Radka Maxová

V lednu loňského roku na českých úřadech začal audit Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše při přerozdělování evropských dotací. Na přelomu května a června 2019 do ČR dorazily dvě předběžné zprávy EK v této věci.

Již v říjnu loňského roku ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) řekla pro Český rozhlas, že pokud to bude nutné, Česko se bude bránit u Evropského soudního dvora. „Proč bychom si to měli nechat líbit, když bychom byli přesvědčeni o tom, že to tak není“, uvedla.

První ze dvou závěrečných auditních zpráv dorazila do ČR na konci listopadu minulého roku. Překlad auditu Evropské komise, který dorazil v únoru, konstatuje, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert.

Na začátku prosince 2019 ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko dostane lhůtu na přijetí opatření a může konkrétní body zprávy rozporovat: „Může to zajít tak daleko, že to skončí až u Evropského soudního dvora.”

Původní lhůta pro reakci České republiky měla vypršet na začátku dubna, ale Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou (za ANO), které odpověď pro Brusel připravuje, požádalo vzhledem ke krizové situaci o odklad. Česko poslalo Evropské komisi odpověď na audit ke střetu zájmů Babiše v květnu. Evropská komise podle Ministerstva pro místní rozvoj částečně přistoupila na argumenty českých úřadů k auditu.

„Předběžná auditní zpráva obsahovala celkem 22 zjištění. Argumentace České republiky k předběžnému návrhu auditní zprávy byla zčásti úspěšná a na jejím základě Evropská komise 5 zjištění finálně uzavřela, 2 zjištění zcela zrušila, 3 zjištění ponechala částečně otevřená a 12 zjištění nechala zcela otevřených. Dotčené orgány se při přípravě odpovědi soustředily zejména na otevřená a částečně otevřená zjištění,“ oznámilo v tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj.

25. května česká vláda schválila žalobu na Evropskou komisi kvůli jedné z pozastavených dotací pro Agrofert. Klára Dostálová pak 2. června řekla, že soudní spor je stále ve hře, považuje to však za krajní možnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se v minulosti ministryně opakovaně vyjádřily o možném využití soudního procesu, ze strany České republiky jako obrany proti rozhodnutí auditu Evropské komise.

Od svého zvolení europoslankyní na jaře 2019 Radka Maxová skutečně pravidelně určité aspekty politiky hnutí ANO kritizuje. 

Už v létě 2019 v poskytovaných rozhovorech kriticky hodnotila odklon hnutí od svých prvotních cílů (sama Radka Maxová se na zakládání hnutí podílela), sociální politiku hnutí či to, že se v hnutí hledí spíše na loajalitu než na skutečně odvedenou práci. Hovořila také o nepřijatelnosti vládní spolupráce s SPD a zmiňovala potřebu otevření debaty s občanskou společností v kontextu demonstrací Milionu chvilek. 

Na podzim stejného roku pak kritizovala neaktivnost hnutí ANO v prosazování možnosti stejnopohlavních sňatků, k čemuž se europoslankyně dlouhodobě hlásí. Dále také reflektovala dosavadní vývoj politiky hnutí: „Občas mi přijde, že děláme politiku, jež odpovídá momentální náladě společnosti, a zapomínáme na dlouhodobé dopady, které to může způsobit. Možná se snažíme udržet voliče.“ Podobně Maxová kritizovala, že hnutí zapomíná na mladé voliče.

V červnu tohoto roku pak veřejně hovořila i o svých pochybnostech ohledně svého dalšího působení v hnutí. Jako jediná europoslankyně zvolená za ANO se zdržela hlasování o usnesení Evropského parlamentu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. 

Europoslankyně Maxová ve znění výroku uvádí příklady své kritiky vůči hnutí ANO. Zmiňuje převážně výroky typu „nemá nám co tady povídat do toho”, které v podobném smyslu často využívá premiér Andrej Babiš, např. ve své reakci na audit k dotacím pro Agrofert uvedl, že: „je nelogické, aby Brusel vykládal české zákony.” V reakci na migrační kvóty například uvedl: „jsme tak stabilní a bezpečná země, že se ostatní státy od nás můžou učit. Ne nám kecat do našich věcí.” Proti migračním kvótám a obecně přijímání uprchlíků a migrantů premiér Babiš vystupuje dlouhodobě. Dále o rezoluci Evropského parlamentu (EP) prohlásil, že vytváří politický a mediální tlak na český justiční systém a vměšuje se do vnitřních záležitostí. Proti europoslancům pak dokonce směřoval velmi kritický e-mail, který byl zaslán z e-mailové adresy premiéra Babiše.

Kritiku EU podobně pronesla například i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která v reakci na rezoluci EP uvedla, že se Evropský parlament vměšuje do záležitostí ČR a jeho vyjádření jsou za hranou. Podle rezoluce premiér Babiš zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z unijního rozpočtu a zároveň ovládá holding Agrofert. Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání.

Proti této kritice se ohradil předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který připomněl, že úkolem EP je kontrola hospodaření s rozpočtem EU, do kterého přispívají všechny unijní země. Jejich zástupci v EP mají tedy právo vědět, jak se s jejich financemi nakládá.

Europoslankyně Maxová hovoří o případech, kdy poslanci ANO hlasovali v Poslanecké sněmovně společně s poslanci SPD a následně v rozhovoru tvrdí, že jí takové společné hlasování vadí. 

Společné hlasování těchto poslanců se projevilo např. již na začátku současného volebního období při obsazování předsednických postů v Poslanecké sněmovně. Do funkce předsedy Výboru pro bezpečnost byl zvolen poslanec Koten (SPD) hlasy ANO, SPD a KSČM. Stejně tak poslanci podpořili poslance Grospiče (KSČM) do funkce předsedy Mandátového a imunitního výboru.

V březnu 2018 poslanci z těchto tří stran neumožnili na program schůze zařadit bod o možném odvolání předsedy SPD Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny. Dalším viditelným spojením bylo odmítnutí debaty ohledně tzv. kauzy novičok v květnu 2018. Vyřazení tohoto bodu z pořadu schůze bylo poslanci podpořeno na návrh poslance Luzara (KSČM).

O tzv. hlasovací koalici ANO, KSČM a SPD se mluvilo převážně v období první Babišovy vlády. Dle analýzy hlasování poslanců v tomto období pro web ČT24 poslanci ANO skutečně vykazovali při hlasování vysokou procentuální shodu s poslanci SPD (71 %). Vyšší shodu měli poslanci ANO pouze s klubem KSČM (77 %). Situace je o něco odlišná v nynějším období druhého Babišova kabinetu, který získal důvěru ve Sněmovně v polovině roku 2018. Z datové analýzy hlasování poslanců, kterou jsme zveřejnili již dříve, vyplývá, že poslanci ANO měli minimálně do července 2019 největší hlasovací shodu s ČSSD (68 %) a KSČM (66 %) a shoda s SPD činila pouze 39 %.

I přesto se však stále objevují jednotlivé viditelné případy, kdy poslanci ANO společně s poslanci SPD zabraňují např. přijetí některého návrhu debaty. V lednu 2020 poslanci ANO, SPD a KSČM nepodpořili návrh na možné odvolání Heleny Válkové (ANO) z pozice zmocněnkyně vlády pro lidská práva, v červnu poté neprošel návrh, aby Česká republika poděkovala Tchaj-wanu za bezplatnou pomoc v podobě ochranných pomůcek, kterou poskytla České republice na boj s koronavirem; poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD se zdrželi hlasování.

V rámci hodnocení výroku se zaměřujeme na druhou větu, tedy na to, zda členové hnutí ANO poukazovali na kauzu v brněnské organizaci již dříve. „Rychlost reakce“ vedení hnutí ANO tedy z důvodu subjektivnosti vyjádření nehodnotíme.

Europoslankyně Maxová hovoří o kauze Stoka v brněnské organizaci hnutí ANO. V ní se jedná o podezření ze stamilionové manipulace se zakázkami. V návaznosti na tuto kauzu hnutí ANO opustil místopředseda hnutí a brněnský exprimátor Petr Vokřál. V loňském roce byl kvůli podezření z korupce na radnici Brno-střed obviněn a vzat do vazby bývalý místostarosta zvolený za ANO Jiří Švachula; členství v hnutí si nechal pozastavit například i Jiří Faltýnek (syn Jaroslava Faltýnka) pro podezření z napojení na kauzu.

V březnu 2020 krajské předsednictvo ANO v návaznosti na zatčení Jiřího Švachuly zrušilo tři brněnské buňky, a to konkrétně v Brně-Židenicích, Brně-Černovicích a Brně-Starém Lískovci. To bylo odůvodněno napojením jejich členů na podezřelé v kauze Stoka. Následně v květnu ale bylo toto rozhodnutí zrušeno celostátním předsednictvem hnutí z důvodu údajné procesní chyby, které se krajská organizace dopustila při rušení těchto buněk. V polovině června pak vedení hnutí ANO rozhodlo o rozpuštění celé brněnské organizace a předseda hnutí Andrej Babiš veřejně kritizoval kauzy krajských organizací.

Je ale pravdou, že členové ANO situaci v Brně kritizovali mnohem dříve, než situaci začalo řešit vedení hnutí. Například v srpnu 2019 situaci podle serveru iDNES kritizoval jeden z členů slovy: „Kam se hrabe hejtmanka Pokorná Jermanová ze středních Čech se služebním autem, které využíval její manžel. U nás se jen v souvislosti s kauzou Švachula bavíme o zpronevěře desítek milionů. Z tohoto pohledu jsme nejzkorumpovanější krajskou organizací v republice. Za to má primárně nést odpovědnost naše vedení, které ale jen nečinně sedí.“

Policejní razie Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) proběhla na radnici městské části Brno-střed 7. března 2019. V souvislosti s touto razií bylo bezprostředně poté obviněno devět lidí v čele s Jiřím Švachulou (hnutí ANO), někdejším místostarostou této městské části. V této kauze dnes známé pod jménem Stoka se má jednat o zneužívání veřejných zakázek za úplatky. Podrobnější vhled do kauzy podávají Reportéři ČT (odvysíláno 6. 5. 2019) v první části pořadu (čas 1:02 až 17:40), kde hovoří o vytvoření korupčního systému, v němž vedení radnice manipuluje s udělováním veřejných zakázek na opravy bytů ve prospěch určitých stavebních firem a ty jim na oplátku vyplácí hotově 10 % z hodnoty zakázky. Celková výše takto ovlivněných zakázek se měla vyšplhat na 180 milionů korun. K tomu, aby zakázku ušila radnice na míru určité firmě, měla využívat radnice Brna-střed jednu konkrétní společnost, která účelově zpracovala zadávací podmínky tak, aby konkrétní stavební firma zvítězila. Za takto zpracované zadávací podmínky měla společnost obdržet 2 % z celkového objemu zakázky. Kauza Stoka je stále předmětem vyšetřování policie, informace poskytnuté pořadem Reportéři ČT jsou čerpány z jednotlivých usnesení o obviněních a od určitých svědků. K 8. červenci tohoto roku bylo dle serveru Aktuálně.cz v kauze Stoka obviněno již dohromady 37 lidí a jedna firma. 

V souvislosti s touto kauzou a dalšími možnými korupčními skandály či napojením určitých členů ANO na „pochybné skupiny“ brněnské předsednictvo ANO v čele s Petrem Vokřálem 5. března 2020 zrušilo brněnské buňky v Židenicích, Černovicích a Starém Lískovci. V souvislosti se zrušením těchto místních organizací zaniklo členství 37 členům. V květnu předsednictvo hnutí ANO (celorepublikové vedení ANO) toto rozhodnutí zrušit brněnské organizace zvrátilo a rozhodlo o obnovení jejich činnosti. Jako důvod bylo uvedeno, že zrušení nebylo provedeno procesně správně a že plošné zrušení členství všem 37 členům bylo příliš radikální řešení. Současně s touto revokací brněnského usnesení o zrušení bylo pozastaveno členství v hnutí ANO Jiřímu Faltýnkovi (synovi Jaroslava Faltýnka). Právě Jiří Faltýnek bývá v médiích často spojován s korupční kauzou na Brně-střed. Dosud však nebyl obviněn. 

Začátkem června oznámil místopředseda hnutí ANO, bývalý primátor a kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Petr Vokřál, že z hnutí odchází. Důvodem bylo, že „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu a kteří tak ničí dobrou práci kolegů, kterým se podařil již kus dobré práce.“ Právě Petr Vokřál byl jedním z iniciátorů zrušení výše zmíněných tří brněnských buněk. Dva týdny po odstoupení Petra Vokřála rozhodlo vedení hnutí ANO o zrušení celé brněnské organizace. 

Policejní razie v březnu 2019 byla určitým mediálním spouštěčem pro šetření korupce v Brně ze strany politiků hnutí ANO. Až poté se z jednotlivých článků dozvídáme, že toto korupční jednání lze datovat již od roku 2016. O tom hovoří například investigativní novinář Janek Kroupa v článku pro iRozhlas, ve kterém kritizuje laxní přístup policie, která údajně měla indicie o korupci z odposlechů již tři roky. Podrobněji o tom psal již na podzim roku 2018 pro magazín Reportér.

Signály o korupci před policejní razií, jak je uvedeno výše, tedy dohledatelné jsou. Policejní razie proběhla v březnu roku 2019, tudíž od ní uběhlo skutečně zhruba jeden a čtvrt roku. Rušení tří brněnských organizací proběhlo začátkem března tohoto roku. Radka Maxová se tak dopustila nepřesnosti, když zaměnila březen za únor. Tuto nepřesnost však hodnotíme jako drobnou a celý výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Vokřál je bývalý místopředseda hnutí ANO a exprimátor Brna. Z hnutí vystoupil na začátku června tohoto roku, protože: „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu (…)“. Odkazuje tak na korupční kauzu Stoka, ve které se jednalo o úplatky a ovlivňování zakázek v objemu až 130 milionů korun.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Vokřál řekl, že poté, co bylo rozhodnutí o zrušení tří stranických buněk v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, které navrhl, revokováno celostátním předsednictvem, navrhl „ať se tedy zruší a znovu postaví celé Brno“ znovu. Původně rozhodnutí o zrušení zmíněných tří buněk padlo už v březnu 2020. Následně však bylo napadeno některými členy zrušených buněk jako nelegitimní. 

Dne 14. května se k problematice vyjádřilo na svém zasedání celorepublikové předsednictvo ANO. Předsednictvo vyhovělo žádosti členů a anulovalo zrušení tří brněnských buněk kvůli údajné procesní chybě. Na stejném jednání předsednictvo ANO zamítlo i další Vokřálův návrh na zrušení celé brněnské organizace.

O měsíc později pak bylo na návrh Andreje Babiše schváleno rozhodnutí „zrušit celé Brno“ a znovu vytvořit brněnskou větev (což se tedy stalo po vystoupení Petra Vokřála z hnutí).

Radka Maxová byla spolu s pěti dalšími kandidáty za ANO zvolena do Evropského parlamentu ve volbách v roce 2019. Europoslanci zvolení za ANO byli již od svých prvních voleb v roce 2014 součástí frakce ALDE. V tomto prvním období disponovalo ANO nejprve čtyřmi mandáty, po rozchodu s europoslanci Pavlem Teličkou a Petrem Ježkem se dvěma (Ditou Charanzovou a Martinou Dlabajovou).

Po evropských volbách v roce 2019 se frakce, jejímiž členy jsou europoslanci za hnutí ANO, nazývá Renew Europe (Obnova Evropy). Ta vznikla po zmíněných volbách na základech frakce ALDE. Celkem má tato skupina v Evropském parlamentu 108 ze 751 křesel.

Renew Europe je liberálně-centristická proevropská a prointegrační skupina. Frakce klade důraz na ekonomický růst, udržitelnost životního prostředí a spravedlivou hospodářskou soutěž. K jejím prioritám patří tvorba pracovních míst, zdravé a vyrovnané rozpočty a nastavení kontrolních mechanismů při neplnění rozpočtových pravidel a odstranění byrokracie v EU.

V Jednacím řádu Evropského parlamentu (.pdf, str. 85-88) pro 9. volební období z července 2019 je stanoven v Kapitole 2 Hlava VII plán práce Parlamentu. Ten zmiňuje jednotlivé body, které se odehrávají na zasedání Parlamentu. Před každým zasedáním je pak poslancům dáván konečný návrh pořadu jednání, který může, ale nemusí zahrnovat také časy jednotlivých hlasování. Tento dokument tedy popisuje, jak bude jednání probíhat s tím, že u jednotlivých bodů může být konkrétně uvedeno, v kterou dobu budou projednávány.

Jednotlivé pořady jednání můžeme nalézt na webové stránce europarl.europa.eu. Vezmeme-li například pořad jednání ze Štrasburku z 15. - 18. července 2019, vidíme, že jsou tam poměrně detailně rozepsány časy rozpravy, hlasování i řečnických dob, kdy je jednotlivým parlamentním frakcím přidělen čas, jak dlouho mohou řečnit. Stejný případ je i v konečném návrhu pořadu jednání na 9. - 10. října v Bruselu, který také udává časy hlasování a projednávání.

Co se pak týče případných změn v pořadu jednání, navrženého na počátku schůze ke schválení, tyto návrhy změn je možné podávat nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího jednání. Změny může navrhnout výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty (tj. jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny). Na začátku dílčího zasedání Parlament pořad jednání schvaluje. Když je pak pořad jednání přijat, není možné ho měnit. Existují však i výjimky týkající se článků 163, 197, 198, 199, 200 nebo 201.

Článek 163 hovoří o postupu pro naléhavé případy, kdy bod jedna praví následující: ,,Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.“ O žádosti se pak hlasuje na začátku zasedání, které následuje po zasedání, kdy byla žádost oznámena.

Články 197, 198, a 200 stanovují možnost vznést námitku nepřípustnosti věci, vrácení věci výboru a odročení rozpravy či odklad hlasování. Úmysl vznést tyto námitky však musí být oznámen předsedovi Parlamentu nejméně 24 hodin předem. O těchto návrzích pak Parlament hlasuje. V případě námitky nepřípustnosti a odročení rozpravy, pokud s nimi Parlament vysloví souhlas, se ihned přistupuje k projednání dalšího bodu.

Článek 199 se zabývá předčasným ukončením rozpravy předtím, než je vyčerpán seznam řečníků. Návrh může vznést předseda, politická skupina či poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, poté se o něm okamžitě hlasuje. V případě přijetí takového návrhu se rozprava odročuje na dané datum a čas.

Posledním je pak článek 201 „Přerušení nebo ukončení denního zasedání“. Ten stanovuje následující: ,,Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost poslanců nebo jedné či více politických skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje."

Je tedy pravda, že Evropský parlament má svůj jednací řád poměrně přesně daný, ovšem může nastat jedna z výjimek a zasedání může předčasně skončit, přesunout se či se vrátit výboru. Ve většině případů musí být daný návrh na přesunutí, odročení apod. oznámen 24 hodin před zasedáním, s největší pravděpodobní tak poslanci vědí, jak bude zasedání vypadat. V některých případech se pak po odročení bodu přistupuje ihned k projednání bodu dalšího, což může narušit plánovaný harmonogram. Protože jsou ale toto pouze výjimky a obecně platí, že pořad jednání je dopředu přesně znám a určen, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dne 17. září 2019 vyšel na webu denikn.cz rozhovor s Radkou Maxovou, kde se jí mimo jiného ptali i na její názor ohledně zastavení stíhání Andreje Babiše. V jiném médiu se nám nepodařilo najít, že by s europoslankyní Maxovou toto téma řešili.

Ve Štrasburku probíhalo jednání od 16. do 19. září, kdy ani v jednom ze dnů nebylo na pořadu jednání téma týkající se Andreje Babiše v jakémkoliv smyslu. Co se pak týče jednání v Bruselu, tak dne 24. září se uskutečnilo zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, které má zřejmě Radka Maxová na mysli. V zápisu se také neobjevuje zmínka o projednávání tématu premiéra Babiše a zastavení jeho trestního stíhání.