Soňa Marková

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože krizový štáb vznikl v momentě, kdy na následky otravy methylalkoholem zemřelo 11 osob, jak uvádí zpráva na webových stránkách Vlády.

Při pročtení on-line zpravodajství např. na webu idnes.cz nebo ct24.cz se ve zprávách ze dne 12.9. (tehdy byl zřízen krizový štáb) dozvíte, že 16 lidí zemřelo na otravu methylalkoholem až k 17:33 hod. V době zřízení krizového štábu (cca 11:30) nebyl počet obětí zcela jasný (vzhledem k nutnosti potvrzení příčiny úmrtí), ale z on-line zpravodajství obou serverů jasně vyplývá, že se pohyboval kolem 10.

Výrok poslankyně Markové je na základě dohledané tiskové konference KSČM ze dne 6. října 2011 hodnocen jako pravdivý.

6. října 2011 vystoupila na tiskové konferenci KSČM k projektu IZIP Soňa Marková a prezentovala stranické stanovisko. Doslova říká: " KSČM žádá okamžité odstoupení, popř. odvolání ředitele VZP pana Pavla Horáka."

Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.

Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.

Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.

Ačkoli jsou dle analýzy serveru Stone & Belter stropy zdravotního pojištění v ČR nejvyšší v Evropě, tak dle stejné analýzy byly celkové odvody pro nejbohatší obyvatelstvo ČR v roce 2011 stejné jako v roce 2010. Příjmy zdravotního pojištění se tedy nesnižovaly. Dále dle schválených úsporných opatření vlády z 11. dubna 2012 bude toto zastropování v letech 2013 - 2015 zcela zrušeno a příjmy do zdravotního pojištění se tedy zvýší.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.

Tento výrok označujeme jako pravdivý. Podle Výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) pro rok 2011 byl počet pojištěnců k 31.12. 2011 - 6 247 532 což představovalo 60 procent z jejich celkového počtu 10 405 788. Aktuálnější údaje se nám bohužel nepodařilo zjistit.

Na základě průzkumů veřejného mínění CVVM označujeme tento výrok za pravdivý.

Podle průzkumu veřejného mínění (.pdf) CVVM z dubna 2012, na který se Soňa Marková odvolává, je skutečně aktuálně s politickou situací nespokojeno 79 % respondentů. Toto číslo nebylo podle starších průzkumů (.pdf) během dvou minulých let vyšší.

Takovýto průzkum skutečně nedávno vyšel.

Poslankyně Marková zmiňuje průzkum Českého Zdravotnického fóra (ČZF), představený na konci března, o kterém přinesla zprávu například ČT. Ta svou zprávu uvádí slovy:

"Dvě třetiny lidí podle průzkumu [ČZF] nevěří tomu, že reformní zákony zlepší zdravotní péči v ČR."

Tento průzkum uvedly rovněž např. Novinky.cz. Tyto zpravodajské portály, jejichž slova Marková zřejmě cituje, sice výsledky výzkumu zkreslují, přesto pro výrok poslankyně existuje relevantní, veřejně dostupný zdroj a považujeme jej tedy za pravdivý.

Dodejme, že otázka v průzkumu (.pdf) zněla: "Považujete již předložené návrhy za opatření, která zlepší a stabilizují zdravotnictví?" Lze ji tedy chápat i jinak než jako dotaz na "zdravotní péči". Výsledných 63 % odpovědí "ne" a "spíše ne" pak pochází ze vzorku pouhých 100 respondentů. Podléhá tak velmi vysoké statistické chybě (s pravděpodobností 95 % je skutečný podíl v rozsahu plus minus téměř 10 procentních bodů).

Výrok poslankyně Markové je pravdivý.

Zákony č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách); č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách; a č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, skutečně nabyly účinnosti k 1. dubnu 2012, což potvrzuje i samo Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Na stránkách TOP 09, jíž je Leoš Heger členem, je v oddílu Inventura zdravotnické reformy a části Nová legislativa řečeno, že: " Po dlouhých 45 letech jsme napsali a prosadili centrální normu pro celý resort." Tato formulace potvrzuje výrok poslankyně Markové ve smyslu nahrazení zákona č. 20/1960 Sb., o péči o zdraví lidu novými zákony, které vstoupily v platnost 1. dubna letošního roku.

Na základě znění zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a záměru Fisherovy vlády zvednout základ pro výpočet pojištění označujeme výrok za pravdivý.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. Výši vyměřovacího základu může měnit vláda vždy k 30. červnu s účinností od 1. ledna. V poslední době však k takovému kroku nedošlo. Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010.

Nicméně ministerstvo zdravotnictví navrhuje od roku 2013 tento vyměřovací základ zvýšit minimálně na částku 5 714 Kč, tzn. na 772 Kč pojistného měsíčně. K úpravám vyměřovacích základů dalších kategorií pojistitelů, např. OSVČ, přitom dochází pravidelně.

Vláda Jana Fishera na doporučení ministryně zdravotnictví Dany Juráskové slíbila zvýšit vyměřovací základ pro výpočet pojištění státních pojištěnců, rozhodla se však nakonec tento krok nechat na nadcházející vládě. ODS, TOP 09 a VV se přitom ke zvyšování standardů klaněly spíše negativně. Zvýšení plateb slíbila přímo ČSSD.

Na to, že se systém veřejného zdravotnictví dlouhodobě potýká s propadem příjmů, je upozorňováno bilancemi zdravotních pojišťoven. Negativně se do příjmů systému veřejného zdravotního pojištění promítá hlavně globální ekonomická situace ČR, tzn. propad HDP z důvodu ekonomické recese, nezaměstnanost a také pomalý růst průměrných mezd. Navýšení plateb za státní pojištěnce by mělo tento trend redukovat.