ANO 2011

ANO

ANO 2011
Pravda
Mezinárodní architektonická soutěž na novou koncertní halu byla vyhlášena ke konci srpna.

Rada města již v dubnu 2018 schválila záměr (.pdf, str. 41) na vyhlášení soutěže o návrh koncertní haly města Ostravy. Samotnou soutěž o návrh na řešení koncertní haly město vyhlásilo (.pdf) 22. srpna 2018. Výstavba koncertní haly s kapacitou až 1300 diváků by pak mohla vyjít zhruba na 1,5 miliardy korun.

Tomáš Macura

Neověřitelné
Kriminalita nemá jednotné měřítko. Podle různých kritérií pak není zcela průkazné, že by kriminalita v Ostravě měla klesající nebo stoupající vývoj, naopak různá data ukazují různou tendenci. Není naopak jasné, co řečník míní "faktory," některé kategorie přitom stagnují.

Dle Mapy, projektu Otevřené společnosti o.p.s. využívajícího data přímo z Policejního prezidia (na obrazovce MAPA zvolíme území odbor MŘP Ostrava, pak si ve spodní části obrazovky volíme jednotlivé měsíce a roky dle našeho zájmu), došlo u oblasti pod přímou kontrolou Městského ředitelství policie Ostrava, kam patří město Ostrava a jeho nejbližší okolí, k poklesu celkové kriminality mezi roky 2013 a 2018. Nicméně v posledních letech, které jsou obzvlášť důležité při hodnocení uplynulého volebního období, naopak množství zjištěných trestných činů stoupá.

Stav k roku 2016

Stav k roku 2017

Stav k roku 2018


Měřítka se však různí a není jasné, co je míněno zmiňovanými faktory. Dle výroční zprávy (.pdf, str. 6) Městské policie Ostrava za rok 2017 (s využitím dat Policie ČR) kriminalita ve městě pravdu konstantně klesá. Podle zprávy však přinejmenším majetková trestná činnost pokles nezaznamenává, ale zůstává setrvalá. Primárně kvůli této neznámé je výrok neověřitelný.

Pravda
Nutno říci, že předchozí vedení přijalo loterijní vyhlášku. Rok před koncem volebního období vznikla iniciativa upravit ji v tom smyslu, jak se to nakonec podařilo až novému vedení. Stalo se tak rok po volbách.

Nové městské zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb roku 2014, na svém 10. zasedání dne 14. října 2015 přijalo novou loterijní vyhlášku (jako obecně závaznou vyhlášku č. 8/2015). I přes poměrně dlouhou debatu (.pdf, str. 8-17), se při hlasování (.pdf, str. 17) příliš neprojevila opozice. Z členů zastupitelstva bylo 43 pro návrh, 0 proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

Nová vyhláška byla přijata tedy skoro rok po volbách. Jejím přijetím skončila platnost předchozí vyhlášky č. 11/2011, kterou se regulovalo provozování výherních hracích přístrojů, interaktivních videoloterijních terminálů a lokálních loterijních systémů na území statutárního města Ostravy. I tato vyhláška byla přijata hladce a jednomyslně (53 hlasy pro). Z dostupných záznamů nelze dohledat šíři debaty a případné neshody k vyhlášce (.pdf, str. 23).

Když Macura hovoří o "marných pokusech" předchozího vedení, míní nejspíš nenaplněnou snahu o revizi této vyhlášky, která rezonovala hlavně v roce 2013. Na jednání zastupitelstva města z 10. zaří 2014 nebyl přijat ani jeden ze tří revizních návrhů, navrhovaný plošný zákaz byl odmítnut jak neekonomický. Dle zápisu se snahy lidí o širší zákaz táhnou už druhým rokem. Těsně před volbami však byla revize odsunuta na neurčito (.pdf, str.11-16).

Nová vyhláška přitom kopíruje zadání té původní. Přesto jsou tu některé zásadní rozdíly. Nová vyhláška v úvodu operuje s obecnějším pojmem "sázkové hry". Měla by proto postihovat širší pole subjektů, vzhledem ke skutečnosti, že neřeší na jakém přístroji či jakým způsobem se "sázková hra" provozuje.

Odlišněji přistupuje i k omezení místa (článek 1 obou vyhlášek). Ve staré vyhlášce bylo zakázáno provozování výherních a dalších sázkových automatů jen na určitém úzce vymezeném území, a tedy všude jinde bylo jejich provozování povoleno. Nová vyhláška k problému přistupuje opačně. Zakazuje přistroje a obecně "sázkové hry" plošně, přičemž následně taxativně vymezuje místa, kde je jejich provozování povoleno. Nová verze tak v zásadě koresponduje s návrhy diskutovanými "starým" vedením v roce 2014. Tehdy však nebyly skrz politickou vůli průchodné.


Nepravda
Z dat Městské policie Ostrava nevyplývá, že by docházelo k výraznému navyšování stavu strážníků. I přesto však Ostrava disponuje opravdu početnou městskou policií, pro kterou lze po početní stránce jen stěží hledat rovnocenného soupeře.

Údaje z výročních zpráv Městské policie Ostrava o počtech strážníků s platným osvědčením se v průběhu let nijak výrazně neměnily.

Počty v průběhu let:

  • prosinec 2007 - 653 strážníků (.pdf, str. 9)
  • prosinec 2012 - 646 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2014 - 648 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2015 - 661 strážníků (.pdf, str. 21)
  • prosinec 2016 - 694 strážníků (.pdf, str. 22)
  • prosinec 2017 - 680 strážníků (.pdf, str. 25)

Poslední dostupné údaje jsou z července 2018, kdy bylo u policie 643 strážníků.

Z části mají na tyto počty vliv také odchody strážníků, například k jiným bezpečnostním složkám nebo i mimo obor. Za rok 2016 opustilo své místo 59 strážníků (.pdf., str. 22), podobně jako v roce 2017, kdy jich bylo 60 (.pdf, str. 26). Pro srovnání s jiným volebním obdobím pak v roce 2007 opustilo Městskou policii Ostrava 39 strážníků a v letech 2011 a 2012 jich bylo 40 (.pdf, str. 22).

Při současném počtu 288 923 (.xls) obyvatel (přihlášených k pobytu v Ostravě) připadá na 424 občanů jeden strážník městské policie. Jedná se opravdu o jedno z nejnižších čísel, ne-li to nejnižší. V roce 2016 média uváděla, že jde opravdu o největší obsazenost městské policie v zemi. Z veřejně dostupných zdrojů však nejde s určitostí toto tvrzení potvrdit nebo vyvrátit.

Ministerstvo vnitra ve svých statistikách konkrétní poměr strážníků na obyvatele neuvádí, je dostupný pouze seznam (.pdf) obcí, které měly k srpnu 2017 zřízenou obecní policii. Aktuální počty obyvatel nalezneme ve statistice (.xls) Ministerstva vnitra.

Nepravda
Počet kamer stoupl z počtu 208 v roce 2014 na aktuálních 367. Do dvojnásobku tak chybí asi 50 kamer, nejde tudíž o "drobnou odchylku." Ostravská MHD však opravdu kamery získala.

V kontextu diskuze primátor Macura hodnotí úspěchy uplynulého volebního období. Začněme tedy v jeho prvním roce, v roce 2014. Zpráva o činnosti Městské policie Ostrava uvádí (.pdf, str. 17), že v roce 2014 dohlíželo na bezpečnost města 208 kamer. Dle zprávy (.pdf, str. 14) Městské policie Ostrava z roku 2015 patří do městského kamerového systému už 241 kamer. Tento počet také uvádí týdeník Policie ve svém článku o modernizaci kamerového systému v Ostravě z ledna 2016.

Na aktuálních stránkách Městské policie Ostrava se uvádí množství přes 300 kamer. To potvrzuje i nejnovější zpráva (.pdf, str. 24) z roku 2017, kde je uvedeno, že kamerový systém je tvořen 367 kamerami. Jejich počet tudíž zdaleka nenarostl o 100 %, ale přibližně o 75 %.

Od roku 2016 jsou do vozidel ostravské veřejné dopravy instalovány kamerové systémy. V roce 2017 byl takovýto systém nainstalován v 68 tramvajích a 6 trolejbusech.

Pravda
I přesto, že projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst městské policie běží již od roku 2008, je nutné současnému vedení přiznat snahu o jeho větší zaměření na sociálně vyloučené lokality.

Dle výročních zpráv městské policie Ostrava je projekt "stacionárních míst prevence" neboli kontaktních míst v běhu již od roku 2008. Běžel tedy kontinuálně a zmínky o nových kontaktních místech lze nalézt ve zprávách z let 2014 (s. 19), 2015 (s. 19), 2016 (s. 17). Nejedná se tedy o politiku čistě aktuálního vedení města.

Skutečností je fakt, že v nejnovější zprávě informace o kontaktních místech chybí a je nahrazena pasáží o "prevenci v sociálně vyloučených lokalitách" (.pdf, s. 22). Tedy, že se vedení města snaží úžeji zaměřit v rámci projektu stacionárních míst prevence na sociálně vyloučené lokality.

Tomáš Macura

Nepravda
Město Ostrava sice zvýšilo výdaje na bezpečnost, ani zdaleka se však nejedná o dvojnásobek oproti poslednímu roku předcházejícího volebního období.

Vycházíme z dat Monitoru státní pokladny. Jelikož Macura hovoří o bezpečnosti obecně, bereme v úvahu výdajovou položku Bezpečnost státu a právní ochrana, která ovšem zahrnuje i například položky požární ochrany apod., které nesouvisí přímo s bojem proti kriminalitě.

Statutární město Ostrava – výdaje na Bezpečnost státu a právní ochranu

  • 2013 – 514 110 tis. Kč
  • 2014 – 483 808 tis. Kč
  • 2015 – 445 064 tis. Kč
  • 2016 – 515 460 tis. Kč
  • 2017 – 534 972 tis. Kč
  • 2018 – pouze schválený návrh, nikoli skutečnost - 623 493 tis. Kč

Ještě koncem roku 2017 se nechal primátor Macura slyšet s tím, že: "Za dobu svého fungování navýšilo podíl výdajů na bezpečnost z rozpočtu města z 5,5 % na více než 7 %."

Vzhledem k tomu, že současný primátor nespecifikoval, mezi kterými konkrétními obdobími považuje rozpočet za dvojnásobný, můžeme pro určité srovnání vzít rok 2014 (poslední rok minulého zastupitelstva) a rok 2017 (jelikož rok 2018 je zatím pouze na papíře). Rozdíl mezi těmito dvěma obdobími je 51 164 tis. Kč, což tedy neodpovídá dvojnásobku. Pokud vezmeme v úvahu plánovaný rozpočet pro rok 2018, je tento rozdíl roven 139 685 tis. Kč, což rovněž neodpovídá dvojnásobku. Nutno zdůraznit, že položka s doslovným názvem "boj s kriminalitou" se v tomto rozpočtu nenachází a pracujeme s položkou Bezpečnost státu a právní ochrana.




Zavádějící
Zahraniční politika v rámci Evropské unie v současnou chvíli prochází transformací, která zahrnuje i odlišný přístup k migračním kvótám. Tato tendence nijak nesouvisí s předvolebními sliby Babišova hnutí ANO.

Jedním z bodů Babišovy předvolební Smlouvy s občany České republiky bylo ostré vyhranění se vůči migračním kvótám. Zároveň je důležité zmínit, že v rámci české politiky žádná strana nevyjadřovala podporu k Evropskou unií stanoveným kvótám na přijímání migrantů. Proti kvótám se v rámci Evropské unie vyjádřilo i Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. V současnou chvíli se tendence mění a dle návrhu zemí Visegrádu by se mohlo přistoupit k tzv. flexibilní solidaritě v migrační politice. Jednotlivé členské země by pak měly možnost se samy rozhodnout, zda přijmou běžence, či jejich pomoc bude finančního rázu.

Nelegální migrace, tedy legální vstup na naše území, ale překročení povolené doby pobytu, má v posledních letech sestupnou tendenci. Nicméně tato data jsou obecného charakteru a nikterak nesouvisí s uprchlickou krizí, v rámci níž Česká republika nebyla a není cílovou zemí běženců.

Pravdou tak zůstává, že Andrej Babiš ve své předvolební kampani s názvem Smlouva s občany České republiky, nastínil prioritní body a ohradil se proti migraci. Nicméně tento text nelze považovat za základ změny migrační politiky v rámci Evropské unie. V EU docházelo k mnoha podnětům a tlakům na změnu kvót a migrační politiky, Česká republika se ke kvótám rovněž stavěla kriticky. Největšími podporovateli kvót byly ty země, které byly migrační vlnou nejvíce zatíženy - Řecko, Itálie, Německo a Rakousko. Nicméně i v rámci nich se již od politiky kvót upouští.

Nepravda
V rámci summitu Evropské unie z konce června 2018 vznikl návrh na koncept, jež by měl zabránit vzniku ilegální migrace prověřováním migrantů již na území Afriky. Hlavními iniciátory výzvy byli především lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska.

Macron tak není jediný, kdo má zájem na reorganizaci přijímání migrantů. Spolu s ostatními evropskými státy klade důraz na spolupráci.

Migranti se od počátku uprchlické krize dostávají do zemí Evropské unie převážně prostřednictvím pašeráků. Průběh cesty je pro uprchlíky nezřídka životu nebezpečný, ale i nákladný. Zároveň pak dochází k jejich hromadění v uprchlických táborech, kde teprve čekají na výsledky azylového řízení.

Hlavní ambicí procesu, na nějž by dohlížela uprchlická agentura OSN, je umožnit legálním migrantům rychlejší a snazší vstup do Evropy, kontrola migrace nelegální a v souvislostí s ní vzniknuvší pašeráctví. Procesy by probíhaly v Nigérii a v Čadu. Na africké straně zatím k danému návrhu převládá skepse, protože návrh postrádá konkrétnější podobu.

Nepravda
Andreji Babišovi připisujeme za tento výrok nepravdu, jelikož pracuje se zákonu neznámými a tudíž nejasnými pojmy, prezentovaný počet dokumentů nesouhlasí s oficiálními statistikami Ministerstva vnitra a pro všechny příchozí nemusí nutně platit Babišem předestřené schéma.

Předně je zjevné, že premiérovo tvrzení, jakkoli faktické, není nijak jednoznačně formulované. Pracuje s pojmem, který zákon nezná, neurčuje ani časové období. Vycházejme z toho, že premiér hovoří o občanech třetích zemí. Občané Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají totiž přístup na trh práce volný. Pokud hovoří o jejich „pracovních vízech,“ mluví patrně o povoleních k zaměstnání, také označovaných „pracovní povolení“, které má na starosti Úřad práce a vydává je právě na základě pracovní či obdobné smlouvy zaměstnance se zaměstnavatelem. Existuje hned několik dalších cest k získání zaměstnání v ČR, mezi nimi duální zaměstnanecké karty (opravňují zároveň k pobytu i práci) či sezónní vízum. Pokud má cizinec rodinného příslušníka-občana EU (včetně životních partnerů), nemusí například vůbec pracovní povolení získávat.

Podle Zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců na území České republiky v roce 2017 bylo v uvedeném roce v ČR legálně zaměstnáno 472 354 cizinců (330 530 občané členských států EU a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků a 101 489 osob představovali cizinci z ostatních zemí) (.pdf, str. 73). Hovoří-li Babiš o 30 000 pracovních vízech, pravdou je, že v loňském roce podle tabulkové části již uvedené zprávy obdrželo krátkodobé vízum za účelem zaměstnání celkem 39 224 osob (.pdf, str. 5). V této sumě však nejsou například zahrnuty osoby, které zde získaly přechodný pobyt skrze navázání se na rodinné příslušníky s občanstvím některé ze zemí EU, kteří pracovní vízum nepotřebují. Slučování rodiny je dalším důvodem, skrze který zde cizinci mohou dlouhodobě pobývat, aniž by prošli procesem vyřizování pracovního povolení. Další problematickou stránkou je skutečnost, že řada příchozích v České republice zažádá o azyl. V tomto případě během vyřizování žádosti zaměstnání ani shánět nemohou, zároveň zde ale reálně mohou pobývat relativně dlouhou dobu, kdy se řízení povede.

Závěrem lze konstatovat, že tvrzení premiéra Babiše v kontextu, ve kterém jej uvádí, je nepravdivé. Není pravdou, že všechny cizince ze třetích zemí, kteří zde do republiky přijdou, si „vybraly naše firmy“ a „mají (některou formu) pracovního povolení.“ Významnou část statistik tvoří například právě slučování rodin, skrze které zde cizinci mohou pobývat dlouhodobě včetně možnosti nechat se zaměstnat, a neprobíhá zde žádný přezkum v koordinaci s českými podniky. Kromě toho ani číselný údaj, který Babiš uvádí, neodpovídá žádnému aktuálnímu údaji o vydaných povoleních v některé kategorii.