Táňa Fischerová

Ústava byla skutečně měněna postupně.

Ústava ČR byla měněna následujícími novelami:

• zákonem č. 347/1999 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků;
• zákonem č. 300/2000 Sb., o bezpečnosti České republiky;
• zákonem č. 395/2001 Sb., který pozměňoval čl. 10, 49, 52 a 95;
• zákonem č. 448/2001 Sb., který se týkal České národní banky;
• zákonem č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k Evropské unii;
• zákonem č. 319/2009 Sb., který se týkal rozpuštění Poslanecké sněmovny;
• zákonem č. 71/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky.

Dále došlo k přijetí řady ústavních zákonů, jejich soupis nabízí např. Wikipedie.

Ústava se tedy novelizovala skutečně v několika krocích a nikoliv komplexně naráz, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Je pravdou, že Táňa Fischerová v pozici poslankyně prosazovala přímou volbu prezidenta i to, že některé tehdejší sněmovní strany ji měly ve svém programu. Nicméně již není pravdou, že by "pro to nikdo nebyl". Pro návrh kromě stran Koalice, která měla přímou volbu ve svém programu, hlasovala část klubu ČSSD. Na základě dohledaných programů politických stran a reálné podpory je zřejmé, že ty strany, které měly tento bod ve svém předvolebním programu, to nakonec podpořily.

Táňa Fischerová byla jako poslankyně (volební období 2002-2006) spolupředkladatelkou návrhu přímé volby prezidenta. Tento návrh (.doc) byl do Poslanecké sněmovny předložen 10. ledna 2003, dostal se až do 3. čtení, kde však byl zamítnut (jednalo se o hlasování o zamítnutí návrhu). Je tedy patrné, že zákon podpořili ve 3. čtení poslanci US-DEU, KDU-ČSL a část ČSSD. Naopak proti tomuto zákona hlasovali poslanci ODS, KSČM a část klubu ČSSD.

ČSSD ve svém volebním programu (.pdf) pro toto volební období přímou volbu prezidenta neměla. Ve volebním programu ODS (.pdf) není tento slib také dohledatelný. KSČM ve svém programu (.doc - str. 12) poněkud nejasně píše, že chce " Prosazovat prvky přímé demokracie, zejména zákon o referendu ", z této formulace ovšem jasná podpora přímé volbě prezidenta nevyplývá. KDU-ČSL a US-DEU vytvořili subjekt Koalice, ten ve svém programu přímou volbu měl. Konkrétně: " Zavedeme přímou volbu prezidenta:Přímá volba prezidenta posílí vliv občanů na správu věcí veřejných.
Přímá volba vyloučí možnost, že by prezident mohl být závislý na vládní většině v Parlamentu, nebo že by naopak mohl být zvolen třeba jen 48 hlasy zákonodárců pouze jedné komory. Přímá volba prezidenta je zakotvena v právních řádech poloviny evropských zemí, nepřímá jen ve čtvrtině, ve zbývajících zemích je konstituční monarchie."

Táňa Fischerová hovoří o situaci po volbách v roce 2006. První Topolánkova vláda byla jmenována, začala tedy vládnout, prezidentem Klausem 4. září 2006 a poté, co nezískala důvěru sněmovny, byla pověřena dočasným výkonem funkce - de facto až do jmenování druhé Topolánkovi vlády 9. ledna 2007, respektive vyjádření důvěry této vládě o 10 dní později. Nejde tedy o 7 měsíců, jak tvrdí Fischerová, ale o 4 měsíce a 15 dní. Časový rámec:

• Volby do poslanecké sněmovny proběhly 2. - 3. června 2006.
• Václav Klaus jmenoval Mirka Topolánka premiérem 16. srpna 2006.
• 4. září 2006 prezident jmenoval vládu podle jeho návrhu
• 3. října 2006 první vláda Mirka Topolánka nezískala důvěru sněmovny (viz hlasování)
• 11. října 2006 vláda podala demisi a byla dočasně (do sestavení nové vlády) pověřena výkonem funkce
• 9. ledna 2007 byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka
• 19. ledna 2007 získala důvěru sněmovny

Zmíněnou povinnost nařizovala kontroverzní Vyhláška Ministerstva zdravotnictví o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny podle sortimentu prodávaných potravin č. 347/2002 Sb v §7 odst 2) b).

2) Prodej nebalených potravin samoobslužným prodejem je možný jen v těchto případech:

(...)

b) při prodeji neděleného chleba a běžného pečiva bez náplně nebo obdobného zdobení, pokud jsou zajištěny podmínky pro výběr a odběr těchto potravin bez přímého dotyku rukou spotřebitele, (...)

Tato vyhláška byla prosazena ministerstvem pod vedení ministryně Součkové a kritizoval ji při interpelacích například tehedjší místopředseda sněmovny Ivan Langer. Uvádí přitom, že ministryně se odvolává na nutnost implementace evropské směrnice 93/43/EHS, o hygieně potravin. Z té však žádná taková povinnost nevyplývá.

Potvrdila to i Beate Gminderové, mluvčí evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitelů pro server EkoList.cz.

Vyhláška byla v roce 2006 zrušena ministrem Davidem Rathem.

Na základě výše uvedeného je výrok hodnocen jako pravdivý.

Mezi odpůrce důchodové reformy, která zavádí druhý pilíř, tedy spoření do individuálních kapitálových fondů, patří i Tána Fischerová. Negativní postoj Táni Fischerové k této formě důchodové reformy lze nalézt již v roce 2010 v přepisu rozhovoru z pořadu Českého rozhlasu 2 s názvem Jak to vidí Táňa Fischerová z 30. listopadu: "...z nova opakuji, já jsem odpůrce této podoby důchodové reformy, protože si myslím, že se přesměrují peníze z veřejných fondů do soukromých a samozřejmě, že ty soukromé na tom budou vydělat, to přece každý ví, protože ty jsou založeny na zisku. Takže já to nepovažuju vůbec za dobrý nápad a pokud by se opravdu zdražilo to DPH, aby se to naplnilo, tak já bych se ani nezlobila, kdyby ministr Kalousek teda splnil svůj slib a odešel."

Negativní postoj vyjádřila např. i v průběhu 2011 (16. března a 16. září) a v roce 2012 (13. prosince).

Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.

Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."
Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.

Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.

Souhrnný údaj o počtu členů družstev za První republiky se nám nepodařilo dohledat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.

Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.