ANO

Chceme třídit víc kovových odpadů, proto EKO-KOM po dohodě s MŽP bude platit obcím až 120 korun ročně za každý přistavený kontejner na kov. Výrazně vyšší příspěvky dostanou třídící linky, a když budou obce chtít, mohou sbírat plechovky třeba spolu s plastem ve žlutém kontejneru.

— Richard Brabec (@RibraRichard) May 27, 2020

Společnost EKO-KOM v České republice zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů.

Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí bude od 1. července EKO-KOM vyplácet obcím za každou nádobu, do které lze třídit kovové obaly (ať už výlučně, nebo v kombinaci s dalším druhem odpadu) čtvrtletně 30 korun. Za rok mají tak obce skutečně šanci získat příspěvek až 120 korun za každý veřejně přístupný kovový kontejner.

Třídicí linky také od 1. července budou dostávat vyšší příspěvek, 420 korun, za každou tunu vytříděných kovových obalů. Dříve za stejné množství vytříděného kovu získávaly 30 korun. Tento příspěvek má linky motivovat k ochotě přijímat tříděné materiály, jako například plast, se složkou kovů, kterou je následně třeba vyselektovat.

To má podpořit rozšíření kombinovaných třídicích kontejnerů, které po případné dohodě se svozovou firmou a třídicí linkou budou obce moci zavádět. Do těch bude možné třídit kov právě například právě s plasty či případně s nápojovými kartony.

Spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v podpoře třídění kovů potvrdil i generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel: „Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá.“

Ministerstvo životního prostředí se těmito kroky snaží motivovat k většímu třídění kovových odpadních materiálů a tím i směřovat k dosažení recyklačních cílů, které vyplývají z evropské směrnice (.pdf) o oběhovém hospodářství z května 2018. Podlé té by se do roku 2025 mělo recyklovat mimo jiné 50 % hliníku, do roku 2030 pak 60 % hliníku (.pdf, str. 7). V současné době se v ČR daří recyklovat jen okolo 30 % hliníkového odpadu, jeho množství ale v posledních letech strmě roste.

Zásadní milník. Vláda dnes schválila naši novelu zákona o návykových látkách. Nyní míří do Sněmovny. Cílem je, aby léčebné konopí mohlo pěstovat více subjektů a bylo jej možné vyvážet do zahraničí. Chceme tím zejména snížit cenu konopí a zvýšit jeho dostupnost pro české pacienty.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

Novela zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, byla schválena (.pdf) 11. května 2020 na jednání vlády.

Dle Shrnutí závěrečné zprávy RIA (.doc) má novela zákona dva cíle: prvním je přizpůsobení současné podoby zákona podmínkám realizace druhé fáze elektronického receptu a druhým cílem pak je:

„Zajištění vyšší dostupnosti léčivé látky konopí pro léčebné použití vyprodukované na území České republiky. S tím souvisí změna systému k udělování licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, která má za cíl zvýšit počet pěstitelů rostliny konopí pro léčebné použití a tedy navýšit faktickou dostupnost konopí pro léčebné použití pro české pacienty a současně v rámci obchodní konkurence zvýšit ekonomickou dostupnost snížením ceny konopí pro léčebné použití.“ (str. 1)

Změna v udělování licence by ve výsledku měla znamenat jak vyšší dostupnost, tak možnost rozšíření distribuce v tuzemsku i zahraničí.

Novela (.doc) také definuje léčebné konopí samostatně (str. 14) a například upravuje i nabývání konopí pro vlastní spotřebu (str. 3):

㤠5

(2) h) pro vlastní potřebu [mohou bez povolení k zacházení]

1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby,

2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 

3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby,

4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby“

Paragraf 13 dále upravuje předepisování a výdej léčivých přípravků (.doc, str. 7). Mimo jiné obsahuje například možnost výdeje na elektronický recept. V § 20, 21 a 22 pak dochází ke změnám umožňujícím konopí nejen vyvážet do zahraničí, ale ho i dovážet (str. 10–13). Samotný vývoz, dle původní verze zákona, teoreticky možný je, ovšem s komplikacemi a pouze přes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pro server Novinky.cz k tomu mluvčí SÚKL uvedla:

„Zákon o návykových látkách obecně umožňuje, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv vypěstované konopí vyvážel, současně však stanovuje možnost jeho převedení výlučně na provozovatele lékáren, a to pouze za účelem přípravy léčivých přípravků a výdeje na základě elektronického receptu.“

Stejný zdroj také píše o tom, že současná podoba zákona znemožnila reklamaci zakoupeného konopí ze zahraničí. SÚKL pak fakticky drží monopol nad produkcí konopí a jeho vývozem, což novelou zákona mizí (.doc, str. 13–14 a 30). Ve zprávě RIA se k tomuto tématu uvádí (.doc, str. 7):

„Za současného legislativního stavu platí, že funkci státní agentury plní Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústav současně může realizovat dovoz a vývoz látky konopí pro léčebné použití, přičemž vyvážet může pouze dovezené konopí pro léčebné použití, protože na základě § 24b zákona o návykových látkách může být konopí pro léčebné použití vypěstované v České republice dodáno pouze do lékáren za účelem přípravy individuálně připravovaného léčivého přípravky s obsahem konopí pro léčebné použití.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože cílem novely je mimo jiné změna systému udělování licence, jejímž prostřednictvím se předpokládá zvýšení počtu pěstitelů a umožnění vývozu léčebného konopí do zahraničí. To by ve výsledku mělo ovlivnit cenu i dostupnost konopí na českém trhu. Ačkoliv bylo dřív teoreticky možné léčebné konopí vyvážet do zahraničí, mohlo se tak dít pouze skrze Státní ústav pro kontrolu léčiv, což fakticky znemožňovalo jeho vývoz ze země.

Léčivé přípravky, které jsou nyní předepisovány pouze na recept s modrým pruhem, bude moci nově předepsat lékař na elektronický recept s označením "vysoce návyková látka". Tím bude kompletně dokončena elektronizace preskripce léků.

— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) May 11, 2020

V současnosti stále platí zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. Ustanovení § 13 popisuje speciální recepty či žádanky opatřené modrým pruhem, které jsou určené právě pro předpis léků obsahujících buď omamné, nebo psychotropní látky. Mezi tyto látky patří například opium, kokain, morfin nebo amfetamin. Kompletní seznam je uveden v https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-463#f5150288">příloze č. 1 a č. 5 nařízení č. 463/2013 Sb.  Zákon o návykových látkách obsahuje dále také § 19 o odborné způsobilosti s manipulací se zmiňovanými substancemi, či § 10 o skladování. 

Z informací čitelných v zákoně nebo z informací na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv je patrné, že léčiva nutná „vydávat na recept“ s modrým pruhem nebylo možné předepsat elektronicky. I podle webu epreskripce.cz (bod 14) není stále možné předepisovat recepty s modrým pruhem. Klasické recepty ano.

V pondělí 11. května 2020 schválila vláda návrh zákona, který zmiňovaný zákon o návykových látkách mění. V popisu návrhu je uvedeno následující:

„Základními cíli předkládaného návrhu jsou předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek z přílohy č. 1 a 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ a zvýšení dostupnosti konopí pro léčebné použití pro pacienty v České republice.“

Této změny je pak dosaženo novelizací (.doc, str. 3) již zmíněného § 13 zákona o návykových látkách.

Ministr Havlíček zmiňuje článek týdeníku Respekt s názvem „Muž s ricinem“, publikovaný 26. dubna 2020.

Respekt zde uvedl, že podle informací jeho zdrojů měl na začátku dubna do České republiky přicestovat člen ruské tajné služby se smrtícím jedem ricinem v kufříku. Reakcí na přílet tohoto pasažéra mělo být následné přidělení policejní ochrany dvěma pražským politikům, pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi a starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi. Ruská strana tyto politiky kritizovala za některá jejich nedávná rozhodnutí. Primátor Hřib stojí za přejmenováním náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze 6 na náměstí Borise Němcova a starosta Kolář za odstraněním sochy sovětského generála Koněva z pražského náměstí a jeho přesunem do depozitáře.

Proti tomuto článku se záhy ohradilo Velvyslanectví Ruské federace v České republice na své oficiální webové stránce a označilo jej za fake news:

„(…) Velvyslanectví Ruské federace v České republice striktně odmítá takové nehorázné a lživé pomluvy.

Domněnky uvedené v článku jsou absolutně neopodstatněné. Je zcela zřejmé, že se jedná o pokračování narůstající zde v posledních dnech informační kampaně zaměřené na diskreditaci naší země a vnucování jejího nepřátelského obrazu české veřejnosti.

Takové primitivní provokačně propagandistické metody, které odporují základní novinářské etice, nemůžou vyvolávat nic jiného než nechuť. Věříme, že se zmíněnému hanebnému článku v ČR dostane adekvátního hodnocení.

V této souvislosti Velvyslanectví zaslalo MZV ČR nótu, v které poukazuje na nepřípustnost trvajících nepodložených útoků na Rusko a jeho zastupitelský úřad v Praze.“

Závěrem dodejme, že ministr Havlíček ve svém výroku tvrdí, že jediná dostupná fakta o dané věci pochází z týdeníku Respekt. Ministr Havlíček je členem Bezpečnostní rady státu a z tohoto titulu může disponovat řadou neveřejných informací. Zda disponuje i nějakými takovými informacemi, které by se týkaly příjezdu onoho „muže s ricinem“, se nám z pochopitelných důvodů nepodařilo ověřit.

Smlouvu mezi ČR a Senegalem o zamezení dvojího zdanění dnes odsouhlasil @SenatCZ. Jsme tak o krok blíže k úspěšnému završení její ratifikace. Senegal je jeden z našich největších obchodních partnerů v subsaharské Africe. Věřím, že smlouva přinese prohloubení spolupráce.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 29, 2020

Senát schválil vládní návrh předložený Alenou Schillerovou usnesením č. 382 na 21. zasedání Senátu ve 12. funkčním období, dne 29. dubna 2020, tedy v den vydání tweetu ministryně Schillerové. Pro toto usnesení hlasovalo v 29. hlasování na této schůzi 54 z přítomných 58 senátorů, zbytek se zdržel.

Samotná smlouva připojená ke sněmovnímu tisku nese název „Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Senegalské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti“.

Pro porovnání důležitosti Senegalu jako obchodního partnera minimálně číselně pomůže tabulka (.xlsx) Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o statistikách obchodu s různými státy za rok 2019. Dle OSN jsou za státy subsaharské Afriky považovány v zásadě všechny africké státy, kromě těch nejsevernějších. Tyto státy se podílejí na celkovém obchodním obratu ČR s ostatními státy, který činí 8 625,2 mld. Kč, pouhými 49,8 mld. Kč, tedy přibližně 0,6 %. 

Senegal se podílí na celkovém obratu ČR se státy subsaharské Afriky přibližně 0,8 %, tedy je až 11. největším obchodním partnerem ČR v subsaharské Africe, měřeno celkovým obchodním obratem, viz graf níže. O tuto příčku navíc soupeří například s Angolou nebo Ugandou. Na většině obratu ČR se zeměmi subsaharské Afriky se podílí Jižní Afrika a po ní Nigérie.

Považujeme-li za měřítko důležitější čistě vývoz z ČR do jiných států, který živí některé tuzemské firmy, pak z celkového vývozu 4 563,3 mld. Kč za rok 2019 je vývoz do států subsaharské Afriky 25,1 mld. Kč. Tedy přibližně opět 0,6 %. Z těchto 25,1 mld. Kč činí 384,2 mil. Kč, tedy přibližně 1,5 %, vývoz do Senegalu, který je díky tomu 7. nejdůležitějším státem regionu pro vývoz z ČR.

Kvůli tomuto považujeme výrok o tom, že je Senegal jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů ČR v subsaharské Africe za zavádějící. Senegal je sice při porovnání obchodu se subsaharskými státy na 7., resp. 11. místě, avšak reálná hodnota obchodu s tímto státem je v zásadě zanedbatelná, a to jak v absolutním srovnání, tak ve srovnání s jinými státy tohoto regionu – Jižní Afrikou či Nigérií.

Andrej Babiš tímto výrokem reagoval na dotaz (40. minuta) moderátora, zdali souhlasí se zmrazením platů politiků v době současné koronavirové krize, kdy se spousta lidí ocitla v situaci, kdy nemohou chodit do práce, a jejich náhrada mzdy tak činí pouze 60 % jejich průměrného výdělku (viz o právech zaměstnanců během epidemie koronaviru na webu MPSV). Premiér Babiš odpověděl, že by byl pro, kdyby poslanci a senátoři například půlku svého platu poslali na nějakou charitu, ale takovýto návrh nechce sám předkládat.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

• poslanec Poslanecké sněmovny PČR: 26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes
• 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě: 29. ledna 2014 – 24. května 2017
• premiér: I. vláda Andreje Babiše 13. prosince 2017 – 27. června 2018, II. vláda Andreje Babiše 27. června 2018 – dodnes

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci:

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

• 2013 – 55 900 Kč
• 2014 – 55 900 Kč
• 2015 – 57 600 Kč
• 2016 – 65 700 Kč
• 2017 – 71 000 Kč
• 2018 – 75 800 Kč
• 2019 – 82 400 Kč
• 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

• 2014 – 128 900 Kč
• 2015 – 141 500 Kč
• 2016 – 151 500 Kč
• 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

• 2017 – 190 700 Kč
• 2018 – 203 600 Kč
• 2019 – 221 200 Kč
• 2020 – 243 800 Kč

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Andrej Babiš však opakovaně prohlašuje, že svůj plat nepobírá. Například v roce 2014 uvedl, že celý svůj ministerský plat posílá Fondu pro rodiče samoživitele, což je projekt Nadace AGROFERT: „Na Fond pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT jde celý můj ministerský plat.“

O financování Fondu ze svého platu se zmínil i v roce 2019 (nyní už jde o plat premiérský): „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“

Ve stejném rozhovoru (čas 38:30–38:38), ze kterého pochází námi analyzovaný výrok, premiér Babiš řekl: „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše podporují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Další informace na webu Fondu se zároveň shodují se začátkem politické kariéry Andreje Babiše, tedy s říjnem 2013: „Fond na podporu rodičů-samoživitelů v nouzi byl odstartován v říjnu 2013 s cílem nabídnout pomoc skupině obyvatel nejvíce ohrožené chudobou.“

Příspěvky Nadaci AGROFERT jsou pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách, v seznamu přijatých finančních darů figuruje i jméno Andreje Babiše. Pro přehled tedy uvádíme částky, které dle zveřejněných údajů Nadaci AGROFERT věnoval právě premiér Babiš:

• 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
• 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
• 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581,- Kč“
• 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
• 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho „Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112,-Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
• 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč

Andrej Babiš není první politik, který se svého platu, podle svých slov, vzdal. Senátor za SPO František Čuba se rozhodl svůj senátorský plat posílat Studijnímu fondu Iva Valenty, neboť ze zdravotních důvodů nemohl řádně vykonávat svou funkci. Někteří senátoři jej za to kritizovali a vyzývali spíše k rezignaci (rezignoval v únoru 2018). Dalším politikem je již zmiňovaný Ivo Valenta (nestraník za Stranu soukromníků), který dle svého vyjádření a informací na webu do tohoto Fondu taktéž přispívá celým svým senátorským platem.

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Za rok 2015 navíc není ve výroční zprávě Nadace upřesněno, jakou částkou premiér přispěl. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Uvedený výrok pochází z odpovědi premiéra Andreje Babiše na otevřený dopis, který byl zaslán v rámci iniciativy Europe Must Act po protestním shromáždění z 9. března 2020. O této premiérově reakci informovala přímo adresátka dopisu dobrovolnice Anežka Polášková na svém facebookovém účtu dne 31. března 2020.

Ověřovaný výrok je pak součástí posledního odstavce:

Neziskové organizace na premiérovo vyjádření zareagovaly prohlášením na webu Neziskovky zachraňují životy, na kterém prezentují svou činnost v oblastech sociální práce, zdravotnictví, vzdělávání i kultury. Například organizace Člověk v tísni hned 13. března 2020 zareagovala na koronavirovou epidemii rozšířením fungování dluhové linky nebo poskytnutím vzdělávacích materiálů a pomůcek pro sociálně znevýhodněné rodiny s dětmi. Přehled činnosti řady dalších organizací, např. Charity ČR, ADRA nebo Armáda spásy, sestavil web A2larm.cz nebo nadace OSF. Pravidelně o činnosti informuje i Asociace nestátních organizací. Přehled činnosti neziskových a dalších organizací sestavila i organizace Greenpeace na svém facebookovém účtu:

Na tento příspěvek Greenpeace zareagoval sám premiér Andrej Babiš:

Na činnost neziskových organizací zareagovala i místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Helena Válková. Ta v dopise z 26. března 2020 určeném právě neziskovým organizacím uvedla: “(…) v prvé řadě bych Vám ráda poděkovala za Vaše obrovské úsilí, ochotu a pomoc, kterou nabízíte ve společném boji proti nákaze COVID-19. Velmi si cením toho, jak profesionálně a pohotově jste zareagovali na nové společenské potřeby, zejména zajištěním dobrovolnických aktivit.”

Původně vlastnila společnost Geomet australská firma European Metal Holdings Limited (EMH). V listopadu roku 2019 získala společnost ČEZ opci, tedy přednostní právo na koupi, 51 % společnosti Geomet. Tento obchod dospěl do další fáze v březnu (.pdf, str. 1) 2020, kdy ČEZ podepsal smlouvu s EMH. Dodatkem této smlouvy sice získává ČEZ 51% podíl ve společnosti Geomet, ale tento dodatek musí schválit valná hromada EMH. Její zasedání by mělo probíhat v dubnu. Přesun 51 % společnosti Geomet pod ČEZ tedy stále není jistý.

Ministr Havlíček svým výrokem naznačuje, že tzv. kauza lithium je již vyřešena a že český stát má „kontrolu nad lithiem na Cínovci“. Zároveň však používá budoucí čas v souvislosti s přechodem těžby do rukou společnosti ČEZ a do tweetu vložil také odkaz na tiskovou zprávu MPO, která situaci ohledně převodu podílu společnosti Geomet, podmíněného souhlasem akcionářů EMH, správně popisuje. Právě kvůli dvojímu vyznění, které vytváří dojem, že stát již získal kontrolu nad těžbou lithia, výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na tiskové konferenci dne 12. března vláda v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 oznámila vyhlášení nouzového stavu (.pdf). V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda vyhlásila, mimo dalších opatření, také zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR). Současně vláda zakázala českým občanům (a cizincům s trvalým nebo přechodným pobytem) vstup do rizikových zemí.

Ministerstvo vnitra dne 12. března (s účinností od 14. března) také vydalo mimořádné opatření (.pdf) o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR na pozemní i vzdušné hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Tento dokument stanovuje pravidla (a výjimky) pro překračování hranic a pověřuje Policii ČR k provádění kontrol na hranicích. Opatření mělo původně trvat do 18. března, později bylo spolu s dalšími úpravami (.pdf) (hlavně v oblasti výjimek) prodlouženo do 4. dubna. Dne 1. dubna bylo nařízení znovu prodlouženo (.pdf), a to až do 24. dubna.

Dne 15. března vláda schválila nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Podle § 1 tohoto nařízení se k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 povolává nejvýše 2 096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy ČR.

Podle informačního systému Ministerstva obrany ČR Policii na hranicích posílilo celkem 941 vojáků z povolání. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková sdělila, že Celní práva přidělila ke každému hraničnímu přechodu dva až čtyři celníky.

Kvůli zavedení mimořádného opatření, účinného od 16. března 2020, byly uzavřeny oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Byl vyhlášen zákaz opuštění vytyčeného katastrálního území měst Litovel a Uničov a také obcí Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves u Litovle, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Víska u Litovle, Benkov u Střelic, Brníčko, Dětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová Dědina u Uničova, Renoty, Střelice u Litovle, Červenka.

V uzavřených obcích pomáhala Armáda ČR policistům zajistit oblasti od 19. března 2020. Během doby karantény zde působilo 80–100 vojenských policistů a vojáků. Psychologickou pomoc a zdravotní péči poskytovalo 12 armádních zdravotníků.

Mobilní ordinace byla vybudována ve vozidle Tatra s nástavbou POP-2, navíc byla doplněna stanovým přístřeškem a obytnými kontejnery, které tvořily zázemí pro zdravotnický personál. Vojáci 153. ženijního praporu také prováděli terénní úpravy u Litovle, kde pomohli svými stroji postavit logistické zabezpečení vojenské 6. polní nemocnice. Tato ordinace má fungovat hlavně jako odběrové místo a dále nabízet služby standardní pro ordinace praktického lékaře.

30. března 2020 bylo mimořádné opatření, způsobující uzavření oblasti, zrušeno.