KDU-ČSL

KDU-ČSL klade důraz na dostupnost bydlení zejména pro mladé rodiny, které si i přes běžné příjmy nemohou dovolit bydlení za tržní cenu. V rámci prezentace svých stěžejních témat podporuje "vytvoření nabídky všeobecně dostupných bytů vytvořených revitalizací zbytného majetku státu, krajů a měst." Ve volebním programu 2017 (str. 4) dále vyzdvihují: "Podpoříme obce a města v budování finančně dostupného bydlení pro mladé rodiny a seniory s regulovaným nájmem." Žádné konkrétní body, které by podle Bělobrádkových slov byly teď realizovány MMR, nejsou v těchto materiálech zřetelné.

Pokud tedy přistoupíme k existujícím strategickým dokumentům, klíčovým koncepčním dokumentem vlády, potažmo ministerstev, pro oblast dostupného bydlení je revidovaní Koncepce (.pdf) bydlení České republiky do roku 2020, kterou dne 27. července 2016 schválila vláda usnesením. Předvídá mimo jiné vytvoření zákona o sociálním bydlení, ale počítá také s podpůrnými dotacemi. Ministerstvo pro místní rozvoj je v současné době proti schválení zákona o sociálním bydlení, protože se domnívá, že takové řešení je příliš pomalé, a dostupnost bydlení se snaží řešit právě pomocí dotačních programů.

Na str. 38 a následujících koncepce uvádí některé kroky, které směrem k dostupnosti bydlení chce učinit. Jedním z kroků je bod č. 1.2 "analýza potřebnosti podpory stabilizace pracovních sil v rozvojových regionech formou zvýšené nabídky nájemního bydlení (obecní, podniková nebo družstevní výstavba)." Tato analýza opravdu byla zadána, o čemž svědčí smlouva mezi MMR a Univerzitou Palackého v Olomouci ze dne 20. 4. 2017. Ještě v roce 2017 byla i zpracována (.pdf). Rovněž plánovaný bod 1.3 "analýza potřebnosti podpory výstavby nájemních bytů pro mladé domácnosti v rozvojových regionech a malých a středních městech ležících v jejich území" vznikl (.pdf) ve spolupráci s Univerzitou Palackého. Mladým domácnostem byl v roce 2016 také otevřen nový program (.pdf, str. 14) Státního fondu pro rozvoj bydlení zvaný "Program 600." Ten je určen na pořízení bydlení osobami mladšími 36 let pečujícími o dítě do 6 let. V koncepci je tento program zmíněn jako připravený pro spuštění v roce 2016 (str. 28).

Zákon, o kterém Pavel Bělobrádek mluví, je novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, schvalovaná v letošním roce (v médiích je tento zákon označován také jako zákon o liniových stavbách). V srpnu 2018 byl pak vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2018 Sb. Pro dopravní stavby zahrnuté nově v příloze (.pdf, str. 6) tohoto zákona mohou být použita speciální opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu. Jedním z takových opatření (.pdf, str. 4) je institut předběžného uvedení v držbu. V rámci tohoto institutu by stavba mohla být započata i na pozemku, který ještě není zcela vyvlastněn.

Rychlost výstavby pak ovlivňují i další zákony zmíněné Pavlem Bělobrádkem. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), upravuje mj. povolovací řízení pro stavby. Ministerstvo dopravy chce zřídit specializované stavební úřady, které by měly na starosti pouze stavby dopravního charakteru. Ministerstvo pro místní rozvoj pak připravuje návrh zcela nového stavebního zákona. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pak upravuje samotné řízení před správními úřady a ovlivňuje tak např. délku a komplikovanost procesu při schvalování i dopravních staveb.

Senát se na přijímání těchto zákonů podílí, dle čl. 45–47 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je návrh zákona nejprve schválen Poslaneckou sněmovnou. Následně se návrh postoupí Senátu, který ve lhůtě třiceti dnů může návrh přijmout. Pak je zákon postoupen prezidentovi republiky k podepsání. Ten může návrh zákona zamítnout či vrátit návrh Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Dle čl. 48 Ústavy České republiky může Senát také vyjádřit vůli nezabývat se návrhem zákona, i v tomto případě je zákon přijat a postoupen prezidentovi k podpisu.

Pokud Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s připomínkami, mohou poslanci buď většinou přítomných pozměněný návrh přijmout, nebo 101 hlasy přijmout zákon v původním znění, tj. ve znění bez senátních pozměňovacích návrhů. V obou případech pak návrh putuje k podpisu prezidentovi. V případě, že Poslanecká sněmovna návrh neschválí, legislativní proces končí.

Poslanecká sněmovna pak může i přehlasovat negativní postoj Senátu k návrhu zákona, a to opět minimálně 101 hlasy. Zákon o státním rozpočtu, který určuje, kolik peněz půjde na rozvoj dopravní infrastruktury, pak projednává a schvaluje pouze Poslanecká sněmovna bez účasti Senátu.

Dále uveďme, že vlastníkem dálnic a silnic prvních tříd je stát, který tyto silnice spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic, což je příspěvková organizace Ministerstva dopravy. Vláda, včetně ministra dopravy, je však dle čl. 68 Ústavy odpovědná pouze Poslanecké sněmovně, jako senátor by tedy poslanec Bělobrádek neměl např. možnost interpelovat ministry a jeho možnost ovlivnit správu a výstavbu těchto silnic by poklesla. Vlastníkem a správcem silnic II. a III. tříd jsou pak kraje a Senát nemá na způsob, jakým kraje silnice spravují, žádný vliv (vyjma schvalovaných zákonů).

Pavel Bělobrádek byl zvolen členem náchodského zastupitelstva ve volbách 2010, 2014 a 2018.

V případě krajského zastupitelstva pak Pavel Bělobrádek byl zvolen v roce 2012 a 2016 jako krajský zastupitel za KDU-ČSL.

Služba SENIOR BUS byla Magistrátem města Brna spuštěna k 1. červnu 2016. Určena je pro seniory starší 70 let a osoby s tělesným postižením s trvalým bydlištěm v Brně. Zpočátku byly pro službu k dispozici dva automobily, jeden s naftovým motorem a druhý poháněn CNG.

Z důvodu velkého zájmu občanů byla kapacita služby posléze navýšena 15. června 2017 o třetí automobil a 2. července 2018 o čtvrtý automobil (.pdf).

V roce 2017 využilo službu 13 000 osob, jak pro Demagog.cz uvedla Mgr. Radka Loukotová z Tiskového střediska Kanceláře primátora města Brna.

Pro zajímavost uvádíme další data, která nám Tiskové středisko Kanceláře primátora města Brna poskytlo. SENIOR BUS za rok 2017 provedl celkem 9 000 jízd. Průměrný počet přepravených osob za měsíc byl 1 070. Průměrný počet přepravených osob třemi autobusy za den byl 27,5 osoby, přičemž průměrná délka jedné jízdy byla 14,9 km. Za rok 2017 vynaložilo město na provoz služby SENIOR BUS 4,2 milionu Kč.

Brno je prvním a dosud jediným městem v ČR, které v říjnu 2016 otevřelo sdílené bydlení pro seniory. Konkrétně se jedná o objekt Zámečnická 2, který nabízí sedm jednolůžkových a dva dvoulůžkové pokoje v bytové jednotce o rozloze 410 metrů čtverečních. Pilotní projekt sdíleného bydlení byl schválen (.pdf, str. 48–49) Zastupitelstvem města Brna už v září 2014 a inspiroval se podobnými projekty v ostatních evropských zemích. V České republice se lze častěji setkat s komunitním bydlením, které seniorům poskytuje alternativu v podobě několika oddělených bytů v jednom domě. Takovým typem bydlení jsou například Semčice (.pdf, str. 1) ve Středočeském kraji.

Jedinečný je také brněnský koncept sdíleného bydlení zdravotních sester. Celkem se zde k těmto účelům zrekonstruovalo 9 bytů s nájemní cenou 57,20 Kč/m2/měsíc. Podobným směrem se vydávají také v Plzni, kde nemocnice spolupracuje s vedením města. Zaměstnanci plzeňské fakultní nemocnice tak mají možnost získat bydlení v městském bytě s regulovaným nájemným ve výši 82,10 Kč/m2/měsíc.

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

OPRAVA (26. září 2018) Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož nejen rada městské části Brno-střed, ale i další městské části souhlasily (.pdf, str. 49) s návrhem nařízení, které zakazuje reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Zároveň je však třeba říci, že Hladík zaměnil obecně závaznou vyhlášku za nařízení, což se ve výsledku může jevit jako marginálie, jelikož oba právní akty disponují stejnou právní silou, avšak liší se ve schvalovacím procesu a především orgánu. Děkujeme radnímu Svatopluku Bartíkovi za pomocnou ruku při dohledávání údajů pro toto odůvodnění.

Původní odůvodnění:

Stránky města Brna neumožňují vyhledat návrhy vyhlášek, ale pouze platné a zrušené vyhlášky a nařízení. Petr Hladík je však prvním náměstkem primátora Rady města Brna a na návrhu se zřejmě podílet mohl. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven schválila Rada městské části Brno-střed 28. května 2018. Na vydání se podíleli pracovníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Kanceláře architekta města Brna ve spolupráci s respektovanými architekty a designéry.

Dokument určuje pravidla designu pro označování provozoven a outdoorové reklamy v lokalitě Brno-střed. Zároveň shrnuje (.pdf, str. 5) metodický přístup orgánů památkové ochrany vyplývající z již platných právních předpisů. Jestli ale došlo nebo dojde i k předložení zmíněné vyhlášky, ověřit nelze.

Nařízení bylo schváleno (bod 1) na zasedání rady města dne 24. 7. 2018, ze zápisu ani z jiných materiálů rady či zastupitelstva neplyne, že by šlo o výsledek práce zástupců KDU-ČSL. Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (zvlášť tělesně postižený s průvodcem) nadále smí na vyznačených parkovacích místech v rámci rezidentního parkování parkovat zdarma. Pokud chtějí zaparkovat mimo tato parkovací místa na místech určených pro rezidenty a abonenty, je toto zdarma na tři hodiny možné jen pro držitele průkazu ZTP/P (str. 13) nikoliv pro ZTP. Ten si navíc musí vyřídit parkovací oprávnění (obr. 4)

Zájemci musí skutečně navštívit pracoviště Zvonařka 5, kde bude posouzeno, zda mají na parkování nárok, což platí pro mimobrněnské i pro místní (obr. 3). Po prvotní registraci je pro držitele průkazu ZTP a ZTP/P povolen vjezd v libovolném vozidle - vjezdové oprávnění není vázáno na žádné konkrétní vozidlo. Jen je nutné zadat registrační značku do systému (obr. 3), což však lze učinit online přes osobní stránku uživatele, kterou držitel obdrží po prvotní registraci na pracovišti Zvonařka 5.

V září minulého roku byla při Základní škole Sirotkova v Brně-Žabovřeskách zahájena výstavba víceúčelového sportovního zařízení se dvěma tělocvičnami. Projekt vznikl na základě žádosti městské části z důvodu neuspokojivé kapacity stávající tělocvičny. V průběhu května již docházelo k závěrečným pracím.

Výstavba Sportovní haly v Maloměřicích přišla prvně na přetřes již v roce 2010. Díky podpoře tehdejších městských zastupitelů v čele s Vlastimilem Břicháčkem (KDU-ČSL), sokolské obce, prostředků investora ČOS Maloměřice a v neposlední řadě využitím fondu Evropské unie, byla hala 8. ledna 2016 slavnostně uvedena do provozu.

Dalším z projektů iniciovaných pod vedením představitelů KDU-ČSL, v tomto případě konkrétně Petrem Hladíkem, je přesun – tedy demolice a výstavba – velodromu z městské části Brno-Pisárky do Komárova. I přes to, že plány na tento projekt existují již několik let, během posledního volebního období došlo k posunu. Rada v červenci 2018 vybrala jako vítěznou nabídku společnosti Arch.Design, s.r.o. (bod 11). Nový velodrom by byl plně zastřešen a pojal by až 2000 diváků.

Téměř 400 metrů dlouhý moderní vodní kanál by měl být vystaven na levém břehu Svratky. Projekt kanálu, který by splňoval podmínky i pro případné evropské šampionáty, je diskutován již několik let (.pdf). Koncem minulého roku došlo k zadání "Studie proveditelnosti stavby Vodáckého kanálu Brno-Pisárky", realizovaná společností Starez-Sport, a.s., jejíž řídící osobou je statutární město Brno.

Koncepce (.pdf) družstevního bydlení pro mladé byla schválena na zasedání Zastupitelstva města Brna dne 4. září 2018.

Zastupitelstvo zároveň uložilo radě města realizaci této koncepce, načež rada tímto úkolem pověřila vedoucího Bytového odboru Magistrátu města Brna.