ANO

Dle platných protiepidemických opatření Ministerstva zdravotnictví je nutné nosit ochranné prostředky dýchacích cest např. ve vnitřních prostorech staveb, v prostředcích veřejné dopravy, nebo také na soukromých i veřejných akcích, kterých se účastní ve vnějších prostorech více než 30 lidí, pakliže mezi sebou nemají účastníci dvoumetrové rozestupy.

Při pobytu na těchto místech definovaných mimořádným opatřením (.pdf) je nutné používat určité typy ochranných prostředků. Jedná se (.pdf, str. 1) o „respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), které brání šíření kapének." Nestačí mít tedy nasazenou pouze roušku, jak uvádí poslanec Špičák.

V české olympijské výpravě se objevilo celkem šest případů nemoci covid-19, přičemž všichni nakažení cestovali na palubě stejného letadla. Informaci ohledně totožnosti prvního nakaženého v české olympijské výpravě a o nedodržování protiepidemických opatření během letu přinesl server Seznam Zprávy. Jeden z účastníků letu serveru Seznam Zprávy řekl, že „drtivá většina je (respirátory, pozn. Demagog.cz) po nástupu do letadla sundala.“

Ředitel komunikace Českého olympijského výboru (ČOV) pro Seznam Zprávy uvedl: „Všichni pasažéři byli dvakrát testováni v rozmezí 96 a 48 hodin před odletem, drtivá většina jich byla očkována. Když jsme dali na misku vah riziko cestování větší skupiny jedním letadlem oproti běžným linkám, zvolili jsme tuto variantu. (…) A ano, musíme uznat, že k porušení pravidel během letu došlo.“ Samotný ČOV tedy přiznává, že k porušení opatření došlo, a zahájil své vlastní vyšetřování této události.

Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser se nicméně později s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem domluvil na tom, aby let českých olympioniků prošetřila komise Ministerstva zdravotnictví. Deník N informoval, že se případem bude zabývat pražská hygiena.

I přesto, že ve vnitřních prostorech je nutné nosit respirátor, nikoli pouze roušku, hodnotíme výrok poslance Špičáka jako pravdivý. Správně uvádí, že se ve vnitřních prostorech musí nosit ochrana obličeje. Dle vyjádření ČOV pak k porušení některých opatření během letu došlo.

Poslanec Špičák výrokem odpovídá na otázku (video čas 2:20) moderátora, zda by měla platit očkovací povinnost alespoň u zdravotnického personálu.

Povinnost očkování je podrobně upravena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Ve vyhlášce jsou vyjmenovány jednotlivé nemoci, proti kterým má široká veřejnost povinnost nechat se očkovat. Jako příklad uveďme záškrt, spalničky, žloutenka typu B nebo dětská obrna. Dále vyhláška upravuje věk, podmínky pro určité skupiny osob nebo povinnost přeočkování, to se týká především tetanu. Zvláštní povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu B, pokud ještě očkováni nebyli, pak má velká část lékařů i studenti zdravotnických škol či lékařských fakult. Zaměstnanci integrovaného záchranného systému pak mají navíc povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu A.

Co se týká vynucování povinného očkování, platí, že dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod (LZSP) je zaručena nedotknutelnost osoby, zákon však může stanovit výjimky, ve kterých je takový zásah přípustný. V kontextu výroku je takovým zákonem zákon o ochraně veřejného zdraví, který v § 46 mluví o povinnosti podrobit se očkování, a to s odkazem na již zmíněnou prováděcí vyhlášku. Pokud pak člověk nenechá sebe, nebo své dítě očkovat, zákon zná i určité sankce. Tou je např. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258#p50-1">zákaz přijmout neočkované dítě do mateřské školy (s výjimkou jednoho povinného roku předškolního vzdělávání). Zletilé osobě, popř. rodiči dítěte, je pak při odmítnutí očkování také možné uložit pokutu až 10 000 Kč. Pokud je dítě umístěno např. v dětském domově či výchovném ústavu, může být tako pokuta až 500 000 Kč. V zákoně, ani v jiných předpisech však není možnost nařídit člověku, aby se proti své vůli podrobil očkování, popř. možnost jej proti jeho vůli naočkovat.

Co se týče možnosti zavedení povinného očkování zdravotnického personálu proti covidu-19, skutečně v současné době povinné není. Zákonné nástroje na jeho případné vynucení však existují: výše zmíněný § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním související pokuty. Pro zavedení této povinnosti by stačilo pouze změnit vyhlášku Ministerstva zdravotnictví a mezi vyjmenované infekční nemoci zařadit také covid-19.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť zákon o ochraně veřejného zdraví zná sankce pro osoby, které odmítnou povinné očkování, a to i v případě hypotetického doplnění covidu-19 mezi seznam infekčních nemocí. Je však pravdou, že v současné době neexistuje právní nástroj, na základě kterého by bylo možné naočkovat člověka proti jeho vůli.

Na úvod uveďme, že v hodnocení neověřujeme to, zda byl lékař Vlastimil Voráček skutečným původcem nákazy, ale to, zda to dostupné zdroje naznačují. 

V české olympijské výpravě se dosud objevilo celkem šest případů nemoci covid-19, přičemž všichni nakažení cestovali na palubě stejného letadla. Výskyt prvního nakaženého ve výpravě oznámil Český olympijský výbor (ČOV) 17. července. Server Seznam Zprávy poté upozornil, že se jednalo o lékaře Vlastimila Voráčka. Přítomnost nákazy byla odhalena přímo na letišti po příletu české výpravy. Dále ČOV oznámil nákazu koronavirem 19. července u plážového volejbalisty Ondřeje Perušiče, 20. července u trenéra plážových volejbalistek Simona Nausche, 21. července u stolního tenisty Pavla Širučka, 22. července u plážové volejbalistky Markéty Nausch a také 22. července u cyklisty Michala Schlegela.

Během uvedeného letu se měla porušovat protiepidemická opatření. Český olympijský výbor (ČOV) zahájil vyšetřování této události, které mělo zjistit, „zda byla dodržena všechna bezpečnostní opatření proti šíření nemoci COVID-19 před, v průběhu a po charterovém letu a jestli někteří jednotlivci při cestě nezanedbali své povinnosti“. Výsledek vyšetřování by měl být zveřejněn do 14 dnů.

Vyšetřování okolností letu českých olympioniků se z pověření Ministerstva zdravotnictví nicméně ujala také Hygienická stanice hlavního města Prahy. Ta 23. července 2021 vydala tiskovou zprávu o průběhu vyšetřování, ve které stojí: „Pakliže bude k dispozici kompletní vyhodnocení výsledků vyšetření, lze se případně pokusit odhalit eventuální zdroj nákazy. Bez kompletní genotypizace jednotlivých pozitivních záchytů viru v Japonsku však tzv. pacienta „0“ nepůjde určit.“ Šetření si však podle hygieniků vyžádá určitý čas.

Souhrnně se tak dá říci, že šetření příslušných institucí dosud nebylo ukončeno a Vlastimil Voráček dosud jako zdroj nákazy příslušnými orgány označen nebyl. Nicméně je pravdou, že byl v rámci české výpravy zjištěn jako první pozitivní na koronavirus, a to po provedení testu přímo na letišti ihned po příletu do Tokia. Z české výpravy byl takto identifikován jako jediný. Virolog Jiří Černý v rozhovoru pro iRozhlas.cz pak uvádí, že: „Pravděpodobnost, že pan doktor byl prvním nakaženým, je vyšší než u ostatních členů výpravy. Nicméně stoprocentně ho jako prvního nakaženého označit nemůžeme.“

Na závěr také uveďme článek zveřejněný serverem iDNES.cz, který obsahuje tvrzení, že všichni nakažení „údajně měli sedět v blízkých řadách poblíž nenaočkovaného lékaře Vlastimila Voráčka“. Článek, který ovšem přímo nejmenuje zdroje pro svá tvrzení, dále tvrdí, že „Japonští hygienici se v tu chvíli vyžádali seznam rizikových kontaktů z letadla, na které se vztahuje přísná izolace. Tedy pasažérů, kteří seděli Voráčkovi nejblíž. Existuje ale silné podezření, že zasáhli zástupci Českého olympijského výboru (ČOV). Podle zdrojů MF DNES místo sportovců „obětovali“ a do izolace nahlásili svoje lidi, byť seděli jinde, aby reprezentanty nepřipravili o trénink, potažmo start na hrách. Tomu nahrává i fakt, že zatímco z lidí v izolaci nikdo podle dostupných informací pozitivní nebyl, v olympijské vesnici testy odhalily pět dalších českých případů.“

Celkově tedy výrok hodnotíme jako pravdivý. Je sice faktem, že oficiální šetření zatím neposkytla žádné závěry, Julius Špičák se však na žádné konkrétní šetření neodvolává, naopak zdůrazňuje, že své tvrzení opírá o veřejně dostupné informace. 

Poslanec za hnutí ANO Julius Špičák tímto tvrzením odkazuje na to, že i přestože členové týmu plážových volejbalistů během letu na Letní olympijské hry údajně dodržovali předepsané restrikce, mezi nimi i povinné nošení respirátoru na palubě letadla, tak 3 z 6 nakažených je právě z tohoto týmu. Jmenovitě se jedná o plážové volejbalisty Ondřeje Perušiče a Markétu Nausch Slukovou, dále se také nakazil trenér plážových volejbalistů Simon Nausch. Podle poslance Špičáka se tedy nejedná pouze o osobní zodpovědnost, vzhledem k tomu, jak k nákaze u sportovců došlo, ale také o zodpovědnost celého kolektivu a úroveň organizace výpravy. 

Ačkoli britský předseda vlády Boris Johnson nepoužil doslovně slovní spojení „osobní zodpovědnost“, z jeho projevu toto tvrzení skutečně vyplývá. Ve zmíněném projevu z 5. července 2021, ve kterém oznámil zmírnění restrikcí proti šíření koronavirového onemocnění ve Spojeném království, také řekl: „Změníme základní nástroje, které jsme doposud používali k regulaci lidského chování. Odstoupíme od právních omezení a umožníme lidem, aby se sami vědomě rozhodovali o tom, jak se budou nadále chovat v souvislosti s virem.“

Britská společnost se tak má naučit brát covid-19 jako součást života a spoléhat se na vlastní úsudek. Britská vláda věří, že díky poměrně velké proočkovanosti (ke dni 25. července 2021 je plně naočkováno 55 % populace) nebude docházet k hospitalizacím či úmrtím nakažených koronavirem.

Opatření pak byla zmírněna 19. července 2021. Konkrétně již není ve Velké Británii omezeno setkávání osob, nemusí se ve většině případů dodržovat rozestupy a nosit roušky, které jsou však nadále doporučovány. Dále byla zrušena omezení týkající se provozu divadel, kin či organizace koncertů a sportovních akcí.

Konkrétně slovní spojení „osobní zodpovědnost“ jako parafrázi projevu britského premiéra pak hojně využívala jak česká, tak i zahraniční média (Seznam zprávy, Novinky.cz, BBC a The Sydney Morning Herald), ale také web britské vlády. Proto jsme označili výrok jako pravdivý.

Zástupce hnutí ANO stojí v čele Ministerstva financí od roku 2014, a na výši důchodů tak toto hnutí může mít vliv od roku 2015. V našem odůvodnění se proto podíváme na vývoj průměrného starobního důchodu od roku 2015. Dodejme, že Alena Schillerová vede Ministerstvo financí od konce roku 2017.

V roce 2015 byla průměrná výše starobního důchodu 11 363 Kč. V prvním čtvrtletí roku 2021 průměrný důchod dosahoval podle České správy sociální zabezpečení (ČSSZ) 15 351 Kč. Za celou dobu, co hnutí ANO vede resort financí, vzrostl tedy průměrný starobní důchod v České republice o 3 988 Kč.

Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 schválila vláda důchodcům navíc jednorázový příspěvek 5 000 Kč, tzv. „rouškovné“.

Mezi strategickými záměry v programovém prohlášení (.pdf, str. 1–2) vlády Andreje Babiše, jejíž ministryní a vicepremiérkou je Alena Schillerová, figuruje hned na prvním místě důchodová reforma. Pod tímto strategickým záměrem můžeme nalézt i další kroky, které je možné označit za pomoc seniorům – například slevy z jízdného nebo prosazení rychlejší realizace výstavby dostupného bydlení.

Mezi splněnými sliby vlády můžeme nalézt například i zvyšování důchodů (.pdf, str. 8). Realizaci tohoto slibu jsme ověřovali v jiné analýze.

Pro úplnost dodejme, že nehodnotíme samotnou efektivitu či splnění těchto slibů a strategických záměrů. Předmětem hodnocení je pouze otázka, zda v době jmenování vlády byla pomoc seniorům programovou prioritou.

Ministryně financí Alena Schillerová chce v připravovaném konsolidačním plánu dosáhnout stabilizace veřejných financí pomocí snižování podílu strukturálního deficitu na HDP o 0,5 procentního bodu každý rok. Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu. O konsolidačním plánu informovala například ČT24.

Snižování strukturálního deficitu chce ministryně dosáhnout například pomocí zmražení platů ústavních činitelů, snižováním provozních výdajů rozpočtových kapitol nebo rušením některých pracovních míst.

Dle dubnové makroekonomické predikce (.pdf, str. 12) Ministerstva financí by měl strukturální deficit v roce 2021 činit 6,5 % HDP a dále se každý rok snižovat o 0,5 procentního bodu až do roku 2023. Přepočtem pomocí ministerstvem predikovaného HDP (str. 28) v těchto letech tak můžeme zjistit nominální hodnotu snížení strukturálních deficitů. V letech 2022 a 2023 by měl strukturální deficit poklesnout vždy o přibližně 30 miliard Kč, v roce 2024 pak jen o 13,5 mld.

Jelikož jsou předpokládané roční poklesy strukturálního deficitu ve všech letech nižší, než uvádí ministryně Schillerová, a to i v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme její výrok jako nepravdivý.

Ministryně financí Alena Schillerová zmínila navýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard již v předchozích rozhovorech. Například v dubnovém rozhovoru pro Právo sdělila, že za svůj největší úspěch, co se rušení daňových výjimek týče, považuje změnu daňové uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví.

V květnovém rozhovoru pro Lidové noviny uvedla i další příklady. Jedná se o prodloužení tzv. časového testu vlastnictví nemovité věci, tedy doby mezi nabytím a prodejem nemovitosti, která musí uběhnout, aby mohl být prodej osvobozen od daně z příjmů. Dále Alena Schillerová zmiňovala například zdanění výher z hazardu nad 1 milion korun nebo snížení stropu odpočtu úroků z úvěru na bydlení.

Jelikož se nám konkrétní částky úprav daňových výjimek nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, obrátili jsme se s dotazem stran všech „vyškrtaných“ daňových výjimek na Ministerstvo financí (MF). Podle MF se ministryní Schillerovou uvedená částka skládá ze tří položek, kterými jsou:

• Změna daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven – MF odhaduje rozpočtový dopad ve výši 10,6 mld. Kč, původní návrh (.pdf, str. 36) obsahoval „cca 10,5 mld. Kč“.
• Zdanění výher z hazardu nad 1 milion Kč – MF odhaduje dopad ve výši 0,7 miliard Kč. Doplňme, že podle původního návrhu na zdanění výher nad 100 tisíc Kč se mělo do veřejných rozpočtů dle různých odhadů vybrat od vyšších stovek milionů do 3,6 mld. Kč (.pdf, str. 35). Nakonec však bylo schváleno zdanění výher od 1 milionu korun.
• Prodloužení časového testu vlastnictví nemovitosti z 5 na 10 let – podle MF i původního návrhu se očekává po plném náběhu úpravy dopad na veřejné finance ve výši 0,6 mld. korun ročně (.pdf, str. 14).

Navrhované zrušení odpočtu úroků z úvěru na bydlení (.pdf, str. 30–31) poté mělo mít dopad na veřejné rozpočty v řádu stovek milionů ročně (.pdf, str. 15), u finálního snížení maximální možné částky k odpočtu na polovinu se nám však rozpočtový dopad nalézt nepodařilo.

Pokud nicméně sečteme rozpočtové dopady úprav daňových výjimek, které známe, dostaneme se na celkovou hodnotu 11,9 mld. Kč. Částka uváděná ministryní Schillerovou se tedy pohodlně vejde do naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Ministerstvem financí požádaly v druhé polovině roku 2019 Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o analýzu českého penzijního systému a o doporučení změn tohoto systému.

OECD poté se svými závěry seznámila obě ministerstva ve více než stostránkové analýze (.pdf) v listopadu 2020 (.pdf). Ministryně financí Alena Schillerová se o analýze vyjádřila následovně: „Výsledkem je komplexní pohled na stav našeho penzijního systému a řada expertních závěrů nezávislé autority, se kterými bude jak současná, tak zejména příští vláda pracovat. Doporučení nejsou z našeho pohledu nikterak překvapivá a týkají se především složitého nastavení výpočtu dávek důchodového pojištění, potřeby zajištění finanční udržitelnosti celého systému či úprav daňového mixu a případného přesunutí části daní do důchodového systému.“

Analýza OECD doporučila kroky, pomocí kterých by se zkvalitnil český důchodový systém. Mezi hlavní doporučení patří (.pdf, str. 7) zjednodušení výpočtu důchodů; změna podmínek nároku na důchod tak, aby se snížil minimální počet let potřebných k získání nároku; zlepšení finanční udržitelnosti systému, která by byla podpořena navyšováním věkové hranice odchodu do důchodu; změna finanční struktury s návrhem, aby část důchodů byla financována prostřednictvím daní.

Podle tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí „OECD potvrdila základní myšlenku MPSV, že zásadní součástí důchodové reformy je vedle zajištění dostatečných příjmů důchodového systému i otázka jeho srozumitelnosti, otázka výše důchodů nebo nároku na ně“ (str. 1). Podobný názor měla podle tiskové zprávy (.pdf) také Komise pro spravedlivé důchody.

Na financování zdravotnictví v České republice se nejvíce podílí zdravotní pojišťovny, veřejné rozpočty a soukromý sektor (.pdf, str. 9). Největší část výdajů, necelých 77 %, platí zdravotní pojišťovny (.pdf, str. 10). „Ze státního rozpočtu jsou zdravotní pojišťovny dotovány platbami za tzv. státní pojištěnce“ (.pdf, str. 49). Státní pojištěnci jsou uvedeni v § 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Jsou jimi např. nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání, studenti či osoby na mateřské nebo rodinné dovolené.

V posledních letech došlo ke zvýšení platby státu za státní pojištěnce. Odhad za letošní rok činí 127,3 miliardy korun. Od 1. ledna 2022 se má částka alokovaná na platbu za státní pojištěnce zvýšit o 14,35 mld. Kč, k čemuž dojde díky navýšení měsíční částky pojistného o 200 Kč za jednoho pojištěnce. Aktuální výše pojistného měsíčně je 1 767 Kč. Z grafu níže můžeme vidět, že nárůsty celkové výše plateb za státní pojištěnce v posledních dvou letech jsou opravdu nejvýraznější od roku 1993, a to i v případě, že bychom připočítali meziroční míry inflace.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext uveďme, že na financování zdravotnictví se podílí rovněž státní rozpočet prostřednictvím rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, ovšem výrazně menší měrou. K roku 2015 činil jeho podíl přibližně 3 % (.pdf, str. 10). Přesto se v období vlád Andreje Babiše (2017–nyní) do rozpočtu Ministerstva zdravotnictví dostalo nominálně o něco více peněz než za vlády Bohuslava Sobotky. Například mezi lety 2002–2009 však byly státní výdaje Ministerstva zdravotnictví vyšší než mezi lety 2017 a 2019. Vyšší rozpočet v roce 2020 (.pdf, str. 102) a 2021 je pak způsoben koronavirovou pandemií, která si vyžádala navýšení výdajů např. kvůli nákupu vakcín (.pdf, str. 3).

Pokud bychom však do jednotlivých ročních rozpočtů Ministerstva zdravotnictví započítali inflaci v průběhu let, výdaje v posledních dvou letech by pak byly nižší než v období mezi lety 2002 a 2008.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 6).

Dodejme, že rozpočet Ministerstva zdravotnictví na letošní rok byl novelou státního rozpočtu dodatečně navýšen na cca 18 miliard korun.