KDU-ČSL

KDU-ČSL

KDU-ČSL

Pavel Bělobrádek

S Jiřím Drahošem jsme spolupracovali 4 roky.
20 minut Radiožurnálu, 10. října 2018
Nepravda
Pokud má Bělobrádek na mysli spolupráci po dobu, kdy on byl vicepremiérem pro vědu a výzkum a Drahoš předsedou Akademie věd ČR, pak tato doba tvoří něco málo přes 3 roky.

Pavel Bělobrádek zastával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017 funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace (od 5. do 13. prosince v demisi). Šlo tedy bezmála o 4 roky. Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd ČR od 13. března 2009 do března roku 2017. Ve funkcích se tak mohli potkat jen přibližně 3 roky a 2 měsíce.

Po tuto dobu však opravdu spolupracovali. V roce 2017 zároveň Bělobrádkovi neunikl ani Sněm Akademie věd ČR. V rozhovoru pro Reflex navíc sám Drahoš spolupráci potvrdil, hodnotil ji přitom velmi kladně:

Otázka Reflexu: Se kterým představitelem vlády se vám jednalo nejlépe?

JD: Určitě se mi dobře jedná s Pavlem Bělobrádkem, nejen proto, že to je člověk, jenž má jako místopředseda vlády na starost vědu a výzkum, ale přesto, že ve vědě nikdy nepracoval, nechá si spoustu věcí vysvětlit, což je u politika vždy důležité. 







Pavel Bělobrádek

Nepravda
Pavel Bělobrádek vstoupil do strany v roce 2004, kdy KDU-ČSL nebyla ve špatné kondici. Její stranické preference se pohybovaly na 7,5 %, zatímco dnes to je 2,5 %. Od roku 2004 si prošel různými úrovněmi. „Na kolenou“ byla strana až v roce 2010, kdy se stal předsedou.

Pavel Bělobrádek vstoupil do KDU-ČSL v roce 2004, v této době strana nebyla v nijak špatné kondici. Bělobrádek prošel během své kariéry různými stupni politiky. Nejdříve byl v roce 2010 zvolen zastupitelem v městě Náchod. Poté byl v roce 2012 zvolen zastupitelem Královéhradeckého kraje. V roce 2013 se již stal poslancem Parlamentu a díky tomu o rok později dosáhl pozice místopředsedy vlády.

Předsedou strany se stal v roce 2010 poté, co se KDU-ČSL nedostala do Sněmovny, jejich volební výsledek byl tehdy 4,39 %. V dalších dvou volbách se již KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny dostala, a to s výsledky 6,78 % a 5,8 %. Je tedy faktem, že se strana pod jeho vedením vrátila do vrcholné politiky, respektive do Sněmovny, jak je vidět i na grafu níže.

Není však pravdou, že by KDU-ČSL byla ve špatné kondici v době, kdy do ní Pavel Bělobrádek vstupoval. Ilustrovat to lze na stranickém potenciálu, který je na základě dat CVVM ukázán na grafu níže. Vidíme, že v roce vstupu Bělobrádka do strany byl potenciál 7,5 %, zatímco poslední šetření ukazuje 2,5 %. V roce 2010, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou, to byla 2 %.

(Nutno dodat, že stranický potenciál počítá CVVM z otevřené otázky, koho by voliči volili, pokud by příští týden byly volby. Nejedná se o předpovídající volební model, tedy kolik procent by strana získala při zvážení volební účasti, atd. Jsou zde zahrnuti i voliči, kteří nejsou rozhodnutí nebo třeba nepůjdou volit.)

Pravda
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která zahrnula silnici I/33 procházející Jaroměří i Náchodem jako prioritní stavbu.

Skupina poslanců (ze všech poslaneckých klubů) předložila v lednu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh byl upraven pozměňovacím návrhem, předloženým Hospodářským výborem, který připojil do vybraných prioritních dopravních staveb i silnici I/33, jakožto důležitou (mp3, 1:27:09) spojnici mezi dálnicí D11 a Polskem.

Pozměněný poslanecký návrh zákona byl takto schválen 29. června 2018, postoupen v této verzi do Senátu a s téže výjimkou pro I/33 byl po projednání Senátem přijat. Prezident zákon podepsal začátkem srpna.

Díky tomu, že je silnice I/33 uvedena v příloze zákona jako prioritní stavba, může proběhnout vyvlastňovací řízení týkající se pozemků dotčených stavbou v jednodušším režimu, což umožňuje rychlejší výstavbu (mimo jiné) zmíněných obchvatů. Děje se tak ovšem pouze tehdy, když jsou podmínky pro vyvlastnění splněny natolik, že chybí pouze určit výši náhrady.

Pravda
Od 1. června 2016 v Brně skutečně funguje služba SENIOR BUS, kterou zajišťují čtyři automobily. Službu v roce 2017 využilo 13 000 osob, což spadá do intervalu více než 3 000.

Služba SENIOR BUS byla Magistrátem města Brna spuštěna k 1. červnu 2016. Určena je pro seniory starší 70 let a osoby s tělesným postižením s trvalým bydlištěm v Brně. Zpočátku byly pro službu k dispozici dva automobily, jeden s naftovým motorem a druhý poháněn CNG.

Z důvodu velkého zájmu občanů byla kapacita služby posléze navýšena 15. června 2017 o třetí automobil a 2. července 2018 o čtvrtý automobil (.pdf).

V roce 2017 využilo službu 13 000 osob, jak pro Demagog.cz uvedla Mgr. Radka Loukotová z Tiskového střediska Kanceláře primátora města Brna.

Pro zajímavost uvádíme další data, která nám Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna poskytlo. SENIOR BUS za rok 2017 provedl celkem 9 000 jízd. Průměrný počet přepravených osob za měsíc byl 1 070. Průměrný počet přepravených osob třemi autobusy za den byl 27,5 osoby, přičemž průměrná délka jedné jízdy byla 14,9 km. Za rok 2017 vynaložilo město na provoz služby SENIOR BUS 4,2 milionu Kč.

Pravda
Obě tyto služby Brno poskytuje jako jediné město v ČR, byť obdobné koncepty lze (zejména v případě seniorů) najít i jinde.

Brno je prvním a dosud jediným městem v ČR, které v říjnu 2016 otevřelo sdílené bydlení pro seniory. Konkrétně se jedná o objekt Zámečnická 2, který nabízí sedm jednolůžkových a dva dvoulůžkové pokoje v bytové jednotce o rozloze 410 metrů čtverečních. Pilotní projekt sdíleného bydlení byl schválen (.pdf, str. 48–49) Zastupitelstvem města Brna už v září 2014 a inspiroval se podobnými projekty v ostatních evropských zemích. V České republice se lze častěji setkat s komunitním bydlením, které seniorům poskytuje alternativu v podobě několika oddělených bytů v jednom domě. Takovým typem bydlení jsou například Semčice (.pdf, str. 1) ve Středočeském kraji.

Jedinečný je také brněnský koncept sdíleného bydlení zdravotních sester. Celkem se zde k těmto účelům zrekonstruovalo 9 bytů s nájemní cenou 57,20 Kč/m2/měsíc. Podobným směrem se vydávají také v Plzni, kde nemocnice spolupracuje s vedením města. Zaměstnanci plzeňské fakultní nemocnice tak mají možnost získat bydlení v městském bytě s regulovaným nájemným ve výši 82,10 Kč/m2/měsíc.







Neověřitelné
Poslední údaje z dubna 2018 počítají se stavbou 288 bytů ve východní části Kamenného vrchu. Projekt se však zatím nachází ve stádiu příprav, bylo publikováno několik různých údajů k celkovému počtu bytů a nedokážeme s určitostí říci, že počet 288 je plánovaný konečný stav.

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

Pravda
S návrhem nařízení týkající se zákazu šíření reklamy mimo provozovnu rada MČ Brno-střed souhlasila a samotný návrh se na radě města Brna doposud neprojednával. Dodejme ještě, že Hladík nepřesně uvedl jako dokument vyhlášku namísto nařízení.

OPRAVA (26. září 2018) Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož nejen rada městské části Brno-střed, ale i další městské části souhlasily (.pdf, str. 49) s návrhem nařízení, které zakazuje reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Zároveň je však třeba říci, že Hladík zaměnil obecně závaznou vyhlášku za nařízení, což se ve výsledku může jevit jako marginálie, jelikož oba právní akty disponují stejnou právní silou, avšak liší se ve schvalovacím procesu a především orgánu. Děkujeme radnímu Svatopluku Bartíkovi za pomocnou ruku při dohledávání údajů pro toto odůvodnění.

Původní odůvodnění:

Stránky města Brna neumožňují vyhledat návrhy vyhlášek, ale pouze platné a zrušené vyhlášky a nařízení. Petr Hladík je však prvním náměstkem primátora Rady města Brna a na návrhu se zřejmě podílet mohl. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven schválila Rada městské části Brno-střed 28. května 2018. Na vydání se podíleli pracovníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Kanceláře architekta města Brna ve spolupráci s respektovanými architekty a designéry.

Dokument určuje pravidla designu pro označování provozoven a outdoorové reklamy v lokalitě Brno-střed. Zároveň shrnuje (.pdf, str. 5) metodický přístup orgánů památkové ochrany vyplývající z již platných právních předpisů. Jestli ale došlo nebo dojde i k předložení zmíněné vyhlášky, ověřit nelze.

Neověřitelné
Hladík popisuje postup povětšinou dobře, nicméně tříhodinová výjimka, ohledně které v diskuzi přímo opravoval Andréu Komárkovou, funguje pouze pro ZTP/P, nikoli i pro osoby bez doprovodu. Kromě toho se nepodařilo ověřit, zda šlo o návrh právě KDU-ČSL.

Nařízení bylo schváleno (bod 1) na zasedání rady města dne 24. 7. 2018, ze zápisu ani z jiných materiálů rady či zastupitelstva neplyne, že by šlo o výsledek práce zástupců KDU-ČSL. Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (zvlášť tělesně postižený s průvodcem) nadále smí na vyznačených parkovacích místech v rámci rezidentního parkování parkovat zdarma. Pokud chtějí zaparkovat mimo tato parkovací místa na místech určených pro rezidenty a abonenty, je toto zdarma na tři hodiny možné jen pro držitele průkazu ZTP/P (str. 13) nikoliv pro ZTP. Ten si navíc musí vyřídit parkovací oprávnění (obr. 4)

Zájemci musí skutečně navštívit pracoviště Zvonařka 5, kde bude posouzeno, zda mají na parkování nárok, což platí pro mimobrněnské i pro místní (obr. 3). Po prvotní registraci je pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P povolen vjezd v libovolném vozidle - vjezdové oprávnění není vázáno na žádné konkrétní vozidlo. Jen je nutné zadat registrační značku do systému (obr. 3), což však lze učinit online přes osobní stránku uživatele, kterou držitel obdrží po prvotní registraci na pracovišti Zvonařka 5.

Pravda
Projekt tělocvičny, multifunkční haly, velodromu či vodáckého kanálu proběhl či probíhá za přímé podpory (nebo alespoň participace) členů KDU-ČSL nebo dosluhující garnitury na radnici.

V září minulého roku byla při Základní škole Sirotkova v Brně-Žabovřeskách zahájena výstavba víceúčelového sportovního zařízení se dvěma tělocvičnami. Projekt vznikl na základě žádosti městské části z důvodu neuspokojivé kapacity stávající tělocvičny. V průběhu května již docházelo k závěrečným pracím.

Výstavba Sportovní haly v Maloměřicích přišla prvně na přetřes již v roce 2010. Díky podpoře tehdejších městských zastupitelů v čele s Vlastimilem Břicháčkem (KDU-ČSL), sokolské obce, prostředků investora ČOS Maloměřice a v neposlední řadě využitím fondu Evropské unie, byla hala 8. ledna 2016 slavnostně uvedena do provozu.

Dalším z projektů iniciovaných pod vedením představitelů KDU-ČSL, v tomto případě konkrétně Petrem Hladíkem, je přesun – tedy demolice a výstavba – velodromu z městské části Brno-Pisárky do Komárova. I přes to, že plány na tento projekt existují již několik let, během posledního volebního období došlo k posunu. Rada v červenci 2018 vybrala jako vítěznou nabídku společnosti Arch.Design, s.r.o. (bod 11). Nový velodrom by byl plně zastřešen a pojal by až 2000 diváků.

Téměř 400 metrů dlouhý moderní vodní kanál by měl být vystaven na levém břehu Svratky. Projekt kanálu, který by splňoval podmínky i pro případné evropské šampionáty, je diskutován již několik let (.pdf). Koncem minulého roku došlo k zadání "Studie proveditelnosti stavby Vodáckého kanálu Brno-Pisárky", realizovaná společností Starez-Sport, a.s., jejíž řídící osobou je statutární město Brno.

Pravda
Ke schválení konceptu došlo na schůzi zastupitelstva konané 4. září 2018.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.