Vít Rakušan

V souladu s výrokem ruské velvyslanectví v Praze požádalo Českou republiku prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí o policejní ochranu pro svého zaměstnance. Diplomat dle příspěvku ruského velvyslanectví na sociální síti Facebook zveřejněného 11. května 2020 čelí kvůli lživému a nepodloženému obvinění z útoku na pražské politiky výhrůžkám.

Česká diplomacie ruskou žádost obdržela a předala ji policii k vyhodnocení bezpečnostních hrozeb.

Ruské velvyslanectví v Praze žádá o policejní ochranu dle článku 29 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, kterou je Česká republika vázána:

„Článek 29

Osoba diplomatického zástupce je nedotknutelná. Diplomatický zástupce nesmí být žádným způsobem zatčen nebo zadržen. Přijímající stát s ním bude jednat s náležitou úctou a učiní všechna vhodná opatření, aby zabránil každému útoku proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.“

Výrok odkazuje na glosu v týdeníku Respekt, ve které Ondřej Kundra popsal příjezd muže z Ruska s diplomatickým pasem, jenž měl v kufříku ricin (jed). Dále uvedl, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezprostřední riziko pro dvojici českých politiků, jejichž kroky v posledních měsících vyvolaly hněv Moskvy. Těmito politiky měli být Ondřej Kolář a Zdeněk Hřib. Tyto informace Ondřej Kundra podepřel blíže nespecifikovanými zdroji Respektu. 

Dle zdrojů České tiskové kanceláře shledal výbor pro bezpečnost reakci českých bezpečnostních složek za adekvátní. Obavy o bezpečnost pražských politiků potvrzuje také přidělení policejní ochrany dvěma výše zmíněným politikům a starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému.

Na vysoký počet ruských diplomatů v ČR upozorňuje opakovaně Bezpečnostní informační služba (BIS). Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Ve výroční zprávě za rok 2015 pak BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“.

Podle údajů Ministerstva zahraničí, které si vyžádal server Hlídací Pes, bylo v České republice k dubnu tohoto roku celkem 51 ruských diplomatů. Ovšem celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl 138 lidí. Česko má přitom v Rusku výrazně menší zastoupení.

Ve Velké Británii, která je svým počtem obyvatel, rozlohou i geopolitickou rolí značně významnější než Česká republika, bylo před dvěma lety 58 ruských diplomatů. Musíme ovšem brát v potaz, že Velká Británie roku 2018 vyhostila v kauze Skripal 23 ruských diplomatů. I tak je to značný nepoměr vůči zastoupení v Česku. USA má v České republice okolo sedmi desítek zaměstnanců a Čínská ambasáda okolo 30 zaměstnanců. 

Stejný nepoměr počtu zaměstnanců na ambasádách v Česku byl viditelný již roku 2014, kdy zde Rusko mělo 142 zaměstnanců, USA 70 zaměstnanců a Čína 28 zaměstnanců. Roku 2009 bylo na ruském velvyslanectví 147 lidí a roku 2011 dokonce 151 lidí.

O zvyšující se intenzitě aktivit tajných služeb Ruska se píše ve Výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2016 (.pdf, str. 10): „Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR.“

Podle BIS je největším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci ruský diplomatický personál. „Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí.“ (str. 10)

Zmínky o zvýšené aktivitě ruských zpravodajských služeb můžeme najít již ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby za rok 2009. V daném roce došlo k nárůstu ruských vlivových iniciativ v několika oblastech (str. 5).

V roce 2018 se BIS věnovala všem zpravodajským službám působícím na území České republiky. 

Pokud jde o ruské zpravodajské služby, ty podle Výroční zprávy BIS za rok 2018 (.pdf) zasahovaly v ČR do oblasti politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje (str. 5). „V roce 2018 byli na území ČR přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb, tj. civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU a vnitřní bezpečnostní a zpravodajské služby FSB. Dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci.“ (str. 6) 

Dále se ve zprávě také píše o proruských aktivistech. Podle BIS je v jejich činnosti největší hrozbou pro českou ústavnost šíření dezinformací. Převážně se snažili podkopávat důvěru v politické uspořádání České republiky a členství v Evropské unii a NATO: „Proruští aktivisté v posledních letech stále intenzivněji, koncepčněji a systematičtěji brojí proti politickému uspořádání v ČR a členství v EU a NATO.“ (str. 9)

Podle BIS mnoho aktivistů motivuje obdiv k režimu ruského prezidenta Putina nebo obdiv k Rusku obecně, ovšem dále BIS ve Výroční zprávě uvádí, že u některých z aktivistů existují indicie o jejich přímé provázanosti s ruskou státní mocí či řízení zpravodajskými službami Ruské federace (str. 9).

Ředitel BIS Michal Koudelka označil zpravodajské aktivity Ruska a Číny za největší dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR. Na bezpečnostní konferenci v roce 2019 v Poslanecké sněmovně uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odhalily a rozbily síť, kterou v ČR vytvářela ruská Federální bezpečnostní služba FSB. Potvrdil tak informaci naznačovanou již ve Výroční zpravě za rok 2018 (str.7). FSB měla prostřednictvím sítě serverů útočit na cíle v Česku i na české zahraniční partnery. Podle ředitele BIS byla síť vytvořena osobami s vazbou na ruské zpravodajské služby a byla financována z Ruska a ruské ambasády.

Nutno podotknout, že BIS registruje zvyšující se aktivitu tajných služeb RF a SNS na našem území kontinuálně a dlouhodobě, minimálně od vstupu ČR do NATO v roce 1999 (pdf. s. 26), přesto lze sledovat zvyšující intenzitu zpravodajských aktivit RF v posledních letech.

Za čtyři nejvyšší ústavní činitele jsou považováni prezident, předseda Senátu ČR, předseda Poslanecké sněmovny ČR a premiér.

Další pořadí nejvyšších ústavních činitelů není jednoznačně stanoveno. V zásadě lze ale říci, že po výše uvedené čtveřici může následovat pět místopředsedů horní komory Parlamentu a za nimi (tedy na 10. místě) první místopředseda Poslanecké sněmovny. Případně po zmíněné nejvyšší čtveřici může následovat toto pořadí:

• 5. místo: 1. místopředseda Senátu PČR
• 6. místo: 1. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
• 7. místo: 2. místopředseda Senátu PČR
• 8. místo: 2. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR
• 9. místo: 3. místopředseda Senátu PČR
• 10. místo: 3. místopředseda Poslanecké sněmovny PČR

V obou verzích interpretace se Vojtěch Filip, první místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, nachází ve zmíněné první desítce. Výrok proto považujeme za pravdivý.

Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Vojtěch Filip poskytl rozhovor ruskému listu Krasnaja zvezda, v němž se například vyjadřoval k odstranění sochy Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6:

„Celkově mohu jménem KSČM poznamenat, že demontáž sochy maršála Koněva, osvoboditele koncentračního tábora v Osvětimi a osvoboditele Československa včetně Prahy, vnímáme jako obrovskou neúctu, znesvěcení a velmi zákeřný a barbarský čin, který svědčí o tom, že někteří fašizující politici Prahy pod negativním vlivem EU a USA hodlají narušit doposud dobré vzájemné vztahy dvou slovanských národů a nestydí se urážet osvoboditele z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 

KSČM se oprávněně obává, že některé opoziční pravicové politické strany v České republice, jmenovitě TOP 09, KDU-ČSL, STAN, ‚Piráti‘ a ODS, mohou začít vychvalovat neonacistickou politiku.“

Vojtěch Filip tedy skutečně v ruském mediálním prostoru označil některé politiky českého politického spektra za „fašizující“, a výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.

V loňském roce tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera plánoval zahraniční cestu na Tchaj-wan. Cestu kritizovala samotná Čína, nesouhlasil s ní ani Miloš Zeman, Andrej Babiš uvedl, že by to mohlo ohrozit naše obchody s Čínou a i působení našich firem tam.

Poté, co v lednu Jaroslav Kubera zemřel a novým předsedou Senátu se stal Miloš Vystrčil, se začaly objevovat informace o okolnostech Kuberovy smrti související s touto plánovanou cestou. Varující dopis, který měl Jaroslav Kubera obdržet na novoročním obědě s prezidentem republiky a předsedou Poslanecké sněmovny, měl podle vedoucího kanceláře předsedy Senátu Petra Kostky Kuberu od cesty odradit a byl pokusem o zastrašení a vyhrožování. Server Aktuálně.cz uvedl, že tento dopis Hrad obdržel od čínské ambasády. Dokument obsahoval logo čínské ambasády a „z údaje na spodním okraji listu vyplývá, komu byl dopis adresován – Kanceláři prezidenta České republiky. Razítko z podatelny Hradu je zároveň důkazem, že do sídla prezidenta papír dorazil. Není známo, že by se Hrad proti obsaženým výhrůžkám oficiálně ohradil“.

Deník N poté přišel s informací, že o tento dopis požádal čínské velvyslanectví vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten ale vše popřel a v tiskové zprávě 2. dubna uvedl, že „žádný výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi ve skutečnosti ani neexistuje. Dokument, který média takto prezentují, není ani oficiálním dopisem, není podepsán a rozhodně není adresován panu Jaroslavu Kuberovi“.

Okolnosti vzniku dopisu projednával 30. dubna i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. Na jednání výboru byl pozván i Vratislav Mynář, ale ten pozvání písemně odmítl. Téhož dne na stránkách Hradu zveřejnil prohlášení, ve kterém tvrzení o objednání dopisu z jeho strany znovu popřel. Uvedl také, že ze schůzek mezi Jaroslavem Kuberou a prezidentem Zemanem existují zápisy a „že k žádnému vyhrožování či vydírání na nich nedošlo“. Přesto však následně několik senátorů potvrdilo tvrzení Deníku N, že si dopis objednala právě Kancelář prezidenta republiky, a to s odkazem na zjištění BIS.

Schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny 30. dubna byla neveřejná a vzhledem k uzavření projednávaného bodu (.pdf, str. 4) „Informace k výhružnému dopisu velvyslanectví ČLR adresovanému Kanceláři prezidenta republiky ČR ve věci plánované cesty někdejšího předsedy Senátu J. Kubery na Tchaj-wan“ nebyl pořizován zvukový, ani písemný záznam. Zahraniční výbor konstatoval, „že vedoucí Kanceláře prezidenta ČR opakovaně znevažuje okolnosti tlaku na bývalého předsedu Senátu Parlamentu ČR a zamlčuje důležité informace týkající se jeho komunikace s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze“.

Na Twitteru se k tomuto jednání kromě Víta Rakušana vyjádřili i další členové výboru Jan Lipavský a František Navrkal (oba Česká pirátská strana):

1/5 Aktuálně ze Zahraničního výboru ke kauze okolností výhrůžného dopisu adresovaného zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi.
Výbor dal jasně najevo, a díky za to, že se velmi jasně vymezuje vůči stylu komunikace Kanceláře prezidenta se zástupci parlamentu.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 30, 2020

Kancléř Mynář na jednání zahraničního výboru podle očekávání nepřišel. Výbor přístup Hradu opětovně odsoudil. Bohužel nezbývá nic jiného, než začít požadovat, aby se kauzou výhružného dopisu a Mynářovou rolí v něm, zabývala celá @snemovna.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) April 30, 2020

Kancléř Mynář má spoustu času na zabijačky, na zahraniční výbor a vysvětlení ostudného čínského dopisu si ho ale nenašel. 
Na Hradě by měli konečně posbírat poslední zbytky slušnosti a začít odpovídat na otázky. Vysvětlení dluží nám všem a hlavně rodině pana Kubery.

— František Navrkal (@NavrkalF) April 30, 2020

Jan Lipavský pak přidal i komentář na webových stránkách České pirátské strany. V něm Lipavský uvádí, že po Vratislavu Mynářovi žádali objasnění otázek s kauzou spojených.

O tom, že na jednání zahraničního výboru žádali „vysvětlit okolnosti, za kterých dokument vznikl,“ informoval i Deník N.

Vratislav Mynář nereagoval ani na dopisy od nynějšího předsedy Senátu Miloše Vystrčila ohledně dokumentu, který Jaroslav Kubera obdržel.

Svou reakci hradní kancléř shrnul v dokumentu ve formě videa. Zde znovu opakuje, že odmítá jakékoliv spekulace o tom, že si výhružný dopis měla objednat Kancelář prezidenta republiky. Také předkládá argumenty k tomu, že se jednalo pouze o jednostránkový dokument bez adresáta, tedy nejednalo se o dopis určený Kuberovi, ale o politické stanovisko Číny. Podle Mynáře neměl zahraniční výbor jakékoliv právo zvát ho na jednání, zároveň také své stanovisko objasňující celou záležitost Mynář výboru odeslal.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť hned několik dalších poslanců i Deník N potvrzují, že cílem zahraničního výboru bylo skutečně získat od kancléře Mynáře vysvětlení.

Čínské velvyslanectví předalo v lednu Hradu dopis, v němž hrozilo trestem tehdejšímu předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi a českým firmám v Číně, pokud se uskuteční jeho plánovaná cesta na Tchaj-wan. Podle informací Deníku N požádal o vypracování dopisu čínské velvyslanectví kancléř prezidenta Vratislav Mynář s cílem zjistit, jak bude Čína na Kuberovu cestu reagovat. Toto tvrzení následně potvrdilo i několik senátorů s odkazem na zjištění BIS. Vratislav Mynář však tato tvrzení popřel. 

Tento výhrůžný dopis, který byl doplněný přípisem Pražského hradu, byl nalezen mezi věcmi Jaroslava Kubery po jeho smrti.

O tom, že dopis vlastním přípisem podpořila Kancelář prezidenta republiky, informoval také web Aktuálně.cz, který má celý dokument k dispozici. Samotný dokument vytvořený čínskou ambasádou v Praze má jednu stranu. V hlavičce dopisu se nachází logo ambasády a jako adresát je uvedena Kancelář prezidenta republiky. Navíc razítko z podatelny Hradu potvrzuje jeho převzetí. Následně byl tento dopis předán Jaroslavu Kuberovi spolu s přípisem, který předložil šéf zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. V tomto přípisu je podpořen názor o nevhodnosti návštěvy Tchaj-wanu předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou: „Cesta předsedy Senátu J. Kubery je v současné době krajně nevhodná. Lze předpokládat, že v důsledku cesty dojde ke zmražení česko-čínské relace na dlouhou dobu, a to jak na úrovni politické, tak na úrovni ekonomické, jak tomu bylo v roce 2009.“

K dopisu se vyjádřil i vedoucí kanceláře předsedy Senátu Petr Kostka: „Na tom dopise je zvláštní, že šel přes hradní podatelnu, protože takové dokumenty přes podatelnu nechodí. Dikce toho dopisu je neobvyklá – diplomatický jazyk vypadá jinak. Věta ‚návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou‘ by vypadala v diplomatickém oficiálním dopise jinak. Bylo by v něm napsáno ‚předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou‘. Celý ten dokument má nekulturní dikci.“ Dále pak mimo jiné dodává, že dopis psala čínská strana, protože má jejich razítko.

Poslanec Rakušan naráží na vyjádření předsedy Senátu Vystrčila vůči tzv. čínskému dopisu. Jedná se o dokument, který byl objeven mezi jinými dokumenty po smrti předsedy Senátu Jaroslava Kubery. Kubera plánoval zahraniční návštěvu Tchaj-wanu a tento dokument, který má pouze jednu stranu a je na něm razítko čínské ambasády a razítko podatelny Hradu, před touto návštěvou varuje a zejména varuje před ekonomickými důsledky pro Českou republiku. 

Současný předseda Senátu Vystrčil (ve funkci od 19. února 2020) se vůči tzv. čínskému dopisu pravidelně vyjadřuje a apeluje na to, aby se okolnosti jeho vzniku vysvětlily. Zároveň požaduje výměnu čínského velvyslance.

Pro Interview ČT24 (video, čas 5:35–6:14) 4. května např. předseda Senátu Vystrčil řekl:

„Já ho považuju za nestandardní dopis, který je výhrůžný, nebo zavání vměšováním do vnitřních záležitostí České republiky a říkal jsem jak panu ministrovi Petříčkovi, tak potom na schůzce nejvyšších ústavních činitelů, že si myslím, že bychom na něj měli adekvátně reagovat i v tom smyslu, že jsem říkal, že by bylo asi vhodné, nebo že by bylo vhodné, abychom Čínské lidové republice sdělili, že pokud takovéto dopisy například připravuje čínské velvyslanectví, že není úplně vhodně personálně obsazené.“

O nejasnosti, jak skutečně dlouhý je onen dopis/dokument, na což naráží poslanec Rakušan ve svém výroku, se předseda Vystrčil vyjádřil např. v rozhovoru pro CNN Prima News 19. května:

„Kancelář by také měla říct, jak je dopis dlouhý, zda je to jen ta jedna stránka. Jak s ním bylo nakládáno, proč, kdy a kým byla kopie předána předsedovi Senátu. Kdo a zda se dopisem zabýval a proč na něj nereagoval. Pokud se jím nikdo nezabýval, a tedy neznal jeho obsah, proč byl předán jako podkladový materiál předsedovi Senátu. Byl bych rád, kdybychom se dostali k nějakému rozumnému vysvětlení stavu, ve kterém dnes jsme. Je v zájmu nás obou vysvětlit a odstranit protimluvy okolo čínského dokumentu.“

Další vyjádření v podobném duchu poskytl předseda Vystrčil DVTV (čas 7:15–7:30): „(…) nemožnost získat takové jednoduché informace jako to, jak někam došel někam nějaký dopis a potom následně komu byl předán a jak vlastně vypadal v celku ten originál (…)“

V uvedených citacích není výrok předsedy Vystrčila obsažen v přesně takové podobě, jak jej cituje poslanec Rakušan. Zároveň však je zřejmé, že předseda Senátu má pochybnosti o tom, zda je zveřejněná strana jedinou stranou dokumentu, resp. zda jedna či dvě stránky nechybí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pochybnosti o délce dopisu v minulosti vyjádřil mimo jiné i vedoucí sekretariátu předsedy Senátu Petr Kostka v rozhovoru pro DVTV (čas 8:40–8:52) 30. dubna:

„Já to teda nenazývám dopisem, protože parametry dopisu to úplně nesplňuje nebo my máme možná jen nějaký fragment nějakého dopisu, todleto samotné, co se dostalo k předsedovi Senátu, není dopis (…)“

Pro kontext dodejme, že okolnosti vzniku tohoto dopisu jsou dodnes (28. května 2020) nejasné. Do médií nedávno unikla zpráva o tom, že Bezpečnostní informační služba senátorům potvrdila, že vznik tohoto dopisu byl iniciován Hradem. Hrad se však od jakéhokoliv iniciování distancuje.

Předseda KSČM poskytl ruskému listu Krasnaja zvezda rozhovor, který vyšel dne 15. května 2020 s titulkem „Vojtěch Filip: Většina občanů České republiky již 75 let cítí vděčnost k Rudé armádě“. Kromě samotných otázek, ve kterých není redakcí funkce Vojtěcha Filipa nijak zmiňována, obsahuje článek také krátký úvod, v přesném znění:

„Na otázky novin Rudá hvězda odpověděl první místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vojtěch Filip.“ (V originále: „На вопросы газеты «Красная звезда» ответил первый заместитель председателя палаты депутатов парламента Чешской Республики Войтех Филип.“)

Pro doplnění uvádíme, že v celém rozhovoru není výslovně napsáno, že je Vojtěch Filip také předsedou Komunistické strany Čech a Moravy. To vyplývá pouze z jeho odpovědí, které obsahují výrazy jako „obecně za KSČM mohu poznamenat…“ atd.

List Krasnaja zvezda vychází od roku 2018 s podtitulem Noviny Ozbrojených sil Ruské federace a dříve býval také ústředním tiskovým orgánem ruského Ministerstva obrany. Je tedy možné ho označit za list vojenský, jak uvádí Vít Rakušan. O něco problematičtější je jeho popis tohoto periodika jako časopisu, jak už totiž napovídá zmíněný podtitul, Krasnaja zvezda se označuje za noviny. I přes tuto drobnou nesrovnalost však celkově hodnotíme výrok jako pravdivý.

Návrh na přesunutí pomníku maršála Koněva předložila koalice TOP 09, KDU-ČSL, ODS a STAN zastupitelům Prahy 6. Na jednání o návrhu se vyjádřili poslanci i občané. Pro návrh hlasovalo 33 zastupitelů, jeden hlas byl proti a šest zastupitelů se hlasování zdrželo. Zastupitelé pověřili radu Prahy 6, aby našla pro Koněvovu sochu důstojné uplatnění. Pomník nechala radnice odstranit začátkem dubna a chce ji následně umístit do Muzea paměti 20. století. V současnosti je socha Ivana Stěpanoviče Koněva v depozitáři.

„To, co se stalo v Praze – a byl to zločin – se může stát dlouhodobým zdrojem podráždění v našich dvoustranných vztazích. Nepochybně to nezůstane bez odpovědi,“ řekla 9. dubna mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

10. dubna vyšetřovací výbor Ruské federace zahájil ve věci trestní řízení na základě článku 354.1 o rehabilitaci nacismu, konkrétně podle odstavce 3 o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska spáchaných na veřejnosti. Nikdo konkrétní nebyl v trestním stíhání obviněn. Příslušná ruská legislativa nebude podle českého Ministerstva zahraničí v ČR nijak vymahatelná.

„Socha maršála Koněva je válečným pomníkem, a vztahuje se tak na ni Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, přemístění sochy ale není v rozporu s jejím zněním,“ uvedlo Ministerstvo zahraničí.

Striktně odmítáme zásahy státních orgánů Ruska do vnitřních záležitostí ČR. Místní samospráva je nedílnou součástí našeho ústavního zřízení. Stíhání jejích představitelů cizím státem za plnění mandátu je nepřípustné a v ČR nevymahatelné. Celé prohlášení ▶️https://t.co/L82BCValxG

— MZV ČR (@mzvcr) April 10, 2020

Ministr zahraničí České Republiky Tomáš Petříček požádal Rusko o diplomatické jednání podle vzájemné smlouvy o spolupráci, Rusko souhlasilo s diplomatickými konzultacemi.

Jako faktický hodnotíme pouze výrok o hlasování, a to jako pravdivý. Výrok o tom, že Rusko nemůže podat trestní oznámení, nehodnotíme jako faktické tvrzení, ale jako vyjádření nesouhlasu s danou skutečností. Nicméně Rusko na svém území zahájit trestní řízení sice může, avšak bez spolupráce českých orgánů nemá na českém území ruská legislativa žádný vliv.