Petr Pavel

Andrej Babiš zastával funkci ministra financí od 29. ledna 2014 do 24. května 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Ve stejné době byl ministrem obrany Martin Stropnický (za ANO).

Petr Pavel byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27). Generální štáb Armády ČR je součástí Ministerstva obrany, a jeho náčelník je tak podřízen ministrovi obrany.

V dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se Petr Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka Petra Pavla s Andrejem Babišem skutečně proběhla, se už ale v tehdejším tisku neobjevuje.

Andrej Babiš v roce 2014 skutečně původně navrhoval škrty v rozpočtu Ministerstva obrany. Na konci dubna 2014 zmiňoval, že armáda nepotřebuje vyšší rozpočet, ale zprůhlednění nákupů. Navyšování obranného rozpočtu nakonec připustil v květnu stejného roku po schůzce s představiteli armády a také kvůli událostem na Ukrajině (Lidové noviny, 2. května 2014, str. 2). O jaké představitele šlo, však už média neinformovala. Zvýšení rozpočtu pro resort obrany pak Babiš podpořil i v červnu 2014.

Zmiňme také, že od roku 2015 se Andrej Babiš opakovaně veřejně vyjadřoval pro zvyšování výdajů na obranu. Během období, kdy byl ve funkci (jak ministerské, tak premiérské), se rozpočet Ministerstva obrany každoročně navyšoval.

Ve veřejně dostupných zdrojích, např. ani v tiskových zprávách Ministerstva obrany, se nám nepodařilo nalézt záznamy, které by potvrzovaly konání schůzky mezi bývalým náčelníkem Generálního štábu Petrem Pavlem a Andrejem Babišem coby ministrem financí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Dodejme, že jsme o informaci o potvrzení či vyvrácení uskutečnění dané schůzky požádali jak Armádu České republiky a Ministerstvo financí, tak tým Petra Pavla. Ten nás odkázal pouze na výše uvedené mediální zmínky, AČR nám oznámila, že dokumenty tohoto typu jsou skartovány po uplynutí tří let, není tedy možné z jejich archivu tuto schůzku potvrdit. Na odpověď od Ministerstva financí stále čekáme.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, čas 14:42). Zároveň ale dodal, že v Česku je migrace uměle vytvořený problém. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, čas 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty, zjevně poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost je vhodné dodat, že Andrej Babiš působil i ve vládě Bohuslava Sobotky, kde od ledna 2014 do května 2017 vykonával funkci ministra financí. Petr Pavel ani této vládě její politiku vůči migraci nevyčítal (video).

Současný postoj Petra Pavla k migraci lze najít na jeho webu. Zdůrazňuje, že je nutné nekompromisně chránit svou zem a hrozbu nelegální migrace dle něj nesmíme podceňovat. Na druhou stranu akcentuje jak potřebu solidarity s lidmi, kteří se dostali do potíží, tak potřebu tyto lidi integrovat. Dále uvádí, že je nutné nastavit v této oblasti jasná pravidla a dohlížet na jejich dodržování, aby nedošlo k rozdělování společnosti populistickými politiky.

Petr Pavel tedy vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů pocházejících ze Sýrie či z jiných zemí veřejně nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v debatě mluvil (video, čas 8:08) o souhrnném doporučení, které měl „ke konci první vlny“ pandemie covidu-19 předat tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Doporučení se mělo týkat připravenosti a zvládání krizí. Zároveň Petr Pavel dodal, že na doporučení měla pracovat minimálně stovka expertů z různých oblastí. 

Petr Pavel na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií. V září 2020 tato iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf). Dokument navrhoval mj. zřídit funkci státního tajemníka pro bezpečnost, jenž by stanul v čele sekretariátu Bezpečnostní rady státu (str. 3). Tajemník by také fungoval jako „pravá ruka“ premiéra, který je zároveň předsedou zmíněné rady (.pdf, str. 2).

K setkání Petra Pavla a Andreje Babiše došlo v listopadu 2020. Petr Pavel prosazoval zejména vytvoření integrovaného bezpečnostního systému, a to tak, „aby byl průřezový a fungoval v reakci na krize pronikající všemi sférami společnosti“. Postoj tehdejšího předsedy vlády popsal Pavel tak, že „premiér se vyjádřil, když ho budu nepřesně parafrázovat, že se mu to zamlouvá a dává mu to smysl. Za stávající situace to ale považuje za politicky těžko průchozí.“ O schůzce informoval Petr Pavel také na twitteru:

V doporučení iniciativy je uvedeno celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16). Kromě nich se na doporučení podíleli (str. 6) také účastníci krajských kulatých stolů, kterých bylo celkem 92 a šlo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–⁠19).

Petr Pavel se tedy skutečně setkal s Andrejem Babišem a předal mu souhrnné doporučení pro zvládání krizí, které vypracoval ve spolupráci s expertním týmem, jenž kroky konzultoval (.pdf, str. 6) s dalšími lidmi z různých oborů. Celkově na doporučení pracovalo 101 osob. Z těchto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě mluvil (video, čas 23:54) o evakuaci českých občanů a armádních spolupracovníků z Afghánistánu v srpnu 2021, kdy radikální hnutí Tálibán tuto zemi ovládlo. Babiš pak uvádí, že se v této evakuaci vyznamenala česká armáda a že „naši vojáci byli příkladem všech ostatních“. Petr Pavel na Babišova slova reagoval námi ověřovaným výrokem a pro diváka tak zcela zjevně navazoval na Babišova slova o roce 2021.

Dodejme, že Andrej Babiš zmínil i vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014. Ačkoli Petr Pavel mohl reagovat i na tato slova a mohl tedy zamýšlet, že byl náčelníkem generálního štábu v roce 2014, jeho citace Andreje Babiše zjevně ukazuje na Babišova slova o evakuaci z Afghánistánu.

Petr Pavel působil jako náčelník generálního štábu od roku 2012 do roku 2015, kdy ho na začátku května vystřídal ve funkci Josef Bečvář. K evakuaci z Afghánistánu došlo až v srpnu 2021 poté, co islamistické hnutí Tálibán ovládlo hlavní město Kábul. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, během nichž se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

Dodejme, že k 31. srpnu 2021 odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později oznámilo vznik nové vlády.

Petr Pavel tedy nebyl v době evakuace z Afghánistánu náčelníkem generálního štábu, tím byl tehdy Aleš Opata. Pavel navíc již v červnu 2018 ukončil své působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V roce 2018 také odešel do vojenského a starobního důchodu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel výrokem reaguje na slova Andreje Babiše, podle kterého prezident Miloš Zeman na zasedání Severoatlantické aliance (NATO) lobboval za to, aby se Pavel stal předsedou vojenského výboru NATO, kterým byl v letech 2015–⁠2018. Petr Pavel do této funkce byl zvolen již v září 2014.

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí aliance. Výbor je tvořen třiceti náčelníky Generálních štábů, kteří v něm reprezentují každou členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předsedu si Vojenský výbor volí ze skupiny třiceti náčelníků Generálních štábů členských zemí na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce USA, Spojeným státům totiž vždy připadá post místopředsedy výboru. 

Funkční období předsedy Vojenského výboru trvá tři roky. Předseda po tuto dobu zastává roli hlavního vojenského mluvčího Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli nejen zemí NATO, ale i těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Petr Pavel v námi ověřované debatě vyslovil názor, že lobbing probíhal i za jeho protikandidáty (video, čas 27:29). Zda před neveřejnou volbou dochází v kuloárech k lobbování či různým dohodám, nelze spolehlivě ověřit. Předseda Vojenského výboru NATO je ale skutečně volen na základě tajného hlasování třiceti suverénních členských států Aliance. výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel prožil v podstatě celý svůj život v armádě. V 70. letech minulého století vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a poté navštěvoval (.pdf, str. 5) Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Sloužil také u elitní výsadkářské jednotky.

V roce 2011 se Petr Pavel stal zástupcem náčelníka Generálního štábu, kterým tehdy byl Vlastimil Picek. V roce 2012 jej na této pozici nahradil a ve funkci působil až do roku 2015. V září 2014 byl Pavel zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Již v září 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pavel zmínil, že se chystá do vojenského i starobního důchodu. Své působení v armádě pak skutečně ukončil, a to 30. listopadu 2018.

První tři případy nakažení covidem-19 se v Česku objevily 1. března 2020, tedy za necelý rok a půl od konce Pavlova působení v armádě. Na jaře roku 2020 pak Pavel založil iniciativu Spolu silnější, která jako svůj první projekt spustila finanční sbírku na pomoc lidem v první linii a také lidem, na něž tehdejší krize dopadla nejhůře.

Petr Pavel tedy skutečně ukončil své působení v armádě v roce 2018, kdy se stal vojákem ve výslužbě. O necelý rok a půl později vypukla pandemie covidu-19. Pavel ihned na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem bylo vybrat prostředky na pomoc lidem v první linii. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 2021 a 2022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

Brzy poté Petr Pavel vyzýval veřejnost na sociálních sítích i na svém webu k materiální podpoře Ukrajiny. Například 27. února na svém twitterovém účtu sdílel informace o finanční sbírce, kterou vypsalo ukrajinské velvyslanectví v Praze.

Sám se i osobně několika sbírek účastnil. Ještě v únoru 2022, tedy ihned po vypuknutí války, pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu pro pomoc Ukrajině. Toto uskupení dobrovolníků se dlouhodobě zaměřuje primárně na pomoc válečným veteránům, ale např. i vojákům v činné službě. Podobných akcí ve spolupráci se Spolkem Vlčí máky se Petr Pavel účastnil i v březnu.

Spolupracoval také s organizací Centrum humanitární pomoci Ukrajině v Praze. Šéf centra Petr Oliva v prosinci 2022 na svém facebookovém profilu uvedl: „Jeden z prvních, kdo přivezl začátkem března 2022 do CENTRA humanitární pomoci Ukrajině v Praze materiální pomoc, byl generál Petr Pavel.“

Na závěr tedy shrňme, že se Petr Pavel účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, například pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Do textu odůvodnění jsme doplnili informace o bezpečnostních prověrkách Petra Pavla. Zda byl v minulosti prověřován také Andrej Babiš, se nám však zjistit nepodařilo, obrátili jsme se nicméně s dotazem na jeho tým.

Bezpečnostní prověrka 

Přístup k utajovaným informacím neboli bezpečnostní prověrku, uděluje v České republice Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Působení NBÚ spravuje zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon stupně ověření neváže na určité funkce, ale na utajované informace a újmu, která by byla způsobena jejich vyzrazením. Informace jsou tak klasifikované čtyřmi stupni: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. K získání přístupu k přísně tajným informacím, o kterých Petr Pavel hovoří, je potřeba získat osvědčení fyzické osoby vydané po bezpečnostním řízení provedeném NBÚ a dalšími oprávněnými subjekty. Řízení je přitom neveřejné.

Osvědčení pro stupeň přísně tajné má platnost pět let a zaniká například změnou některých údajů, poškozením, které způsobí, že údaje v něm obsažené jsou nečitelné či ohlášením krádeže nebo ztráty osvědčení.

Viktor Šelmeci, ředitel bezpečnostního odboru NBÚ, uvádí, že bezpečnostní prověrka je potřebná, „třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny, pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob nebo činnost zpravodajských služeb“.

Bezpečnostní prověrka pro funkci v Severoatlantické alianci (NATO) je prováděna národními subjekty členských států. V případě Česka se tedy jedná o NBÚ, který vydává tzv. „certifikát NATO“ fyzickým osobám splňujícím podmínky podle § 11 zákona č. 412/2005.

Prověrka Petra Pavla a Andreje Babiše

Zdali má konkrétní člověk bezpečnostní prověrku, případně jakého stupně, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. NBÚ na svých stránkách uvádí, že „informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete“. Údaje vedené v bezpečnostním svazku je totiž možné využívat jen pro potřeby plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pakliže by NBÚ tyto informace poskytl jiné osobě, porušil by tím zákon.

Petr Pavel nicméně své prověrky zveřejnil na webu. Z těchto dokumentů vyplývá, že byl mezi lety 2014 a 2019 držitelem osvědčení NBÚ s nejvyšším stupněm přísně tajné a také osvědčení NATO se stupněm COSMIC TOP SECRET ATOMAL, tedy nejvyšší stupeň (.pdf, str. 7) s přístupem k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Tuto prověrku měl také v letech 1999–2004.

Podle historika Jiřího Fidlera se také dá předpokládat, že Pavel disponoval prověrkou již před rokem 2014, kdy byl zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO. Fidler řekl, že Petr Pavel „šel do funkce předsedy vojenského výboru NATO z funkce náčelníka generálního štábu Armády ČR, tedy armádního muže číslo jedna jedné z členských zemí. A tady se předpokládá, že už byl plně prověřen“. Lze tedy předpokládat, že jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR), který dle zákona zabezpečuje velení armádě, získal určitý typ bezpečnostní prověrky.

Andrej Babiš má zajištěný přístup k utajovaným informacím ze zákona jako poslanec, k čemuž bezpečnostní prověrku nepotřebuje. Předseda hnutí ANO Babiš tedy disponuje přístupem k utajovaným informacím bez osvědčení fyzické osoby již od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli někdy v minulosti Babiš prověrku měl či zda o ni žádal. Obrátili jsme se proto s dotazem přímo na hnutí ANO, zatím jsme však žádnou odpověď nedostali.

Závěr

Petr Pavel tedy skutečně byl vícekrát prověřován na nejvyšší stupně utajení, měl prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší bezpečnostní certifikát NATO. Jelikož zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti neváže stupně ověření k funkcím, nemůžeme ověřit, jestli Andrej Babiš podstoupil bezpečnostní řízení k obdržení osvědčení. Informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby navíc NBÚ neposkytuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel ve výroku reaguje na tvrzení moderátora debaty, že „podle některých zdrojů“ podepsal schválení invaze do Československa v srpnu 1968 (video, čas 31:41).

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska některých členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O uskutečnění invaze rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předcházel jí nátlak sovětského vedení na československé představitele, aby zastavili snahy o demokratizaci režimu. Zmiňme, že Petru Pavlovi, který se narodil 1. listopadu 1961, bylo tehdy necelých sedm let.

V březnu roku 1987 byl s Pavlem zahájen proces „základního výběru“ do postgraduálního studia, tedy do zpravodajského kurzu. Zřejmě pro účel tohoto výběru sepsal Petr Pavel životopis, který je datován k 10. květnu 1987.

Úplný životopis Petr Pavel zveřejnil na svých stránkách. Hovoří v něm například o tom, jak ho k povolání vojáka lákala „určitá výjimečnost od normálního života“ nebo proč se vydal právě na dráhu výsadkáře. Obsahuje ale také zmínku o událostech roku 1968.

V odstavci týkajícím se vlivu rodiny na jeho názory Petr Pavel píše: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“ Rozvádí, že vysvětlení otce „bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Petr Pavel v listopadu 2022 prohlásil, že v těchto řádcích žádné hodnocení invaze nevidí a o životopise se dále odmítl bavit (audio, čas 14:22). Později se však ve vyjádření pro MF DNES za životopis omluvil a řekl, že tehdejší režim bral jako danou věc a nutné zlo. Pro deník Echo24 také uvedl: „Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním.“

Závěrem je třeba doplnit, že k otázce invaze roku 1968 se Petr Pavel mohl nějakým způsobem vyjádřit v rámci procesu jeho vstupu do KSČ. Pavel do strany vstoupil v roce 1985 poté, co byl dva roky kandidátem členství. V rámci přijímacího procesu kandidát musel kromě přihlášky předložit (.pdf, str. 1) svůj životopis, ten ale v případě Petra Pavla není veřejný. Dostupné jsou pouze dva jiné životopisy: jeden, datovaný k 1. září 1982, který žádnou zmínku o roce 1968 neobsahuje a pak výše zmíněný životopis z roku 1987 se zmínkou o otcově vysvětlení podstaty invaze. Z veřejně dostupných zdrojů nedokážeme zjistit, jaký životopis Petr Pavel v roce 1985 použil, ani zda obsahoval jakoukoliv zmínku o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší směrnice ÚV KSČ k přijímání kandidátů za členy KSČ se o náležitostech daného životopisu nijak nezmiňuje.

Ve veřejně dostupných dobových dokumentech, které se týkají osoby Petra Pavla, se tedy nachází jediná zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ta skutečně říká, že Pavlovi „podstatu situace“ vysvětlil jeho otec, v životopise nicméně není výslovně uvedený souhlas s invazí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.