Petra Pecková

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu výroku zmiňuje plánovanou výstavbu gymnázií ve Středočeském kraji a upozorňuje na potřebu rozšíření středních odborných škol s maturitou. Podle ní chtějí totiž žáci osmých a devátých tříd na takových školách studovat, jak vyplynulo z průzkumu, který Středočeský kraj zpracoval spolu s Univerzitou Karlovou.

Výzkum preferencí o volbě střední školy

Průzkum, o kterém Petra Pecková v debatě mluví, si nechal Středočeský kraj zpracovat ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v červnu minulého roku. Cílem průzkumu bylo zmapovat, na jakou střední školu by chtěli pokračovat žáci 8. a 9. tříd základních škol za předpokladu, že by se nemuseli rozhodovat podle náročnosti přijímacích zkoušek. Do šetření se mohli zapojit i jejich rodiče.

Výsledky průzkumu ukazují, že 82 % žáků ze Středočeského kraje má zájem o studium na oborech s maturitou (.pdf, str. 9). Tomu však neodpovídá nabídka, jelikož ve Středočeském kraji je nejvíce míst na učilištích bez maturitní zkoušky, konkrétně jde o 44 % z celkového počtu. Z výsledků také vyplývá, že rodiče žáků ve Středočeském kraji za ideální vzdělání pro své děti považují střední odborné školy – tuto možnost upřednostnilo hned 42 % respondentů (.pdf, str. 13). Gymnázia považovalo za nejlepší školu 19 % dotázaných rodičů a lycea 14 %.

Výzkumníci se žáků dotazovali také na preferované typy středních škol v případě možnosti podání pěti přihlášek (.pdf, str. 17–18). Z výsledků vyplývá, že i mezi žáky je střední odborná škola nejvíce preferovanou variantou. Jako první volbu uvedlo tento typ školy 55 % žáků, zatímco gymnázium by si jako první volbu vybralo pouze 13 % z nich.

Podobný průzkum jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Např. Seznam Zprávy v únoru 2022 publikovaly pouze článek, který porovnával zájem o studium konkrétních oborů. Nejednalo se ovšem přímo o průzkum, ale o srovnání dat, která autoři nashromáždili z krajských úřadů a Národního pedagogického institutu.

Závěr

Středočeský kraj skutečně provedl ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy průzkum, který mapoval rozhodování žáků 8. a 9. tříd o volbě střední školy. Z průzkumu vyplynulo, že maturitu chce získat většina žáků ve Středočeském kraji, a to hned 82 %. Více než polovina žáků by si při možnosti podání pěti přihlášek vybrala střední odbornou školu jako první volbu. Žáci posledních dvou ročníků základních škol ve Středočeském kraji tedy skutečně upřednostňují maturitní obory na středních odborných školách. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Finance na inovaci škol i výuky ve Středočeském kraji mají posloužit, jak uvádí hejtmanka Pecková, k modernizaci škol, nákupu strojů a dalšího odborného vybavení. Radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) zmínil, že jde například o modernizaci počítačových učeben, zřizování robotických pracovišť, nákupů odborného vybavení jako jsou traktory s vybavením pro precizní zemědělství, strojů pro automechaniky nebo vybavení do laboratoří na krajských gymnáziích i dalších školách.

Současná hejtmanka kraj vede od listopadu 2020. Středočeský kraj zveřejňuje své investice a finanční nabídky na svých webových stránkách, podle kterých poskytuje finance na takzvané inovace do krajských škol od roku 2021. V prosinci 2023 kraj informoval o tom, že na inovace ve výuce do daného okamžiku vyčlenil celkem 330 milionů korun. Od té doby schválilo vedení kraje dalších 102 milionů v květnu 2024 a 68 milionů v srpnu.

Celkem už tak kraj školám na projekty inovací poskytl v posledním volebním období zhruba půl miliardy korun. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) reaguje na dotaz, zda by kraj mohl revidovat své majetky a poskytnout nějaké prostory obcím na budování školek. Proces pasportizace, který Pecková v odpovědi zmiňuje, slouží k zaevidování hmotného i nehmotného majetku do databáze. Výsledný „pasport“ pak obsahuje přehled majetku včetně informací o jeho technickém stavu, a umožňuje tak majiteli efektivnější správu.

Dokumenty dostupné na webu Středočeského kraje ukazují, že v předcházejícím volebním období v letech 2016–2020 kraj spustil projekt pasportizace všech sportovišť v regionu, včetně obecních i soukromých. První etapa tohoto projektu probíhala od července 2019 do ledna 2020, druhá etapa se zatím neuskutečnila. Některé další materiály z daného období zmiňují plány na provedení pasportizace objektů kvůli lepšímu hospodaření s energiemi (.pdf, str. 184) nebo plány na pasportizaci cyklostezek (.doc, str. 7 z 30). O tom, že by došlo k naplnění těchto plánů, ovšem kraj neinformoval.

Pasportizaci majetku Středočeského kraje se v končícím volebním období věnoval radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Libor Lesák (ODS). Na zasedání krajského zastupitelstva v říjnu 2023 Lesák zmiňoval (.pdf, str. 101), že proces pasportizace majetku kraje začal už v roce 2016, kdy byl místopředsedou majetkové komise. Po výměně vládnoucí koalice v roce 2017 se podle něj pasportizaci věnoval nový radní pro majetek Tomáš Beneš (za ANO), který však krátce po svém nástupu do funkce musel ze zdravotních důvodů skončit. Sám Beneš v roce 2018 řekl, se mu projekt proto nepodařilo dotáhnout do konce. Lesák dále upozorňoval, že se poté do konce volebního období na pozici radního pro majetek vystřídali ještě další dva lidé a práce na pasportizaci se výrazně neposunuly (.pdf, str. 101).

Ve výroční zprávě Středočeského kraje za rok 2021 Lesák uvedl, že kraj proces pasportizace opět zahájil právě v roce 2021 (.pdf, str. 46). Podle výroční zprávy za rok 2023 bylo již dokončeno zaevidování majetku v gesci odboru sociálních věcí, zbývá dokončit evidenci majetku odboru školství nebo kultury (.pdf, str. 84, 87). S dokončením procesu Středočeský kraj počítá do konce roku 2024 (.pdf, str. 87).

S pasportizací se ve Středočeském kraji sice začalo již ve volebním období 2016–2020, projekt se tehdy ale nepodařilo dokončit. Při nástupu nové koalice pod vedením Petry Peckové na konci roku 2020 tedy nebyla databáze s evidencí krajského majetku hotová. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty popisuje svůj dlouhodobý zájem o problematiku nedostatečných kapacit základních škol ve Středočeském kraji, zejména pak v „suburbanizačním prstenci“ kolem Prahy. Uvádí, že na toto téma již v roce 2012, tehdy jako neuvolněná místostarostka města Mnichovice a studentka Univerzity Karlovy, zpracovala analýzu (.pdf), na jejímž základě měla „spolu se starosty obcí“ iniciovat vznik zmíněných dotačních titulů (video, čas 31:24).

Na základě tohoto kontextu jsme provedli rešerši dotačních programů, které mohly zmírnit problém nedostatečných kapacit pro žáky z okolí Prahy, zejména tzv. prstence Prahy tvořeného středočeskými okresy Praha-východ a Praha-západ, a umožnit vznik 11 tisíc nových žákovských míst.

Dotační programy Prstenec I a II

Na podporu výstavby škol v okolí Prahy jsou zaměřené například programy Prstenec I a II. Program Prstenec I schválila v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a vyhradila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Účastnilo se ho deset škol ze Středočeského kraje a Prahy a pomohl financovat jak budování zcela nových škol, tak přístaveb, a to například v Psárech, Jesenici-Zdiměřicích, Rudné u Prahy či v Čelákovicích. Většina těchto projektů už je dokončena, některé se stále staví (.pdf, str. 64). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) počítá s tím, že ve Středočeském kraji a v Praze vznikne díky programu dohromady téměř 2 700 žákovských míst.

Program Prstenec II schválila v červenci 2021 vláda Andreje Babiše. Nová fáze dotačního programu má za cíl zajistit do roku 2028 zhruba 10 tisíc žákovských míst, na což stát vyhradil 7,4 miliardy korun (.pdf, str. 64–65). Některé nové školy postavené z těchto zdrojů se dle plánů ministerstva otevřou v roce 2025, další projekty jsou v přípravě. Většina z nich se nachází právě ve Středočeském kraji, některé také v Plzeňském kraji.

Další programy MŠMT a Ministerstva financí

S žádostí o upřesnění programů, na které při debatě Petra Pecková poukazovala, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hejtmanky. Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Středočeského kraje David Šíma nás ve své odpovědi odkázal na čtyři programy.

Podle jeho odpovědi mluvila hejtmanka Pecková o programu Prstenec I (.pdf, str. 64) a programu „Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky“, které spadají do gesce MŠMT. Dále se dle mluvčího jedná o dva programy Ministerstva financí, konkrétně o podprogram „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst“ č. 298213 (29821300) a podobný podprogram zaměřený na školy v působnosti obcí č. 298D2280.

U těchto programů, které začaly být vyhlašovány mezi lety 2014 a 2019, lze dohledat řadu projektů, které z nich byly po celé republice financovány. Žádný veřejně dostupný zdroj však neshrnuje počet nových žákovských míst, která díky nim do roku 2021 vznikla ve Středočeském kraji. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo financí (MF) i příslušná oddělení na MŠMT.

MF pro Demagog.cz uvedlo, že k navýšení kapacit ZŠ byl určen podprogram pro podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst (podprogram č. 298D213), tzv. „školský program MF“. Prostředky z něj se uvolňovaly mezi lety 2014 a 2021. „Za celou dobu trvání podprogramu byla (…) navýšena ve Středočeském kraji kapacita ZŠ o 11 068 nových míst“, uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení MF.

Z odpovědi, kterou jsme dostali od MŠMT, vyplývá, že díky jeho dotačním programům vzrostl do roku 2021 počet žákovských míst nejméně o 883. Ve dvou z těchto programů se přitom staví nebo připravují ještě další navýšení kapacit ZŠ.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít počet žákovských míst, která měla do roku 2021vzniknout na základě dotačních titulů zmiňovaných hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN). Mluvčí hejtmanky na základě dotazu Demagog.cz upozornil na čtyři dotační programy MF a MŠMT, které k tomu měly sloužit.

Podrobnější informace o jejich vlivu na kapacitu základního školství ve Středočeském kraji však nejsou veřejně k dispozici. S žádostí o upřesnění jsme se proto obrátili na MF a MŠMT. MF pro Demagog.cz uvedlo, že na základě jednoho z dotačních programů MF byla kapacita ZŠ ve Středočeském kraji mezi lety 2014 a 2021 navýšena o 11 068 míst. Díky dotacím z MŠMT počet míst prozatím vzrostl nejméně o dalších 883. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

• ZŠ LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Tehovec, Svojetice)
• Svazková škola Chýně – Hostivice
• Svazková škola Drahelčice – Úhonice
• Svazková školaPod Beckovem (Líbeznice, Bašť, Měšice, Zlonín, Předboj, Bořanovice)

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zejména ve spojitosti s předpokládaným vývojem počtu žáků začal Středočeský kraj rozšiřovat kapacity místních gymnázií formou přístaveb. V květnu letošního roku zástupci kraje například mluvili o tom, že rozšiřování nebo přípravy na něj probíhají v případě gymnázia v Hostivici, Říčanech, Berouně či Brandýsu nad Labem. Gymnázium v Benešově v daném výčtu nicméně zmíněno nebylo.

Informace o tom, že by mělo dojít k rozšíření kapacity tohoto gymnázia, se nám nepodařilo dohledat na webu školy ani stránkách Středočeského kraje, který je jejím zřizovatelem. S dotazem jsme se proto obrátili jak na vedení gymnázia i na kraj, dosud jsme však nedostali odpověď. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V kontextu výroku mluví Petra Pecková o infrastrukturním fondu Středočeského kraje, který podporuje kromě jiného i projekty z oblasti školství a pomáhá obcím a městům s jejich financováním. Žadatelé se mohou o finanční podporu z fondu hlásit od roku 2017 (.pdf, str. 10–11).

Na výstavbu škol poskytuje fond dotace v rámci dvou programů, jejichž účelem je navýšení nedostatečných vzdělávacích kapacit. První program se zaměřuje na podporu „rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ a o dotace v něm mohou žádat obce (nebo svazky obcí), které na projekt získaly dotace od státu nebo z fondů EU (.pdf, str. 10). Druhý program je určen výhradně na rozvoj základních škol a lze v něm žádat o dotace, pouze pokud projekt není podpořen z jiných veřejných zdrojů.

Informace o výši finanční podpory pro jednotlivé projekty zveřejňuje Středočeský kraj na svých webových stránkách. V přehledech se ovšem nenachází všechny poskytnuté dotace za rok 2023, zároveň dokumenty u některých let uvádějí jen výši „navrhovaných“, ne přímo „poskytnutých“ dotací (.pdf). Částky, které fond na projekty nakonec skutečně vyplatil, mohou být nižší než navržené dotace.

S žádostí o přesná data o poskytnutých dotacích jsme se proto obrátili na tiskové oddělení Středočeského kraje. Tiskový mluvčí David Šíma redakci Demagog.cz poslal přehled, který ukazuje, že v rámci programu „Podpora rozvoje a obnovy mateřských a základních škol“ v letech 2017–2023 získaly základní školy na výstavbu téměř 437 milionů korun. Dalších 30 milionů Kč kraj poskytl z druhého programu určeného jen pro základní školy. Celkově tak základní školy z fondu získaly 467 milionů korun.

V tabulce není uveden rok 2024, protože zájemci mohou podávat žádosti o podporu až do 27. září (.pdf, str. 4). V dotačním programu, který se zaměřuje jen na podporu základních škol, je pro rok 2024 vyčleněno 20 milionů korun (.pdf, str. 2).

V programu, který poskytuje podporu na výstavbu nejen základních, ale i mateřských škol, dosahuje alokace pro rok 2024 50 milionů korun (.pdf, str. 2). ZŠ tak mají možnost využít i tuto částku, ovšem část z této sumy nakonec mohou získat školky.

Závěr

Za celou dobu existence fondu poskytl Středočeský kraj základním školám necelých 467 milionů korun. V letošním roce mohou ZŠ v součtu čerpat až 70 milionů Kč, přičemž část této sumy mohou získat i mateřské školy. Petra Pecková tak u přidělené podpory uvádí nepřesnou částku, a její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petra Pecková (STAN) zde hovoří o bezbariérovosti nádraží v Mnichovicích, tedy ve městě, v němž je starostkou. 

V těsné blízkosti nádražního podchodu toto město v roce 2020 vybudovalo záchytné parkoviště P+R (.pdf). Město v dokumentu přiloženém k zadání veřejné zakázky na stavbu parkoviště uvádí (.zip, dokument A, .doc, str. 8), že „pro bezbariérový vstup z parkoviště do podchodu je navržena šikmá rampa se sklonem 12,5 %“. Musíme však dodat, že podle informací k projektu i přes tyto skutečnosti „došel hodnotící orgán k závěru, že mnichovické nádraží bezbariérové není“.

Město Mnichovice kromě parkoviště P+R také v okolí nádraží v létě 2020 nechalo vybudovat (.pdf, str. 3) nový chodník. Součástí tohoto projektu byla i „bezbariérová místa pro přecházení s prvky pro bezpečný a samostatný pohyb zrakově postižených“ v ulici vedoucí k nádraží. Dle stavebního záměru (.pdf, str. 1) měla stavba probíhat z části i na pozemcích (parc. č. 1717/1 a 1717/6), které dle katastru nemovitostí vlastní Správa železnic. Jelikož se tedy jedná o chodník, jenž vede k nádraží v Mnichovicích a jenž leží také na pozemcích Správy železnic, lze do určité míry říci, že město Mnichovice skutečně částečně „řeší bezbariérovost za Správu železnic“.

Doplňme, že přístup do nádražní budovy nádraží v Mnichovicích je Českými drahami popisován jako bezbariérový, stejně jako „přístup na všechna nástupiště“. A to například v jízdním řádu z roku 2014 (.pdf, str. 1 a 11). Součástí nádraží je i zmiňovaný bezbariérový podchod (str. 10) s přístupovým chodníkem, který nechala postavit Správa železniční dopravní cesty už v roce 2009.

Středočeský kraj si skutečně nechal v roce 2019 zpracovat studii, která měla navrhnout podobu výstavby 11 parkovišť ve Středočeském kraji. Nepodařilo se nám ale dohledat, jestli za poslední čtyři roky obce samy postavily 25 parkovišť. Webové stránky Integrovaného regionálního operačního programu zmiňují 13 projektů výstavby parkovišť v obcích Středočeského kraje, jen 11 z nich ale má charakter P+R.

Studie zadaná Středočeským krajem měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť ‚park and ride‘ (dále jen P+R) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje.“ 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jiným apod.

Z dotačního programu IROP tedy bylo obcemi vystavěno jen 11 parkovišť P+R a 13 parkovišť celkem. Protože ale nemůžeme vyloučit, že další parkoviště byla postavena bez evropských dotací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V sobotu 19. září 2020 byla otevřena (.pdf, str. 1) tzv. Cyklostezka do Prahy na kole. Tento projekt byl rozdělen na 4 části, o které se staraly obce Říčany, Všestary a Mnichovice. Tato cyklostezka je podle žádosti o dotaci na Ministerstvu pro místní rozvoj cca 14 km dlouhá. Otevřeno by mělo být také 1,8 kilometru cyklostezky v Kosmonosech, 1,9 km v Rakovníku, 3,5 km v Kutné Hoře, 150 m v Bašti, 300 m v Debři, 970 m v Klenicích, 2,7 km mezi Lhotou a Zbraslaví, 1 km v ulici Havlíčkova v Mladé Boleslavi, 330 m ve stejném městě na Náměstí Míru a 1,15 km v ulici Jičínská, 1,5 km ve Slaném, 1 km mezi Buštěhradem a Lidicemi, 1,1 km mezi Bakovem a Dřínovem. Bohužel se nám nepodařilo dohledat délku cyklostezky mezi Kosmonosy a Bradlecem, i tak však z těchto dat vyplývá, že obce postavily minimálně 31,5 km cyklostezky.

V případě kraje byly otevřeny 2 úseky Labské cyklostezky, a to úsek Čelákovice – Lázně Toušeň a úsek Mělník–Kly, v celkové délce 3,7 km. Petra Pecková si zřejmě pamatovala otevření 3 km cyklostezek, které ovšem proběhlo 14. dubna 2016. O tomto otevření kraj informoval i na svých stránkách. Za poslední 4 roky (tedy minulé volební období) kraj otevřel pouze 1,43 km dlouhý úsek Čelákovice – Lázně Toušeň, a to 26. července 2017. Kraj tyto informace zveřejnil na svých stránkách i v sekci Projekty.

Je dobré upozornit, že informace o postavených cyklostezkách jsme čerpali z portálu IROP, a náš přehled tedy obsahuje pouze cyklostezky spolufinancované evropskými dotacemi. Je tedy možné, že obce či kraj postavily i další cyklostezky, na jejichž stavbu nevyužily evropské peníze. Takové jsme však ve veřejných zdrojích nedohledali. Celkově tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť i přesto, že v případě kraje je celková postavená délka cyklostezek delší než tvrzené 3 km, Petra Pecková svůj odhad značně zrelativizovala slovy „zhruba asi“.