ANO

Matěj Fichtner se takto vyjádřil v pořadu ČT 24 Hazard zblízka odvysílaném 22. 1. 2014.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat komparovatelná data evropských zemí za r. 2013. Srovnávání počtu hracích zařízení je velmi komplikované i kvůli rozdílným definicím hracích zařízení a odlišnosti metodologie jednotlivých studií.

To, zda zákon o loteriích obsahuje anomálie nehodnotíme, protože nedokážeme definovat co Matěj Fichtner považuje za anomálii.

Studie "Hazard provozovaný na hracích automatech" (.pdf, str. 7) z roku 2011 uvádí následující: „Od 90. let se začal významně zvyšovat počet provozovaných hracích automatů. V současnosti je na území České republiky provozováno přibližně 125 000 přístrojů (autoři dle rozhovoru E a H). Což v přepočtu na počet obyvatel, který byl ke konci roku 2010 přibližně 10,5 milionu (ČSÚ, 2011), znamená, že jeden hrací automat připadá na 84 obyvatel. Tento početje nejvyšší v celé Evropě."

Další studie (.txt) z Masarykovy univerzity z roku 2012 uvádí, že v České republice je zhruba 60 tisíc výherních automatů, v přepočtu jeden automat připadá na 170 obyvatel, což je nejvyšší poměr v Evropě.

Článek publikovaný na serveru IHNED.cz v květnu 2013 udává 61 tisíc registrovaných hracích automatů v ČR, na základě seznamu registrovaných hracích automatů v České republice vydaného Ministerstvem financí.

V roce 2012 také federace Euromat (European Gaming and Amusement Federation) vydala soubor výročních zpráv několika evropských zemí. Z ní vyplývá, že v Dánsku se vyskytovalo v roce 2012 na 28 100 (s. 14) hracích přístrojů, Švédsko pak uvádí počet 6500 (s. 96) Německo 265 tisíc (s. 25) a Nizozemí 34 420 (s. 45). Z jihovýchodní Evropy například Rumunsko udává celkový počet hracích přístrojů 57 919 (s. 48) a Srbsko uvádí počet 19 232 (s. 70).

Výrok zazněl z úst Jaroslavy Jermanové v pořadu Události, komentáře 4. března 2014 a z důvodu neexistence srovnávací studie, která by zahrnovala všechny evropské státy, ho musíme hodnotit jako neověřitelný.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozlišuje několik typů jednání. Obecná rozprava pak v České republice skutečně není konkrétně časově omezena, nicméně interpelace členů vlády jsou ošetřeny tak, že např. délka ústní interpelace by neměla přesáhnout 2 minuty (§ 111, bod 6).

Studie (.pdf) Parlamentního institutu z února 2012 porovnávající ošetření obecné rozpravy v ČR a dalších 17 zemích Evropy, dělí parlamenty do tří skupin:

-parlamenty s proporciálním přístupem k rozpravě, kde čas vyhrazený pro jednotlivé body je rozdělen podle síly mezi jednotlivé frakce (Německo, Rakousko, Polsko,...)

- parlamenty s anglickým přístupem k rozpravě, kde se střídají řečníci z vlády, opozice a nezávislí poslanci a každý dostane stejný, přesně vymezený čas podle typu rozpravy, případně může být na žádost udělen čas navíc (Maďarsko, Malta,...)

-parlamenty s omezenou řečnickou dobou, kde je pevně stanovený časový limit pro vystoupení (Slovensko, Švédsko, Estonsko,...) Česká Poslanecká sněmovna se podle § 59 Jednacího řádu může na podobném omezení usnést k jednotlivým bodům. Podobný přístup funguje např. v Dolní sněmovně britského parlamentu (House of Commons, strana 4), kde je však stanovení limitu pro rozpravu poměrně časté.

Počet evropských zemí záleží na tom jak definujeme její hranice, nicméně i při užším pojímání hranic má stále kolem 40 států. Uvedená studie srovnává pouze 17 evropských zemí, což není dostatečně velký vzorek pro celoevropské srovnání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jak jsme již rozebrali ve výroku Jitky Seitlové, neexistuje žádné závazné právo ani povinnost v tom smyslu, že by vítěz voleb musel být prezidentem pověřen k sestavení koalice. V Česku sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany, žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Zákonný postup dle Ústavy je rozebrán v článku 68.

Výrok Antonína Prachaře je tedy pravdivý.

Výroční zpráva (.pdf, str. 18) potvrzuje zadlužení obce: "Město Olomouc vykázalo ke konci roku 2013 celkovou zadluženost bez úroků ve výši 1 991 206 779,00 Kč. Oproti […] roku 2012 se jedná o nárůst zadluženosti o cca 220,76 mil. Kč."

Z olomouckých veřejných zakázek, které někteří politici problematizovali, jsme již ověřovali prodloužení tramvajové trati na Nové sady,rekonstrukci Dolního náměstí, nákup tramvají, Aquapark a náhon kolem ulice Domovina.

Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.

Podle informací z Rekonstrukce státu se jednalo o soukromý rozhovor zástupce RS s ministrem, není z něj tedy žádný veřejně dostupný záznam.

"Pan Prachař se jednoznačně zavázal podpořit rozšíření pravomocí NKÚ a průhledné financování politických stran v parametrech navrhovaných Rekonstrukcí státu. Další zákony z principu podporuje, má výhrady k některým detailům. U Registru smluv se vyslovil pro jeho zřízení. Má drobné výhrady k okruhu zveřejňovaných informací u určitých typů smluv," sdělilo nám sdružení Rekonstrukce státu.

Antonín Prachař je jedním z 51 kandidátů do Senátu, kteří alespoň částečně podpořili návrhy Rekonstrukce státu.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje stát, jenž hospodaří se státním majetkem a státním rozpočtem. Resortní program hnutí ANO pro předčasné volby 2013 do Poslanecké sněmovny se zmiňuje v bodě 1 o dosavadním špatném státním hospodářství. Jejich cílem bylo tuto situaci zlepšit. Zvýšení pravomocí NKÚ se dále projednávalo v Poslanecké sněmovně, přičemž mezi navrhovatele patřilo mimo jiné hnutí ANO. V současné době se novela projednává v Senátu. Snahu o zvýšení pravomocí NKÚ ze strany ANO zmiňují také mediální zprávy. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Jitku Seitlovou opravdu v senátní kampani podpořila i Česká pirátská strana.

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Výrok je označen jako nepravdivý. Výsledky hospodaření Pražských služeb, a. s., jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách společnosti v sekci Info pro akcionáře. Poslední informace o hospodaření nabízí Pololetní zpráva za rok 2014 ze 4. srpna 2014.