Vážení, v roce 2011 cena rohlíku v Čechách vzrostla mezi březnem a květnem o 22 %.
Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
(..) že tady ten toustovací chleba, kde dokonce držíte (Agrofert, pozn.) 80 % podílu na českém trhu (..)
Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.
Ten německej toustovací bílej chleba je, když odečtete rozdíly ve výši DPH, přesto o 12 % levnější než v České republice.
Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.
Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.
V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:
s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč
Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.
Zpráva polského Sejmu jasně říká, pane Moravče, jasně říká tato zpráva polského Sejmu, že vliv Agrofertu na vládu v České republice při prodeji Unipetrolu byl takový, že česká vláda odmítla o 40 % lepší nabídku, než která tam předtím v té doby byla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK, které citoval portál Idnes.
Zpráva vyšetřovací komise polského Sejmu, která se zabývala možnou korupcí při prodeji Unipetrolu, podle ČTK uvádí následující: "Vliv Agrofertu musel být obrovský, když dokázal přimět českou vládu k tomu, aby odmítla nabídku, která byla o 40 procent vyšší než nabídka PKN Orlen."
Původní zprávu polského parlamentu se nám dohledat nepodařilo.
Pro úplnost dodáváme, že společnost Agrofert se vůči informacím ve zprávě ohradila. Podle firmy jsou směsí "chybných, nepravdivých či výslovně lživých a manipulativních tvrzení."
A rohlíky za poslední 2 roky nejsou dražší o 40 %?
Dle údajů Českého statistického úřadu byly ceny za kilogram rohlíků - v prosinci 2010 - 27,40 Kč (.xls) - v prosinci 2012 - 33,31 Kč (.xls) Trojčlenkou vypočítáme, že došlo k navýšení o 21,57 %, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
... já žádnou mzdu ani poslanec, ani jako ministr jsem si nevzal od státu ani korunu. Všechno jsem dával na dobročinné účely.
Jak je uvedeno na webu Víta Bárty a v článcích na serverech iHNED.cz a Lidovky.cz, slíbil, že věnuje na dobročinné účely svůj poslanecký plat, na který ovšem po přijetí ministerského křesla nemá nárok. V této otázce bylo prohlášeno, že částku odpovídající poslaneckému platu a poslaneckým náhradám bude na dobročinné účely věnovat nadále. Je však nutné podotknout, že ministerský plat s náhradami (112 512 17 100), který Bártovi náležel v době jeho činnosti na Ministerstvu dopravy ČR (červenec 2010 - duben 2011), je vyšší než plat poslance s náhradami (58 944 43 300 Kč).
Kam směřovaly přebývající peníze se nepovedlo dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Plzeňský pivo máme v Čechách výrazně dražší proti Německu.
Pod Plzeňský Prazdroj patří několik značek piv.
Vít Bárta na svých webových stránkách zveřejnil 25. února 2013 text, ve kterém uvádí, že "basa piv z Plzeňského Prazdroje stojí v České republice o 124 Kč více než v Německu."
Podle Chebského deníku" (...) Nejvíce ušetří lidé na Plzeňském Prazdroji. V německých obchodech koupí lahev tohoto piva za 0,70 centů, tedy asi za 17,30 Kč (běžná cena u nás 21,90 Kč)".
Z dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - tedy tu skutečnost, že v Čechách je Plzeňské pivo dražší než v Německu. Je ovšem otázkou, co si Vít Bárta představuje pod pojmem "výrazně dražší".
Plzeňský Prazdroj drží 43 % českého trhu s pivem. Naproti tomu nejsilnější pivovar v Německu drží pouze 10 %.
Vít Bárta se dle svých slov (viz přepis diskuse) ve svém výroku opírá o informace společnosti Incoma GfK. Jedná se o soukromou společnost. Přístup k analýzám je zpoplatněn, a proto nejsou bohužel uvedená data veřejně dostupná.
Ani na stránkách samotného Plzeňského Prazdroje, a.s. nelze bohužel tato data dohledat.
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
DPH je opravdu v Německu výrazně nižší než v České republice.
Nynější sazby DPH (v angličtině) v České republice jsou 21 % , 15 % je sazba snížená. V Německu jsou tyto sazby ve výši 19 % a 7 % (ve snížené sazbě můžeme v obou zemích najít obdobné kategorie zboží a služeb).
(Když odskočíte od výše daní, respektive odečtete odlišnou daň DPH, která je opravdu v Německu výrazně nižší než v České republice, odečtete nižší spotřební daň na DPH,) přesto zcela jednoznačně, zcela jednoznačně je o 18 % po odečtu všech rozdílů v daních, to pivo v Německu levnější. (..) Podívejte se na pivní magazín.cz., co se tam o tom píše.
Server pivnimagazin.cz se dané problematice nijak nevěnuje.
O problému však informuje jiný internetový magazín zde. Ani v tomto článku se však neuvádí konkrétní data z nichž by bylo možno odvodit přesnější srovnání. Omezuje se pouze na tvrzení, že konkrétní druhy českého piva jsou v Německu skutečně levnější, než v zemi původu, což potvrzuje i oslovený tiskový mluvčí pivovaru.
Výrok je tedy pravděpodobně založen na cenovém srovnání nákupních košů uskutečněném prostřednictvím nákupu předem definovaných položek v totožném maloobchodním řetězci v České republice a Německu, které vzniká z iniciativy VV (viz první tabulka zde, přičemž původně tabulka obsahovala data za měsíc únor, později však došlo k jejich nahrazení daty za březen). Je proto otázkou, do jaké míry jsou data reprezentativní.
Z únorového srovnání vyplývá, že procentuální rozdíl cen při odečtení DPH a spotřební daně činí po zaokrouhlení 15,7 %, nikoliv 18 %. Podle údajů z března činí rozdíl přibližně 25,4 % (pro bližší postup výpočtu viz článek). Vývoj cen piva monitoruje i Český statistický úřad (.pdf strana 2), nicméně porovnatelná data nejsou v případě Německa k dispozici. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.
