Zdeněk Hraba
STAN

Zdeněk Hraba

Senátní volby 20246 výroků
Energetika2 výroky
Doprava1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Právní stát1 výrok
Zahraniční politika1 výrok
Zrušit filtry

Zdeněk Hraba

Pro tu valorizaci (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) jsem ruku nezvedl.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Senátní volby 2024
Pravda
Senátor Zdeněk Hraba pro snížení mimořádné valorizace penzí nehlasoval, při hlasování ani nebyl přítomen. Svou absencí nicméně snížil počet hlasů potřebný pro přijetí návrhu.

Senátor Zdeněk Hraba v kontextu výroku mluví o snížení mimořádné valorizace penzí, kterou schválila Poslanecká sněmovna a následně i Senát v březnu 2023. Senátor Hraba dále říká, že pro novelu zákona nehlasoval, jelikož měl pochybnosti o tom, zdali je ústavně v pořádku.

Vládní návrh na snížení valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022, hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %. Vláda proto pro červen 2023 navrhla snížení mimořádné valorizace kvůli úsporám v rozpočtu. Návrh později přijala Sněmovna.

Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) proto na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Hlasování v Senátu

Horní komora Parlamentu vládní návrh 8. března 2023 schválila (.pdf), když pro jeho přijetí hlasovalo 48 senátorů. Dvanáct senátorů se vyslovilo proti přijetí návrhu a dvanáct se hlasování zdrželo. Zdeněk Hraba ale nebyl ani jedním z nich, jelikož na hlasování nebyl přítomný. Ze záznamů na webu Senátu vyplývá, že se Zdeněk Hraba v rámci této schůze Senátu nezúčastnil 13 z 22 hlasování, na ostatních hlasováních přítomný byl. Horní komora návrhy zákonů (s výjimkou ústavních) musí schválit nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud tedy některý senátor není přítomný na hlasování, snižuje počet hlasů, který je potřebný pro přijetí návrhu.

Závěr

Senátor Zdeněk Hraba tedy pro snížení mimořádné valorizace ruku nezvedl, při hlasování na schůzi Senátu ani nebyl přítomen. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Ústavní soud nicméně konstatoval, že to (zpomalení mimořádné valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz) bylo v pořádku.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Právní stát
Senátní volby 2024
Pravda
Ústavní soud rozhodl, že snížení mimořádné valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. Stav legislativní nouze, během které byla tato změna schválena, soudci odůvodnili rizikem narušení finanční situace státu. Podle soudu zároveň neexistuje právo na automatické zvyšování penzí.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o důchodovém pojištění, která upravila mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023, kterou vláda odůvodnila úsporami v rozpočtu. Hnutí ANO později tuto novelu napadlo u Ústavního soudu. 

Snížení mimořádné valorizace

Výši důchodů v Česku ovlivňuje valorizace. Podle zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna na základě růstu inflace a růstu mezd. Zákon dříve obsahoval ustanovení, podle kterých za určitých podmínek docházelo k valorizaci důchodů i v mimořádném termínu v průběhu roku. Fialova vláda ale s účinností od října 2023 prosadila zrušení tohoto systému.

Ke zmiňované mimořádné valorizaci se do té doby přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšoval o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K takovému navýšení penzí v mimořádném termínu mělo dojít v červnu 2023, kdy byl pro stanovení mimořádné valorizace rozhodující vývoj inflace od července 2022. Hranici 5 % přitom míra inflace přesáhlalednu 2023. Dle původního znění zákona tak mělo v červnu dojít k mimořádné valorizaci o 11,5 %.

Vláda se ale v únoru 2023 shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která se promítla právě v červnové valorizaci. Návrh přijala Poslanecká sněmovna, kde projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož několik dní před začátkem schůze dávaly opoziční strany najevo, že se návrh chystají obstruovat. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Tento způsob projednávaní byl jedním z důvodů, proč se hnutí ANO obrátilo na Ústavní soud. Druhým důvodem byla tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdilo, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace.

Rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud v lednu 2024 rozhodl, že zpomalení valorizace důchodů bylo v souladu s ústavou. V nálezu uvedl, že stav legislativní nouze byl opodstatněn hrozícím šokovým narušením hospodářské či finanční situace státu (.pdf, str. 23) a dodal, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů (str. 42). Soud také zmínil, že opozice měla i přes zrychlený režim projednávání dostatek času k vyjádření svého názoru (str. 8).

Závěr

Ústavní soud rozhodl, že proces přijetí vládní novely zákona o důchodovém pojištění, na základě kterého se snížila mimořádná valorizace penzí, byl v souladu s ústavou. Zároveň podle soudu neexistuje právo na automatické zvyšování důchodů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Povedlo se zřídit speciální stavební úřad při Ministerstvu dopravy.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Doprava
Energetika
Senátní volby 2024
Pravda
K 1. lednu 2024 začal fungovat Dopravní a energetický stavební úřad, který je podřízen Ministerstvu dopravy.

Zděnek Hraba zmiňuje nový stavební úřad jako jeden ze způsobů, jak podle něj může stát zrychlit dopravní výstavbu.

Tento úřad skutečně vznikl pod jménem Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) a začal fungovat od 1. ledna 2024. Byl zřízen novelou stavebního zákona, která vešla v účinnost v červenci 2023. DESÚ je podřízen Ministerstvu dopravy a má za úkol vykonávat působnost stavebního úřadu nad stavbami dálnic či elektráren.

Při Ministerstvu dopravy tedy skutečně vznikl speciální stavební úřad. Výrok Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

Pro tuhle novelu (zákona o zbraních a střelivu, pozn. Demagog.cz) jsem hlasoval.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Senátní volby 2024
Pravda
Zděněk Hraba v Senátu hlasoval pro návrh novely zákona o zbraních a střelivu, která zpřísňuje kontrolu držení zbraní a mj. umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o novele zákona o zbraních a střelivu, kterou předkládalo Ministerstvo vnitra a kterou v květnu loňského roku odsouhlasila vláda Petra Fialy (.pdf). Podle stanoviska Legislativní rady vlády novela zjednodušuje a zároveň zpřísňuje kontrolu držení zbraní (.pdf, str. 2–4). Prodejci na základě novely musí např. oznamovat podezřelé obchody a pro držitele zbraní se zkrátila lhůta pro lékařské prohlídky. Vedle toho novela umožňuje zabavit zbraně kvůli bezpečnostnímu riziku.

Poslanecká sněmovna tento návrh schválila v lednu tohoto roku a následně jej projednával Senát. Ten návrh novely také schválil, když pro jeho přijetí hlasovalo 66 ze 75 přítomných senátorů. Jedním z nich byl skutečně i Zdeněk Hraba, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

(...) on se totiž nedostal ještě ani do prvního čtení (návrh tzv. zákona „můj dům, můj hrad“, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata Českého rozhlasu, 24. září 2024
Senátní volby 2024
Pravda
Zdeněk Hraba v Senátu předložil návrh novely trestního zákoníku, který měl za cíl do českého právního principu zavést tzv. princip „můj dům, můj hrad“. Návrh, který byl předložen Sněmovně, sice doznal změn, skutečně ale stále čeká na první čtení.

Senátor Zdeněk Hraba mluví o návrhu novely trestního zákoníku (.pdf), který horní komoře předložil na začátku roku 2020. Pro tento návrh se vžil názevmůj dům, můj hrad“.

Návrh se odvolával (.pdf, str. 6) na anglosaský princip tzv. castle doctrine, který umožňuje lidem bránit své obydlí fyzickou silou, a to včetně použití zbraně, pokud jim někdo neoprávněně vnikne na pozemek. V takových případech přitom lidé nemusí splňovat podmínky nutné obrany jako v jiných situacích (.pdf, str. 6–8). Pravidlem zůstává, že obránce nesmí útočníkovi úmyslně způsobit smrt (str. 3, 7). Cílem návrhu tedy bylo zajistit, aby lidé, kteří brání svůj domov, nemuseli čelit riziku trestního stíhání.

Návrh novely předložil Hraba Senátu v únoru 2020. V listopadu 2021 byl návrh předložen Poslanecké sněmovně, o měsíc později k němu ale vláda zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf) a doposud neprošel prvním čtením. Zvláštní postavení obránce z textu návrhu nakonec vypadlo. Ve Sněmovně leží výrazně pozměněný návrh, který má za cíl zavést pouze to, aby lidé nebyli trestně odpovědni v případě, že jednají „v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli“ (.pdf, str. 2; .pdf, str. 3).

Návrh novely trestního zákoníku, o kterém mluví Zdeněk Hraba, skutečně čeká na první čtení v dolní komoře. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hraba

70 % Němců je pro prodloužení provozu jaderných elektráren, pro je dokonce i většina voličů Zelených.
X (dříve Twitter), 2. srpna 2022
Zahraniční politika
Energetika
Pravda
Dle posledního průzkumu z července 70 % Němců souhlasí s prodloužením provozu jaderných elektráren, poprvé se pro prodloužení vyslovila taktéž nadpoloviční většina podporovatelů strany Zelených.

Pro kontext nejdříve uveďme, že v současné době jsou v Německu v provozu tři jaderné elektrárny, které mají být odstaveny do konce letošního roku. O ukončení provozu jaderných elektráren rozhodla německá vláda po havárii jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011.

Po značném omezení jaderné energie Německo zůstalo stále významně závislé na uhlí a zemním plynu, pocházejících z velké míry z Ruska. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se Německo začalo připravovat na možné vypnutí dodávek ruského plynu. Pokud by Rusko přestalo do Evropy dodávat zemní plyn, má Německo záložní plán, který by spočíval v obnovení vyřazených uhelných elektráren. Elektřinu by v tomto případě měly vyrábět také zdroje používající minerální olej.

Zmiňme, že v Německu panuje silně zakořeněný odpor k jaderné energii, který je nyní reprezentován druhou nejsilnější vládní stranou – Zelenými. Energetická krize nicméně rozvířila debatu ohledně prodloužení provozu stávajících tří atomových elektráren.

Názor na energii vyráběnou jadernými elektrárnami se v průběhu let mezi německými občany měnil. Odpor k jaderné energii stoupl po výbuchu Černobylské elektrárny v roce 1986, stejně tak negativní postoje vzrostly po již zmiňované havárii elektrárny Fukušima. Opačný efekt způsobila zejména ruská invaze na Ukrajinu. Podle průzkumu agentury INSA pro německý deník Bild z konce letošního července podporuje prodloužení provozu jaderných elektráren 70 % Němců. Ve stejném průzkumu se poprvé pro prodloužení vyjádřila většina podporovatelů strany Zelených, konkrétně 54 %. Výrok senátora Zdeňka Hraby proto hodnotíme jako pravdivý.