Vít Rakušan

Na tiskové konferenci konané 19. října 2021 oznámil předseda koalice SPOLU a ODS Petr Fiala po jednání s předsedou Senátu Vystrčilem, že Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí podle čl. 66 Ústavy vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Na tomto postupu se podle Fialových slov shodli předsedové sněmovních stran na schůzce s vedením Senátu. Této tiskové konference se účastnili předsedové politických stran seskupených v koalici SPOLU a v koalici Pirátů a Starostů, včetně Víta Rakušana.

„Z hlediska Senátu i některých zástupců sněmovních stran bylo zřejmé, že pokud bychom případně přistoupili k aktivaci článku 66, tak by se tak mělo stát i s tím, že se znovu přesvědčíme, a bude získána aktualizace zdravotního stavu pana prezidenta,“ sdělil ve shodě s Fialovým výrokem po zmíněném jednání zástupců obou komor Parlamentu předseda Senátu Vystrčil.

Na dohodnutém postupu setrvaly strany i po zveřejnění videa z návštěvy předsedy Sněmovny Radka Vondráčka v nemocnici u prezidenta Miloše Zemana. „My nejsme lékaři, a tak nevíme, co se dá z toho zveřejněného videa významného usuzovat, a tudíž si myslím, že ten postup, který jsme připravili, kdy chceme znát aktualizaci zdravotního stavu pana prezidenta, je velmi korektní a seriózní,“ komentoval nově vzniklou situaci 21. října Miloš Vystrčil.

Pro úplnost dodejme, že čl. 66 Ústavy umožňuje přechod práv a povinností prezidenta republiky na jiné ústavní činitele pro případ, že by prezident republiky nemohl ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat. K aktivaci tohoto článku je potřeba nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců a senátorů, přičemž toto hlasování by mělo na půdě obou komor Parlamentu proběhnout začátkem listopadu.

Na tiskovém briefingu k dopisu Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), adresovaný Senátu Parlamentu České republiky, představil předseda Senátu Miloš Vystrčil jeho hlavní sdělení. Dopis obsahoval informace o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana. Dopis byl pak dle Miloše Vystrčila (video, čas 1:29) za Ústřední vojenskou nemocnici napsán a dále podepsán jejím ředitelem Miroslavem Zavoralem. 

V rozhovoru pro DVTV ze dne 20. října 2021 (čas 8:30) pak Miloš Vystrčil uvedl, že dopis je psán v množném čísle a že byl vypracován na základě stanoviska konzilia lékařů. To je prý evidentní i například z toho, že dopis obsahuje jednací číslo lékařské zprávy.

Vít Rakušan výrokem poukazuje na skutečnost, že dopis nebyl vypracován pouze jedním lékařem, což podle něj důležitost dopisu posiluje.

Doplňme, že předseda Vystrčil z dopisu přečetl tři hlavní sdělení týkající se zdravotního stavu prezidenta. Miloš Zeman nebyl podle ÚVN v polovině října schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Vzhledem k charakteru onemocnění je dlouhodobá prognóza zdravotního stavu prezidenta hodnocena jako krajně nejistá a možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech je tedy málo pravděpodobná. Třetím bodem dopisu pak bylo to, že se stanoviskem ÚVN na zdravotní stav prezidenta republiky byl již ve středu 13. října seznámen prezidentův kancléř Mynář.

Vít Rakušan hovoří o setkání lídrů jednotlivých sněmovních stran s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, na němž 19. října 2021 řešili aktuální stav prezidenta republiky a případnou aplikaci článku 66 Ústavy. Na základě žádosti předsedy Senátu mu Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) poslala zprávu o zdravotním stavu prezidenta. V ní je uvedeno, že Miloš Zeman není aktuálně schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a zda bude schopen je vykonávat do budoucna, je krajně nejisté. Podle dosavadních jednání by Miloš Vystrčil měl požádat o aktualizované stanovisko ÚVN krátce před samotným hlasováním o čl. 66 Ústavy.

Jednání s předsedy sněmovních stran v Senátu se účastnil Jan Kysela, ústavní právník z právnické fakulty UK, a Milan Eberle, který je ředitelem legislativního odboru Senátu. Jejich jména nám poskytla tisková tajemnice Senátu na základě našeho dotazu. Kontaktovali jsme zároveň Jana Kyselu i Víta Rakušana s obdobným dotazem, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

V poslaneckém klubu Starostů a nezávislých patří mezi nově zvolené docent Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na mezinárodní právo veřejné, okrajově se věnuje i právu ústavnímu.

Vzhledem ke skutečnosti, že se nám podařilo potvrdit účast ústavního právníka i člověka „z legislativy“, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu nejprve přestavila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě odsouhlasil premiér Andrej Babiš, výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

V knize (.pdf) Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím z roku 2017 se píše (str. 101): „Z tabulky, kterou vydal německý energetický koncern E.ON, vidíte, že elektromobily a auta na stlačený zemní plyn jsou rozumné alternativy budoucnosti. A pokud navíc budete mít doma solární zdroje a baterii, určitě tuhle rallye jednou musí vyhrát elektromobil.“

Na globálním projektu Pandora Papers, za nímž stojí Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí.

Dodejme, že projekt Pandora Papers obvinil premiéra Andreje Babiše, že si přes své offshorové firmy poslal zhruba 400 milionů korun, za něž pak nakoupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Babišův postup dle odborníků nese znaky praní peněz.

V programu koalice České pirátské strany a hnutí STAN není zmínka ozdanění bytů. Část programu hovoří pouze o možném zvýšení zdanění komerčních nemovitostí.

Dodejme, že na jaře 2021 se začala internetem šířit infografika s logem České pirátské strany, která měla ukazovat údajné plány na navýšení daně z rezidenčních nemovitostí na jedno procento. Piráti však nebyli autory tohoto dokumentu a tvrzení o úmyslu navýšit plošně daně z nemovitosti několikrát oficiálně vyvraceli.

O tom, že je potřeba stavět nové byty, se Piráti a Starostové ve svém programu zmiňují vícekrát, konkrétní počet však nespecifikují. V programu koalice se také hovoří (.pdf, str. 27) o výstavbě „dostupných a sociálních bytů”, ovšem celkový zamýšlený počet není zmíněn. Koalice také uvádí, že chce zrychlit stavební řízení, nebo pomoci regulovat krátkodobé bydlení, například Airbnb.

O 100 tisících bytů pak mluvil například náměstek středočeské hejtmanky a místopředseda strany Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s řešením nedostatku bytů na trhu: „K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun.“ Již dříve pak o plánu koalice na výstavbu 100 tisíc nových bytů mluvila poslankyně za STAN Věra Kovářová či Vít Rakušan ve videu na svém facebookovém profilu. O plánu koalice PirStan na stavbu 100 tisíc bytů se pak zmiňuje i Forbes či komentář Seznam Zpráv.

Koalice Pirátů a STAN tedy striktně vzato nemá v programu zahrnut slib výstavby až 100 000 bytů. Toto číslo však opakovaně zmiňují v kampani jejich jednotliví zástupci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) stavebního zákona 10. září 2020. Poslanci hnutí STAN se vyslovili proti přijetí návrhu. Naopak pro přijetí návrhu hlasovali poslanci ANO, SPD a tři poslanci ČSSD. Sněmovna tak návrh zákona ve třetím čtení schválila (.docx).

Senát však v červenci 2021 návrh stavebního zákona zamítl. Sněmovna nicméně později setrvala na původním znění zákona a Senát tedy přehlasovala. Ani v tomto případě poslanci STAN návrh nepodpořili.

Hnutí Starostové a nezávislí získalo ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly v říjnu 2017, celkem 5,18 % hlasů voličů, a v dolní komoře mu tak připadlo 6 mandátů. Všech 6 těchto poslanců pak tvoří poslanecký klub hnutí STAN.

Pro úplnost uveďme, že v letošním roce došlo k úpravě volebního zákona a ke změně metody přepočtu hlasů na mandáty. Dříve používanou d΄Hondtovu metodu tak v nadcházejících volbách nahradí tzv. Imperialiho kvóta (v prvním kole rozdělování mandátů) a Hagenbach-Bischoffova metoda (v kole druhém). S novým způsobem přepočtu pak již počítají některé volební simulace, které nabízí například web Programy do voleb.

Pokud bychom vycházeli ze simulace dostupné na uvedeném webu a použili bychom data volebního průzkumu (.pdf, str. 7) agentury MEDIAN zveřejněná 7. září, získala by koalice Piráti + STAN 20,5 % a celkem 50 mandátů. Z tohoto počtu by poté hnutí STAN připadlo celkem 16 sněmovních křesel. Dodejme, že dle aktuální predikce webu Mandáty.cz, která vychází z vícero modelů, by koalice Pirátů a Starostů měla získat 44 mandátů.

Stejná data pro Piráty a hnutí STAN pak simulace webu Programy do voleb obsahuje i tehdy, když jako výchozí hodnotu zvolíme zisk rovných 20 % hlasů. V Poslanecké sněmovně by tak hnutí STAN mělo přibližně 2,7× více zástupců, než má nyní, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Nicméně je třeba podotknout, že tato simulace nepočítá s kroužkováním kandidátů, které může ve výsledku počet mandátů STANu zvýšit nebo snížit.