ANO

Anketu Zákon roku organizuje poradenská společnost Deloitte a její advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal. V roce 2017 na projektu spolupracovaly např. Svaz průmyslu a dopravy, Svaz obchodu a cestovního ruchu nebo Hospodářská komora.

Nominační rada sestávající „ze zástupců oborových autorit z oblasti práva a byznysu“ během března vybírá právní předpisy, které byly přijaty v roce minulém a u kterých se očekává „systémový dopad a vliv na široký okruh podnikatelských subjektů“.

„Nominovanými jsou obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominovanými mohou být i nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.“

Nominační rada vybrala šest právních předpisů, o kterých se následně hlasovalo (.docx, Tisková zpráva - vyhlášení výsledků)„prostřednictvím online dotazníku a fyzických hlasovacích lístků 360 zástupců z podnikatelského prostředí“ . V anketě obsadila EET druhé místo s 20,3 % hlasů, zvítězila novela zákona utvářející změny ve zveřejňování otevřených dat.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící jak kvůli značně skromnému počtu nominovaných právních předpisů, tak z důvodu velmi omezeného počtu hlasujících podnikatelů (360) vůči podnikatelským subjektům aktivním ke 31. prosinci 2016 dle statistik (.xlsx) ministerstva průmyslu a obchodu (2 433 756).

Andrej Babiš předložil paušální daň ve výši 250 tisíc jako poslanec v rámci projednávání vládního daňového balíčku. Návrh skutečně neprošel, při třetím čtení se hlasovalo i o tomto návrhu. Získal 78 hlasů, potřebné kvórum pro jeho přijetí však bylo 83. Návrh podpořilo hnutí ANO, komunisté a poslanci Úsvitu a SPD.

V roce 2016 z České republiky odešlo do zahraničí 288,7 mld. Kč na dividendách. To je oproti roku 2015 nárůst o 62,5 mld. Kč. I v předchozích letech se výplata dividend pohybovala v podobných sumách, zatím ale nikdy nepřekročila částku 600 mld. korun. Celkem odliv dividend do zahraničí v roce 2016 představoval 8,4 % HDP.

Německo se skutečně připravuje na start určité formy evidence tržeb, z veřejných zdrojů jsme se však nedozvěděli, zda stážisté z německé finanční správy sbírají zkušenosti opravdu v Česku.

Hlavní sdělení dovětku Andreje Babiše je tedy pravdivé. Zda k nám jezdí němečtí zástupci na stáž, ale nehodnotíme.

Je pravdou, že vyšší růst ekonomiky způsobil, že obce mají vyšší inkaso na jednotlivých daních. Nicméně pravdou už není, že by v dané věci vláda (potažmo ministerstvo financí) neudělala nic. V tomto období zvýšila podíl obcí na vybraném DPH v rozpočtovém určení daní, což obcím přináší více peněz.

V únoru 2015 předložil Andrej Babiš jako ministr financí za vládu do Poslanecké sněmovny novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvedá obcím podíl na DPH z 20,83 % na 21,4 %. Zde tedy dostaly obce více peněz z celkového balíku vybraných daní.

V letošním roce došlo ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní, která zvýšila podíl obcí na vybrané dani z přidané hodnoty z původních 21,4 % na 23,58 %. Novelu předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje a ročně obcím přinese asi o 8,5 miliardy ročně více.

Je třeba dodat, že vláda vydala k přijetí zákona nesouhlasné stanovisko (.pdf), označila jej za „nedostatečně komplexní a nevyvážený“. Patrně proto se Andrej Babiš rozhodl sepsat vlastní pozměňovací návrh (.pdf), který však nebyl přijat. V každém případě všechny poslanecké kluby (tedy včetně vládních a včetně hnutí ANO) pro finální návrh hlasovaly.

Česká ekonomika v současné době roste v odhadovaném tempu 3,6 % HDP. Podle odhadu ČSÚ byl hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 2,5 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a meziročně se zvýšil o 4,7 %. K příznivému vývoji české ekonomiky přispěla jak domácí, tak zahraniční poptávka.

Export zboží vykázal dokonce v první polovině roku 2017 historicky nejvyšší hodnotu.

Na zlepšující se bilanci ekonomiky se krom exportu také výrazně podílela domácí spotřeba, ta byla vyšší mezičtvrtletně o 1,8 % a meziročně o 4,4 %.

S růstem ekonomiky ve druhém čtvrtletí souvisel také další úbytek volných pracovních míst. Celková zaměstnanost byla oproti předchozímu čtvrtletí o 0,4 % vyšší, meziročně vzrostla o 1,3 %.

V grafu je patrný postupný stabilní růst hodnoty spotřeby domácností, který započal na konci roku 2015. Dle některých ekonomů jsou hodnoty za rok 2016 rekordní.

Zdroj: Statistika a my

Otázka strachu domácností utrácet je podle nás neověřitelná a subjektivní. Přesto ale rostoucí příjmy jednotlivců a domácností vycházející z ekonomického růstu hospodářství vedly ke zlepšení stavu financí v domácnostech a vyšší spotřebě. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vláda Bohuslava Sobotky v souladu se svými sliby zvyšuje důchody i platy ve státní sféře. Byť navýšení nebylo tak vysoké, jak tvrdí Andrej Babiš, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak jsme již ověřovali při kontrole slibů vlády, tato vláda skutečně vrátila koncept valorizace penzí k předkrizovému stavu, kdy jsou penze valorizovány o 100 % nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. V roce 2015 se tak důchody zvýšily v průměru o 60 korun, v roce 2016 vláda k valorizaci přidala i jednorázový příspěvek. S růstem starobních důchodů počítá podle Andreje Babiše i rozpočet pro rok 2018, důchodci by si měli polepšit v průměru o 500 korun měsíčně.

Z výroku není jasné, jaké roky Andrej Babiš porovnává. Vycházíme-li z údajů o pokladním plnění, navýšil se mezi lety 2013 až 2016 objem peněz na důchody o necelých 18 miliard, pro rok 2017 byl rozpočtován nárůst o dalších 11 miliard. Zdaleka se však nejedná o Babišem zmiňované přidání o 56 miliard.

RokRozpočet po

změnách (mld Kč)Skutečnost

(mld Kč) 2013 384,09381,04 2014 388,47385,81 2015 395,38395,22 2016 400,00398,99 2017 411,18n/a

Podobné údaje najdeme i ve statistikách ČSSZ, kde se nachází i rozdělení na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody (str. 2).

Vláda také navyšuje platy státních zaměstnanců – ke zvýšení došlo v roce 2015, 2016 a také letos; od července rostly platy v sociálních službách a u bezpečnostních sborů. Čerstvě schválila vláda i navýšení pro rok 2018. Podrobněji se dalšími aspekty dané věci zabýváme v dalších výrocích.

Obě části tvrzení Andreje Babiše jsou pravdivé.

Podíváme-li se nejdříve na investiční výdaje od roku 2014, tedy od počátku mandátu nynější vlády, zjistíme, že se dařilo investovat v prvních dvou letech mandátu a následně čerpání investic meziročně pokleslo.

Během posledních čtyř let vláda nejvíce investovala v roce 2015, což bylo způsobeno faktem, že až do roku 2016 bylo možné dočerpávat prostředky z programového období 2007–2013 a zároveň již probíhalo nové programové období 2014–2020. Tento fakt stojí i za poklesem čerpaných investic v roce 2017, porovnáme-li totožná období za oba roky, tedy od ledna do srpna. V roce 2017 se do kapitálových výdajů promítly už jen prostředky z programového období 2014–2020.

K tomuto tématu jsme již v minulosti publikovali také podrobnější analýzu, kde jsou k dispozici údaje o kapitálových výdajích od roku 1997.

Druhá část výroku se týká čerpání finančních prostředků z ESI fondů. Při pohledu na stav čerpání je patrné, že od počátku programového období 2014–2020 vyčerpala ČR 62,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 10,6 % hlavní alokace na celé období. Vezmeme-li dále v úvahu, že jsme za polovinou programového období a máme vyčerpáno necelých 11 %, lze konstatovat, že se prostředky nedaří čerpat optimálně.

Na základě čtvrtletních zpráv (.pdf) došlo ve čtvrtém kvartále roku 2016 (v porovnání s předchozími obdobími) k výraznějšímu navýšení čerpaných prostředků, nicméně v dalších kvartálech i přes růstovou tendenci čerpané objemy kolísají.

V současné době je za druhé čtvrtletí v České republice dohromady 183 499 volných pozic. Vyplývá to z analýzy neobsazenosti volných pracovních míst Úřadu práce ČR. Téměř polovina z nich - 87 755 míst - obsahuje požadavek na základní vzdělání nebo praktickou školu.

Toto prohlášení Andreje Babiše jsme již ověřovali opakovaně. Výrok vychází z tiskové zprávy ministerstva financí a dat Eurostatu. Podle něj si skutečně Česko vedlo v loňském roce ve výši zadlužení a výši rozpočtového schodku velmi dobře ve srovnání s jinými zeměmi EU. Přetavení těchto dvou samostatných statistik do celkového druhého místa je však od ministerstva financí poněkud zavádějící.

Tento údajný úspěch České republiky oznámilo ministerstvo financí v dubnu 2017. Vycházelo patrně z tiskové zprávy Eurostatu o prvních datech o HDP za rok 2016. Podle této zprávy dosáhla Česká republika v loňském roce přebytku státního rozpočtu ve výši 0,6 % HDP a v tomto ukazateli se zařadila na pomyslné šesté místo v EU (nejlépe dopadlo Lucembursko s 1,6 %). Dluh veřejných financí ke konci roku 2016 činil 37,2 % HDP - jedná se o čtvrtý nejlepší výsledek v EU (nejlepší výsledek mělo Estonsko, 9,5 %). Česká republika, Lucembursko a Estonsko tedy „zabodovaly“ v obou těchto ukazatelích. Není jisté, podle jakého měřítka na ministerstvu financí vyhodnocovali konečné pořadí.

Je pravdou, že tyto ukazatele částečně vypovídají o zdraví veřejných financí, není to však vyčerpávající informace. Zároveň je nutné podotknout, že Eurostat nesestavuje žádný žebříček zemí, to je pouze interpretace ministerstva financí.