Vít Bárta

Věci veřejné se několikrát omluvily veřejnosti jak za přivedení do politiky určité osobnosti, tak za vyjádření podpory vládě Petra Nečase.

Na základě dohledaných informací jsme zjistili, že se konkrétně Věci veřejné omluvili za Kristýnu Kočí, Karolínu Peake, Radka Johna a Josefa Dobeše.

Vít Bárta se jménem Věcí veřejných omluvil 14. dubna 2011 v pořadu Hyde Park za "neodhalení osobnosti Kristýny Kočí". Dle informací z České televize se také bývalý místopředseda strany Věci veřejné Josef Dobeš omluvil voličům, neboť Kristýna Kočí "byla na kandidátce a byla a je ostudou Věcí veřejných".

Internetové stránky Parlamentní listy přinesly 1. ledna 2013 rozhovor s Vítem Bártou, ve kterém se dotazovaný také omlouvá za Radka Johna, Karolínu Peake i Josefa Dobeše. Konkrétně uvedl, že jeho omluva je i za ně, " protože oni selhali jménem Věcí veřejných, které je přivedly do Poslanecké sněmovny“.

Co se týče omluv za podporu Nečasovy vlády, hned v úvodu tohoto rozhovoru Vít Bárta projevuje lítost za své jednání. Konkrétně uvádí: "Rád bych se omluvil všem občanům České republiky za to, že jsme svým vstupem do koalice vůbec umožnili vznik této vlády v roce 2010. Dnes už má ta vláda sice docela jiné složení, ale byli jsme to my, kdo její existenci umožnili, a za to se chci omluvit.“

Nejvýraznější omluva za podporu Nečasovy vlády byla vyjádřena jménem Víta Bárty na tzv. Velkém sněmu odpůrců vlády, který se konal 21. ledna 2013. Jak uvádí Česká televize, Bárta se přiznal, že přichází s těžkým pocitem toho, že si je vědom odpovědnosti za to, že v roce 2010 umožnil vznik Nečasovy vlády. Uvedl také, že má potřebu omluvit se za ten čin a chce napravit svou chybu.

Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.

Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.

Podle informací České televize vlastnila Babišova společnost Penam, která je součástí holdingu Agrofert, ke konci minulého roku 12 pekárenských výrobních jednotek, 4 mlýny a síť více než čtyřicítky prodejen pečiva, což ji řadí na 2. místo největších pekárenských skupin v Česku.

Jedničkou na českém trhu je společnost United Bakeries. Plánovaná fúze s Penamem, která by pro Babiše znamenala ovládnutí přibližně třetiny trhu v této oblasti, se ovšem nakonec neuskutečnila.

Přesto můžeme označit skutečně podílu Penamu na trhu pekárenských skupin jako "značný". Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Velikost a množství skladovacích prostor obilí se nám dohledat nepodařilo.

Pomineme-li fakt, že zmiňovaná debata se konala 28. listopadu 2010 (což sice není prosinec, avšak není to klíčovým bodem sdělení poslance Bárty), je pravdou, že poslanec Bárta proklamoval v OVM (26:40 a dále) záměr Věcí veřejných nezvyšovat spodní sazbu DPH, či v případě jejího zvýšení toto zvýšení kompenzovat jinými opatřeními. Další možností, kterou připustil, bylo vyškrtnutí některých položek ze snížené sazby, avšak v žádném případě základních potraviny.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako pravdivý.

Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).

Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."

Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.

Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě statistiky Eurostatu (v liště označené "AGGREG95" je potřeba nastavit kategorii "Food", případně jinou požadovanou kategorii, a v liště označené "INDIC_NA" je potřeba zvolit Prices levels indices (EU27=100). Upozorňujeme na skutečnost, že tato statistika zachycuje data z roku 2011, nicméně tiskové oddělení Eurostatu nám ji zaslalo jako nejaktuálnější verzi reflektující vývoj cenových hladin potravin, na základě toho ji tedy považujeme za relevantní.Index cenové hladiny potravin jednotlivých členských zemí je definován vůči průměru cenové hladiny potravin v rámci celé EU, který je roven 100. Statistika uvádí, že index cenové hladiny potravin v Německu je roven 106, 8 , zatímco index cenové hladiny potravin v České republiky je roven 86,9, je tedy nižší o necelých 20 procentuálních bodů, což v praxi znamená, že potraviny v České republice jsou levnější. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Posle údajů Českého statistického úřadu byla cena za kilogram rohlíku - v březnu 2011 27,73 Kč (.pdf) - v květnu 2011 32,49 Kč (.xls) Jednoduchou trojčlenkou dojdeme k závěru, že od března stoupla cena kilogramu rohlíku o 17,17%. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Výrok hodnotíme jako jako zavádějící, jelikož může existovat jedna konkrétní značka, u které tento výrok platí, obecná pravda to však není.

Toastový chléb bílý Penam (500g) stojí v ČR běžně 19,20 Kč včetně DPH. Bez DPH, které od 1. ledna 2013 činí 15%, je cena výrobku 16,69 Kč.

V Německu pak lze toastový bílý chléb (500g) pořídit v cenovém rozmezí od 0,49 do 1,65 € včetně DPH podle výrobce produktu. Bez DPH, které v Německu činí 7%, se ceny pohybují v rozmezí od 0,46 do 1,54 €. V přepočtu podle kurzu ze dne 12. 2. 2013 (25,563) jsou německé ceny následující:

s DPH: 12,53 - 42,18 Kč bez DPH: 11,76 - 39,11 Kč

Porovnáme-li tedy tyto ceny produktů, dojdeme k závěru, že ve srovnání s nejnižší německou cenou je německý výrobek o 29,5% levnější. Ovšem ve srovnání s cenou nejvyšší je německý výrobek naopak o 134,3% dražší. V tomto rozmezí tedy může existovat toastový chléb levnější o 12%, rozhodně to však není pravda o všech, a to ani přibližně.