Posledních 15 let jižní Morava posiluje, počet obyvatel stoupá.
Tento výrok můžeme označit jako pravdivý. Počet obyvatel Jihomoravského kraje se posledních 15 let opravdu zvyšuje.
Rok
Počet obyvatel
Rozdíl oproti minulému roku
2002 1 121 792
2003 1 122 570
778
2004 1 123 201
631
2005
1 130 358
7 157
2006 1 132 563
2 2205
2007
1 140 534
7 917
2008 1 147 146
6 612
2009 1 151 708
4 562
2010 1 154 654
2 946
2011 1 166 313
11 659
2012 1 168 650
2 337
2013 1 170 078
1 428
2014 1 172 853
2 775
2015 1 175 025
2 172
2016 (k 30. červnu 2016) 1 177 120
2 095
55 % silnic 2. a 3. třídy je v havarijním stavu.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v havarijním stavu bylo k 31. prosinci 2015 pouze 34 % z délky silnic 2. a 3. třídy.
V posledních třech letech (.pdf, str. 7) se počet délky silnic v havarijním stavu v Jihomoravském kraji pohyboval mezi 34 a 38 procenty.
Zdroj: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (.pdf)
8 let nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje. Jako jediný kraj v České republice.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zásady územního rozvoje Jihomoravský kraj opravdu nemá, ačkoliv tento stav trvá 9 let.
Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a územním řádu, podle něhož mají kraje zásady územního rozvoje (ZÚR) vypracovat, nabyl účinnost 1. 1. 2007. Jihomoravský kraj tento dokument nikdy neschválil, nemá ho tudíž 9, nikoliv 8 let.
Jednu verzi ZÚR ovšem kraj vypracoval a schválil. ZÚR pro Jihomoravský kraj byly usnesením č. 1552/11/Z 25 schváleny a vydány 22. září 2011 Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. V platnost vstoupily 17. 2. 2012.
Nejvyšší správní soud však tyto zásady územního rozvoje zrušil dne 21. června 2012, v platnosti tedy byly přibližně 5 měsíců. Důvodem zrušení bylo podle soudu hlavně nedostatečné neposouzení vlivu všech plánovaných staveb na životní prostředí. Informace k rozhodnutí NSS jsou dostupné zde. Od té doby nemá Jihomoravský kraj schválené zásady územního rozvoje.
O nové podobě návrhu se diskutovalo v průběhu června tohoto roku v různých městech kraje. Projednání ZÚR je naplánované na mimořádné zasedání zastupitelstva 5. října 2016.
Jak vyplývá z portálu územního plánování, Jihomoravský kraj je skutečně jediným krajem, který v současné době nemá žádné platné zásady územního rozvoje.
Existují kraje (Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský), kde se aktuálně také projednávají novější návrhy těchto zásad. Všechny zmíněné však mají své platné znění zásad územního rozvoje.
Jižní Čechy za poslení 4 roky opravily tisíc kilometrů a myslím, že mají mnohem menší prostor pro opravy než jižní Morava, která opravila 360 kilometrů (řeč je o silnicích 2. a 3. třídy - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě počtů opravených kilometrů silnic, které přibližně souhlasí s Šimkovými čísly. Nelze jasně specifikovat, co kandidát myslel prostorem pro opravy, proto tuto část výroku necháváme bez hodnocení.
V posledních čtyřech letech Jihočeský kraj skutečně v opravách silnic Jihomoravský několikanásobně převýšil, data dokonce ukazují, že v případě Jihočeského kraje jde o 1 020 km a v případě Jihomoravského o 329 km, rozdíl by tedy byl ještě hlubší, než pan Šimek uvádí.
Jak už jsme zmínili, není jasné, co Šimek následně myslí menším prostorem pro opravy. Můžeme si to vysvětlovat jako limitující krajský rozpočet, počet kilometrů silnic v obci apod.
Co do délky sítě, Jihomoravský kraj spravuje celkem 3 886 km vozovky (str. 18), Jihočeskému kraji pak náleží 5 467 km.
Rozpočet krajů je také různý, podobně jako v předchozích letech rozpočet Jihočeského kraje (téměř 11,7 mld. Kč) téměř dvakrát převyšuje rozpočet Jihomoravského kraje (téměř 6 mld. Kč).
Ten audit byl v prvopočátku 2009, pak je to rok 2014, pak se to jeden měsíc schvaluje, neschvaluje, pak to jde do rady, nejde to do rady, pak se jeden hejtman za to omluví, pak náměstek si posype hlavu popelem (...) tahle věc byla za rok a půl, takže rok a půl vodili celou jižní Moravu za nos.
Lídr ANO barvitě popsal proces zveřejnění auditu na nájemní smlouvy k brněnskému letišti. Opíral se přitom o pravdivé informace.
Rada Jihomoravského kraje opravdu v roce 2009 schválila (.doc, usnesení 864/09/R 16 c) záměr realizace auditu nájemního vztahu mezi krajem a společností Letiště Brno, ten ovšem proveden nikdy nebyl.
Na dalším auditu se rada usnesla (.doc, usnesení 5235/14/R77 1) 4. listopadu 2014. Jak informuje Mladá fronta, první audit krajský úřad nezveřejnil. Hejtman Hašek totiž nechal den po zprávě iDNES.cz o nevýhodnosti smluv 22. dubna 2016 vypracovat druhý. Ten byl nakonec zveřejněn (.pdf) 28. června tohoto roku. Zveřejnění auditu tedy kraji skutečně trvalo více než 18 měsíců.
V dubnu zveřejnil server iDNES.cz článek, v němž si podle svých slov lidovecký náměstek Juránek sypal popel na hlavu. Mladé frontě Dnes totiž uvedl nesprávnou informaci, že se zadaným auditem rada ještě nezabývala. Zprávu dementovali radní kraje, kteří měli audit opravdu na programu schůze (.docx) 19. listopadu 2015. Slova bývalého hejtmana Juránka považujeme za zmiňovanou omluvu, současný hejtman Hašek se totiž za dění kolem auditu nikdy neomluvil.
Výrok jsme tedy proto označili za pravdivý.
55 % těch silnic 2. a 3. třídy jsou v nevyhovujícím stavu.
V nevyhovujícím a horším stavu je podle dat Správy a údržby silnic JMK celkem 55 % délky silnic 2. a 3. třídy.
V Poslanecké sněmovně hlasujete jmenovitě. To bychom uvítali i na kraji, protože tady to není a schováte se za kolektivní rozhodnutí.
Margita Balaštíková zřejmě hovoří o možnosti, kterou nabízí Poslanecká sněmovna. V jednotlivých hlasováních lze zjistit, jak se který poslanec rozhodl.
Podle jednacího řádu (.pdf, článek 11) Zastupitelstva Zlínského kraje hlasuje každý zastupitel jednotlivě sám za sebe. Pro veřejnost ale není možné dohledat hlas konkrétního zastupitele zpětně online.
Výsledek hlasování je kolektivním rozhodnutím. Margita Balaštíková zřejmě naráží na to, že pro občana není zpětně dohledatelné, jak který zastupitel hlasoval a zda např. nehlasoval proti volebnímu programu vlastní strany, za niž byl zvolen. Jednání krajského zastupitelstva jsou však většinou veřejná (.pdf, článek 11, bod 1) a každý občan má možnost osobně vidět, jak hlasování probíhalo.
Kraj byl informován o tom, že je tam muniční sklad (ve Vrběticích - pozn. Demagog.cz) a on ho nezanesl do krizového plánu.
Nemůžeme ověřit, zda byl kraj informován o tom, že by ve Vrběticích byl muniční sklad, který měl povinnost zanést do krizového plánu. Není totiž jasné, jaký statut subjekt v té době nesl. Lze tedy připustit možnost, že se kraj domníval, že jsou sklady v gesci ministerstva, zatímco subjekt se rovněž domníval, že povinnost podávat informace kraji nemá, a z toho důvodu zůstal kraj bez informací a nepočítal se skladem v krizovém plánu. Toto je kvůli nejasné interpretaci zákona možné.
Důležité, ale nejasné, je, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá ze zprávy (.pdf, str. 8) ministerstva vnitra k událostem ve Vrběticích.
Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií. To znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.
Jak již bylo řečeno, skutečnost, zda byl areál stále vojenským objektem, či nikoli, nelze z dostupných zdrojů ověřit. Pokud by vojenským objektem byl, v krizovém plánu by zanesen být nemusel. Neměl by totiž povinnost informovat kraj o muničním skladu tak, aby s ním počítal v krizovém plánu.
Moravskoslezský kraj si vybojoval možnost dávat nějaké investiční pobídky těm investorům.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Margita Balaštíková vykládá proces prosazení krajských investičních pobídek jako jakýsi boj. Šlo o řadové rozhodnutí kraje vypsat pobídku k udělení dotací z financí kraje. Podobnou výzvu může uskutečnit kterýkoli kraj a není k tomu třeba uskutečňovat žádné boje.
Podmínky získání investičních pobídek upravuje zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Hlavním organizátorem a koordinátorem státních pobídek je Agentura pro podporu podnikání a investic Czechinvest. Tyto státní pobídky jsou omezeny na 3 oblasti zájmu:
Samotná možnost získat státní pobídku je dále limitovaná velikostí soukromé investice. Minimálně však investice (.pdf, s. 3) musí dosahovat 50 milionů korun pro nemovitosti a 25 milionů korun pro strojní vybavení. Mělo by přitom vzniknout minimálně 20 pracovních míst.
Moravskoslezský kraj se mimo tyto státní pobídky rozhodl začít poskytovat od roku 2016 tzv. regionální investiční pobídky pro malé a střední podniky působící v regionu, které si přejí investovat do svých provozů, ale nedosáhnou na minimální požadavky státních pobídek.
Tyto pobídky mají podpořit firmy plánující zahájit či rozšířit svou podnikatelskou činnost ve zpracovatelském průmyslu a vytvořit nová pracovní místa v regionu. Finance jdou z rozpočtu kraje. Pro rok 2016 je vyčleněných 10 milionů korun.
Výrok ale hodnotíme jako zavádějící. Moravskoslezský kraj tyto „finance“ nabízí z vlastního rozhodnutí z rozpočtu kraje. Považujeme za zavádějící tvrdit, že by šlo o nějaký boj, jak tvrdí paní Balaštíková.
Kolega Navrátil tady řekl, že školy si ve strojírenství vybírají. To právě není pravda.
Většina středních škol ve Zlínském kraji má větší počet zájemců o strojírenské obory, než kolik studentů nakonec přijme. Margita Balaštíková (ANO) nemá tedy v tomto ohledu pravdu. Školy si z množství uchazečů mohou vybírat v souladu s postupy uvedenými ve školském zákoně.
Zlínský kraj zřizuje celkem 18 středních škol, které nabízejí některý ze strojírenských oborů.
Stejně jako u předchozího výroku Petra Navrátila, i zde odkážeme na statistiku z loňského roku (vypočítáno podle prvního odkazu), kde je patrný převis podaných přihlášek vůči kapacitě některých oborů.
U těch stěžejních, jako jsou Strojní mechanik (23-51-H/01), Obráběč kovů (23-56-H/01), Mechanik seřizovač (23-45-L/01) a Strojírenství (23-41-M/01), je patrný velký zájem ze strany žáků. Svůj podíl na tom může mít finanční podpora ze strany kraje pro ty, kteří se rozhodnou vyučit se, případně maturovat z oboru v oblasti strojírenství.
V čtyřletém srovnání se počet žáků vzdělávajících se ve strojírenských oborech značně proměnil. V roce 2007/2008 se jednalo o 3502 (.pdf, tab. č. 15) žáků, rok 2011/2012 zaznamenal snížení počtu zájemců o více než 1000, a to na 2381 (.pdf, str.78). Loňský školní rok se počty žáků opět navýšily na 3060 (.pdf, str. 101).
