzy poté Petr Pavel vyzýval veřejnost na sociálních sítích i na svém webu k materiální podpoře Ukrajiny. Například 27. února na svém twitterovém účtu sdílel informace o finanční sbírce, kterou vypsalo ukrajinské velvyslanectví v Praze.

Sám se i osobně několika sbírek účastnil. Ještě v únoru 2022, tedy ihned po vypuknutí války, pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu pro pomoc Ukrajině. Toto uskupení dobrovolníků se dlouhodobě zaměřuje primárně na pomoc válečným veteránům, ale např. i vojákům v činné službě. Podobných akcí ve spolupráci se Spolkem Vlčí máky se Petr Pavel účastnil i v březnu.

Spolupracoval také s organizací Centrum humanitární pomoci Ukrajině v Praze. Šéf centra Petr Oliva v prosinci 2022 na svém facebookovém profilu uvedl: „Jeden z prvních, kdo přivezl začátkem března 2022 do CENTRA humanitární pomoci Ukrajině v Praze materiální pomoc, byl generál Petr Pavel.

Na závěr tedy shrňme, že se Petr Pavel účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, například pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Jsem byl na rozdíl od pana Babiše mnohokrát prověřován na ten nejvyšší stupeň prověrky.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Petr Pavel měl v minulosti bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší certifikát NATO. V případě Andreje Babiše nelze dohledat, zdali prověrku podstoupil, k utajeným informacím má však přístup jako poslanec.

DOPLNĚNÍ: Do textu odůvodnění jsme doplnili informace o bezpečnostních prověrkách Petra Pavla. Zda byl v minulosti prověřován také Andrej Babiš, se nám však zjistit nepodařilo, obrátili jsme se nicméně s dotazem na jeho tým.

Bezpečnostní prověrka 

Přístup k utajovaným informacím, neboli bezpečnostní prověrku, uděluje v České republice Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Působení NBÚ spravuje zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon stupně ověření neváže na určité funkce, ale na utajované informace a újmu, která by byla způsobena jejich vyzrazením. Informace jsou tak klasifikované čtyřmi stupni: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. K získání přístupu k přísně tajným informacím, o kterých Petr Pavel hovoří, je potřeba získat osvědčení fyzické osoby vydané po bezpečnostním řízení provedeném NBÚ a dalšími oprávněnými subjekty. Řízení je přitom neveřejné.

Osvědčení pro stupeň přísně tajné má platnost pět let, a zaniká například změnou některých údajů, poškozením, které způsobí, že údaje v něm obsažené jsou nečitelné či ohlášením krádeže nebo ztráty osvědčení.

Viktor Šelmeci, ředitel bezpečnostního odboru NBÚ uvádí, že bezpečnostní prověrka je potřebná, „třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny, pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob nebo činnost zpravodajských služeb“.

Bezpečnostní prověrka pro funkci v Severoatlantické alianci (NATO) je prováděna národními subjekty členských států. V případě Česka se tedy jedná o NBÚ, který vydává tzv. „certifikát NATO“ fyzickým osobám splňujícím podmínky podle § 11 zákona č. 412/2005.

Prověrka Petra Pavla a Andreje Babiše

Zdali má konkrétní člověk bezpečnostní prověrku, případně jakého stupně, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. NBÚ na svých stránkách uvádí, že „informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete.“ Údaje vedené v bezpečnostním svazku je totiž možné využívat jen pro potřeby plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pakliže by NBÚ tyto informace poskytl jiné osobě, porušil by tím zákon.

Petr Pavel nicméně své prověrky zveřejnil na webu. Z těchto dokumentů vyplývá, že byl mezi lety 2014 a 2019 držitelem osvědčení NBÚ s nejvyšším stupněm přísně tajné a také osvědčení NATO se stupněm COSMIC TOP SECRET ATOMAL, tedy nejvyšší stupeň (.pdf, str. 7) s přístupem k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Tuto prověrku měl také v letech 1999 – 2004.

Podle historika Jiřího Fidlera se také dá předpokládat, že Pavel disponoval prověrkou již před rokem 2014, kdy byl zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO. Fidler řekl, že Petr Pavel „šel do funkce předsedy vojenského výboru NATO z funkce náčelníka generálního štábu Armády ČR, tedy armádního muže číslo jedna jedné z členských zemí. A tady se předpokládá, že už byl plně prověřen.“ Lze tedy předpokládat, že jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR), který dle zákona zabezpečuje velení armádě, získal určitý typ bezpečnostní prověrky.

Andrej Babiš má zajištěný přístup k utajovaným informacím ze zákona jako poslanec, k čemuž bezpečnostní prověrku nepotřebuje. Předseda hnutí ANO Babiš tedy disponuje přístupem k utajovaným informacím bez osvědčení fyzické osoby již od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli někdy v minulosti Babiš prověrku měl či zda o ni žádal. Obrátili jsme se proto s dotazem přímo na hnutí ANO, zatím jsme však žádnou odpověď nedostali.

Závěr

Petr Pavel tedy skutečně byl vícekrát prověřován na nejvyšší stupně utajení, měl prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší bezpečnostní certifikát NATO. Jelikož zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti neváže stupně ověření k funkcím, nemůžeme ověřit jestli Andrej Babiš podstoupil bezpečnostní řízení k obdržení osvědčení. Informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby navíc NBÚ neposkytuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Musím říct, že jsem nikdy a v žádném dokumentu neschvaloval invazi v roce 68. (...) v jediném dokumentu zaznělo něco ohledně roku 68, a sice, že mi to tehdy otec vysvětlil v situaci ve vazbě na návštěvu našich přátel, kteří tedy u nás byli. A to bylo jediné vyjádření.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se k invazi ze srpna 1968 vyjádřil ve svém životopise, ve kterém napsal, že mu situaci vysvětlil jeho otec, výslovně ale invazi neschvaloval. V jiných veřejně dostupných dokumentech týkajících se Petra Pavla se zmínka o invazi nevyskytuje.

Petr Pavel ve výroku reaguje na tvrzení moderátora debaty, že „podle některých zdrojů“ podepsal schválení invaze do Československa v srpnu 1968 (video, čas 31:41).

noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska některých členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O uskutečnění invaze rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předcházel jí nátlak sovětského vedení na československé představitele, aby zastavili snahy o demokratizaci režimu. Zmiňme, že Petru Pavlovi, který se narodil 1. listopadu 1961, bylo tehdy necelých sedm let.

březnu roku 1987 byl s Pavlem zahájen proces „základního výběru“ do postgraduálního studia, tedy do zpravodajského kurzu. Zřejmě pro účel tohoto výběru sepsal Petr Pavel životopis, který je datován k 10. květnu 1987.

Úplný životopis Petr Pavel zveřejnil na svých stránkách. Hovoří v něm například o tom, jak ho k povolání vojáka lákala „určitá výjimečnost od normálního života“ nebo proč se vydal právě na dráhu výsadkáře. Obsahuje ale také zmínku o událostech roku 1968.

odstavci týkajícím se vlivu rodiny na jeho názory Petr Pavel píše: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“ Rozvádí, že vysvětlení otce „bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Petr Pavel v listopadu 2022 prohlásil, že v těchto řádcích žádné hodnocení invaze nevidí a o životopise se dále odmítl bavit (audio, čas 14:22). Později se však ve vyjádření pro MF DNES za životopis omluvil a řekl, že tehdejší režim bral jako danou věc a nutné zlo. Pro deník Echo24 také uvedl: „Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním.“

Závěrem je třeba doplnit, že k otázce invaze roku 1968 se Petr Pavel mohl nějakým způsobem vyjádřit v rámci procesu jeho vstupu do KSČ. Pavel do strany vstoupil v roce 1985 poté, co byl dva roky kandidátem členství. V rámci přijímacího procesu kandidát musel kromě přihlášky předložit (.pdf, str. 1) svůj životopis, ten ale v případě Petra Pavla není veřejný. Dostupné jsou pouze dva jiné životopisy: jeden, datovaný1. září 1982, který žádnou zmínku o roce 1968 neobsahuje a pak výše zmíněný životopis z roku 1987 se zmínkou o otcově vysvětlení podstaty invaze. Z veřejně dostupných zdrojů nedokážeme zjistit, jaký životopis Petr Pavel v roce 1985 použil, ani zda obsahoval jakoukoliv zmínku o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší směrnice ÚV KSČ k přijímání kandidátů za členy KSČ se o náležitostech daného životopisu nijak nezmiňuje.

Ve veřejně dostupných dobových dokumentech, které se týkají osoby Petra Pavla, se tedy nachází jediná zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ta skutečně říká, že Pavlovi „podstatu situace“ vysvětlil jeho otec, v životopise nicméně není výslovně uvedený souhlas s invazí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Nebyla to sovětská invaze, byla to invaze vojsk Varšavské smlouvy minus Rumunsko.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
V srpnu 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Kromě sovětské armády se na tomto vpádu podílela také vojska NDR, Bulharska, Maďarska a Polska. Vpádu se naopak neúčastnily Rumunsko a v té době již pasivní člen paktu –⁠ Albánie.

Pro kontext uveďme, že Petr Pavel pronesl tento výrok jako faktickou úpravu dotazu moderátora, který invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 označil (video, čas: 31:42) za „sovětskou“. 

Varšavská smlouva vznikla v roce 1955 v reakci na začlenění Spolkové republiky Německo do Severoatlantické aliance (NATO). Součástí nově vytvořené vojensko‑politické organizace se na základě podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci stal Sovětský svaz, Albánská lidová republika, Bulharská lidová republika, Československá republika, Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (NDR), Polská lidová republika a Rumunská lidová republika.

Pakt de facto vedl Sovětský svaz, jelikož ve Štábu spojených ozbrojených sil byly všechny ostatní členské státy zastoupeny pouze jedním reprezentantem, ačkoli měl orgán celkem 40 členů. Tato sovětská dominance zapříčinila spory uvnitř aliance. Například Albánie se již od konce roku 1961 po přerušení diplomatických vztahů se SSSR na činnosti Varšavského paktu nepodílela (.pdf, str. 6).

Ačkoliv pakt vznikl na obranu států Varšavské smlouvy před NATO, jedinou společnou vojenskou operací se stala invaze do Československa v srpnu 1968. Pokus o demokratizační reformy ze strany tehdejšího československého režimu přinutil SSSR a další socialistické země Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu.

noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O intervenci rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Časopis Historického ústavu Armády ČR (str. 29) uvádí, že se Československem valila masa intervenčních vojsk tří hlavních armádních uskupení – sovětské a polské divize armádní skupiny „A“ (asi 70 000 vojáků), sovětské divize a divize NDR armádní skupiny „B“ (asi 35 000 mužů) a také sovětské a maďarské divize armádní skupiny „C“ (asi 40 000 vojáků). Invaze se účastnili v menším počtu také vojáci bulharské armády nastupující z prostoru Užhorodu. Zmiňme, že detailnějšímu složení invazních armád jsme se věnovali zde.

Rumunsko, tehdy v čele s Nicolaem Ceaușescuem, se invaze neúčastnilo. Nicolae Ceaușescu již dříve pozastavil rumunské aktivní zapojení ve Varšavské smlouvě a invazi do Československa bezprostředně veřejně odsoudil. I přesto země v paktu setrvala. 

Kromě Rumunska se vpádu na území Československa neúčastnila také Albánie (.pdf, str. 6). Ta se, jak jsme zmiňovali výše, nevěnovala činnostem Varšavské smlouvy již od konce roku 1961, nezúčastnila se tedy ani invaze vojsk do Československa. Naopak následkem vpádu vojsk do ČSR Albánie z paktu vystoupila.

Petr Pavel tak správně uvádí, že se jednalo o invazi vojsk Varšavské smlouvy, nikoli pouze Sovětského svazu. Na ní se ale skutečně neúčastnilo Rumunsko. Z tehdejších členů Varšavské smlouvy se na vpádu nepodílela také Albánie, která byla od začátku šedesátých let pouze pasivním členem. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Pavel

Zveřejnil jsem všechny dokumenty (o své minulosti, pozn. Demagog.cz), které jsou v Archivu bezpečnostních složek na svém webu už před lety.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel na svém webu zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Před oznámením kandidatury na prezidenta na svůj web zařadil i dokumenty, které Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil až v pozdější době.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel bývá kritizován (video) za své spojení s komunistickým režimem, protože byl jako voják členem KSČ a působil ve vojenském zpravodajství. Hájí se však tím, že jeho role nebyla spojovánakontrarozvědkou, jež spadala pod Státní bezpečnost (StB), ale soustředila se na vnější vojenské ohrožení. Necelé dva roky před kandidaturou, kterou oznámil 6. září 2022, zveřejnil spisy, které měly dokázat, že se nepodílel na práci mířené proti odpůrcům režimu.

Petr Pavel na svém webu Spolu silnější zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Na webu k dokumentaci uvádí: „V Archivu bezpečnostních složek (…) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla: standardní osobní spis vojáka z povolání (KP-4248 V), osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu (50 148) a Záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím (B-949-5).“ Součástí dokumentů jsou i záznamy o Pavlově členství v KSČ, o kterém veřejně mluvil například už v roce 2019.

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, které se týkaly rozvědného kurzu D-2 Petra Pavla, zveřejnil již 1. září 2022 server Seznam Zprávy. Petr Pavel tyto materiály do té doby na svém webu nepublikoval a na web je zařadil až v průběhu téhož dne. Sám Pavel tuto skutečnost vysvětloval tím, že v lednu 2020, kdy požádal Archiv bezpečnostních složek o přístup k dokumentům o své osobě, ještě tento materiál nebyl přístupný a o jeho existenci nevěděl. To pro Seznam Zprávy následně potvrdila i ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, podle které Petru Pavlovi nebyly dané dokumenty zpřístupněny proto, že v době jeho žádosti ještě neuplynula zákonem daná třicetiletá lhůta, po které mohou být dokumenty žadateli předloženy. K poskytnutí materiálů o zpravodajském kurzu, které pocházejí z února 1990, tak mohlo dojít až v případě žádostí podaných po únoru 2020.

Pro kontext je důležité doplnit, že v prosinci 2022 přišel zmíněný server Seznam zprávy s informací, že existuje také osobní spis Petra Pavla ve Vojenském ústředním archivu o jeho dosavadní kariéře v armádě, který není zveřejněný. Petr Pavel odmítl tento spis zveřejnit a dodal: „Jsou tam věci kdykoliv publikovatelné, ale na druhou stranu i věci čistě osobní a já nemám jediný důvod je někde zveřejňovat.“ Dle ředitele olomouckého archivu, ve kterém je Pavlův spis uložený, by tento spis měl být v části do roku 1991 identický s již zveřejněným spisem Archivu bezpečnostních sborů. „Nicméně zda tomu tak je, nebo ne, lze hodnověrně potvrdit jen v případě, že jsou oba spisy k dispozici a provede se kontrola zapsaných položek s fyzickou přítomností dokumentů v jednotlivých spisech," uvedl pro Seznam Zprávy ředitel archivu Mojmír Sklenovský.

Petr Pavel tak skutečně na svých webových stránkách zveřejnil všechny dostupné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek týkající se jeho činnosti před rokem 1989. Na internet je umístil v roce 2020, tedy před více než dvěma lety. V roce 2022, před oficiálním oznámením kandidatury, pak zveřejnil také další dokumenty, které ABS zpřístupnil až později. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů