ANO

Situace ohledně platby advokátu Altnerovi je poněkud složitější. Přinejmenším jmenovaná částka ale více méně odpovídá - jde konkrétně o 18,5 milionu korun jako jistinu ("základ dluhu") a dalších 320 milionů korun jako smluvně ujednanou pokutu za nedodržení smluvní povinnosti. Částky se v médiích liší dle toho, zda započítávají příslušenství, náklady řízení atp.

Pravomocné rozhodnutí ve věci Altner versus Lidový dům padlo 11. dubna 2016, od té doby běžela ČSSD třídenní lhůta na zaplacení dlužné částky. Po 14. dubnu 2016 by pak Altner mohl částku soudně vymáhat. Pro tyto účely si strana vzala také úvěr. Zároveň však místo plnění Altnerovi začala strana postupně plnit jeho věřitelům, domnívaje se, že takto plní rozsudek, z čímž se však zcela neztotožnil obvodní soud pro Prahu 1, který o věci rozhodoval v prvním stupni.

Strana dle očekávání podala dovolání, přičemž Nejvyšší soud z tohoto důvodu odložil vykonatelnost rozhodnutí a není tedy doposud možno částku po ČSSD vymáhat, ačkoli je k její úhradě zavázána. Toto rozhodnutí však u Ústavního soudu advokát Altner dne 15. června 2016 napadl, na rozhodnutí ÚS si tak ještě notně počkáme. V mezidobí strana uhradila věřitelům 50 milionů korun v naději, že se částka na plnění dluhu započte.

Ve zkratce lze tedy říci, že ČSSD v současné chvíli využívá svého posledního opravného prostředku, přičemž legitimně získala odklad vykonatelnosti a nehrozí jí tedy prozatím exekuce. O ústavní stížnosti na tento krok doposud nebylo rozhodnuto, strana tedy jedná v souladu s aktuálním rozhodnutím soudu - je povinna zaplatit, díky odkladu vykonatelnosti (možnosti dluh vymáhat) však nikoli nezbytně okamžitě.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "

Z aktuálních průzkumů věřeného mínění vyplývá, že nejsilnější podpoře se z vládních stran těší ANO a ČSSD, na čemž se průzkumy jednoznačně shodují. Následující grafy zpracovávají stranické preference z května 2016 (stranické preference zahrnují odpovědi respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jedná se o hypotetický výsledek parlamentních voleb, které by se konaly nyní).

První graf zpracovávající květnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) i druhý graf, který pochází z květnového šetření agentury STEM, dokládají jasnou převahu ANO a ČSSD ve vládní koalici i mezi všemi stranami z pohledu stranických preferencí.

Co se týče dlouhodobějšího vývoje stranických preferencí, obě nejsilnější strany si drží své postavení, což opět dokládají květnové průzkumy CVVM i STEM.

Zdroj: STEM TRENDY

Přestože jsou ANO a ČSSD stále koaličními partnery, zvláště před přicházejícími senátními a krajskými volbami mezi nimi lze předpokládat jistou rivalitu. Server Neovlivní demonstruje vzájemnou podezřívavost těchto stran na základě šifrování zpráv a investic do bezpečnostních opatření. Lze tedy vystopovat prvky konkurenčního prostředí, ve kterém se tyto strany pohybují. Stejně tak v poslední době se strany veřejně střetávají např. v otázce protikuřáckého zákona, pozměňovacího návrhu zákona o hazardu či nejaktuálněji reorganizace policie.

Ministerstvo financí vydává informace o stavu státní pokladny vždy pouze k poslednímu dni v měsíci. Nejnovější veřejně dostupné informace jsou tedy k 31. květnu, kdy státní rozpočet vykázal přebytek 22,39 miliardy korun.

Protože však nedisponujeme přístupem k denním zůstatkům státní pokladny jako Ministr financí, tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Babiš má na mysli vládní návrh zákona o dani z hazardních her, který měl za cíl zvýšit daňovou zátěž pro hazardní hry a tím pádem zvýšit daňový příjem pro státní rozpočet. Avšak jeden z pozměňujících návrhů snížil navrhované ministerstvem financí daňové sazby a to tedy znamená znatelný pokles předpokládaných daňových příjmů z hazardu. Na rozpravě v třetím čtení Babiš uvedl, že " je to minus 300 pro stát a minus 150 pro obce. "

Nejsme schopni posoudit, zda tato kvantifikace je zcela korektní, Babiš ji nedoložil žádným výpočtem, jde o jeho konstatování, které nelze brát jako fakt pro ověření jeho výroku.

Konkrétně se jednalo o hlasování o pozměňujícím návrhu rozpočtového výboru pod písmenem A. (.pdf, str. 3) V předmětném hlasování Kalousek, Sobotka a Benda hlasovali pro pozměňující návrh.

Schválený pozměňující návrh v zákoně o dani z hazardních her.

Původní návrh právní úpravy zákona o dani z hazardních her. (.pdf, str. 2)

Bereme-li EU jako celek, jedná se skutečně o druhou nejsilnější ekonomiku světa, hned za Spojenými státy. Právě tyto dvě uskupení vyjednávají o tzv. Transatlantické dohodě o obchodu a investicích (TTIP).

Z makroekonomických dat Mezinárodního měnového fondu (IMF) agregovaných na serveru Knoema vyplývá, že v roce 2015 byly Spojené státy největší ekonomikou světa, druhá byla Čína. Pokud by se Evropská unie brala jako jeden ekonomický subjekt, její HDP by byl vyšší než ten čínský a USA a EU by tak byly největšími ekonomikami světa. Dohromady by jejich nominální HDP činil přes 34 bilionů dolarů, 46,7 % světové ekonomiky.

EU jako ekonomický celek je silnější než jiné uskupení, které rovněž jedná s USA o obchodní dohodě, tzv. transpacifickém partnerství (TPP). Vysčítáme-li HDP těchto zemí, dostaneme je "jen" na 9,44 bilionu dolarů. Tyto země navíc nejsou sdruženy v podobném uskupení, jako je Evropská unie, jedná se pouze o multilaterální dohodu mezi skupinou států.

Dokumenty, které zveřejnila pobočka Greenpeace Netherlands, obsahují navrhy textu o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) ve stavu před 13. kolem jednání (25.-29. dubna 2016).

Konečná smlouva by měla obsahovat přibližně 25 až 30 kapitol, zvěřejněné dokumenty se týkají 13 těchto kapitol. Jednotlivé texty obsahují pozice USA a EU k dané problematice. V uniklých textech je vůbec poprvé naznačena pozice USA při jednáních o TTIP.

Otázkou zůstává i dodržování linie vyjednávání ze strany Komise určené společně dohodnutým mandátem, který byl zveřejněný 9. řijna 2014. Vzhledem k probíhajícímu jednání a změnám, spolu s tím, že americká pozice zůstává nadále neveřejná, neumožňuje v tuto chvíli potvrdit do jaké míry Komise brání pozici danou mandátem k jednání.

Při porovnání meziročního nárůstu vývozu do Spojených států za poslední dva roky a celkového nárůstu vývozu zboží je patrné, že zejména v roce 2015 vývoz do Spojených států rostl výrazně rychleji než celkový vývoz.

Nakolik se však na těchto vývozech podílí malé a střední podniky není z dostupných dat možné určit.

"Z malých a středních firem do USA exportuje zatím jen 13 procent, a i když se podle našeho průzkumu chystá do Ameriky v nejbližší době vyvážet dalších 11 procent středně velkých podniků, v součtu je to stále necelá čtvrtina,"řekla v říjnu 2015 pro časopis Ekonom místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková.

Co se struktury vyvezeného zboží týká, největší podíl měly v roce 2015 Stroje a dopravní prostředky - jednalo se o polovinu vyvezeného objemu. Pětinu pak tvořily Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu - sem patří například železo a ocel, další kovy nebo výrobky z pryže.

Ústava ČR ve svém čl. 49 písm. d) svěřuje pravomoc ratifikace mezinárodních smluv hospodářských, jež jsou všeobecné povahy (kam lze zařadit právě Transatlantickou dohodu o obchodu a investicích mezi EU a USA), oběma komorám Parlamentu. Informace o způsobu schvalování různých tipů mez. smluv jsou k dispozici na webových stránkách PSP ČR.

Naše ústava pak ve svém článku 2 odst. 2 stanovuje, že Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Ten však prozatím nebyl přijal, přičemž jeho schválení je jedním ze závazků současné vlády.

Na závěr je nutné uvést, že celostátního referenda bylo v historii ČR využito p ouze jednou v červnu 2003 k vyjádření souhlasu o přistoupení České republiky k Evropské unii, přičemž bylo nutné přijetí samostatného ústavního zákona. Zásadní je také dodat, že se v tomto případě jednalo o souhlas se schválením specifického typu mezinárodní smlouvy (Smlouva o přistoupení ČR k EU), která přenáší některé pravomoci orgánů České republiky na mezinárodní organizaci nebo instituci (čl. 10a Ústavy ČR). Právě tento typ smlouvy je pak obecně, na rozdíl od běžné mezinárodní smlouvy, kterou je právě Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA, nutné schválit třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4 Ústavy ČR).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť aktuální data neukazují většinovou podporu dohodě mezi EU a USA a navíc Charanzová vykládá tato data nekorektním způsobem.

Aktuální data Eurobarometru (.pdf - str. 31), který sleduje názory obyvatel Evropské unie na různá témata, dokládá, že podpora obchodní dohody mezi EU a USA v České republice dosahuje 49 %. Tato data byla publikována v prosinci 2015 a jsou nejaktuálnějšími.

V minulých šetřeních byla podpora vyšší (.pdf - str. 96), dosahovala 62 %. Na základě posledních veřejně dostupných dat Eurobarometru je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť ve skutečnosti podporu dohodě vyslovila sice těsná, ale přesto menšina obyvatel České republiky.

Nadto je třeba dodat, že samo konstatování o tom, že tato podpora se rovná podpoře konkrétního znění smlouvy TTIP, je zavádějící. Tazatelé pokládají následující dotaz:

" Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Prosím, řekněte mi u každého z výroků, jestli jste pro nebo proti. Dohoda o volném obchodu a investicích mezi EU a USA. "

Uvedená otázka je obecná a neptá se konkrétně na znění smlouvy TTIP, neboť ta ani z principu není občanům České republiky reálně známa. To potvrzují také výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015. Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.