ANO

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Jaroslav Faltýnek zde upřesňuje svůj předchozí zavádějící výrok a doplňuje, že do finanční kompenzace církvím jsou kromě dříve zmíněné zemědělské a lesní půdy zahrnuty i vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy a budovy.

Přesto, že zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi používá termín zemědělské nemovitosti, který kromě půdy zahrnuje i budovy náležící k zemědělské usedlosti či sloužící k zemědělské výrobě, Ministerstvo kultury použilo pro výpočet odhadu hodnoty zabaveného církevního majetku termín zemědělská půda a zemědělské budovy tak vyčlenilo do kategorie budov.

Vzhledem ke správně uvedeným cenám jednotlivých typů pozemků lze předpokládat, že Jaroslav Faltýnek vychází z materiálů Ministerstva kultury. Ministerstvo v tomto případě zemědělskou půdu definuje jako souhrn orné půdy, chmelnice, vinice, trvalého travního porostu, sadu a zahrady, a lze výrok, že zemědělská půda je ta, „na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává”, označit jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť finanční náhrady se mají vyplácet po dobu 30 let (do roku 2043), zatímco příspěvky na provoz církvím skončí a 13 let dříve (v roce 2030).

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Podle důvodové zprávy(.pdf, str. 48) k zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi by stát měl první tři roky přispět, i na platy pro duchovní 1, 4 miliardy Kč.

Podle § 15 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, bude finanční náhrada vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě jdoucích ročních splátkách. Celková finanční náhrada by tak měla být vyplacena v průběhu 30 let.

Z toho vyplývá, že stát nebude přispívat církvím a náboženským společnostem až do vyplacení celkové finanční náhrady, ale pouze po dobu přechodného období, které bude trvat 17 let od účinnosti zákona č. 428/2012 Sb.

Dodejme, že Jaroslav Faltýnek poté, co byl v pořadu opraven moderátorem, uznal, že tento jeho výrok nemusí zcela odpovídat pravdě.

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Richard Brabec správně komentuje stav, který lze sledovat z přehledů hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Bohuslav Sobotka, předchůdce Andreje Babiše na postu premiéra České republiky, se celkem účastnil podprůměrných 48 % hlasování Sněmovny v průběhu svého funkčního období mezi lety 2013 a 2017.

U Petra Nečase, premiéra v letech 2010–2013, se účast vyšplhala na 55,1 % všech hlasování. V letech 2006–2009 účast Mirka Topolánka lehce přesáhla 60 %. Premiéři České republiky tedy skutečně ve Sněmovně nesedí velkou část hlasování. Jejich účast na hlasování v průběhu funkčních období dokonce klesá.

Statistika, kterou poskytla Česká televize, potvrzuje, že účast na hlasování ve Sněmovně je logicky v průměru nižší u poslanců, kteří jsou zároveň členy vlády. Ve funkčním období let 2013–2017 se ministři Sobotkovy vlády účastnili v průměru 54 % hlasování, zatímco zbytek poslanců dosáhl účasti 77 %. Tento nepoměr dosvědčují i samotná čísla u jednotlivých premiérů minulých let.

Pokud budeme sledovat účast Andreje Babiše na interpelacích, tak doposud se v tomto období uskutečnilo celkem 6 interpelací. Premiér Babiš se nezúčastnil pouze jednou a to konkrétně 25. ledna, kdy byl na zahraniční cestě. Konkrétně se účastnil Světového ekonomického fóra v Davosu.

Lze tedy konstatovat, že se účastní pravidelně.

Uznáváme zde faktickou pravdu místopředsedy ANO Richarda Brabce, jelikož jednání o vládě mezi jeho hnutím a ODS, respektive Piráty proběhla. Pro kontext doplňme, že místopředseda Brabec reaguje na výpad Petra Fialy, který tvrdí, že se hnutí ANO ani nepokusilo vyjednat většinovou vládu.

Na konci října 2017 hnutí ANO jednalo s občanskými demokraty, šlo však pouze o témata týkající se sestavování Poslanecké sněmovny, což posléze potvrdil předseda Fiala.

"My jsme skutečně jednali pouze o organizačních věcech, které se týkají Poslanecké sněmovny, představách o tom, jaký má být počet členů jednotlivých výborů a jak má být uspořádána Sněmovna. Na programové otázky vůbec řeč nepřišla."

Další schůzka ODS a ANO proběhla 19. prosince a Andrej Babiš na ní zjišťoval stanovisko ODS k podpoře jeho menšinové vlády v nastávajícím hlasování o důvěře Babišova prvního kabinetu. Petr Fiala nabídku vzal na vědomí a odmítl.

"Seznámili jsme je s naším stanoviskem, které je takové, že z ústavněprávních důvodů menšinovou vládu nepodpoříme. Jsme přesvědčeni, že menšinová vláda má být až poslední pokus, když selže jednání o většinové vládě. Nic takového hnutí ANO nedělalo."

Inkriminované jednání, na které naráží Richard Brabec, ANO a ODS o společné vládě se odehrálo 24. ledna 2018, kde podle předsedy Fialy zazněly důvody, například programové rozpory nebo účast trestně stíhaného člena vlády, pro které ODS nevstoupí do jednání o svém angažmá ve společné vládě s hnutím ANO. (čas 10:52)

Doplňme však, že neznáme konkrétní citace z jednání ANO a ODS, nejsme tedy schopni fakticky doložit, zda někdo z občanských demokratů skutečně pronesl věty, které parafrázuje místopředseda Brabec. ODS však veřejně v podobném duchu vystupuje.

Co se týče jednání s Piráty, hnutí ANO se rovněž pokoušelo o vyjednání konsenzu na vládní spolupráci. Pro Piráty však existuje obecně známá nepřekročitelná podmínka vlastní povolební strategie, kterou zveřejnili ještě před volbami a která jim vládní spolupráci s hnutím ANO de facto zapovídá.

Z Babišových vyjádření vyplývá, že si spíše nepřeje variantu předčasných voleb, avšak teoreticky připouští předčasné volby jako jednu z možností. Nicméně tuhle variantu zmínil sám od sebe v rozhovoru pro deník Právo, nebyl na to přímo tázán. Již v únorovém rozhovoru (3. února) pro deník Právo Babiš nevyloučil předčasné volby, pokud jeho vláda nezíská důvěru do letošního května. V rozhovoru řekl následující:

„Takže chcete vládnout bez důvěry za podpory prezidenta jako Jiří Rusnok?“

V žádném případě. Chceme vládnout s důvěrou celé čtyři roky. Snad stihneme podporu kabinetu vyjednat do konce února a potom bychom požádali o důvěru. Ale to nezáleží na mně. Topolánek vládl v demisi tři měsíce, podle takových propočtů by to tedy bylo někdy do května. Ale když se nedomluvíme, tak možná jediným řešením budou předčasné volby.“

„Co to? Sám jste říkal, že předčasné volby nechcete.“

„Nechci je, ale když na druhé straně není žádná rozumná odezva, není tam nic, jen Antibabiš… Na co lidé volili strany, které neřeší nic jiného než Babiše, Čapí hnízdo a nechtějí nic tvořit? Když se nedohodneme, tak je to poslední varianta, ale vždycky je to možné. Třeba na podzim s komunálními a senátními volbami.“

Tentýž den v rozhovoru pro Radiožurnál taktéž připustil možnost předčasných voleb s tím, že si to však nepřeje: „Skutečně si myslím, že když se druhý pokus nepovede, a na ten máme delší čas, tak potom jedno z řešení jsou předčasné volby, ale nejsem to já, který si to přeje.“

6. dubna v dalším rozhovoru pro deník Právo opět připustil možnost předčasných voleb, když řekl: „Jedna z možností jsou předčasné volby. Pirátům a ODS podle některých průzkumů stoupají preference, tak kdo ví, jestli to není varianta.“

O den později - 7. dubna se Babiš postavil k předčasným volbám negativně, když sdělil novinářům následující: „Předčasné volby nikdo nechce, musíme najít jiné řešení, aby vznikla vláda co nejdřív, protože už jsme všichni z toho unavení.“

Dle článku 35 Ústavy může Poslanecká sněmovna navrhnout své rozpuštění, se kterým vysloví souhlas třípětinová (ústavní) většina - tedy 120 poslanců.

(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

Těsně po volbách do poslanecké sněmovny se předseda hnutí SPD Tomio Okamura vyjádřil, že SPD by chtěla být ve vládě, protože by mohla lépe prosazovat svůj program. V průběhu dalších jednání šlo v rámci vyjednávání skutečně o to, že by SPD tolerovalo vládu hnutí ANO. Již dříve jsme sledovali postoje SPD k možné podpoře vlády Andreje Babiše.

ANO navrhlo menšinovou vládu sestavenou z ministrů za ANO a odborníků, která byla jmenováná prezidentem Milošem Zemanem. Vláda nezískala důvěu poslanecké sněmovny, proto podala začátkem roka 2018 demisi. Prezident Miloš Zemen opětovně sestavením vlády pověřil Andreje Babiše.

Po jednání s ANO v březnu 2018, předseda hnutí SPD Tomio Okamura prohlásil, že jednání o programu dospěla tak daleko, že by mohla rychlo vzniknout nová vláda.

V dubnu 2018 po střetnutí s prezidentem Milošem Zemanem předseda hnutí SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci řekl, že výsledkem jejich jednání je shoda na tom, že by měla vzniknout koaliční vláda ANO, KSČM a SPD. Nicméně zde nebylo řečeno, že by mělo jít o vládní zastoupení, mohlo jít také o toleranci kabinetu. Také se shodli, že by to mělo být nejpozději do června 2018. ANO nakonec oznámilo, že chce o vládě znovu jednat s ČSSD.

V současné Poslanecké sněmovně funguje několik bloků. Hnutí ANO, SPD a KSČM spolu hlasují nejčastěji, na druhé straně spolu hlasují poslanci ODS, TOP 09, STAN a KDU-ČSL. Ti ovšem mají malé zastoupení. Realita je taková, že najdeme hlasování o zákonech, kdy spolu hlasují různé strany.

Poslanci, respektive poslanecké kluby, hlasují často shodně s některými poslaneckými kluby v určitých věcech, ale při jiných návrzích hlasují opačně. Tato roztříštěnost se týká i zmíněných stran Richardem Brabcem. Hlasování jednotlivých poslanců lze vidět v grafu Michala Škopa, který zobrazuje všechna hlasování v prvních několika měsících současné Poslanecké sněmovny. Každý bod zobrazuje jednoho poslance a každá čára jednotlivé hlasování. Tyto čáry vždy dělí poslance na ty, kteří hlasovali pro návrh a ty, kteří hlasovali proti návrhu.

Je tedy zjevné, že všechny poslanecké kluby v určitých otázkách hlasovaly stejně jako každý jiný poslanecký klub. Příkladem je hlasování o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše, kde ODS hlasovala stejně jako KSČM i SPD.