ANO

Náčelník generálního štábu Bečvář se již začátkem roku nechal slyšet, že v lednu 2016 překročila naplněnost armády 80 %. V dubnu podle něj byla na 81 % a vyjádřil přesvědčení, že do konce roku by mohla dosáhnout 84 až 85 %. V červencovém rozhovoru pro Lidové noviny pak komentoval, že naplněnost je „na 80 procentech“. Přestože nejsou dostupná aktuální čísla o naplněnosti armády, vzrůstající trend od nástupu Stropnického do funkce odpovídá a čísla se tak momentálně opravdu pohybují kolem 83 %.

Jak informuje ČTK, „podle koncepce (.pdf, str. 20) výstavby armády by v českém vojsku mělo sloužit 24.162 vojáků z povolání, 3720 občanských zaměstnanců a do 5000 vojáků aktivní zálohy. Další vojáci a civilisté jsou pak zařazeni přímo pod ministerstvo obrany, to by mělo celkem mít k dispozici asi 42.800 lidí.“ Cílem roku 2025 je dosáhnout celkové naplněnosti 90 %.

Česká republika má skutečně jednu z nejmenších armád „na hlavu“, konkrétně třetí nejmenší v Evropě.

Mezinárodní institut strategických studií vydává každý rok The Military Balance, publikaci zahrnující mimo jiné počet vojáků připadajících na 1000 obyvatel. Nejnovější vydání, které je aktuálně veřejně dostupné (.zip), pochází z roku 2014.

Podle této publikace má Česká republika 2,5 muže na 1000 obyvatel, což je po Islandu (0,6) a Bosně a Hercegovině (2,3) třetí nejnižší počet. Do tabulky nejsou zahrnuty městské státy Evropy.

zdroj: The Military Balance 2014 Výrok ministra obrany Stropnického (ANO) hodnotíme jako pravdivý, jelikož Česká republika má skutečně jednu z nejmenších armád v přepočtu „na hlavu“.

VÝROK BYL DOPLNĚN A HODNOCENÍ ZMĚNĚNO

Na základě informací o stavu rekrutace výrok hodnotíme jako pravdivý. Tázali jsme se, zda skutečně cíl byl ve výši 2 tisíc osob, jaký je současný stav a zda v moravských regionech probíhá nábor více.

Citujeme odpověď pana plukovníka Jana Šulce, vedoucího oddělení komunikace s veřejností Kanceláře Generálního štábu Armády České republiky.

" k vašim dotazům uvádím:1,2)

Pro rok 2016 byl rekrutační cíl upřesněn na 2000 osob a rozhodnutí o povolání do služebního poměru vojáka z povolání bylo vydáno na 2148 osob.

3)

Dlouhodobě evidujeme větší zájem o vstup do AČR skutečně v regionech Moravy. Za tímto vyšším zájmem nemusí být jen konkrétní situace na trhu práce, ale rovněž i hustota posádek a šíře uplatnění v regionech, odkud zájemci pochází.

S pozdravem

plk. Jan Šulc "

PUVODNÍ ODŮVODNĚNÍ

Rekrutační cíl byl letos i loni podle vyjádření náčelníka Generálního štábu Bečváře stanoven na 2000 osob. Nepodařilo se nám však dohledat informace ani o stavu rekrutovaných vojáků v září tohoto roku, ani o trendech v rekrutaci v Čechách a na Moravě.

Kontaktovali jsme proto rekrutační střediska a na odpověď stále čekáme. Výrok je tedy prozatím hodnocen neověřitelný.

Na konci roku 2013 oznámil odstupující ministr obrany Vlastimil Picek, že rezort stojí před podpisem smlouvy o nákupu 8000 pušek Bren, 600 samopalů a 5600 pistolí v ceně 1,2 mld. Kč.

O dva roky později ministerstvo již pod vedením Martina Stropnického oznámilo, že uzavřelo smlouvu na nákup 2600 pušek a 5500 pistolí v hodnotě 476 mil. Kč. Obrana uzavřela také smlouvu na dodání výstroje.

V květnu letošního roku vydalo ministerstvo tiskovou zprávu reagující na článek v týdeníku Euru, rezort ve zprávě deklaruje, že v letech 2014 a 2015 bylo v oblasti výbavy vojáků uzavřeno celkem 223 smluv ve finančním objemu 539 mil. Kč, pro rok 2016 je vyčleněno na nákup výstroje 681 mil. Kč

Během Dnů NATO a Dnů Vzdušných sil Armády ČR řekl ředitel Odboru rozvoje pozemních sil ministerstva obrany, sekce rozvoje a plánování schopností Miroslav Hlaváč, že armáda plánuje koupit 16 000 pistolí a 8500 útočných pušek.

Nejsou tedy veřejně dostupné informace o jednotlivých nákupech, z veřejných vyjádření lze popsat záměry ministerstva i armády, zda ovšem došlo k nákupu přesně tohoto vybavení, není jasné. O konkrétní informace jsme požádali ministerstvo obrany, výrok na základě tohoto vyjádření doplníme.

Průzkumy různých agentur nesledují věrohodnost, ale důvěru v politiky či jejich oblíbenost: s touto výhradou hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Stropnický se dlouhodobě skutečně řadí mezi ty nejdůvěryhodnější.

Martin Stropnický mluví o věrohodnosti politiků dle průzkumů. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) sleduje „důvěryhodnost politiků“. V rámci jejich měření ministr obrany skutečně dlouhodobě patří mezi pět nejlépe hodnocených politiků. Nejaktuálnější měření (.pdf) pochází z října 2016.

Agentura pokládá respondentům (viz pozn. pod čarou na str. 1) následující dotaz: „Přečtu Vám jména některých politiků. U každého mi, prosím, řekněte, zda mudůvěřujete nebo nedůvěřujete, či neumíte posoudit. Případně zda tohoto politika neznáte.“

Data: CVVM (str. 2)

Aktuální měření tedy dokládá, že Stropnický se řadí mezi nejlépe hodnocené politiky. Dodejme, že jsou zde zahrnuti i lidé, kteří nejsou v každodenní politice zastoupeni - jako předseda Ústavního soudu Rychetský, guvernér ČNB Rusnok či primas český Duka. Dlouhodobě však Stropnický, jak dokládá tabulka výše, obsazuje přední místa v rámci zkoumané otázky.

Agentura STEM oproti tomu měří oblíbenost politiků. Konkrétně zjišťuje „popularitu politických osobností“. Poslední měření provedla v říjnu 2016. I podle této agentury patří dlouhodobě Stropnický na vrchol žebříčku v rámci sledované otázky.

STEM se konkrétně ptá: „Jaký je Váš názor na následující politické osobnosti?“ V rámci hodnotících kategorií následně zkoumá, nakolik politik dohromady získal sympatií ve škálách „velmi příznivý“ a „spíše příznivý“.

V tabulce níže je uvedeno, jak si vedou jednotliví představitelé. Ministr obrany se aktuálně řadí na druhé místo za Andreje Babiše, dlouhodobě se pohybuje mezi nejlépe hodnocenými politiky.

Zdroj: STEM

Různé formy výzkumů tedy zachycují spíše důvěryhodnost a popularitu politiků (ne přímo věrohodnost), v rámci tohoto fenoménu dochází k poměrně výrazným posunům. Demagog.cz v listopadu 2015 přinesl přehled oblíbenosti politiků (vždy data CVVM ze září–října daného roku) od roku 2002. Pro informaci jej dodáváme i sem.

První část z výroku předsedy poslaneckého klubu ANO Faltýnka se nám bohužel nepodařilo ověřit, záznamy z jednání poslaneckých klubů totiž ve veřejných zdrojích k nalezení nejsou.

Výstupem z jednání předsednictva je příspěvek na facebookových stránkách hnutí, ve kterém se jeho vedení od zmiňovaného návrhu distancuje. O odmítavém stanovisku předsednictva informovala také ČTK.

Nepodařilo se nám také naleznout, jaký postoj zaujalo hnutí k poslancům, kteří zákon podepsali. Svůj podpis po prohlášení předsednictva však podle České televize stáhl poslanec ANO Stanislav Pfléger, plánuje jej také odvolat jeho souputník Bronislav Schwarz a o stejném kroku uvažuje i Vlastimil Vozka.

Je tedy pravdou, že předsednictvo hnutí ANO s návrhem na obnovení trestného činu hanobení prezidenta republiky nesouhlasí, další části Faltýnkova výroku však nelze ověřit.

Výrok Jaroslava Faltýnka obsahuje řadu nepřesností, kvůli kterým výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zároveň je nutné dodat, že rozpočet sestavuje vláda jako celek podle svých priorit, není tedy správné personifikovat výsledek hospodaření pouze do osoby ministra financí. Navíc Faltýnek vůbec nebere v úvahu vnější vlivy, které nemůže ministr financí České republiky (a potažmo ani vláda reálně ovlivnit) - např. globální ekonomickou krizi a následnou recesi eurozóny.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka a v kabinetu Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Mohl tedy připravit rozpočty na rok 2008, 2009, 2011, 2012 a 2013 (modré sloupce v grafu). V roce 2014 byl již ministrem financí Andrej Babiš a krátce před ním Jan Fischer ve vládě Jiřího Rusnoka. Miroslav Kalousek skončil v létě 2013.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládě Vladimíra Špidly,Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. Připravoval rozpočty na rok 2003, 2004, 2005 a 2006 (oranžové sloupce v grafu).

Zdroj dat: Český statistický úřad

Tempo růstu ekonomiky, jež uvádí Jaroslav Faltýnek v jednotlivých letech, odpovídá datům statistického úřadu, nikoliv však již uváděné hodnoty schodků, které jednotlivým ministrům přisuzuje. Počítáme-li pouze konečné schodky rozpočtů, jež sestavoval Miroslav Kalousek, dostáváme se celkem na 537,4 miliardy, v průměru dokonce 107,5 miliardy ročně. U Bohuslava Sobotky by to bylo celkem 356,7 miliardy, v průměru 89,2 miliardy ročně.

Je pravdou, že premiér Sobotka minulý týden zahájil kolečko bilančních rozhovorů se svými ministry a že mezi prvními byl i ministr dopravy Ťok, o kterém premiér před schůzkou řekl, že kdyby mohl tak by ho zahrnul do své výměny kabinetu. Premiér bude pokračovat dalšími pěti hovory s ministry tento týden.

Ministerstvo dopravy na svém briefingu potvrdilo zahájení výstavby dálnic v ČR v roce 2016 o celkové délce úseků více jak 70 km. V roce 2016 bylo také v realizaci 37,1 km nových úseků silnic I. třídy. Na rok 2017 počítá se zahájením výstavby 110,3 km nových dálnic, modernizaci 32,1 km dálnice D1 a 23,9 km silnic I. třídy.

nově zahájené úseky

20162017dálnice - km

109,1142,4silnice I. třídy - km

37,123,9 zdroj: MDČR (.xls)

Během posledního roku bylo také podle údajů ŘSD na dálnici D1 (úsek Mirošovice-Kývalka) uvedeny po modernizaci do provozu úseky o délce 8,4 km. V realizaci je dalších 26,5 km dálnice a ve stavu zadávání výběrového řízení jsou úseky o délce 33,4 km. Pokud tedy budeme brát poslední dvě oblasti jako ty zahájené dostáváme hodnotu 59,9 km. Podle údajů Ministerstva dopravy byly modernizovány úseky v celkové délce 40,9 km (.xlm).

Ministerstvo dopravy není investorem výstavby silnic II. a III. třídy. Tyto silnice a jejich rozvoj patří dle zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 sb. do správy krajů. Ministerstvo dopravy mimořádně přispívá jen na opravy těchto silnic, za poslední dva roky částkou 7,5 miliardy korun.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože ani jeden z údajů místopředsedy Faltýnka se nepřiblížil údajům ministerstva doprav a ředitelství silnic a dálnic a to ani v případě modernizace D1 či plánovaní na rok 2017. Výrok je nepravdivý i přesto, že je pravdou, že ministr Ťok byl prvním z ministrů ANO, který se účastnil bilančního rozhovoru s premiérem Sobotkou.

Není pravdou, že by se během období 2010–2013 zastavily veškeré práce na dálnicích a silnicích I. tříd. Jak ukazují výroční zprávy ŘSD, je sice pravdou, že během let 2011 (.pdf, str. 12–13) a 2012 (.pdf, str. 18–19) nebyla zahájena žádná významná stavba a na nových úsecích se začalo pracovat až v roce 2013 (.pdf, str. 21), na druhou stranu však ve stejném období probíhala příprava a plánování těchto staveb. Samozřejmě docházelo také k dokončování dříve naplánovaných úseků silnic a dálnic.

Stejný trend omezení výstavby, i když s poněkud jinými čísly, ukazují informace o počtu zahájených a zprovozněných staveb z prezentace generálního ředitele ŘSD na Žofínském fóru v roce 2016. Za období od roku 2011 do roku 2013 došlo k zahájení jedenácti staveb silnic I. třidy a pěti staveb dálnic.

Bohužel se nám nepodařilo získat údaje týkající se přesné délky úseků, na nichž začala ve sledovaném období stavba.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože s odkazem na minimální aktivitu při zahajování nových staveb je implikováno, že se nepostavilo nic. To není pravda vzhledem k tomu, že docházelo k dokončování dřívějších projektů a v roce 2013 byla znovuobnovena výstavba nových úseků silnic a dálnic.

Programové prohlášení vlády obsahuje tuto pasáž (.pdf, str. 11) týkající se plánu transformace ŘSD na státní podnik :

„... (vláda, pozn. Demagog.cz) připraví transformaci ŘSD na státní podnik, aby zajistila efektivní výběr mýta po 1. 1. 2017 plně pod kontrolou ministerstva dopravy."

Rakouská firma ASFINAG je opravdu státem vlastněná společnost, jejíž náplň práce spočívá v plánování, financování, budování a údržbě páteřní sítě silnic (dálnice a rychlostní silnice) v Rakousku. Firma je také jediným správcem a výběrčím mýta na těchto komunikacích.