Petra Pecková

Na přelomu let 2018 a 2019 uzavřel Středočeský kraj s Libereckým krajem smlouvu (.pdf) o spolupráci k zajištění dopravní obslužnosti mezi oběma kraji. Smlouvu podepsali hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Smlouva má sloužit k zajištění dopravní integrace mezi oběma kraji.

Ústecký kraj se Středočeským krajem o integraci dopravy jedná od konce roku 2017 (.pdf, str. 2). Oba kraje mají spolupracovat na koordinaci jízdních řádů a zavazují se (.pdf, str. 3-4) zajistit vzájemnou dopravní obslužnost.

V roce 2017 byla uzavřena smlouva mezi Středočeským krajem a Prahou o integraci dopravy a o rozvoji společného dopravního systému. Ta má zajistit spolupráci těchto krajů při integraci dopravy a při budování Integrovaného dopravního systému (IDS), (.pdf, str. 2).

Dále existuje i smlouva mezi Středočeským a Jihočeským krajem o spolupráci k zajištění mezikrajské dopravní obslužnosti, která má zlepšit koordinaci obou krajů při „rozvoji mezikrajské drážní dopravy" (.pdf, str. 3).

V červenci 2019 Integrovaná doprava Středočeského kraje (IDSK) vypsala veřejnou soutěž na územně-technickou studii, která měla za cíl prověřit možnost stavby záchytných P+R parkovišť. Celkem bylo určeno 11 lokalit na základě dříve zpracované analýzy poptávky po službě a vazby na dopravní systém veřejné dopravy.

Server Seznam Zprávy v únoru 2020 získal informace, že se záchytná parkoviště nakonec budou stavět v těchto obcích: Hostivice (400 parkovacích míst), Čerčany-Pyšely (230), Mstětice (387), Poříčany (200), Rudná (190), Měšice (100), Roztoky u Prahy (200) a Stará Boleslav (200). V registru smluv je k této studii dohledatelný Dodatek ke smlouvě (.docx), zveřejněný v květnu 2020, ve kterém je uveden zhotovitel studie, a to PRO CEDOP s. r. o. a Centrum pro efektivní dopravu, z. s. Dále je uvedeno, že pro každou lokalitu měly být vypracovány studie ve dvou variantách – řešení formou klasického parkoviště a řešení formou parkovacího domu. Najdeme zde i informaci, že v některých lokalitách projekty nebude možné realizovat vůbec nebo bude možné realizovat pouze jedno řešení. Některé lokality byly proto upraveny, celkem jich má být ale stále 11.

Jedná se tedy o 11 míst, nikoli 10, jde však o minimální ochylku, kterou tolerujeme.

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V sobotu 19. září 2020 byla otevřena (.pdf, str. 1) tzv. Cyklostezka do Prahy na kole. Tento projekt byl rozdělen na 4 části, o které se staraly obce Říčany, Všestary a Mnichovice. Tato cyklostezka je podle žádosti o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj cca 14 km dlouhá. Otevřeno by mělo být také 1,8 kilometru cyklostezky v Kosmonosech, 1,9 km v Rakovníku, 3,5 km v Kutné Hoře, 150 m v Bašti, 300 m v Debři, 970 m v Klenicích, 2,7 km mezi Lhotou a Zbraslaví, 1 km v ulici Havlíčkova v Mladé Boleslavi, 330 m ve stejném městě na Náměstí Míru a 1,15 km v ulici Jičínská, 1,5 km ve Slaném, 1 km mezi Buštěhradem a Lidicemi, 1,1 km mezi Bakovem a Dřínovem. Bohužel se nám nepodařilo dohledat délku cyklostezky mezi Kosmonosy a Bradlecem, i tak však z těchto dat vyplývá, že obce postavily minimálně 31,5 km cyklostezky.

V případě kraje byly otevřeny 2 úseky Labské cyklostezky, a to úsek Čelákovice – Lázně Toušeň a úsek Mělník–Kly, v celkové délce 3,7 km. Petra Pecková si zřejmě pamatovala otevření 3 km cyklostezek, které ovšem proběhlo 14. dubna 2016. O tomto otevření kraj informoval i na svých stránkách. Za poslední 4 roky (tedy minulé volební období) kraj otevřel pouze 1,43 km dlouhý úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, a to 26. července 2017. Kraj tyto informace zveřejnil na svých stránkách i v sekci Projekty.

Je dobré upozornit, že informace o postavených cyklostezkách jsme čerpali z portálu IROP, a náš přehled tedy obsahuje pouze cyklostezky spolufinancované evropskými dotacemi. Je tedy možné, že obce či kraj postavily i další cyklostezky, na jejichž stavbu nevyužily evropské peníze. Takové jsme však ve veřejných zdrojích nedohledali. Celkově tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přesto, že v případě kraje je celková postavená délka cyklostezek delší než tvrzené 3 km, Petra Pecková svůj odhad značně zrelativizovala slovy „zhruba asi“.

DOPLNĚNÍ: Výrok Petry Peckové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na Krajský úřad Středočeského kraje. Vzhledem k informacím obsaženým v odpovědi měníme hodnocení výroku na pravdivé.

Patrik Macho, vedoucí oddělení koncepce dopravní infrastruktury Krajského úřadu Středočeského kraje, nám potvrdil, že v roce 2018 se na Odboru dopravy Krajského úřadu zabývali agendou cyklistiky dva zaměstnanci. Následně došlo k přesunutí agendy spojené „s přípravou a realizací staveb cyklistické infrastruktury“ na Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje (KSÚS). Dle vyjádření Krajského úřadu k tomuto přesunu došlo na začátku roku 2019, a to na základě usnesení (.pdf) krajského zastupitelstva z 26. listopadu 2018, respektive dodatkem zřizovací listiny KSÚS. Podle Františka Petrtýla (.doc, str. 108–109), tehdejšího radního pro dopravu, se tímto dodatkem „rozšiřuje náplň činnosti o investiční a správní činnost v cyklistické infrastruktuře“. „Kromě tzv. investiční činnosti (v souvislosti s agendou cyklistiky) přešla na KSÚS též agenda spojená se správou a údržbou cyklostezek, které se věnují další zaměstnanci,“ doplňuje Macho.

K otázce zaměstnance, který měl podle Petry Peckové pracovat na přesunutém „cyklooddělení“ Patrik Macho uvádí: „Jeden ze dvou zaměstnanců Odboru dopravy přešel do organizace KSÚS, kde společně s ním začali agendu přípravy projektů staveb cyklistické infrastruktury vykonávat další 3 investičními techniky (sic), kteří současně vykonávají obdobnou agendu staveb silnic. Tento zaměstnanec nakonec skutečně z této pracovní pozice na vlastní žádost odešel.“

Druhý z původních dvou zaměstnanců, Pavel Klimeš, který na Odboru dopravy zůstal, „byl v polovině roku 2019 zařazen do nově vzniklého oddělení Koncepce dopravní infrastruktury, kde vykonává koncepční činnost v oblasti rozvoje cyklistické dopravy – tvorba strategických rozvojových dokumentů, evidence cyklistické infrastruktury ve Středočeském kraji, administrace poskytování dotací obcím, městům a jejich sdružením na přípravu a realizaci nové cyklistické infrastruktury, monitoring provozu na cyklostezkách apod.“.

Petra Pecková (STAN) zde hovoří o záchytných parkovištích typu P+R („park and ride“, česky „zaparkuj a jeď“), o nichž mluvil (video, čas 01:35:50) její předřečník Robin Povšík (ČSSD).

Mnichovice, v nichž je Petra Pecková starostkou, záchytné parkoviště P+R dostavěly v červnu 2020. Dle projektu (.pdf) této stavby leží parkoviště svou největší částí na pozemku s parcelním číslem 1717/8, okrajově pak i na dvou dalších parcelách (.pdf, str. 1). V registru smluv lze dohledat smlouvu mezi Mnichovicemi a Správou železniční dopravní cesty na odkup pozemku s parc. č. 1717/8 v ceně 527 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Tento odkup musela odsouhlasit také vláda, která tak učinila usnesením č. 825 „o souhlasu s převodem nepotřebného majetku se kterým má právo hospodařit Správa železniční dopravní cesty, státní organizace“ (.pdf) z 29. listopadu 2017. Jak se lze přesvědčit, mezi tímto majetkem byl i zmiňovaný pozemek v Mnichovicích (.pdf, str. 3).

Dodejme, že Správa železnic je státní organizací, která hospodaří s majetkem státu. Není tedy „státním podnikem“, jak ve výroku uvádí Petra Pecková, v právním slova smyslu.

Co se týče Mirošovic, tato obec dostavěla své parkoviště P+R (.pdf, str. 1) na konci června 2020. Podařilo se nám nalézt oznámení (.pdf) o zahájení stavebního řízení, podle něhož toto parkoviště leží na parcelách s čísly 691/2 a 1922/20 (.pdf, str. 1). První jmenovanou parcelu o výměře 1 901 m² město odkoupilo (.pdf, str. 5–6) od soukromého majitele za 800 tisíc korun. Informace o druhé menší parcele, která podle katastru nemovitostí zabírá plochu 732 m², se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na starostu obce Mirošovice. Podle jeho vyjádření pak je tento pozemek ve vlastnictví obce již dlouhou dobu (a byl jím tedy ještě před výstavbou parkoviště).

Na závěr doplňme, že obě obce, tedy Mnichovice (.pdf, str. 1) i Mirošovice, získaly na stavbu svých parkovišť P+R finanční podporu pomocí tzv. integrované teritoriální investice (ITI) (.pdf, str. 11) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Město Mnichovice, v nichž je Petra Pecková starostkou, v červnu 2020 dostavělo záchytné parkoviště P+R. Dle projektu (.pdf) leží toto parkoviště svou největší částí na pozemku s parcelním číslem 1717/8. V registru smluv lze dohledat smlouvu mezi Mnichovicemi a Správou železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty) na odkup pozemku s parc. č. 1717/8 v ceně 527 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Dodejme, že Správa železnic je státní organizací, která hospodaří s majetkem státu. Prodej zmiňovaného pozemku v Mnichovicích (.pdf, str. 3) pak odsouhlasila (.pdf) také vláda.

Na projekt parkoviště získaly Mnichovice dotační podporu pomocí tzv. integrované teritoriální investice (ITI) (.pdf, str. 1) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Podmínky získání dotace na nákup pozemku pak upravují Obecná pravidla pro žadatele a příjemce IROP (.pdf, str. 126) nebo například Specifická pravidla pro žadatele a příjemce integrovaných projektů ITI (.pdf, str. 30). V těchto dvou dokumentech ani v jiných veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, zda je z dotační podpory vyloučen nákup pozemku od státu. Nicméně nemůžeme vyloučit, že pravidlo, na jehož základě by úplatné převody majetku od státu nebyly způsobilými výdaji pro evropské dotace, není zakotveno přímo v evropské legislativě. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na závěr doplňme, že Mnichovice plánovaly koupit pozemek nejméně od roku 2016 (.pdf, str. 11). Tehdy město odhadovalo cenu pozemku na zhruba 400 tisíc korun a výši dotací na 0 %.

Pro lepší pochopení výroku se nejprve zaměřme na jeho kontext v rámci debaty. Petra Pecková (STAN) v předvolební debatě kritizovala (čas 1:37:07) podle ní nedostatečnou aktivitu Středočeského kraje při spolupráci s obcemi, což dokládá tím, že kraj nijak nepodpořil město Mnichovice, v němž je starostkou, při výstavbě záchytného parkoviště u místního nádraží. Uvádí, že Mnichovice samy, bez pomoci kraje, musely vykupovat pozemek od Správy železnic a společně s Mirošovicemi žádat o dotaci.

Petra Pecková ve výroku hovoří o bezbariérovosti nádraží v Mnichovicích. V těsné blízkosti nádražního podchodu toto město v roce 2020 vybudovalo záchytné parkoviště P+R (.pdf). Na fotografiích z výstavby parkoviště pak lze zmiňovaný podchod dobře spatřit (pro porovnání doplňujeme také snímek z Mapy.cz z doby ještě před stavbou).

Dle informací na webu města Mnichovice tento bezbariérový podchod (str. 10) s přístupovým chodníkem nechala postavit Správa železnic už v roce 2009. Českými drahami je přístup do budovy stanice popisován jako bezbariérový, stejně jako „přístup na všechna nástupiště“ například v jízdním řádu z roku 2014 (.pdf, str. 1 a 11).

Petra Pecková „bezbariérovým napojením na nádraží“ pravděpodobně myslí napojení prostoru parkoviště na prostor nádraží. V projektu (.pdf) na stavbu záchytného parkoviště lze nalézt chodníkovou rampu se sklonem 12,5 %. Dokument přiložený k zadání veřejné zakázky na stavbu parkoviště uvádí (.zip, dokument A..doc, str. 8), že tato šikmá rampa je navržena „pro bezbariérový vstup z parkoviště do podchodu“. Doplňme, že podle informací k projektu nicméně i přes tyto skutečnosti „došel hodnotící orgán k závěru, že mnichovické nádraží bezbariérové není“.

Zdůrazněme, že zmiňovaná rampa je pak do prostoru parkoviště zcela zakomponovaná a stavba parkoviště byla projektem města, což Petra Pecková před tímto výrokem uvedla (čas 1:37:07). Bylo by tak poněkud zavádějící tvrdit, že záležitosti týkající se napojení na chodník v těsné blízkosti by měl řešit někdo jiný než právě město, jak ve výroku naznačuje Petra Pecková.

Petra Pecková ve výroku uvádí, že Středočeský kraj nemá stanoveny standardy dopravní obslužnosti, které by podle ní měly obsahovat určení toho, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí, kolik za to budou ty obce platit“, a tuto potřebu zdůvodňuje tím, že dnes „některé obce platí velké částky za hromadnou dopravu, doplácejí a některé nedoplácí“. V rámci odůvodnění se proto zaměříme na to, jestli má kraj stanoveny standardy dopravní obslužnosti.

V souladu se zákonem č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, zpracoval Středočeský kraj Plán dopravní obslužnosti území Středočeského kraje na roky 2016–2020.

Plán dopravní obslužnosti Středočeského kraje na roky 2016–2020 (.pdf, str. 110) definuje standardy dopravní obslužnosti jako:

a) dostupnost zastávek (místní, časová)

b) minimální rozsah obslužnosti (počty spojů, intervaly, pro různá období) 

c) maximální obsazenost vozidel (pro různá období, druhy dopravy i oblasti)

Co se týče rozsahu obslužnosti: „Tento standard by měl být definován s ohledem na skutečné přepravní potřeby dané oblasti. Jakékoli konkrétní hodnoty počtu spojů v jednotlivých obdobích dne a týdne budou vždy závislé na reálných rozpočtových možnostech objednatelů a na přepravní poptávce. Pro každou samostatnou obec je dán minimální počet 6 párů spojů v pracovní dny a 2 páry spojů v nepracovní dny pouze při odůvodnitelné poptávce v časovém rozložení provozního dne podle přepravní potřeby a místních podmínek.“ (.pdf, str. 117)

Vždy však záleží na rozpočtových možnostech objednatelů, kterým je v tomto případě kraj. Z Plánu dopravní obslužnosti vyplývá (.pdf, str. 78), že: „Objednateli v SID je v rámci zajištění ‚základní dopravní obslužnosti’ (ZDO) Středočeský kraj a v rámci ‚ostatní dopravní obslužnosti’ (ODO) jednotlivé obce Středočeského kraje nebo jejich svazky (například na Benešovsku nebo Nymbursku).“

Kromě toho Plán stanovuje (.pdf, str. 85), že: „Smlouva na ostatní dopravní obslužnost objednávanou obcemi nad rámec objednávky kraje je řešena dvoustrannými smlouvami obec (popřípadě svazek obcí) – dopravce. Kraj není účastníkem smlouvy a nemá detailní přehled o smlouvách.“

Veřejná doprava se financuje nejenom z krajských, ale i z obecních rozpočtů: „Ostatní dopravní obslužnost znamená dopravní obslužnost nad rámec základní dopravní obslužnosti, kterou zajišťují kraje. Má-li tedy nějaká obec či město zájem na posílení nějaké linky či časového pásma v rámci lokálních či regionálních linek, může si na základě vlastních prostředků u dopravce tyto služby objednat.”

Dopravní obslužnost Středočeského kraje je tvořena především železniční dopravou a regionální autobusovou dopravou. Organizací dopravy na území Středočeského kraje je pověřená společnost Integrovaná doprava Středočeského kraje.

Středočeský kraj má tedy v rozporu s první částí výroku Petry Peckové v rámci Plánu dopravní obslužnosti stanoveny standardy dopravní obslužnosti. Výrok dále hodnotíme jako nepravdivý kvůli tomu, že Petra Pecková poukazuje na to, že kraj nemá stanovené takové standardy dopravní obslužnosti, které by určily, „jak často budou jednotlivé spoje jezdit do obcí“.

Na mapě lze vidět, že zhruba čtvrtina Středočeského kraje nepatří do žádné zóny Středočeské integrované dopravy (SID), a to např. včetně Mladoboleslavska. Je však nutné podotknout, že tato mapka není v posledních letech aktualizovaná, neboť probíhá rozsáhlá integrace SID a Pražské integrované dopravy (PID). Tyto dva systémy tedy působí vedle sebe a navzájem se doplňují. Zmíněná oblast Mladoboleslavska je tak (částečně) integrována právě do systému PID. V rámci PID je tak možné se dopravovat prakticky po celém Středočeském kraji a v některých případech i mimo něj.

Že se Středočeský kraj zásadním způsobem podílí na rozvoji PID, je pak zřejmé i z mediálních článků.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přesto, že určité části kraje nejsou integrovány v systému SID, jsou alespoň částečně integrovány v systému PID, což jsou systémy do značné míry integrované.

Na závěr dodejme, že Uhersko není oblastí ve Středočeském kraji, avšak z kontextu debaty (čas 1:07:52) je zřejmé, že se Petra Pecková pouze přeřekla a ihned opravila.