ANO

Jaroslav Faltýnek odkazuje k situaci na předcházejícím sněmu hnutí, který proběhl v březnu 2013. Tehdy se téměř kompletně obměnilo vedení strany (pozici předsedy si udržel Andrej Babiš). Na pozici 1. místopředsedkyně byla zvolena Jana Valinčičová, která neměla žádnou krajskou nominaci a byla nominována z pléna, byla pak zvolena velkou většinou. Jedním z místopředsedů byl zvolen i zmíněný předseda Karlovarského kraje Jan Hammer.

Valinčičová, Hammer a další tři členové předsednictva pak v květnu téhož roku z hnutí odešli, údajně na protest proti autoritativnímu řízení strany. V hnutí tak zůstala jediná místopředsedkyně Věra Jourová, která funkci složila v říjnu 2014 kvůli svému jmenování na post eurokomisařky.

Před letošním sjezdem tak v nejužším vedení strany stál pouze sám Andrej Babiš.

Z veřejně dostupných informací se nicméně nedá potvrdit či vyvrátit, zda výsledek tohoto nebo minulého sjezdu je dílem zákulisních manipulací, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě výsledků III. celostátního sněmu hnutí ANO hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve 13členném předsednictvu, jež zahrnuje předsedu, místopředsedy a dalších 7 členů předsednictva, zasednou zástupci většiny krajů (svého zástupce nemá Karlovarský, Královéhradecký a Moravskoslezský kraj), členové vlády, poslanci, lidé z komunální politiky i "kluci z plakátu" Martin Komárek či Martin Stropnický, jak se o nich psalo před sjezdem).

FunkceJménoKraj PředsedaAndrej BabišPraha1. místopředsedaJaroslav FaltýnekOlomoucký krajMístopředsedaPetr VokřálJihomoravský krajMístopředsedaJaroslava JermanováStředočeský krajMístopředsedaRadmila KleslováPrahaMístopředsedaJan VolnýPlzeňský krajČlen předsednictvaMartin StropnickýPrahaČlen předsednictvaRichard BrabecÚstecký krajČlen předsednictvaMargita BalaštíkováZlínský krajČlen předsednictvaMartin KomárekLiberecký krajČlen předsednictvaJan ŘehounekPardubický krajČlen předsednictvaRadek HloušekJihočeský krajČlen předsednictvaRadek PopelkaKraj Vysočina

V pátek 27. února (tedy den před sněmem ANO) vyšel v Hospodářských novinách (text je dostupný na webu Ihned.cz) rozhovor s Jaroslavem Faltýnkem. V něm skutečně vyjádřil názor, který prezentoval ve svém výroku. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý na základě citace daného interview. HN: Jaký program na sněmu vymyslíte? Za rok na podzim budete mít krajské volby, v roce 2017 sněmovní. To už u vládní strany nebude fungovat étos novosti a protestu. S hesly "Prostě to uděláme" nevystačíte. Co tedy chystáte, kterým směrem se vydáte?

Diskuse o programu jistě bude, ale já bych nechtěl, abychom sklouzli do politických floskulí klasických stran. Ten náš program je přece strašně jednoduchý: nelhat, nekrást, šetřit, nezvyšovat daně, vybrat daně. To, co se vybere, použít na snižování státního dluhu, jinak peníze vrátit lidem. Někteří kolegové budou vystupovat s tím, abychom si vyjasnili, jestli jsme více doprava, nebo doleva a co jsou to ty levicové nebo pravicové prvky. Já za sebe bych ale do té debaty vůbec nešel.

HN: Vy byste raději, aby hnutí ANO dál zůstalo nečitelné a nepředvídatelné?

Já si myslím, že veřejnost vůbec nezajímá, jestli je hnutí ANO pravicové, nebo levicové. Ji zajímají konkrétní věci, které se buď udělají, nebo neudělají. A některé z nich mohou být pravicové a některé levicové.

HN: Poradci vám prý radí, abyste se posunuli víc doprava, protože tam vidí prostor, když se ODS a TOP 09 stále nemohou zvednout.

Novináři a politologové, kteří se něčím musejí živit, tomu rozumím, pořád vytvářejí nějaké fabulace. Ale já bych na to nepřistupoval. Já bych pořád říkal, že to chceme dělat normálně, slušně, poctivě, se selským rozumem. Nenechat se zatáhnout do nějaké ideologické debaty. Já nechci pravá ani levá řešení, chci dobrá řešení. Chcete-li, selský rozum. S tímto názorem vystoupím.

Hnutí ANO nemělo před volbami do PSP ČR 2013 jeden ucelený programový dokument. Vycházíme tak z resortního programu, v němž byly specifikovány priority pro každé ministerstvo.

ANO se v dokumentu (bod č. 9 – školství) vyslovuje proti zavedení školného nebo proti mechanismům, které by mohly zadlužení studentů způsobit. Prostředky na veřejné financování chtělo hnutí ANO zajistit efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi.

Jaroslav Faltýnek má pravdu i ve svém druhém výroku. ANO ve svém programovém dokumentu z oblasti zdravotnictví (bod č. 8 – zdravotnictví) deklaruje zrušení všech poplatků pro seniory a také se zavazuje ke zrušení poplatků za vydaný recept. Výběr tzv. regulačních poplatků by podle ANO měl projít změnou. Systém podle ANO znevýhodňuje chronicky nemocné a sociálně slabší pacienty.

Faltýnek v diskuzi reaguje na Danu Váhalovou, která uvádí, že pravomoci předsednictva ANO jsou větší, než pravomoci předsednictva ČSSD.

Její výrok byl označen za pravdivý, protože, jak bude dále demonstrováno, pravomoci předsednictva ANO jsou skutečně větší než v případě stejnojmenného orgánu ČSSD.

Jelikož tyto rozdíly nemohou být ani v kontextu celých stanov považovány za minimální, Faltýnkův výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující :

– rozhoduje o veškerých otázkách členství v Hnutí (v ČSSD má otázku členství v případě přijímání člena v kompetenci místní organizace – .pdf, str.3, článek 4 (5). V případě zrušení členství mohou návrh na odnětí členství podávat místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), okresní výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (3) , krajské výkonné výbory (.pdf, str. 4, článek 8 (4) nebo i předsednictvo (.pdf, str. 4, článek 8 (5)). Rozhodnutí je v kompetenci jednotlivých místních konferencí, v případě návrhu podaném předsednictvem má v rozhodnutí pravomoci Ústřední výkonný výbor).

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, .pdf, str. 9, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15 článek 30 (3l)).

– rozhoduje o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, .pdf, str. 16, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, .pdf, str. 15, článek 30 (2p)).

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jaroslav Faltýnek má pravdu, když se odkazuje na pasáž z koaliční smlouvy (pdf., str. 11) vlády Bohuslava Sobotky. Koaliční partneři se zavázali snížit sazbu DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Prostředky na financování takových změn by chtěla vláda hledat v případném zavedení sektorové daně pro regulované odvětví. V koaliční smlouvě je jasně uvedeno, že zavedení takové daně bude na zvážení. Tedy v souladu s tím, co řekl Jaroslav Faltýnek. Vláda se zavázala k vyššímu zdanění pouze v oblasti hazardu.

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Výrok je nepravdivý, jelikož munice v daných skladech nepatřila státu. Babiš se také mýlí v rozloze areálu, v němž je navíc pronajímána pouze přibližně polovina všech objektů.

Babiš má pravdu v tom, že objekt dříve patřil státu a v současnosti je jeho část v nájmu čtyřech soukromých firem. U inkriminovaného skladu 16 postiženým výbuchem je nájemce také soukromý subjekt IMEX Group, jak to potvrzuje prohlášení Ministerstva obrany z 31. října tohoto roku. K pronájmu došlo v roce 2011, kdy byl ministrem obrany Alexandr Vondra.

Problematické jsou ovšem další části výroku.

Podle zmiňovaného prohlášení: "Munice nacházející se v muničním skladu v době výbuchu byla výlučně v soukromém vlastnictví. Společnost IMEX Group jakožto nájemce za něj jednoznačně nese odpovědnost, stejně jako za bezpečnostní opatření při nakládání s ním". Nejedná se tedy o situaci, kdy by munice vlastněná státem přešla do soukromých rukou. Do těch formou pronájmu přešly pouze budovy v areálu, explozivní látky v nich umístěné ovšem nikdy státní nebyly. Premiér k tomuto uvedl, že "munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici".

Navíc podle vyjádření premiéra Sobotky z 4. prosince má areál ve Vrběticích rozlohu 335 hektarů, tj. 3 350 000 metrů čtverečních, tedy podstatně méně, než uvádí Andrej Babiš. I kdybychom brali toto číslo, stejně jako odhad kupní ceny 500 miliónů, jako ilustrativní, Babiš korektně neuvádí ani to, že v soukromých rukou je pouze přibližně polovina objektů v areálu. " Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých," uvedl k tomu ministerský předseda.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.