Petr Pavel

Petr Pavel

Prezidentské volby 2023 35 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 15 výroků
Invaze na Ukrajinu 3 výroky
Koronavirus 3 výroky
Právní stát 1 výrok
Pravda 27 výroků
Nepravda 2 výroky
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 4 výroky
Rok 2023 30 výroků
Rok 2022 5 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Petr Pavel

Mnohokrát jsem jednal i s ukrajinskými představiteli.
TV Nova, 12. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Týden před vypuknutím války a několik dní po vypuknutí konfliktu se Pavel setkal s ukrajinským velvyslancem. Informace o schůzkách s dalšími představiteli se nám ovšem najít nepodařilo.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 20212022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na období po roce 2018, kdy Petr Pavel skončil v armádě, především pak na období posledního roku, kdy krize eskalovala do otevřeného válečného konfliktu.

Stran jednání Petra Pavla s ukrajinskými představiteli se nám podařilo ve veřejně dostupných zdrojích nalézt informaci jen o dvou schůzkách s tehdejším ukrajinským velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Pavel se s ukrajinským velvyslancem sešel 18. února 2022, tedy necelý týden před vypuknutím války. O schůzce na svém facebookovém profilu informoval i sám Perebyjnis. Mezi témata jednání podle něj patřilo např. odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT v případě vypuknutí války. Petr Pavel a Jevhen Perebyjnis se znovu setkali o několik dní později. Video, na němž oba společně vybízí k finanční podpoře ukrajinské armády, zveřejnil Petr Pavel na sociálních sítích 28. února.

Další zmínky o schůzkách Petra Pavla se zástupci Ukrajiny ve sledovaném období se nám v médiích, ale ani na Pavlově webu či na sociálních sítích, dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se tedy obrátili přímo na tým Petra Pavla, dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Dle veřejně dostupných zdrojů se tedy Petr Pavel v poslední době sešel jen s jedním ukrajinským představitelem, tehdejším velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Sešli se dvakrát během února 2022, zmínku o žádné další schůzce se nám dohledat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Petr Pavel sešel i s dalšími představiteli Ukrajiny, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Petr Pavel

Zasazoval se (Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) o to, aby rozpočet na obranu neklesal pod ta 2 %, ke kterým se nakonec on sám zavázal, když jsme spolu byli na summitu ve Walesu v roce 2014.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Miloš Zeman v roce 2014 vedl českou delegaci na summitu NATO ve Walesu, kde členské státy potvrdily závazek vydávat na obranu 2 % HDP.

Waleský summit NATO se konal v září 2014 ve městě Newport. Členské státy NATO zde diskutovaly mimo jiné také o možnostech navyšování svých obranných rozpočtů.

Na summitu byl potvrzen závazek členských států vydávat na obranu dvě procenta HDP. Českou delegaci na summitu vedl prezident Miloš Zeman, s ním se zúčastnil také ministr obrany Martin Stropnický a tehdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel.

Miloš Zeman dlouhodobě ve své politické kariéře podporoval, aby se na obranu země dávala 2 % HDP. V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 23), kterou Zeman vedl v letech 1998–2002, je závazek realizace „postupného zvyšování vojenských výdajů o 0,1 % ročně, aby dosáhly v roce 2000 výši 2 % HDP“.

V březnu roku 2014 na tiskové konferenci k výročí 15 let České republiky v NATO například litoval toho, že se výdaje pohybují kolem jednoho procenta. Na plnění dvouprocentního závazku se shodl v roce 2018 také jeho expertní tým. V březnu 2022 pak Miloš Zeman mluvil o tom, že by výdaje 2 % HDP na obranu měly být samozřejmé.

Z uvedených postojů je tak patrné, že prezident Zeman dlouhodobě zvýšení výdajů na obranu podporuje. Tento svůj postoj stvrdil na summitu NATO ve Walesu. Pavlův výrok o Zemanově závazku tak lze hodnotit jako pravdivý.

Petr Pavel

Rozhodně by neměl zdůrazňovat, to, co zdůraznil zde nepřítomný kandidát (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz), že půjde vládě po krku.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš skutečně řekl, že by v případě svého zvolení prezidentem republiky vytvářel tlak na vládu. Použil slova o tom, že „vládě nedá vydechnout“.

Petr Pavel odpovídá na otázku (video, čas 34:42), zda by prezident měl veřejně vystupovat proti vládě, když nesouhlasí s jejími politickými kroky. V odpovědi uvádí, že prezident by měl své výhrady k vládní politice konzultovat s premiérem, spíše než je prezentovat veřejně. Jako příklad podle něj špatného přístupu zmiňuje vyjádření Andreje Babiše.

V mediálních vyjádřeních Andreje Babiše, na jeho profilech na sociálních sítích ani v jiných veřejně dostupných zdrojích jsme jeho slova o tom, že „půjde vládě po krku“, nenašli. Velmi podobně se ale Babiš vyjádřil ve svém videoprojevu, který 3. ledna umístil mimo jiné na svůj facebookový profil. „Já vám garantuji, že pokud mě zvolíte, tak vládě nedám vydechnout,“ uvedl (video, čas 7:04) Andrej Babiš ve svém projevu.

Ačkoli Andrej Babiš nepoužil přesná slova, která uvádí Petr Pavel, skutečně se veřejně vymezil vůči vládě Petra Fialy a dal najevo, že by jako prezident vytvářel na vládu nátlak. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext je důležité doplnit, že se Andrej Babiš o tom, jak by jako prezident postupoval vůči vládě, vyjadřoval v minulosti i jiným způsobem. Například v rozhovoru pro Lidové noviny ze 7. ledna 2023 se nechal slyšet, že nechce s vládou bojovat. „Jako prezident bych neměl problém jí pomáhat,“ uvedl Babiš.

Závěrem můžeme ještě doplnit, že tvrzením, že chce „jít vládě po krku“, se v minulosti proslavil Miloš Zeman. V březnu 1993, po svém zvolení předsedou ČSSD, tak mluvil ve vztahu k tehdejší Klausově vládě.

Petr Pavel

Miloš Zeman to často dělal tak teatrálně, že na veřejnost dával vědět svůj nesouhlas (s vládou, pozn. Demagog.cz) cestou médií.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Miloš Zeman v médiích kritizoval vládu Bohuslava Sobotky, Andreje Babiše i Petra Fialy.

Petr Pavel odpovídá na otázku (video, čas 34:42), zda by měl prezident veřejně vystupovat proti vládě, když nesouhlasí s jejími politickými kroky. V odpovědi uvádí, že prezident by měl své výhrady k vládní politice konzultovat spíše s premiérem než je prezentovat veřejně. Jako příklad podle něj špatného přístupu zmiňuje mj. vyjádření Miloše Zemana.

Jednou z prvních kontroverzí Zemanova působení v úřadu prezidenta byla tzv. kauzaHovory z Lán. V roce 2014 ve stejnojmenném pořadu Českého rozhlasu vulgárně komentoval nejen ruskou hudební skupinu Pussy Riot, ale také kroky tehdejší vlády Bohuslava Sobotky v souvislosti s novelou služebního zákona. Dále prohlásil, že vláda podle jeho názoru udělala „základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon“ (audio, čas 47:25).

Miloš Zeman vlády často kritizoval v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. V září 2020 této platformy využil k tomu, aby vyjádřil svůj nesouhlas se zrušením tzv. superhrubé mzdy a zavedením 15% daně z příjmu, což navrhl tehdejší premiér Andrej Babiš.

Se současnou vládou prezident Zeman nesouhlasil například ohledně povinného očkování proti covidu‑19, které Fialova vláda zrušila na začátku loňského roku. Tento svůj názor vyslovil rovněž v Partii, a to v únoru 2022.

Ve stejném pořadu se k vládě Petra Fialy postavil kriticky také v prosinci 2022 v souvislosti se – dle jeho názoru – opožděným zastropováním cen elektrické energie. Kritizoval také nedostatečný boj proti inflaci.

Prezident Miloš Zeman tedy v minulosti opakovaně vyjadřoval svůj nesouhlas s vládou v médiích. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

(Miloš Zeman, pozn. Demagog.cz) se zasazoval o naplňování našich závazků v NATO, o to, abychom se zodpovědně účastnili zahraničních misí.
Předvolební debata České televize, 8. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Prezident Miloš Zeman se v průběhu své politické kariéry zasazoval o naplnění dvouprocentního závazku výdajů na obranu. Jako premiér jej sám realizoval. Výrazně podporoval například i zapojení NATO v Afghánistánu.

Miloš Zeman obecně podporuje členství Česka v NATO včetně plnění aliančních závazků. Ve funkci prezidenta Zeman například vedl českou delegaci v roce 2014 na summitu NATO ve Walesu, kde čelní představitelé členských států Aliance potvrdili platnost a aktuálnost závazkuroku 2006 vydávat na obranu nejméně 2 % HDP.

Kabinet Miloše Zemana, který vládl v letech 1998 až 2002, ve svém programovém prohlášení ze srpna 1998 uváděl (.pdf, str. 23), že „bude realizovat závazek postupného zvyšování vojenských výdajů o 0,1 % ročně tak, aby dosáhly v roce 2000 výši 2 % HDP“.

Z dat (.pdf, str. 5) Severoatlantické aliance pak vyplývá, že Zemanova vláda svůj vláda závazek skutečně naplňovala. Od roku 1999 do roku 2002 se totiž výdaje na obranu pohybovaly těsně nad dvěma procenty. Pro srovnání: za následujících vlád Vladimíra ŠpidlyStanislava Grosse se České republice podařilo 2% hranici překročit v letech 2003 a 2005, od roku 2006 už výdaje na obranu 2 % HDP nedosáhly.

Podpora misí

O zmíněném závazku však prezident Zeman mluvil kriticky v roce 2021, a to kvůli stažení vojsk NATO z Afghánistánu. Dokazuje to ale jeho kladný vztah k zahraničním misím českých vojáků. „Dokud tyto mise existovaly, podporoval jsem i zvyšování našeho obranného rozpočtu na ta mystická dvě procenta HDP, a jestliže se situace změnila, logicky se změnil i můj postoj,řekl Miloš Zeman.

Miloš Zeman také v minulosti podpořil účast českých vojáků v zahraničních misích. „Víte, že jsem vždy podporoval naše mise, zejména misi v Afghánistánu, ale i na Sinaji, na Golanských výšinách a jinde. Netvrdím, že naše armáda má být výrazně expediční, uznávám princip teritoriální obrany, ale pokud neseme spoluodpovědnost i jako členové Severoatlantické aliance za světovou, a nikoli pouze vlastní bezpečnost, pak účast našich vojáků na těchto misích je nezastupitelná,řekl v projevu na loňském velitelském shromáždění Armády ČR.

Miloš Zeman je prvním úřadujícím prezidentem, který osobně navštívil české vojáky v Afghánistánu. Na cestu se vydal v utajení v roce 2014. Podle tehdejšího náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého byla návštěva „jednoznačným signálem, že se prezident o problematiku armády zajímá a že české zahraniční mise mají jeho podporu“.

Miloš Zeman v Afghánistánu v roce 2014
Zdroj: Zemanmilos.cz

Z výše uvedených informací je tak patrné, že prezident byl ve vztahu k NATO aktivní. Sám Miloš Zeman za svoji kariéru podporoval nejen splnění závazků na výdaje, ale i zahraniční mise. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

 

 

 

 

Petr Pavel

Ono k tomu (vyjmutí prezidentovy zákonodárné pravomoci z ústavy, pozn. Demagog.cz) došlo v roce 1993, jestli se nepletu, po sporech mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem. Tak v novém znění ústavy už se tato pravomoc neobjevila.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Československá ústava obsahovala až do roku 1992 zákonodárnou pravomoc prezidenta. V nové české ústavě byla ale nahrazena možností prezidenta vetovat zákony. K této změně došlo podle odborníků mj. v důsledku odlišných pohledů Václava Havla a Václava Klause na roli prezidenta.

Prezident měl garantovanou zákonodárnou iniciativu v Ústavě Československé socialistické republiky z 11. července 1960, konkrétně v čl. 52 odst. 1. Se změnou státního zřízení na federaci v roce 1969 byla velká část textu „Socialistické ústavy“ nahrazena ústavním zákonem 143/1968 Sb., zákonodárná iniciativa prezidenta však zůstala v čl. 45 odst. 1, a až do rozpadu Československa byla zachována. 

odebrání zákonodárné iniciativy z prezidentských pravomocí došlo, když Ústava samostatné České republiky nabyla účinnosti 1. ledna 1993. V čl. 50 bylo prezidentovi pouze vytyčeno právo suspenzivního veta k přijatému zákonu (s výjimkou zákona ústavního). Ústavní právník Jan Kysela zrušení zákonodárné pravomoci prezidenta zdůvodnil takto: „Do roku 1992 prezident zákonodárnou pravomoc měl, ale neměl právo veta. Když se pravomoc škrtla, zejména kvůli Václavu Havlovi, který svými návrhy ze začátku 90. let politickou třídu značně jitřil, nahradila se vetem.“ 

Václav Klaus byl při tvoření nové Ústavy v roce 1992 předsedou české vlády. Václav Havel po nezvolení v červencových volbách a následné rezignaci na prezidentský úřad, nevykonával žádný úřad, a tak do tvorby Ústavy zasahoval pouze jako soukromá osoba. Ale i tak v srpnu 1992 sepsal esej s názvem Několik poznámek na téma české ústavy. Právě v této eseji Havel píše (str. 14), že právo zákonodárné iniciativy se mu „nezdá být tak důležité, jako suspenzivní veto“, které považoval za pojistku, která „dělá z prezidenta politicky relevantní sílu“.

Seznam Zprávy ve svém článku také popisují, jak moc aktivní roli Václav Havel sehrál při tvorbě ústavy (například návrhem preambule či prosazením pravomoci prezidenta sjednávat mezinárodní smlouvy). Článek ale také ukazuje, jak se své angažmá Václav Havel tehdy snažil utajit právě před Václavem Klausem. Ten si údajně nepřál, aby měl prezident České republiky silné pravomoce, pravděpodobně i kvůli předpokládanému opětovnému zvolení Václava Havla, tentokrát do čela samostatné České republiky.

Václav Klaus chtěl mít z Václava Havla královnu Alžbětu II. - setkat se s ním každý týden, poreferovat a vypít čaj. Prezident ho měl vyslechnout, pokývat hlavou a odebrat se jezdit na koni. Václav Havel se s touto rolí nechtěl spokojit,“ popsal rozpory mezi Václavem Klausem a Václavem Havlem Cyril Svoboda, tehdejší tajemník komise pro přípravu Ústavy.

Napjaté vztahy a rozdílné porevoluční názory mezi Václavem Havlem a Václavem Klausem jsou veřejně známy a projevily se především při rozdělení republiky, a v rámci toho i při tvorbě nové Ústavy. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Petr Pavel

Já jsem pracoval do roku 1988 u výsadkového útvaru speciálního určení v Prostějově jako výsadkář.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel v roce 1983 nastoupil k 22. výsadkovému pluku speciálního určení v Prostějově. Setrval v něm až do roku 1988, kdy zahájil tříleté postgraduální studium vojenského zpravodajství.

Petr Pavel se vojákem z povolání stal v roce 1980 ještě během studia na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Poté, co v roce 1983 školu úspěšně absolvoval, nastoupil jako velitel čety k 22. výsadkovému pluku speciálního určení v Prostějově. O dva roky později byl ve stejném útvaru povýšen na velitele výsadkové průzkumné roty.

Prostějovský 22. výsadkový pluk speciálního určení skutečně opustil v roce 1988, kdy byl formálně přemístěn pod Generální štáb Československé lidové armády (ČSLA) a zahájil tříleté postgraduální studium v oboru velitelsko-štábním zpravodajském.

Petr Pavel

Já jsem do toho kurzu nastoupil (...) v létě 1988, do léta 1989 jsem se učil hlavně francouzštinu a v létě 1989 jsem zahájil odbornou přípravu, kterou jsem dokončil v létě 1991. Takže naprostou většinu své odborné přípravy jsem absolvoval už v novém státě.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
V prvním ročníku zpravodajského kurzu Petr Pavel absolvoval několik předmětů, mj. francouzštinu, ze které v červenci 1989 složil odbornou vojenskou jazykovou zkoušku. Odbornou přípravu zahájil v září 1989 – tedy ještě před změnou režimu – a studium ukončil v roce 1991.

Studium postgraduálního zpravodajského kurzu, kterého se Petr Pavel účastnil, bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31), z nichž první probíhal na Vojenské akademii v Brně, zbylé dva pak na Zpravodajském institutu v Praze. Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu Zpravodajské správy Generálního štábu (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Petr Pavel byl ke studiu interního postgraduálního kurzu vyslán 1. září 1988 poté, co absolvoval více než rok dlouhý proces „základního výběru“. O rok později – na konci druhého semestru studia – složil odbornou vojenskou jazykovou zkoušku z francouzštiny. V prvním ročníku se zabýval také ruštinou a dalšími předměty, jako například marxisticko-leninskou filozofií nebo velení vojskům.

Třetí semestr Pavlova postgraduálního studia začal v září 1989 (video, 6:19), tedy ještě před změnou režimu. Hodnocení za tento semestr mu bylo vystaveno v únoru 1990 a je v něm uvedeno, že Pavel stále spadal do francouzské jazykové skupiny. Z hodnocení nicméně vyplývá, že se v rámci této fáze studia věnoval nejen jazykům, ale také odborné zpravodajské přípravě. Studium ukončil 26. července 1991.

Závěrem shrňme, že se Petr Pavel v prvním ročníku zpravodajského kurzu věnoval francouzštině, ze které na konci druhého semestru složil odbornou zkoušku, ale i dalším předmětům. Ještě několik týdnů třetího semestru se odehrálo v komunistickém Československu, ale lze říci, že zbývající většinu studia absolvoval po změně režimu.

Petr Pavel

Ty (zátarasy na Pražském hradě, pozn. Demagog.cz) tam byly instalovány po vlně teroristických útoků v západní Evropě.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Důvodem, pro instalování zátarasů a zavedení dalších opatření v areálu Pražského hradu v roce 2016, byla podle vyjádření zástupců Hradu i Policie ČR zhoršená bezpečnostní situace, související s teroristickými útoky v západní Evropě.

Petr Pavel v prezidentské debatě serveru Blesk.cz kritizoval Miloše Zemana a jeho spolupracovníky za to, že podle něj udělali z Hradu „pevnost“, mj. proto, aby se prezident vyhnul komunikaci s veřejností a s médii. Dle názoru Petra Pavla mělo dojít k oslabení bezpečnostních opatření na Hradě ve chvíli, kdy došlo k uvolnění bezpečnostní situace.

Kancelář prezidenta republiky začala o bezpečnostních opatřeních na Pražském hradě uvažovat již v září 2015. Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček v té době řekl, že úvahy o zvýšených bezpečnostních opatřeních urychlila protestní akce skupiny Ztohoven z 19. září 2015, jejíž členové na střeše Pražského hradu vyvěsili červené trenýrky.

V listopadu, několik dní po teroristickém útoku v Paříži, při kterém zahynulo více než 120 lidí, se na Pražském hradě zavedla nová bezpečnostní opatření. Příjezdové cesty začali hlídat policisté se samopaly a na silnice byly umístěny zátarasy.

V březnu 2016 došlo v belgickém hlavním městě Bruselu k dalšímu masovému teroristickému útoku, při kterém zemřelo přes 30 lidí. Ve zprávě z 18. května 2016 odůvodnila tisková mluvčí Policie ČR Ivana Nguyenová zavedení přísnějších bezpečnostních opatření na Pražském hradě takto: „V souvislosti s množícími se teroristickými útoky v Evropě byla urychlena koordinace systémové ochrany měkkých cílů, a proto jsme zvýšili i výkon služby v místech s vysokou koncentrací osob (např. obchodní centra, kulturní a sportovní akce, kostely). Mezi tato místa patří i Pražský hrad a s ním spojené i přísnější kontroly, které provádíme v součinnosti s Hradní stráží.“

V létě v roce 2016 zavedl Pražský hrad bezpečnostní kontroly ve formě bezpečnostních rámů u vstupů do Hradu. Toto opatření podle zástupců Hradu reagovalo „na současné bezpečnostní hrozby“ a bylo „v souladu s požadavky bezpečnostních složek.“ Další bezpečnostní opatření bylo zavedeno v květnu 2017, kdy byl omezen počet přístupových míst do areálu Pražského hradu, včetně Jeleního příkopu, kterým si někteří Pražané zkracovali cestu.

Že za přísná bezpečnostní opatření může zhoršená bezpečnostní situace v Evropě, se píše i v tiskové zprávě Pražského hradu z 30. prosince 2017. Bezpečnostní složky dle ní v té době radily Hradu bezpečnostní opatření zachovat, což mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček komentoval takto: „Nevyužít dostupných prostředků ochrany při současné situaci v Evropě by bylo krajně nezodpovědné. Česká republika sice patří k bezpečným zemím, celkově se však bezpečnostní situace v Evropě zhoršuje.“

Pro kontext dodáváme, že bezpečnostní opatření byla od roku 2016 dvakrát dočasně částečně snížena. Poprvé v době od 29. května do 1. června 2020, kdy bylo toto rozhodnutí odůvodněno také tím, že kvůli covidu-19 do Česka nepřijíždí tolik turistů a probíhají kontroly na státních hranicích, čímž kleslo riziko teroristického útoku. Dále pak 30. března 2021 Pražský hrad oznámil zrušení povinných plošných kontrol a byly zavedeny pouze kontroly namátkové. Toto rozhodnutí doprovázelo otevření některých částí hradního komplexu, které byly do té doby kvůli pandemii pro návštěvníky nedostupné. Přibližně o měsíc později, 6. května 2021, ale opět z důvodu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě Hrad povinné plošné kontroly zavedl.

Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu v současné době podle tiskové zprávy z 15. listopadu 2022 usilují o zrušení nebo úpravu bezpečnostních kontrol, včetně odstranění zátarasů. V tiskové zprávě se uvádí, že se Hrad pokoušel o rozvolnění těchto opatření, narazil ale na odpor Policie ČR a žádá bezpečnostní složky o revizi bezpečnostních opatření. 15. prosince 2022 informoval Hrad o otevření Jeleního příkopu a Královské zahrady veřejnosti. 1. ledna 2023 pak došlo k otevření Obrazárny Pražského hradu.

Podle výše zmíněných vyjádření jak ze strany Policie ČR, tak Pražského hradu, byla důvodem pro instalování zátarasů na Pražském hradě zhoršená bezpečnostní situace v souvislosti s teroristickými útoky v západní Evropě. Výrok Petra Pavla z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Tím (vojenským zpravodajcem, pozn. Demagog.cz) jsem nakonec potom nějakou dobu byl, protože i v té diplomatické pozici jsem pracoval v Belgii.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Pavel po ukončení zpravodajského postgraduálního studia mezi lety 1993 a 1994 působil jako vojenský diplomat při Velvyslanectví ČR v Belgii.

Petr Pavel po ukončení tříletého postgraduálního studia v oboru velitelsko-štábním zpravodajském (také nazývaném „zpravodajský kurz“) nastoupil v roce 1991 na Generální štáb. Zde vykonával funkci vedoucího staršího důstojníka „odboru řízení vojenských úřadů v zahraničí“.

Dle webu Armády ČR Petr Pavel mezi lety 1993 a 1994 působil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence při Velvyslanectví ČR v Belgii (s akreditací pro Nizozemí a Lucembursko), což můžeme obecně označit jako funkci vojenského diplomata či zpravodajce. V roce 1995 se pak stal asistentem ředitele Vojenského zpravodajství.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů