ANO 2011

ANO

ANO 2011
Pravda
Peníze od Evropské unie začala Česká republika získávat okamžikem svého vstupu do Unie. Celkem tak dostala již o 809 miliard více, než sama do unijního rozpočtu přispěla.
Pravda
Dle námi vyhledaných projekcí tato částka odpovídá tomu, o kolik korun by měla ČR dostat ze zemědělských a kohezních programů méně v rozpočtovém období 2021–2027 vůči období 2014–2020. Vzhledem k povaze vyjednávání tato suma nemusí být finální.
Zavádějící
Výše dividend vyplacených do zahraničí je za roky 2004–2019 3 154 mld. Je však zavádějící dávat tuto částku do souvislosti s výší příspěvků, které Česká republika získává z rozpočtu EU.

Andrej Babiš

Pravda
Dle dat České národní banky bylo v roce 2019 zahraničním investorům vyplaceno 283,6 miliard na dividendách. Dalších 180 miliard zde pak bylo reinvestováno.
Pravda
Ve státech, odkud pochází nejvíce zahraničních investorů, musí tyto společnosti počítat zhruba se třikrát většími mzdovými náklady, než jaké jsou v České republice.
Pravda
V rámci nástroje Next Generation EU, který je součástí plánu Evropské unie na nastartování hospodářského oživení, mají být uvolněny prostředky až ve výši 750 mld. €. Z toho 500 mld. € má být státům EU skutečně poskytnuto ve formě dotací, 250 mld. € pak v podobě půjček.
Pravda
ČR má jedno z nejnižších zadlužení v EU. Od doby nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí se státní dluh v absolutních číslech nezvyšuje a v poměru k HDP poklesl v souladu s výrokem. Dodejme, že míru zodpovědnosti Andreje Babiše za tento vývoj nemůžeme plně určit.

Andrej Babiš

Pravda
Premiér ve výroku uvádí správné hodnoty státního dluhu Řecka a Itálie vyjádřené v procentech HDP, které skutečně nabývají hodnot 176,6 a 134,8 % HDP.
Zavádějící
Svůj dluh by pod 60 % HDP měly udržovat všechny členské země EU. Překročení této hranice však automaticky neznamená porušení svých povinností. Konvergenční kritéria v Maastrichtské smlouvě nejsou podmínkou pro členství v eurozóně.
Nepravda
Není pravdou, že by Německo jako jediný stát eurozóny mělo státní dluh menší než 60 % HDP. Pod touto hranicí je i Estonsko, Slovensko, Irsko, Finsko či Nizozemsko. Další státy, jako Rakousko či Řecko pak svůj dluh snižují a jednají v souladu s Paktem stability a růstu.