ANO

V České republice způsobují (.pdf, s. 2) hmyzí škůdci každoročně poškození desítek tisíc hektarů lesů. V důsledku jejich napadení je nutno předčasně vytěžit stovky tisíc metrů krychlových dřeva. Ročně je to kolem 10 % celkového objemu vytěženého dřeva. Tento podíl postupně narůstá.

Je také pravda, že na les působí více škodlivých vlivů. Dělí se na abiotické vlivy (neživé faktory, jako je vítr), biotické činitele (to jsou právě hmyz, zvěř, brouci) a antropogenní vlivy (vzniklé působením člověka).

Podle statistik bylo za rok 2017 (.pdf) nahodile vytěženo 4,3 milionu kubíků kvůli živelním katastrofám, do této kategorie spadá např. uschnutí. Pro srovnání - v roce 2016 se jednalo o 2,6 milionu m3. Kvůli hmyzu bylo pak vytěženo 5,9 milionu m3.

Podle serveru Silvarium.cz se české lesy opravdu se suchem potýkají. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Jiří Groda uvedl, že právě kvůli přetrvávajícímu suchu nemají jehličnany dostatek vody, aby tvořily pryskyřici, která kůrovce hubí. Tento problém prý mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá kůrovec, houba václavka nebo v konečném důsledku vichřice, která stromy napadené kůrovcem poničí. Ve statistikách se nám však nepodařilo jednotlivé vlivy a jejich kombinaci přesně dohledat.

Ministr zemědělství Miroslav Toman představil 14. prosince novou strategii (.ppt) ministerstva pro boj s kůrovcem v roce 2019. Součástí strategie je i rozdělení území ČR na tři zóny podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu (s. 6).

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Podle ministerstva to majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele (.doc) lesního zákona, která by podle ministerstva mohla začít platit v prvních měsících roku 2019. Návrh novely zákona však zatím nebyl zaslán Poslanecké sněmovně k projednání.

Český statistický úřad sice ještě nezveřejnil statistiky těžby dřeva za rok 2018, máme však k dispozici odhady. Silvarium cituje informace Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivectví, podle něhož jsou v letošním roce očekávány těžby v rozsahu 10 milionů m3. Celkový objem napadeného dřeva by mohl dosahovat 15–20 milionů kubických metrů.

Tato čísla opravdu znamenají nárůst těžby, k němuž jinak dochází už několik posledních let. Za rok 2017 se kvůli hmyzu vytěžilo 5,9 milionu m3 dřeva. Pro srovnání v roce 2016 to bylo 4,4 milionu m3, v roce 2015 pak 2, 3 milionu m3 a v roce 2014 potom 1,1 milionu m3.

Dodejme, že statistiky ČSÚ neuvádějí, jaký podíl z těchto čísel má na svědomí kůrovec, nicméně nárůst počtu škůdců mají na svědomí právě tito brouci.

Jiří Milek figuroval na pozici ministra zemědělství v první Babišově vládě v období od 13. prosince 2017. Od 24. ledna 2018 do 27. června 2018 zastával stejnou pozici v demisi.

Téma kůrovcové kalamity se začalo intenzivně řešit v květnu 2018, kdy Milek ještě působil jako ministr zemědělství v demisi. Ke kalamitě Milek prohlásil, že je třeba vyhlásit nouzový stav. V květnu 2018 pak odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli zanedbanému postupu. Mimo to Milek také podepsal novelu vyhlášky o ochraně lesů.

Dále se Milek vyjádřil, že je třeba větší součinnosti s Ministerstvem dopravy, co se týče převozu vytěženého dřeva po železnici. Ministerstvo průmyslu a obchodu by pak mělo regulovat trh se dřevem a Ministerstvo vnitra by přispělo nasazením techniky od hasičů. V poslední řadě navrhl Milek součinnost s Ministerstvem zahraničních věcí ohledně navýšení počtu zahraničních pracovníků.

Za Milkova působení bylo při společném jednání s Richardem Brabcem a Asociací krajů ČR konaném 21. června 2018 rozhodnuto o zřízení krajských kalamitních štábů. Krajské kalamitní štáby mají za úkol zajistit zrychlení spolupráce mezi resorty a kraji, dále by měly například spolupracovat s obcemi s rozšířenou působností.

Součinnost s ministerstvy a navýšení počtu zahraničních pracovníků už ale v minulosti řešil Milkův předchůdce Marian Jurečka. Ten působil jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě od 29. ledna 2014 a od 5. do 13. prosince 2017 jako ministr v demisi.

Již v březnu 2016 se objevila vyjádření lesníků, kteří prorokovali masivní kůrovcovou kalamitu. K tématu se tehdy pro iRozhlas.cz vyjádřil tehdejší náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář: „Očekáváme kůrovcovou degradaci až třikrát horší než v loňském roce. Vlastníkům a zpracovatelům nabídneme určitou možnost a připravíme dotační titul, který by pomohl trhu s dřívím v případě, že dříví bude na trhu více než v loňském roce.“

O 50% nárůstu těžby dřeva v důsledku hmyzí kalamity pak Ministerstvo zemědělství, ještě pod vedením Mariana Jurečky, informovalo například v tiskové zprávě ze 7. listopadu 2017. Zde informovalo také o vydání nařízení, na základě kterého byli vlastníci lesů povinni odstranit dřevo napadené kůrovcem do března 2018. Zároveň nařízení ministerstva zavedlo zákaz těžby dřeva nenapadeného kůrovcem, nebo nepostihnutého větrnou kalamitou.

Jurečka také pro iRozhlas.cz 5. června 2018 uvedl, že se pokoušel o součinnost na vládě s ministerstvy vnitra, dopravy a obchodu, ale s žádostí o spolupráci nebyl úspěšný. Andrej Babiš dle serveru iRozhlas.cz uvedl, že Jurečka byl vyjednáním součinnosti mezi ministerstvy na vládě přímo pověřen v září roku 2017.

Co se týká navýšení pracovních sil, ministru Jurečkovi se podle mediálních zpráv podařilo uvolnit 1 500 pracovních víz pro zahraniční pracovníky v zemědělství, ačkoli původně bylo zástupci Agrární komory požadováno až 15 tisíc nových lidí. Ze zpráv však jednoznačně neplyne, že by bylo záměrem dosáhnout přílivu pracovních sil z důvodu kůrovcové kalamity, naopak současný ministr zemědělství Toman volá po dalších 6 000 pracovnících na těžbu dřeva. O tom, že by mělo dojít k navýšení pracovních stavů o pracovníky ze zahraničí, hovořil také Jurečkův nástupce Milek.

Pro Seznam zprávy pak Jurečka uvedl, že v rámci kůrovcové kalamity podnikal v ministerské funkci kromě navýšení pracovních sil pro těžbu dřeva i další nezbytné kroky. Zaúkoloval Lesy ČR těžbou napadených stromů, zajistil hustější rozmístění feromonových lapáků, informační portál pro soukromé i obecní vlastníky lesů a apeloval na Ministerstvo dopravy, kde žádal o vyšší počet železničních vagonů na transport dřeva (video, čas 0:55-1:56).

Jak vyplývá z poslední ročenky Vězeňské služby České republiky z období ledna až září 2017 (.pdf, str. 48), využitelnost průměrné ubytovací kapacity českých věznic dosahuje 109,04 procent, při započtení detenčních ústavů v Brně a Opavě a nemocnic v Praze-Pankráci a Brně potom ze 108,34 procent. Pokud se zaměříme pouze na obviněné osoby ve výkonu vazby, kapacity jsou naplněny téměř z 81 procent, u odsouzených ve výkonu trestu obsazenost dosahuje skoro 112 procent.

Zaplněnost českých věznic postupně roste od roku 2013, kdy se skokově snížila ze 111,6 procent na 77,7 procent kvůli amnestii exprezidenta Václava Klause z 1. ledna 2013 (ročenka 2012, .pdf, str. 37; ročenka 2013, .pdf, str. 43). V roce 2014 byly české věznice plné z 86,6 procent (.pdf, str. 41), o rok později, tedy 2015 (.pdf, str. 46) kapacita dosáhla 97,9 procent a v roce 2016 (.pdf, str. 50) už přesáhla stoprocentní obsazenost a vyšplhala se na 106,3 procenta.

Aktuální počet vězněných je podle nejnovějších dat Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR z konce října tohoto roku 21 806. Pro srovnání v absolutních číslech, aktuální počet vězněných je zhruba o 900 lidí nižší než činil průměr v minulém roce (.pdf, str. 48).

Na tiskové konferenci 21. září 2018 prezentoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek spuštění systému elektronických náramků pro vězně. Ty zjednodušují kontrolu trestu domácího vězení, který je podle trestního zákoníku možné uložit od roku 2010. Kvůli průtahům ve výběrových řízeních se však elektronický monitorovací systém podařilo uvést do provozu až nyní.

K tématu vězeňských náramků se ministr vyjádřil také v pořadu Devadesátka ČT24, ve kterém mimo jiné uvedl: „Nepřímo na soudce působíme v tom smyslu, aby zvážili ukládání tohoto trestu (domácího vězení, pozn. Demagog.cz), ale samozřejmě je tady nezávislost soudní moci a do toho, jaký ukládají trest, jim nemůžeme mluvit.“ (čas 16:54) Na otázku, proč soudci neudělují právě tento trest, odpověděl Jan Kněžínek: „Byla to právě obava z toho, že ten trest je v podstatě velmi těžko kontrolovatelný.“ (čas 17:25)

Další zdroj informací, který by potvrzoval Kněžínkův apel na soudce, se nám však nalézt nepodařilo. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V České republice se k listopadu 2018 nachází 35 věznic, z toho 10 vazebních. Poslední budovou vystavěnou za účelem vytvořit výchovně nápravné zařízení byla vazební věznice Pankrác. Její historie sahá až do dob Rakouska-Uherska, otevřena byla v roce 1889.

Obecně jsou nejznámější a největší tuzemské věznice značně letité. Valdická věznice byla zřízena v roce 1857, kdy nahradila dřívější kartuziánský klášter založený v roce 1627. Plzeňská věznice na Borech zase funguje již od roku 1878.

Problém přeplněných českých věznic se snaží Ministerstvo spravedlnosti řešit výstavbou nového zařízení. Do roku 2022 by měla stát nová věznice ve Všechově u Tábora na jihu Čech, bude tak první věznicí vybudovanou po téměř 130 letech.

Trest domácího vězení byl zaveden s účinností nového trestního zákoníku 1. ledna 2010. Od září 2018 se spustil nový systém elektronické kontroly odsouzených. Elektronické náramky, které snímají, kde se monitorovaná osoba nachází či kolik má promile alkoholu v krvi, tak nahradily osobní kontroly probačního úředníka.

Dle Radiožurnálu je k začátku listopadu 2018 k trestu domácího vězení odsouzeno asi 130 osob, 73 z nich je na dálku hlídáno úředníky Ministerstva spravedlnosti prostřednictvím elektronických náramků. Což je vskutku neúměrné množství v poměru k 2 500 sadám elektronických náramků, které stát nakoupil od izraelského dodavatele SuperCom. Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně, přičemž však není jisté, kdy k dosažení tohoto počtu má dojít.

Těžko říct, co ministr spravedlnosti míní frází „trochu méně, než jsme předpokládali na začátku“, nicméně od spuštění projektu, tedy za měsíc a půl, se navýšil počet odsouzených s náramky o zhruba 20 osob. Ministerstvo spravedlnosti však věří, že potenciální finanční úspora uložení domácího vězení bude motivovat soudce k častějšímu ukládání tohoto alternativního trestu.

Vzhledem k metodice ověřování výroků považujeme výrok za pravdivý, neboť počet 65 lidí je uvozen slovem „zhruba“. Počet se tak sice od údajů uvedených Radiožurnálem rozchází o více jak 10 %, ale řečníkem byla naznačena nejistota ohledně přesného počtu, a proto lze tolerovat výslednou odchylku 11 %.

Trest domácího vězení byl zaveden s účinností nového trestního zákoníku 1. ledna 2010. Od září 2018 se spustil nový systém elektronické kontroly odsouzených. Elektronické náramky, které snímají, kde se monitorovaná osoba nachází či kolik má promile alkoholu v krvi, tak nahradily osobní kontroly probačního úředníka.

Z fungování systému prozatím neplynou výrazné problémy. Mezi zaznamenanými prohřešky odsouzených dle reportáže Českého rozhlasu pozdní příchody figurují. Pozdní příchod však mají probační úředníci možnost vyhodnotit v kontextu delikventovy předchozí cesty. Z mapové aplikace, kterou disponují úředníci, je možné okamžitě zjistit, v jakých časech a na jakých místech sledovaný pobýval.

Mapu s nahraným telefonátem, kterým probační úředníci upozorňují odsouzené na porušení jakékoli povinnosti, následně získá soudce. Ten by mohl při zjištění zásadního porušení povinností zpřísnit formu trestu a odsouzeného poslat do opravdového vězení.

Podle čl. 93 odst. 2 Ústavy ČR může být soudcem jmenován bezúhonný občan s vysokoškolským vzděláním. Další předpoklady, které musí soudce splňovat, stanoví zákon.

V návaznosti na tento článek stanoví další předpoklady a postup jmenování zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, který také odkazuje na zákon č. 451/1991 Sb., ten stanovuje některé předpoklady pro výkon funkce soudce související s jeho působením v letech 1948-1989 (negativní lustrační osvědčení).

Zákon o soudech a soudcích v §60 a násl. pak stanoví následující předpoklady:

• státní občanství - Česká republika

• plná svéprávnost

• bezúhonnost

• zkušenosti a morální vlastnosti, které dávají záruku řádného zastávání funkce

• věk 30 let

• souhlas ustavované osoby

• vysokoškolské vzdělání v Mgr. studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice

• složení odborné justiční zkoušky (případně jiné obdobné zkoušky dle § 60 odst. 5) a s tím spojená požadovaná právní praxe

• negativní lustrační osvědčení dle zákona č. 451/1991 Sb.

Pro postup jmenování zákon stanoví, že soudce jmenuje do funkce prezident republiky. Toto ustanovení navazuje již na zmíněný čl. 93 odst. 2 Ústavy ČR, avšak je ho nutné vnímat také v souvislosti s čl. 63 Ústavy ČR, dle kterého jde o kontrasignovanou pravomoc, u níž rozhodnutí prezidenta republiky vyžaduje k platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

S postupem výběru soudců pak také částečně souvisí i podzákonná úprava ve vyhlášce č. 382/2017 o výběru, přijímání a přípravné službě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce, k jejímuž vydání je ministerstvo spravedlnosti zmocněno na základě § 113 odst. 3.

Dle rozsudku (.pdf, str. 14) 4 Ans 9/2007-197 Nejvyššího správního soudu ze dne 21. května 2008 lze k postupu jmenování říct také toto:

„Obsahem dodržované ústavní zvyklosti při jmenování soudců v novodobé historii České republiky je reakce prezidenta republiky na podnět ministra spravedlnosti, od druhé poloviny devadesátých let minulého století pak na podnět vlády, kterým je předložen soubor kandidátů do funkcí soudců spolu s doprovodnými podklady. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že obsahem konvence je, že prezident reaguje na předložený podnět;(...) Skutečnost, že se určitý kandidát ocitne na seznamu přiloženém k usnesení vlády, neznamená povinnost hlavy státu tohoto kandidáta jmenovat do funkce soudce. Předložením seznamu vhodných kandidátů pouze dává druhá složka moci výkonné, která je v konečné fázi skrze ústavní akt kontrasignace prováděný předsedou vlády, odpovědná za rozhodnutí prezidenta republiky, najevo svoji vůli v případě souhlasu prezidenta republiky dané rozhodnutí spolupodepsat. ... Schválením konkrétních kandidátů usnesením vlády je tak ze strany veřejné moci v materiálním smyslu zahájen proces vedoucí ke jmenování daných kandidátů do funkcí soudců“

Doktrínou jsou pak okolnosti tohoto postupu popisovány následovně:

„Protože však podle ústavních zvyklostí a z povahy věci výběr kandidátů a ověřování splnění zákonných podmínek spočívá na bedrech exekutivních orgánů, konkrétně Ministerstva spravedlnosti, formálnímu procesu jmenování předchází předběžné schválení kandidátů, jež mají být na návrh ministra spravedlnosti předestřeni prezidentu republiky ke jmenování vládou, která tím dává prezidentu republiky najevo, že jejich případné jmenování nebude vetovat odepřením kontrasignace." (Rychetský a kol., Komentář WK)

Můžeme tedy dojít k závěru, že to, že návrh ke jmenování soudce podává ministr spravedlnosti či vláda jako celek, není jako takové upraveno v zákoně, avšak vyplývá to z ústavní zvyklosti.