Vít Bárta

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Ačkoli Vít Bárta zastával post ministra dopravy od 13. července 2010 do 21. dubna 2011, což je sice více jak devět měsíců, jednal v této době skutečně s firmou Kapsch ohledně rozšíření mýtného systému a zásadní slevě na tuto výstavbu.

Sleva měla být dokonce tak zásadní, že představovala 100% ceny výstavby. Náklady měla dle bývalého ministra pokrýt přímo firma Kapsch nebo měly být zaplaceny z vybraného mýtného.

Dle tehdejšího mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelky Kapsch s tímto návrhem souhlasil, ačkoli podrobnosti nebyly uvedeny.

Zmiňovaná protikorupční strategie skutečně pocházela z dílny bývalého ministra Johna. Nicméně je třeba podotknou, že se setkala s nepříliš vřelým přijetím jak ze strany politiků tak i některých nevládních organizací, kdy se například Transparency International od Johnova balíčku zcela distancovala.

Vedle toho bývalá vicepremiérka Peake rovněž přišla s vládní protikorupční strategií na roky 2013 a 2014.

Z kontextu pořadu není možné jednoznačně určit, kdy se hovoří o "Johnově" strategii a kdy nikoliv, nicméně je faktem, že bývalý ministr vnitra skutečně jednu z nich připravil a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou,Bártou zmiňované věci skutečně Nečasovou vládou přijaty byly, nicméně nikoliv za dobu osmi měsíců.

Novela zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb. skutečně zrušila "losovačky," přepracovala totiž zcela § 61 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.. Navrhla ji vláda Petra Nečase a podepsána prezidentem byla 13. 2. 2012. Změny v zákoně můžete vidět zde.

Zmíněné opatření o ohlašovací povinnosti zavedl policejní prezident Oldřich Martinů jmenovaný Ivanem Langrem, proto "Langerova povinnost." Odhalení fungování tohoto opatření monitoroval článek Hospodářských novin. Zrušil ho skutečně Petr Lessy v lednu 2011, tedy za doby Nečasovy vlády.Na základě tohoto tedy hodnotíme Bártův výrok jako pravdivý.

Vláda Petra Nečase (koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru 10. srpna 2010, tedy “ 3 roky, bez tří dnů ” od dnešního dne. Pro hlasovalo všech 118 koaličních poslanců, proti bylo 82 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

TOP 09 byla členem vládní koalice tzv. “vlády rozpočtové odpovědnosti” Petra Nečase, která daně několikrát zvýšila. Zvyšování daní ovšem nepodporovala jen TOP 09, ale i další politické strany - ODS nebo Věci Veřejné.

Pokud se podíváme na DPH, to bylo zvýšeno hned dvakrát. Od 1. ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 %. Od ledna 2013 došlo ke zvýšení DPH o jeden procentní bod, a to u obou sazeb - tedy ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %. (Aktualne.cz)

TOP 09 také navrhla a prosazovala tzv. daňový balíček, který obsahuje také zvýšení dalších daní.

Miroslav Kalousek stál rovněž za návrhem na tzv. povodňovou daň, známou také jako “povodňová stokoruna”. V tomto případě nešlo přímo o zvýšení daně, ale o snížení daňové slevy z daně z příjmu, a to o sto korun měsíčně na poplatníka této daně. Tato daň měla platit v letech 2011, 2012 a 2013 a sloužit na pokrytí škod způsobených povodněmi. (Aktualne.cz) Proti této dani se ale postavila ODS v čele s Petrem Nečasem a nakonec platila pouze v roce 2011. (viz. internetové stránky TOP 09 a server iDnes.cz)

Nepodařilo se nám dohledat žádné tvrzení Miroslava Kalouska, kde by spojoval účast přímo své osoby ve vládě s podporou státního rozpočtu.

Kalousek se v rozhovoru pro Ihned.cz vyjádřil takto: ,, Jediná vláda, která může získat důvěru a prosadit rozpočet, je vláda Miroslavy Němcové. Jakákoli jiná vláda může udělat přesně to, co může udělat Jiří Rusnok. Tedy téměř nic. V okamžiku, kdy požádá o důvěru a nemůže ji dostat, je věcí pana prezidenta, kdy podle ústavy vyhlásí druhý pokus. Bude-li se chovat stejně nezodpovědně, uvrhne zemi do rozpočtového provizoria na svoji vlastní odpovědnost.”

Miroslav Kalousek tedy spojuje prosazení rozpočtu s nástupem vlády Miroslavy Němcové, jejíž personální složení však není známo.

Výrok Víta Bárty hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Trestní oznámení na Víta Bártu podal 6. dubna 2011 poslanec Jaroslav Škárka. Informoval o tom například deník E15.cz. Vít Bárta pak 8. dubna rezignoval na post ministra dopravy, jak informovaly např. iDnes.cz nebo lidovky.cz.

Vít Bárta i Jaroslav Škárka byli původně odsouzeni (Bárta k 18 měsícům podmínky za uplácení, Škárka ke 3 letům vězení za podvod), případ byl ale vrácen k novému projednání, ve kterém soud dospěl k závěru, že se ani jeden z politiků trestného činu nedopustil. Proti tomuto výsledku se státní zástupce odvolal, ale neuspěl.

O celé kauze se můžete dočíst na serverech iDnes.cz či novinky.cz.

Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.

Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :

"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".

Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.

"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.

Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má v současnosti oficiálně 100 poslanců plus relativně proměnlivou podporu některých nezařazených poslanců. Těžko lze hovořit o podpoře koalice nezařazenými poslanci Jaroslavem Škárkou a Kristýnou Kočí. Při hlasování o vyslovení důvěry vládě 27. dubna 2012 totiž byla Kočí proti a Škárka se nedostavil.

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Václav Moravec stav shrnul v nedělních OVM takto: "Sociální demokraté 54 poslance, o dva méně než po volbách v roce 2010. ODS teď 50, o tři méně než původně. Poslanecký klub TOP 09 a Starostů se naopak o 1 poslance rozrostl na současných 42. KSČM zůstává na svých 26 mandátech. Věci veřejné teď disponují 11 křesly. A celkem 17 poslanců je nezařazených, v současné době mají své strany nebo platformy, jako jsou LIDEM, Národní socialisté-LEV21, Jihočeši, Úsvit přímé demokracie nebo Hnutí pro sport. Musíme odečíst dva poslance Davida Ratha a Romana Pekárka."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě analýzy hlasování jednotlivých poslanců podle webu Poslanecké sněmovny.

V přiloženém dokumentu (viz List 1) zkoumáme, jak jednotliví poslanci hlasovali od svého zvolení do 4. dubna 2013 (novější data nejsou v analýze zahrnuta) a samostatně pak v období od 18. dubna 2012 (kdy došlo k rozpadu poslaneckého klubu VV).

V tomto období nezařazený poslanec Jaroslav Škárka hlasoval s vládou v 80 % případů, Kristýna Kočí dokonce jen v 68 % případů. Nedá se tedy říci, že by tito nezařazení poslanci byli spolehlivou oporou pro koaliční návrhy.

Sám Vít Bárta na svém webu, na který se odkazuje, neuvádí žádnou analýzu, která by tato data potvrzovala nebo vyvracela. V jednotlivých článcích pouze uvádí proklik na web Poslanecké sněmovny na hlasování o daném návrhu.